Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
53 C 41/2021-26
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Libuší Jerouškovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 2 000,00 Kč
takto:
I. Žalobní návrh, kterým se žalobce domáhal po žalované uhrazení částky 2.000,00 Kč, se zamítá.
II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žalobní návrh, kterým se žalobce domáhal po žalované uhrazení částky 2.000,00 Kč, se zamítá. II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
1. Žalobce se žalobním návrhem ze dne 26.8.2020 domáhal po žalované uhrazení částky 2.000,00 Kč s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 18.12.2014 uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti právnická osoba pro domácnosti. V rámci smlouvy byl mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou sjednán rovněž pronájem přijímacího zařízení, konkrétně MODEM TECHNICOLOR TC7200 ED3 WIFI EMTA (SN: příjmení: anonymizováno (dále jen„ zařízení“) a převzetí zařízení stvrdila žalovaná svým podpisem na zakázkovém listě ze dne 23.12.2014. Žalovaná opakovaně porušila povinnosti vyplývající ze smlouvy s tím, že nehradila řádně a včas cenu za poskytované služby, využil právní předchůdce žalobce svého práva dle čl. 2 .7.3.2 VOP a odstoupil od smlouvy dopisem ze dne 6.10.2016 zaslaným žalované v souladu s ustanovením čl. 2 VOP. V rámci odstoupení od smlouvy byla žalované poskytnuta náhradní lhůta ke splnění povinnosti uhradit dlužné částky za poskytnuté služby a rovněž byla žalovaná upozorněna na povinnost vrátit zařízení. V souladu s ustanovením čl. 7 VOP byla žalovaná povinna nepoškozené a funkční zařízení vrátit do 14 dnů od ukončení smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaná zařízení právnímu předchůdci žalobce nevrátila, byla žalovaná povinna uhradit právnímu předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 2.000,00 Kč. Dne 31.1l .2019 právní předchůdce žalobce společnosti právnická osoba a žalobce uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek za žalovanou, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalobce předžalobní výzvou ze dne 1.6.2020 vyzval žalovanou k uhrazení částky 2.000,00 Kč.
2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila.
3. Vzhledem k tomu, že se právní zástupce žalobce z jednání omluvil, žalovaná se k jednání nedostavila, soud posupoval podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti žalované.
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci.
Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla dne 18.12.2014 uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo na základě které byl sjednán pronájem přijímacího zařízení, konkrétně MODEM TECHNICOLOR TC7200 ED3 WIFI EMTA (SN: příjmení: anonymizováno. Ve smlouvě (označené - účastník prohlašuje) je pod bodem F uvedeno, že účastník se zavazuje uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí pronajaté přijímací zařízení včas a v pořádku. Ze zakázkového listu, příjmového dokladu ze dne 23.12.2014 bylo zjištěno, že žalovaná od právního předchůdce žalobce převzala MODEM. Dle všeobecných podmínek poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti právnická osoba pro domácnost v bodě 7.4. bylo uvedeno, že do 7 dnů po ukončení smlouvy je nutné, aby bylo vráceno přijímací zařízení, a to na adresu distribučního skladu. Přípisem ze dne 6.10.2016 právní předchůdce žalobce odstoupil od smlouvy a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky a vrácení zařízení s tím, že vzhledem k tomu, že žalovaná zařízení nevrátila, byla jí naúčtována smluvní pokuta ve výši 2.000,00 Kč. Částka měla být uhrazena nejpozději do 3.11.2016. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31.1.2019 bylo prokázáno, že tato smlouva byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba země a žalobcem. Přípisem ze dne 21.11.2016 vyzval právní předchůdce žalobce žalovanou k uhrazení dlužné částky.
Zjištěný skutkový stav soud podřadil pod následující zákonná ustanovení.
5. Podle ust. § 2048 zákona č. 89/2012 Sb. - Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
6. Podle ust. § 1813 občanského zákoníku - Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
7. Podle ust. § 1810 zákona č. 89/2012 Sb. - Ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.
8. Z projednávané věci je zcela zřejmé, že účastníci uzavřeli smlouvu považovanou za spotřebitelskou dle ust. § 1810 zákona č. 89/12 Sb. a dle ust. § 419 zákona č. 89/2012 Sb. je zcela zřejmé, že žalovaná jako spotřebitel uzavřela smlouvu se žalobcem v rámci jeho obchodní a podnikatelské činnosti. Je nutno dodat, že ochrana spotřebitele spadá mezi jedinou ze sdílených politik evropské unie, proto je nutno na věc nahlížet takhle pohledem unijního práva, a to konkrétně především ze směrnice Rady č. 93/13 EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Systém ochrany vychází z myšlenky, že spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovatele co se týče jak vyjednávající pravomoci, tak úrovně informovanosti, které je vede k tomu, že přistoupí k podmínkám předem vyhotovených prodávajícím nebo poskytovatelem, aniž by mohl ovlivnit jeho obsah. Z projednávané věci je zřejmé, že ze smlouvy ze dne 18.12.2014, se jedná o formulářovou smlouvu, ve které ujednání o smluvní pokutě bylo začleněno do odstavečku, kde uživatel měl pouze vzít na vědomí, že podpisem smlouvy si sjednává i smluvní pokuty, což pro žalovanou jako spotřebitele bylo značně nevýhodné. Mohlo to také uniknout její pozornosti a také to mohlo být považováno za nepodstatnou záležitost. Nehledě k tomu, že ve smlouvě není zřejmé ani kam a kdy má vrátit dané zařízení. Tyto skutečnosti jsou uvedeny pouze ve všeobecných smluvních podmínkách a neuvedeny přímo ve smlouvě ze dne 18.12.2014. V souladu s ust. § 2048 zákona č. 89/2012 Sb. – pokud si smluvní strany ujednaly smluvní pokutu, bylo to pouze pro případ prodlení žalované. Porušení smluvní povinnosti ze strany žalobce žádným zvláštním způsobem zajištěno nebylo. Ujednání o smluvní pokutě soud považoval za nepřiměřené ujednání, neboť toto ujednání o smluvní pokutě převyšovalo zůstatkovou hodnotu samotného zařízení několikanásobně, a proto v souladu s ust. § 1813 zákona č. 89/2012 Sb. žalobu v celém rozsahu zamítl.
9. Výrok o nákladech řízení soud opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. . Vzhledem k tomu, že žalované žádné náklady řízení nevznikly, soud jí žádné náklady řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.