Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
41 C 23/2021-43
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Uhříčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka ode dne datum do zaplacení, a to do tří dnů do právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 23,76 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, a to do tří dnů do právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 23,76 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba anonymizována tři slova, jednající pod obchodní značkou jméno bank!, poskytla žalovanému na základě žádosti ze dne datum úvěr ve výši částka, který žalovaný čerpal prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu se sjednanými úroky prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně pak vždy částka. Žalovaný se zavázal uhradit úroky ve výši 23,76 % ročně. Žalovaný se dále zavázal k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhradě nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši částka, poplatku za odeslání upomínky k úhradě ve výši částka a k placení zákonných úroků z prodlení. Žalovaný nedostál svým povinnostem vyplývajícím z úvěrové smlouvy a dostal se se splácením úvěru do prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva a od předmětné smlouvy odstoupila. Odstoupení od smlouvy bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum a nabylo účinnosti dne datum. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena. Dlužná částka se skládá z dlužné jistiny ve výši částka, pojistného ve výši částka, poplatků ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka a kapitalizovaného neuhrazeného smluvního úroku ve výši částka. Žalobkyně dále požaduje zaplacení smluvních úroku z prodlení ve výši 23,76 % ročně a zákonného úroku z prodlení.
2. V reakci na písemnou výzvu soudu k doplnění žaloby o tvrzení a důkazy, jimiž by bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně se dotazovala žalovaného na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že jím poskytnuté údaje k posouzení úvěruschopnosti jsou úplné, přesné, pravdivé a nezamlčel žádné relevantní informace. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného rovněž prostřednictvím veřejně dostupných databází a rovněž svých interních databází. Na základě těchto informací pak právní předchůdkyně žalobkyně získala ucelený přehled o finanční situaci žalovaného a dospěla k závěru, že schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr je dostatečná. Žalobkyně nedisponuje žádnými doklady od žalovaného, avšak poukazuje na judikaturu, zejména pak na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, dle které banka není povinna vyžádané listiny, které žadatelé předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy, ukládat a dále na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021, č. j. 12 Co 367/2020-170.
3. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit, neboť žalovaný nereagoval na výzvu soudu a k jednání před soudem se nedostavil.
4. Na základě provedeného dokazování soud učinil tato skutková zjištění:
5. Z žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobce a žalovaný uzavřeli tuto dohodu, na základě které se právní předchůdkyně žalobce zavázala poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem částka a žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr spolu se sjednaným příslušenstvím v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně 5 % z dlužné částky. Úroková sazba byla sjednána na 23,76 % ročně. Smlouvou bylo sjednáno rovněž pojištění ve výši 5,99 % z měsíční splátky úvěru. Pro případ prodlení s úhradou splatné splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení a dále náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši částka. Žalovaný v rámci žádosti/smlouvy uvedl osobní údaje pro posouzení žádosti, a to název zaměstnavatele, pracovní pozici, výši čistého měsíčního příjmu, náklady na bydlení i ostatní pravidelné výdaje a finanční závazky.
6. Ze všeobecných obchodních podmínek pro poskytování bankovních produktů a služeb a produktových podmínek pro revolvingové úvěry soud zjistil podrobnou úpravu vzájemných vztahů mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, zejména pak podmínky uzavření, změny a ukončení smlouvy, podmínky čerpání úvěru a úvěrový rámec, podmínky splácení úvěru, náklady spojené s úvěrem a podmínky užívání úvěrové karty.
7. Ze sazebníku pro úvěry platného od datum soud zjistil výši jednotlivých nákladů spojených s úvěrem, poplatků, jakož i výši smluvní pokuty v případě prodlení s úhradou splátek.
8. Z průvodního dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum soud zjistil, že byla schválena žádost o revolvingový úvěr ze dne datum. Výše úvěrového rámce je částka, roční úroková sazba 23,76 %.
9. Z přehledu čerpání a úhrad k úvěrovému účtu vedeného na jméno žalovaného soud zjistil, jakým způsobem žalovaný úvěr čerpal a rovněž výši jednotlivých úhrad ze strany žalovaného. Celkem bylo dle tohoto přehledu žalovaným uhrazeno částka.
10. Z listiny označené jako odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně tímto odstoupila od úvěrové smlouvy číslo uzavřené s žalovaným, a to z důvodu prodlení se splácením úvěru na straně žalovaného. Žalovaný byl zároveň vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši částka.
11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek číslo ze dne datum, seznamu postupovaných pohledávek, který tvoří přílohu číslo této smlouvy a potvrzení o přijetí úplaty za postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.
12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o změně v osobě věřitele, ke které došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum. Žalovaný byl rovněž informován o zpracování osobních údajů. Z podacího lístku soud zjistil, že dne datum byla žalovanému odeslána poštovní zásilka.
13. Z výzvy k plnění ze dne datum a podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši celkem částka, a to nejpozději do datum. Žalovaný byl zároveň upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky za ním, a to pokud by svůj dluh ve stanovené lhůtě nezaplatil.
14. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným k uzavření dohody, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši částka. Tato částka odpovídá součtu jednotlivých čerpaných částek dle přehledu čerpání, konkrétně součtu položek financí ve prospěch žalovaného a položek odpovídajícím nákupu zboží či služeb ze strany žalovaného (položky čerpání FMRB, FIN. VE PROSP.). Žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky vracet dle sjednaných podmínek, což však nečinil, a proto právní předchůdkyně žalobkyně od předmětné smlouvy odstoupila. Žalovaný uhradil pouze částka, ve zbytku zůstal jeho dluh neuhrazen, a to i přes opakované výzvy. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.
15. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků (rok 2019) posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
16. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
18. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
22. Soud na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní je pouze částečně důvodný.
23. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní plnění, a to na základě smlouvy o úvěru, který je s ohledem na osobu žalovaného úvěrem spotřebitelským a podléhá právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru. Soud se proto zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv. Po zvážení shora uvedeného skutkového závěru dospěl v projednávané věci k jednoznačnému závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně ani na opakovanou výzvu soudu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. nedoložila, že by řádně zjišťovala a posuzovala příjmy a výdaje žalovaného a hodnotila jeho finanční možnosti. Žalobkyně pouze tvrdila, že ověřovala žalovaného v interních či externích databázích, žádný odpovídající výstup takového ověření však nedoložila. Žalobkyně se v otázce příjmů a výdajů žalovaného spoléhala pouze na jím sdělené informace, které nikterak dále neprověřovala. Lze přitom odkázat na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 13. 4. 2021, č. j. 23 Co 64/2021-129, z něhož plyne, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr. Soud přitom v tomto ohledu nemohl souhlasit s právním názorem vysloveným v rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 5 Co 231/2020-97, na který žalobkyně odkazovala a dle kterého postačuje, má-li věřitel listiny od dlužníka k dispozici v den podpisu smlouvy. Je totiž nezbytné, aby věřitel řádné ověření úvěruschopnosti dlužníka skutečně prokázal, k čemuž pouhé vyplnění údajů do formuláře žádosti o úvěr ze shora uvedených důvodů nepostačuje. Na základě uvedených skutečností pak rozhodně není možné uzavřít, že by schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr byla náležité zkoumána ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru.
24. Nesplnění povinnosti posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele je pak sankcionováno absolutní neplatností úvěrové smlouvy, k níž soud musí (navzdory formulaci druhé a třetí věty ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) přihlédnout z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo, nebo také rozsudek Okresního soudu ve obec ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. 38 C 25/2020, a mnohé další).
25. Poskytnuté plnění ze strany právní předchůdkyně žalobkyně pak soud posoudil ve smyslu § 2991 o. z. jako bezdůvodné obohacení žalovaného. Žalovaný čerpal poskytnuté finanční plnění postupně prostřednictvím kreditní karty. Při zjištění výše takto poskytnutého plnění vycházel soud z přehledu čerpání a úhrad k úvěrovému účtu, jelikož žalobkyně sama, ani přes výzvu soudu, nepředložila jiné listiny, ze kterých by byla patrná celková načerpaná částka v jiné výši. Z uvedeného přehledu pak vyplývá, že žalovaný čerpal postupně celkem částka a uhradil celkem částka. Žalovaný se tedy na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil co do rozdílu ve výši částka. Žalobkyně, která je aktivně legitimovaná k podání žaloby a vymáhání dluhu na základě postoupení pohledávky za žalovaným s tím, že změna v osobě věřitele byla žalovanému řádně oznámena, má proto nárok na vrácení této částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.). Při určení splatnosti dluhu soud vycházel z toho, že žalovaný byl prokazatelně vyzván k zaplacení dluhu (resp. částky vyšší) výzvou odeslanou dne datum a dle zákonné domněnky dojití (§ 573 o. z.) doručenou dne datum. Vzhledem k tomu, že lhůta k plnění byla ve výzvě stanovena ke dni datum. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na úrok z prodlení v zákonné výši z částky částka od datum do zaplacení. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř..
26. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl, čemuž odpovídá II. výrok tohoto rozsudku.
27. O náhradě nákladů řízení soud ve III. výroku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěšnější v této věci byl žalovaný, kterému však žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.