Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
19 C 257/2021-18
Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci
manželky: osobní údaje manželky
a
manžela: osobní údaje manžela
o rozvod manželství
takto:
I. Manželství účastníků celé jméno manžela a celé jméno manželky, rozené příjmení, uzavřené dne 15. 6. 2019 před stát. instituce se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Manželství účastníků [celé jméno manžela] a [celé jméno manželky], rozené [příjmení], uzavřené dne 15. 6. 2019 před [stát. instituce] se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Navrhovatelka se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo rozvedeno manželství s jejím shora uvedeným manželem, který k návrhu uvedl, že s rozvodem manželství souhlasí.
Z dokladů totožnosti účastníků, jejich výpovědí a z oddacího listu soud zjistil, že společné manželství účastníků bylo uzavřeno dne 15. 6. 2019 před stát. instituce. Oba účastníci řízení jsou občany České republiky, u manželky se jedná o třetí, u manžela o první manželství. Poslední společné bydliště manželů bylo v obvodu zdejšího soudu.
Ze shodných tvrzení účastníků, jakož i z výpisu z centrální evidence obyvatel, má soud za prokázané, že manželství zůstalo bezdětné.
Dle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
Dle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud není v zákoně stanoveno jinak.
Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že v daném případě byly naplněny hmotněprávní podmínky pro aplikaci 755 odst. 1 občanského zákoníku, neboť manželství účastníků lze hodnotit jako hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené, když již nelze důvodně očekávat, že by opět mohlo dojít k obnovení manželského soužití. Jak vyplynulo z dokazování provedeného v průběhu řízení, k ukončení soužití manželů došlo v prosinci 2020, kdy manžel opustil společnou domácnost, když důvodem byla skutečnost, že jej manželka podezírala z nevěry, které se však dle jeho vyjádření nedopustil. Přestože tvrzení o nevěře manžela jako důvodu, pro který manželka ztratila k manželovi důvěru, se v řízení nepodařilo prokázat, oba manželé potvrdili, že v k sobě důvěru i citovou náklonost již ztratili. S ohledem na postoj obou účastníků, kteří o obnovení soužití nemají zájem, a délku trvání vzájemného odloučení, dospěl soud k závěru, že podaný návrh je důvodný. Proto mu soud vyhověl a manželství účastníků řízení rozvedl.
O nákladech řízení rozhodl soud podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., podle něhož nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku. Soud pak neshledal žádné okolnosti, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání, protože oba účastníci se jej výslovně vzdali.
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.