Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
54 C 77/2021-67
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danielou Schwarzovou
jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem: anonymizováno jméno příjmení jméno.
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 16 240 Kč s příslušenstvím - půjčka
takto:
I.
Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 6.676,84 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2.018,56 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.676,84 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a dále částku ve výši 5.829,71 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výš 1.866,74 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5.829,71 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II.
Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 1.993,16 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5.978,64 Kč a úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 6.676,84 Kč od datum do zaplacení, a dále částky ve výši 1.740,29 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5.527,39 Kč a úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 5.829,71 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.
III.
Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.324 Kč,
a to k rukám právního zástupce žalobce, anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokáta, se sídlem adresa žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV.
Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. </b> Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 6.676,84 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2.018,56 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.676,84 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a dále částku ve výši 5.829,71 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výš 1.866,74 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5.829,71 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. <b>II. </b> Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 1.993,16 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5.978,64 Kč a úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 6.676,84 Kč od [datum] do zaplacení, a dále částky ve výši 1.740,29 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5.527,39 Kč a úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 5.829,71 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá. <b>III. </b> Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.324 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta, se sídlem [adresa žalobkyně], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. <b>IV. </b> Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou podanou na soud dne 27. 1. 2021, doplněnou podáním ze dne 23. 4. 2021, se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 16.240 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba (dále je„ právní předchůdce“), byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 8.000 Kč za úplatu v podobě úroku ve výši 1.120Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 1.600 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 3.200 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou půjčku a celkové náklady v 58 pravidelných týdenních splátkách po 240 Kč do datum. Žalovaná svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnila a vznikl jí dluh sestávající z dlužné jistiny ve výši 6.676,84 Kč, dlužných úhrad za služby ve výši 1.993,16 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5.978,64 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od datum do datum ve výši 2.018,56 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 6.674,84 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.674,84 Kč od datum do zaplacení. Mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce byla dále dne datum uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 8.000 Kč za úplatu v podobě úroku ve výši 1.120Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 1.600 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 3.200 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou půjčku a celkové náklady v 58 pravidelných týdenních splátkách po 240 Kč do datum. Žalovaná svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnila a vznikl jí dluh sestávající z dlužné jistiny ve výši 5.829,71 Kč, dlužných úhrad za služby ve výši 1.740,29 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5, 527,39 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od datum do 29. 11 2018 ve výši 1, 866,74 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 5, 829,71 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5, 829,71 Kč od datum do zaplacení. S účinností ke dni datum právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovanou na žalobce.
2. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena, nevyjádřila.
3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci, resp. jejich zástupci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili).
4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:
5. Ze smlouvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši 8.000 Kč za úrok ve výši 1.120 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, za odměnu za administrativní činnost ve výš 1.600 Kč a možnost hotovostního inkasa splátek ve výši 3.200 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku splácet v pravidelných 58 týdenních splátkách po 240 Kč. Žalovaná na svůj dluh uhradila částku ve výši 5.250 Kč, přičemž z toho byla žalobcem na jistinu započtena částka 1.323,16 Kč (zbývá uhradit 6.676,84 Kč), na pevný úrok byla započtena částka 1.120 Kč (zbývá uhradit 0 Kč), na úhradu poplatku za administrativní činnost byla započtena částka 1.600 Kč (zbývá uhradit 0 Kč) a na poplatek za hotovostní inkaso byla započtena částka 1.206,84 Kč (zbývá uhradit 1.993,16 Kč).
6. Ze smlouvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši 8.000 Kč za úrok ve výši 1.120 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, za odměnu za administrativní činnost ve výš 1.600 Kč a možnost hotovostního inkasa splátek ve výši 3.200 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku splácet v pravidelných 58 týdenních splátkách po 240 Kč. Žalovaná na svůj dluh uhradila částku ve výši 6.350 Kč, přičemž z toho byla žalobcem na jistinu započtena částka 2.170,29 Kč (zbývá uhradit 5.829,71 Kč), na pevný úrok byla započtena částka 1.120Kč (zbývá uhradit 0 Kč), na úhradu poplatku za administrativní činnost byla započtena částka 1.600 Kč (zbývá uhradit 0 Kč) a na poplatek za hotovostní inkaso byla započtena částka 1.159,71 Kč (zbývá uhradit 1.740,29 Kč).
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalobce soud zjistil, že právní předchůdce žalobce své pohledávky za žalovanou dne datum postoupil na žalobce. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobce žalované skutečnosti týkající se postoupení pohledávky oznámil.
8. Z výzvy k plnění z datum soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou na existenci dluhu upozornil a vyzval jej k jeho zaplacení.
9. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.
10. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník “).
11. Podle § 547 občanského zákoníku musí právní jednání odpovídat dobrým mravům a zákonu.
12. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému
14. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy číslo číslo ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku . V tomto závazkovém vztahu vystupoval právní předchůdce žalobce jako věřitel a žalovaná jako dlužník. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky v celkové částce 16.000 Kč (2 x 8.000 Kč). V řízení bylo prokázáno, že žalovaná porušila svoji povinnost, když právnímu předchůdci žalobce v dohodnutých lhůtách peněžní prostředky nevrátila. V případě smlouvy číslo měla žalovaná vrátit žalobci částku 8.000 Kč, doposud však na jistinu uhradila toliko 1.323,16 Kč. Soud proto žalobě v této části vyhověl a zavázal žalovanou k zaplacení částky 6.676,84 Kč, která představuje doposud nesplacenou část poskytnutého úvěru. V případě smlouvy číslo měla žalovaná vrátit žalobci částku 8.000 Kč, doposud však na jistinu uhradila toliko 2.170,29 Kč. Soud proto žalobě v této části vyhověl a zavázal žalovanou k zaplacení částky 5.829,71 Kč, která představuje doposud nesplacenou část poskytnutého úvěru. Soud tedy uložil povinnost žalované uhradit žalobci jistinu v celkové částce 12.204,23 Kč (výrok I.)
17. Vedle jistiny soud přiznal žalobci i příslušenství pohledávky, které je představováno úroky z prodlení. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením úvěru. Žalobci proto přísluší úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku . Výše úroků z prodlení pak vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
18. Při posouzení nároku na zaplacení úroku a dlužných úhrad za služby ze smlouvy číslo smlouvy číslo dospěl soud k závěru, že ujednání smluvních stran o jejich zaplacení je v rozporu s dobrými mravy. Poplatky sjednané v každé z obou smluv dosahovaly v součtu částku 5.920 Kč, což odpovídá 74 % poskytnuté jistiny úvěru.
19. Poplatky a úroky dohodnuté při poskytnutí úvěru představují úplatu (odměnu) za užívání jistiny úvěru. Občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při úvěru sjednat výši poplatků či výši úroku. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by jejich výše závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o úvěru, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o poplatcích a úrocích u úvěru totiž platí základní zásady občanského práva (§ 1 -8 občanského zákoníku ), podle kterých má každý povinnost jednat poctivě a výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Dobrými mravy v občanskoprávních vztazích se v soudní praxi rozumí soubor společenských, kulturních a mravních pravidel chování, který je vlastní obecně uznávaným vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a který v historickém vývoji osvědčil jistou neměnnost, vystihuje podstatné historické tendence, jež jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 9. 1998, sp. zn. 3 Cdon 51/96 , uveřejněný pod č. 5 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2001, a rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 5. 1997, sp. zn. 2 Cdon 473/96 , uveřejněný pod č. 16 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1998), který je konformní se závěrem obsaženým v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 1998, sp. zn. II. ÚS 249/97 , uveřejněným pod č. 14 ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 1998, který za dobré mravy považuje souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti.
20. Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké poplatky a úroky sjednané ve smlouvě o úvěru číslo číslo jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že sjednaná výše poplatků a úroků v každé z obou smluv je v rozporu s dobrými mravy. Vycházel zejména ze skutečnosti, že smlouva je uzavřena na předtištěném formuláři právního předchůdce žalobce, celková částka tzv. poplatků ve výši 5.920 Kč pak v každém jednotlivém případě představuje 74% z jistiny úvěru. V tomto kontextu je pak zřejmé, že takto sjednaná výše poplatků a úroků byla sjednána v rozporu s dobrými mravy. Podle názoru soudu takto sjednaná výše poplatků a úroků v době jejího sjednání podstatně přesahuje obvyklou výši odměny za poskytnutí úvěru v daném místě a čase. Nelze rovněž přehlédnout, že se jedná o spotřebitelskou smlouvu, neboť právní předchůdce žalobce vystupoval při uzavírání a plnění smlouvy v rámci své obchodní a podnikatelské činnosti. Naopak žalovaná při uzavírání a plnění smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Soud proto žalobu v této části zamítl (výrok II).
21. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení jistiny ve výši 12.506,55 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 3.733,45 Kč, a příslušenství. Úspěch žalobce je v tomto případě představován výrokem I., tedy částkou v celkové výši 12.506,55 Kč (6.676,84 Kč + 5.829,71 Kč), neúspěch je představován výrokem II., tedy částkou v celkové výši 3.733,45 Kč (1.993,16 Kč + číslo kč). Žalobce byl proto úspěšný v 77 % předmětu řízení, v 23 % předmětu řízení úspěšný nebyl. Po vzájemném zápočtu neúspěchu žalobce vůči jeho úspěchu, má žalobce právo na náhradu 54 % účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení tvoří:
- zaplacený soudní poplatkem ve výši 1.000 Kč,
- náklady právního zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 . vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka),
- paušální částka náhrad hotových výdajů 300 Kč za 3 úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka),
- částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu ) ve výši 252 Kč.
Celkem náklady žalobce činí 2.452 Kč. Žalobce má s ohledem na částečný úspěch ve věci právo na náhradu 1.324 Kč, která odpovídá 54 % účelně vynaložených nákladů řízení.
22. Výrok IV. tohoto rozsudku je odůvodněn § 4 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobci vznikla poplatková povinnost ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl vydán. Z přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb. , konkrétně z položky 2 vyplývá, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Dle položky 1 bod 1 písm. a) činí poplatková povinnost žalobce částku 1.000 Kč. Na základě výše uvedeného uložil soud žalobci výrokem IV. tohoto rozsudku, aby uhradil na účet soudu doplatek soudního poplatku za řízení ve výši 200 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně a ve lhůtě povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí. (§ 251 odst. 1 věta první