Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 368/2020-51
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivou Flaxovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecným údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 12 909 Kč s příslušenstvím
rozsudkem pro zmeškání
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 909 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 909 Kč ode dne datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1300 Kč, a to rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 909 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 909 Kč ode dne [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1300 Kč, a to rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153b zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”).
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Podle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu písemně uzavřené dohody o uznání dluhu a jeho splnění podle splátkového kalendáře ze dne datum, podle které žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni v celkové výši 12 909 Kč, který žalovanému vznikl v souvislosti s užíváním bytu číslo na adrese adresa, číslo a číslo. Žalovaný svým podpisem této dohody svůj dluh vůči žalobkyni plně uznal co do důvodu i co do výše a zavázal se k tomu, že uhradí žalobkyni dluh v částce 12 909 Kč v pravidelných měsíčních splátkách podle sjednaného splátkového kalendáře nejpozději do dne datum. Žalovaný na splnění svého závazku vůči žalobkyni ničeho neuhradil. Předžalobní výzva je ze dne datum.
3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den datum. Žalovanému bylo dne datum do vlastních rukou doručeno předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání.
4. Žalovaný se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu se žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír podle ustanovení § 99 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení § 153b odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (ustanovení § 99 odst. 1 a 2 o.s.ř. ). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. příjmení, příjmení, příjmení, příjmení, Občanský soudní řád , Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C. H. Beck, str. 332, bod 5 a 6). Konečně rozsudek pro zmeškání nelze vydat podle ustanovení § 153b odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. tam, kde by takovým rozsudkem došlo ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, jinými slovy, kde by se jednalo o tzv. konstitutivní rozhodnutí.
5. V posuzované věci se jedná o spor z titulu písemně uzavřené dohody o uznání dluhu a jeho splnění. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Ke shora uvedeným závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR ve věci sp. zn. 30 Cdo 641/2005 . Nejedná se o konstitutivní rozhodnutí, ale soud právně závazným způsobem deklaruje povinnosti žalovaného, jež mu vznikly z uvedeného titulu.
6. Z uznání závazku ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni uznal co do důvodu a výše. Zároveň uzavřel se žalobkyní dohodu o splácení dluhu v měsíčních splátkách pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.
7. Podle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen NOZ ), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
8. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle ustanovení § 1970 NOZ ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. .
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon podle ustanovení § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu podepsaného, přičemž odvolacím důvodem jsou jen vady uvedené v ustanovení § 205 odst. 1 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. týkající se podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání tohoto rozsudku (ustanovení § 205b o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce.