Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

37 C 184/2020-58

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Leonou Cibulkovou ve věci

žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce

zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

b) celé jméno žalobkyně, datum narození

bytem adresa žalobkyně

proti

žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození

bytem adresa žalovaného

2. celé jméno žalovaného, datum narození

bytem adresa žalovaného

oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

o určení, že žalobci jsou dědici ze zákona, a že o vydědění je neplatná

takto:

I. Žaloba na určení, že žalobci a) a b) jsou dědici zůstavitele celé jméno žalobce, narozeného datum, zemřelého dne datum, a že vyděděníu ze dne datum je neplatné, se zamítá.

II. Žalobci a) a b) jsou povinni zaplatit žalovaným 1) a 2) společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 12 922 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám zástupce žalovaných 1) a 2).

Odůvodnění:

I. Žaloba na určení, že žalobci a) a b) jsou dědici zůstavitele [celé jméno žalobce], narozeného [datum], zemřelého dne [datum], a že vyděděníu ze dne [datum] je neplatné, se zamítá. II. Žalobci a) a b) jsou povinni zaplatit žalovaným 1) a 2) společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 12 922 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám zástupce žalovaných 1) a 2).

1. Žalobou doručenou soudu dne 18. 6. 2020, upřesněnou podáními doručenými soudu dne 27. 8. 2020 a 24. 9. 2021, se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že jsou dědici zůstavitele celé jméno žalobce, jejich otce, zemřelého dne datum a že vyděděníu ze dne datum je neplatné. Žalobu odůvodnili tím, že na její podání byli odkázáni soudním komisařem v řízení vedeném u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. spisová značka, a to usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, neboť s vyděděním v pozůstalostním řízení projevili. V žalobě uvedli, že proti žalovaným závětním dědicům požadují svůj dědický zákonný podíl, nezpochybňují platnost závěti, ale nesouhlasí s důvody, uvedenými vě o vydědění, protože svým chováním k zůstaviteli nezavdali příčinu k vydědění. Uvedli, že zůstavitel se s žalobci nestýkal ze své vlastní vůle a vydědil je ve prospěch později založené rodiny. Žalobci, jako děti zůstavitele, nemohou být vyděděním postihovány za neshody mezi jejich rodiči, jako bývalými partnery. Žalobci se o navázání kontaktů se zůstavitelem opakovaně pokoušeli, ale postoj zůstavitele k nim byl odmítavý, zůstavitel upřednostňoval svou novou rodinu. K vydědění nepostačuje přání zůstavitele, aby konkrétní dědic nedědil, neboť jejich vztahy nebyly dobré. Toto by popřelo význam institutu nepominutelného dědice a povinného dílu.

2. Žalovaní 1) a 2) ve svém vyjádření, doručeném soudu dne 3. 3. 2021, navrhli zamítnutí žaloby a své stanovisko odůvodnili tím, že žalobci se zůstavitelem neudržovali dlouhodobě žádné kontakty, žalobce a) navázal se zůstavitelem pracovní kontakty v letech 1997 1998, tato spolupráce však skončila zklamáním otce, neboť se jej syn jméno pokusil podvést, později mezi nimi nedošlo k žádným kontaktům a rovněž žalobkyně b) se zůstavitelem neměla v posledních 30 letech žádný vztah, nejevila o tento vztah ani o zůstavitele zájem.

3. U ústního jednání účastníci na svých stanoviscích setrvali.

4. V řízení bylo prokázáno, obsahem spisu Okresního soudu v Ostravě, sp. zn. spisová značka, že zůstavitel celé jméno žalobce, datum narození, zamřel dne datum (č. l. 1 – úmrtní list), zůstavitel dne datum učinil závěť su o vydědění, kterou vydědil své děti celé jméno žalobce a jméno, rozenou příjmení, z důvodu, že o něj trvale neprojevují opravdový zájem, který by jako potomci projevovat měli, po dobu asi 20 let se s ním nestýkali, později zůstavitel synovi na jeho žádost pomohl zachránit firmu a následně se s ním syn rozešel ve zlém, s dcerou chtěl obnovit kontakt u příležitosti svých 65. narozenin, ale ta na to nepřistoupila, od té doby se nestýkají; veškerý svůj majetek odkázal ze ¾ synovi celé jméno žalovaného a z ¼ synovi své manželky celé jméno žalovaného, závěť byla pořízena notářským zápisem před notářem anonymizováno jméno příjmení pod sp. zn. spisová značka, NZ číslo (číslo listu – opis notářského zápisu), žalobci a) a b) dopisem ze dne 3. 2. 2020 k výzvě soudního komisaře sdělili, že závěť su o vydědění neuznávají, považují je za neplatné, protože nejsou dány zákonné důvody pro vydědění, to, co je vě uvedeno je nepravdivé a oni jsou nepominutelnými dědici zůstavitele celé jméno žalobce a mají nárok na dědictví podle zákonných podílů (číslo listu a anonymizováno – sdělení), žalobcům a) a b) bylo uloženo usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, aby proti žalovaným 1) a 2) do dvou měsíců od právní moci usnesení, podali u Okresního soudu v Ostravě žalobu na určení, že jsou dědici a že vydědění je neplatné (číslo listu – usnesení); nesporným tvrzením účastníků bylo prokázáno, že žalobci se se zůstavitelem dlouhodobě nestýkali a nekontaktovali, jejich vztahy se omezily po rozvodu jejich rodičů.

5. Další dokazování soud pro nadbytečnost neprováděl, protože skutkový stav byl dostatečně zjištěn v řízení provedeným důkazem pozůstalostním spisem. Z níže uvedených právních závěrů soudu bylo zejména nepodstatné podrobné zjišťování, jaké byly vztahy mezi žalobci a zůstavitelem.

6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto skutkovému stavu.

7. Žalobce a) je synem a žalobkyně b) dcerou celé jméno žalobce, narozeného datum; vztahy žalobců s otcem ochladly po rozchodu rodičů žalobců, v posledních mnoha letech se vzájemně nekontaktovali, vyjma krátkodobé pracovní spolupráce žalobce a) s otcem, kolem roku 1998; žalovaný 1) je synem celé jméno žalobce, narodil se z jeho druhého manželství a žalovaný 2) je synem druhé manželky zůstavitele; otec žalobců zemřel dne datum a zanechal závěť su o vydědění, sepsanou ve formě notářského zápisu dne 16. 9. 2002, oba žalobce v tétoě vydědil s odůvodněním, že o něj trvale neprojevují opravdový zájem, který by jako potomci projevovat měli, důsledky vydědění vztáhl taky na děti žalobců, a dědici veškerého svému majetku ustanovil ze ¾ žalovaného 1) a z ¼ žalovaného 2); žalobci byli usnesením vydaným v řízení o pozůstalosti po jejich otci odkázáni na podání žaloby proti žalovaným na určení, že jsou dědici zůstavitele a že vydědění je neplatné s odůvodněním, že oba žalobci v pozůstalostním řízení namítli, že závěť su o vydědění neuznávají, protože pro vydědění nejsou dány zákonné důvody a žalobci podáním žaloby v této věci uvedenému usnesení vyhověli.

8. Dle ust. , (dále jen o. z.), nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl.

9. Dle ust. § 1643 odst. 1 o. z., povinný díl může být zůstaven v podobě dědického podílu, nebo odkazu, ale musí zůstat nepominutelnému dědici zcela nezatížen.

10. Na základě právního zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět, protože na požadovaném určení není dán naléhavý právní zájem. Soud vycházel z právního závěru, k němuž dospěl NS ČR v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, podle kterého se právní úpravou, účinnou od 1. 1. 2014, nepominutelný dědic stává pouhým věřitelem dědiců a dědické právo mu proto nesvědčí. Podle nové právní úpravy totiž nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl, má tedy zcela jiné postavení, než podle právní úpravy platné do 31. 12. 2013. Nyní již nepominutelný dědic, na nějž zůstavitel v závěti nepamatoval, nemůže požadovat podíl na dědictví, ale toliko peněžitou částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu. Žalobci, jako v závěti opomenutí potomci, již nejsou zůstavitelovými dědici. Za situace, kdy zůstavitel pořídilu o vydědění spolu se závětí, kterou ustanovil svými dědici žalované 1) a 2), a žalobci, kteří pouze zpochybňují důvodnost jejich vydědění, avšak současně uznávají platnost zůstavitelem sepsané závěti, pak nenastal spor o dědické právo. Kdyby za této situace soud žalobě vyhověl, a případně určil nedůvodnost vydědění žalobců, nedošlo by ke změně okruhu dědiců zůstavitele, určených závětí. Podaná žaloba tedy není žalobou ve smyslu ust. z. ř. s., ale jde o žalobu, v níž se žalobci domáhají určení svého postavení, jako nepominutelných dědiců a v tom případě by musel být dán na požadovaném určení naléhavý právní zájem, jak vyplývá z ust. , (dále jen ). Naléhavý právní zájem dán není, protože žalobci mohli proti žalovaným podat žalobu na plnění. Usnesení vydané soudním komisařem v pozůstalostním řízení, kterým byli žalobci odkázáni na podání žaloby na určení, že jsou dědici a že vydědění je neplatné, na uvedeném závěru soudu nic nemění. Pokud tedy žalobci jako nepominutelní dědicové zůstavitele požadují svůj povinný díl, musí jej nárokovat ve sporném řízení a soud se až v tomto řízení může zabývat otázkou, zda zde byly dány důvody pro vydědění.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je dán ust. , dle kterého soud v řízení úspěšným žalovaným přiznal plnou náhradu nákladů řízení, proti neúspěšným žalobcům v celkové výši 12 922 Kč. Uvedená částka sestává z náhrady za zastoupení žalovaných 1) a 2) advokátem za celkem 2 úkony právní pomoci dle ust. vyhl. č. , ve spojení s ust. téže vyhlášky, a to za převzetí zastoupení a účast u jednání dne 29. 9. 2021 ve výši 2 500 Kč za jeden úkon právní pomoci, celkem tedy pro dva žalované za 4 úkony právní pomoci ve výši 2 000 Kč po snížení o 20 %, tedy o 500 Kč dle ust. téže vyhlášky, když advokát zastupoval 2 účastníky, celková výši odměny pak činí 8 000 Kč. Dále byla žalovaným přiznána náhrada za tři režijní paušály dle ust. téže vyhlášky ve výši po 300 Kč, a to za převzetí zastoupení 2 režijní paušály a účast u ústního jednání ve výši 1 režijního paušálu, celkem 900 Kč, přičemž režijní paušál za společný úkon při zastoupení 2 účastníků soud přiznal pouze jednou v souladu s usnesením NS ČR ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. . Dále byla žalovaným přiznána částka 600 Kč jako náhrada za promeškaný čas dle ust. téže vyhlášky, celkem 6 půlhodin po 100 Kč. Dále bylo žalovaným přiznáno jízdné za cestu právního zástupce žalovaných z obec k procesnímu soudu do obec a zpět, v celkové délce 200 km, při průměrné spotřebě 5,5 l /100 km motorové nafty a vyhláškové ceně nafty 27,20 Kč/1l a náhradě za 1 ujetý kilometr ve výši 4,40 Kč, celkem tedy na jízdném částka 1 179 Kč. Celková výše přiznané náhrady byla zvýšena dle ust. o 21 % DPH ve výši 2 243 Kč.

12. Lhůta k plnění byla žalobcům a) a b) stanovena v souladu s ust. 3 dny od právní moci rozhodnutí, a to k rukám právního zástupce žalovaných 1) a 2) dle ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobci povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalovaní domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.