Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
26 C 234/2021-39
Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Tománkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 3 400 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba na zaplacení částky 3 400 Kč s příslušenstvím se zamítá.
II. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žaloba na zaplacení částky 3 400 Kč s příslušenstvím se zamítá. II. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”).
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu dluhu na nesplacené zápůjčce, kterou žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 29. 10. 2015, podle které poskytla žalobkyně žalované částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku spolu s poplatkem ve výši 7 700 Kč vrátit žalobkyni v pravidelných týdenních splátkách po 295 Kč počínaje dnem 6. 11. 2015. Žalovaná řádně a včas zápůjčku nesplácela a ke dni 13. 10. 2016, tedy ke dni předpokládané poslední splátky činil její dluh na zápůjčce 3 400 Kč. Žalovaná zaplatila na zápůjčku pouze částku 14 300 Kč. Protože žalovaná dluh ze zápůjčky nezaplatila žalobkyni ani na základě předžalobní výzvy, domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalobou.
3. Platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnila a ke své procesní obraně neuvedla ničeho.
4. K dotazu soudu doplnila žalobkyně skutečnosti o splnění povinnosti ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále také jen„ zákon o SÚ“) v tom směru, že provedla před poskytnutím úvěru kontrolu žalované v dostupných evidencích Ministerstva vnitra, insolvenčním rejstříku, telefonickou kontrolu u jejího zaměstnavatele, pořídila platební historii ve vlastní evidenci
a vyhodnotila její ekonomickou situaci umožňující jí úvěr poskytnout, jak se podává z karty klienta. Takovou kartu však soudu nepředložila.
5. Soud z předložených listin nepochybuje o tom, že žalobkyně na základě tvrzené smlouvy poskytla žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč, že se žalovaná zavázala vrátit jí tuto částku spolu s poplatkem 7 700 Kč, a že z této částky zaplatila pouze částku 14 300 Kč. Spornou ovšem zůstala otázka, zda je tvrzená smlouva o zápůjčce platná či nikoliv. Žalobkyně soudu neposkytla jediný důkaz, který by svědčil o tom, že by splnila svoji povinnost ve smyslu § 9 zákona o SÚ, tzn., že by s odbornou péčí posoudila schopnost žalované jako spotřebitele zápůjčku splácet a soud tak neměl možnost ověřit tvrzení žalobkyně, že žalovaná byla schopna v rámci svých ekonomických možností poskytnutou zápůjčku zaplatit. Soud z toho důvodu tvrzenou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou ve smyslu § 588 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a protože žalovaná bezpochyby z poskytnutých prostředků vrátila více, než obdržela, nemohla se tedy bezdůvodně, na základě neplatného právního jednání obohatit na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 o. z. Z toho důvodu soud žalobu zamítl a žalovanou k zaplacení jakékoliv částky nezavázal.
6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu soud procesně úspěšné žalované nepřiznal, neboť nebylo ze spisu zjištěno, že by jí byly nějaké náklady vznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).