Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 194/2021-59

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Daduovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 32 165 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 500 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení

-) částky 12 750 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 486,28 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 008,34 Kč, úrokem 19,38 % ročně z částky

11 083,33 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši

9,75 % ročně z částky 11 083,33 Kč od 30. 11. 2019 do 30. 12. 2019 a z částky

9 583,33 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení,

-) částky 17 915 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 454,35 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 020,10 Kč, úrokem 21,27 % ročně z částky

12 981,53 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši

10 % ročně z částky 12 981,53 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

III. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 500 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení -) částky 12 750 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 486,28 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 008,34 Kč, úrokem 19,38 % ročně z částky 11 083,33 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11 083,33 Kč od 30. 11. 2019 do 30. 12. 2019 a z částky 9 583,33 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení, -) částky 17 915 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 454,35 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 020,10 Kč, úrokem 21,27 % ročně z částky 12 981,53 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 981,53 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. III. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 29. 6. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 32 165 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřel se žalovaným dne 19. 4. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byly rovněž Smluvní podmínky. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalovaného na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného, které byly zaznamenány v zákaznické kartě a ověřeny doklady uvedenými v části„ dokumenty k ověření“. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému v hotovosti částku 15 000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit s kapitalizovaným úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Žalovaný nesplácel řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019. Žalovaný od uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru do dne postoupení pohledávky na žalobkyni uhradil celkem částku 13 500 Kč. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 11 083,33 Kč, dlužného poplatku ve výši 3 166,67 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 008,34 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 486,28 Kč, úroku ve výši 19,38 % ročně z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení. Dále právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne 19. 1. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byly rovněž Smluvní podmínky. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalovaného na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného, které byly zaznamenány v zákaznické kartě a ověřeny doklady uvedenými v části„ dokumenty k ověření“. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému v hotovosti částku 20 000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit s kapitalizovaným úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 400 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet v 78 týdenních splátkách po 485 Kč. Žalovaný nesplácel řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019. Žalovaný od uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru do dne postoupení pohledávky na žalobkyni uhradil celkem částku 20 400 Kč. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 12 981,53 Kč, dlužného poplatku ve výši 4 933,47 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 020,10 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 454,35 Kč, úroku ve výši 21,27 % ročně z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení. Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání řádně a včas omluvila prostřednictvím svého zástupce.

3. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:

-) z výpisu z obchodního rejstříku, bylo zjištěno, že žalobkyně je akciovou společností s datem vzniku a zápisu 16. 5. 2005;

-) ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 19. 1. 2018, bylo zjištěno, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 20 000 Kč, kterou se zavázal vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 17 800 Kč v 78 týdenních splátkách po 485 Kč, a že výše úrokové sazby byla sjednána 21,27 %;

-) z karty zákazníka ze dne 19. 1. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný v kartě uvedl číslo svého občanského průkazu, adresu trvalého pobytu a že žije v nájmu s partnerkou. Dále uvedl, že je OSVČ, výši čistého měsíčního příjmu a odhadované měsíční výdaje ve výši

13 200 Kč, z toho 3 500 Kč za nájem, 7 000 Kč za osobní výdaje a 2 700 Kč za splátky zápůjček/úvěrů. Nakonec uvedl, že měl v době podpisu karty půjčku u právního předchůdce žalobkyně s měsíční splátkou 2 700 Kč. Údaje v zákaznické kartě měly být ověřeny nájemní smlouvou, výpisem z živnostenského rejstříku, daňovým přiznáním, fakturou a příjmovým dokladem;

-) ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 19. 4. 2018, bylo zjištěno, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 15 000 Kč, kterou se zavázal vrátit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 12 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 450 Kč, a že výše úrokové sazby byla sjednána 32,15 %;

-) z karty zákazníka ze dne 19. 4. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný v kartě uvedl číslo svého občanského průkazu, adresu trvalého pobytu a že žije v nájmu s partnerkou. Dále uvedl, že je OSVČ, výši čistého měsíčního příjmu a odhadované měsíční výdaje ve výši

17 600 Kč, z toho 3 500 Kč za nájem, 5 000 Kč za osobní výdaje, 4 800 Kč za splátky zápůjček/úvěrů a 4 300 Kč za další výdaje. Nakonec uvedl, že měl v době podpisu karty půjčku u právního předchůdce žalobkyně s měsíční splátkou 4 800 Kč. Údaje v zákaznické kartě měly být ověřeny nájemní smlouvou, výpisem z živnostenského rejstříku, daňovým přiznáním, fakturou a příjmovým dokladem;

-) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, včetně seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že žalovaná pohledávka přešla na žalobkyni;

-) z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávek dopisem zaslaným dne

13. 12. 2019, v němž byl současně vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení dopisu;

-) z předžalobní upomínky ze dne 3. 9. 2020, a podacího lístku, že žalovanému byla před podáním žaloby zaslána upomínka k úhradě dlužné částky nejpozději do 18. 9. 2020.

4. Z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

Právní předchůdce žalobkyně, Provident Financial, uzavřel se žalovaným dne 19. 1. 2018 a 19. 4. 2018 smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejichž základě žalovanému poskytl v hotovosti v den podpisu každé ze smluv částky 20 000 Kč a 15 000 Kč. Žalovaný se v uvedených smlouvách zavázal zápůjčku splácet v pravidelných týdenních splátkách spolu se sjednaným úrokem a poplatky. Před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru žalovaný vyplnil tzv. zákaznické karty, kde uvedl své osobní údaje, adresu trvalého pobytu a že žije v nájmu s partnerkou. Dále uvedl, že je OSVČ, výši čistého měsíčního příjmu a odhadované měsíční výdaje ve výši 17 600 Kč, z toho 3 500 Kč za nájem, 5 000 Kč za osobní výdaje, 4 800 Kč za splátky zápůjček/úvěrů a 4 300 Kč za další výdaje. Nakonec uvedl, že měl v době podpisu karty půjčku u právního předchůdce žalobkyně s měsíční splátkou 4 800 Kč. Údaje v zákaznických kartách měly být ověřeny nájemní smlouvou, výpisem z živnostenského rejstříku, daňovým přiznáním, fakturou a příjmovým dokladem. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 uzavřené mezi právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, což bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným dne 13. 12. 2019, v němž byl současně vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení dopisu. Zástupce žalobkyně zaslal žalovanému před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužné částky.

5. Podle , (dále jen „ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Podle 991 odst. 1, 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle 993 , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

15. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalovaná pohledávka přešla na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Jelikož žalovaný při uzavírání smluv vystupoval jako spotřebitel (slabší strana), je nezbytné na uvedené smluvní vztahy aplikovat ustanovení , o spotřebitelském úvěru, účinného ke dni uzavření smluv o spotřebitelském úvěru. V souladu s  měl právní předchůdce žalobkyně jako úvěrující povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru řádně, s odbornou péčí, posoudit úvěruschopnost žalovaného jako úvěrovaného, tj. jeho schopnost poskytnuté úvěry splácet. Věřitel přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Žalobkyně v řízení soudu neprokázala, že její právní předchůdce řádným (výše uvedeným) způsobem prověřoval schopnost žalovaného splácet poskytnuté úvěry, neboť soudu předložila pouze tzv. zákaznické karty obsahující údaje o osobních a majetkových poměrech žalovaného. Podle citovaných judikatorních závěrů však není takový postup pro splnění povinnosti stanovené v  dostačující. Žalobkyně zejména neprokázala, že by její právní předchůdce dostatečným způsobem prověřoval výdaje žalovaného. Právní předchůdce žalobkyně mohl a měl provést (mimo jiné) lustraci žalovaného ve veřejně dostupných databázích (příjmení, BRKI, NRKI, insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, aj.) a dále prověřit výdaje žalovaného např. výpisy z jeho bankovního účtu. V řízení však nebylo prokázáno, že by tak právní předchůdce žalobkyně uvedené učinil. Nadto žalobkyně soudu nepředložila žádné y (doklady), jimiž byly ověřeny údaje uvedené žalovaným v zákaznické kartě, ačkoli je na ně v zákaznické kartě odkazováno.

16. Přestože stanoví, že v důsledku nedostatečného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (v projednávané věci smlouvy o zápůjčce) je smlouva neplatná pouze, uplatní-li námitku neplatnosti smlouvy spotřebitel ve tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, dospěla judikatura soudů již dříve k závěru, že k porušení povinnosti stanovené poskytovateli spotřebitelského úvěru (zápůjčky) v  soud přihlédne i bez návrhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, nález Ústavního soud ze dne 26. 2. 2019,

sp. zn. , příp. také rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn.

C číslo), a jedná se tedy o neplatnost absolutní podle , neboť porušení uvedené povinnosti odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

17. Vzhledem k tomu, že žalobkyně soudu netvrdila a ani neprokázala, že by před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru její právní předchůdce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného,

tj. schopnost žalovaného poskytnuté úvěry spolu s poplatky žalobkyni vrátit řádně a včas, dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně zjevně porušil svou povinnost stanovenou v  , v důsledku čehož je nutné posoudit obě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako absolutně neplatné podle .

18. Plnění poskytnutá žalovanému je pak třeba vypořádat z titulu bezdůvodného obohacení podle

. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti částky 20 000 Kč a 15 000 Kč na základě neplatných smluv, tedy plnil bez právního důvodu. Smluvní strana neplatné smlouvy přitom může žádat jen toho, oč plnění jí poskytnuté převyšuje objem majetkových hodnot, jež sama přijala, protože poskytnutí protiplnění obohaceným nezakládá vzájemnou restituční povinnost ochuzeného, nýbrž snižuje rozsah prospěchu obohaceného. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný uhradil žalobkyni (jejímu právnímu předchůdci) na úvěr ve výši 20 000 Kč poskytnutý dne 19. 1. 2018 částku 20 400 Kč a na úvěr ve výši

15 000 Kč poskytnutý dne 19. 4. 2018 částku 13 500 Kč. Žalobkyně tak má nárok na uhrazení poskytnutých částek snížených o prokázané platby žalovaného, tj. částku 1 500 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené podle ve spojení

s  ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení stanovené v oznámení o postoupení pohledávky, v němž byl žalovaný prvně prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky. Oznámení bylo zasláno dne 13. 12. 2019, fikce doručení nastala podle

dne 18. 12. 2019. Žalovaný měl uhradit dlužnou částku do 10 dnů ode dne doručení oznámení, tj. do dne 31. 12. 2019.

19. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru však žalobkyni nevznikl nárok na úhradu dlužných poplatků a požadovaného příslušenství nad rámec přiznaného zákonného úroku. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , když více procesně úspěšným účastníkem byl v řízení žalovaný (žalobkyně požadovala úhradu celkové částky

32 165 Kč bez příslušenství, přičemž jí byla přiznána pouze částka 1 500 Kč a žaloba byla zamítnuta v částce celkem 30 665 Kč). Jelikož žalovanému, který by tak měl právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši, žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádnému z účastníků řízení se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu obec, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.