Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 170/2021-29

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Martinem Masárem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 16 449 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 9 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 000 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 449 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 449 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 9 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 000 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 449 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 449 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky ve výši 16 449 Kč s příslušenstvím, spočívajícím v zákonném úroku z prodlení od 1. 8. 2020 do zaplacení. Uvedl, že žalovaný uzavřel se žalobcem dne 17. 3. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru číslo (dále jen Smlouva), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 200 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit v měsíčních splátkách. Žalovaný úvěr nejprve splácel, kdy žalobkyni uhradil 1 200 Kč, a posléze se ocitl v prodlení, a proto je ode dne 1. 8. 2020 v prodlení. Částka ve výši 16 449 Kč sestává z dlužné jistiny 10 200 Kč, poplatku za čerpání ve výši 2 040 Kč, sjednaného úroku ve výši 5 046 Kč a smluvní pokuty 363 Kč, od nichž byla odečtena částečná úhrada žalovaného ve výši 1 200 Kč.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že tento úvěr si brali společně s bývalým přítelem a žalovaný se domníval, že tento úvěr je splácen. Dále žalovaný uvedl, že si je vědom, že úvěr si brali na jeho jméno a vzhledem k tomu, že není splácen je srozuměn s tím, že jej musí uhradit a s ohledem na své finanční možnosti pouze žádá o splátky, které je schopen hradit v měsíční výši až 2 000 Kč.

3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo výpisů k revolvingovému úvěru a výpisů z účtu žalobce soud zjistil, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu, na jejímž základě žalobce poskytl od března do května 2020 žalovanému úvěr ve výši 10 200 Kč a žalovaný se zavázal splácet úvěr s dohodnutým úrokem ve výši 20 % měsíčně dle podmínek ve smlouvě sjednaných v měsíčních splátkách. Z výplatní pásky žalovaného bylo zjištěno, že žalobce zkoumal výši měsíčního příjmu žalovaného, která činila 16 609 Kč. Zkoumání obvyklých výdajů žalovaného a jeho majetku nebylo žalobcem ani tvrzeno ani prokazováno. Uzavření smlouvy a poskytnutí úvěru ve výši 10 200 Kč bylo mezi stranami nesporné.

4. Soud má tedy za prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému revolvingový spotřebitelský úvěr ve výši 10 200 Kč. Úvěr se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách. Žalovaný přestal řádně a včas platit splátky a žalobce úvěr zesplatnil a uplatnil za žalovaným poplatky, smluvní úroky a smluvní pokutu za prodlení, které vyjmenovává ve svém návrhu.

5. Žalobkyně netvrdila a neprokázala řádné zkoumání výdajů žalovaného, bez nichž nelze posoudit schopnost žalovaného splácet poskytovaný úvěr.

6. Podle , (dále jen„ NOZ“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

7. Podle se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle je nepatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ustanovení , stanoví výši úroku z prodlení.

14. Soud se z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

15. Žalobkyně dle soudu neprokázala splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet žalovaný úvěr ve výši 10 200 Kč s RPSN 519 %.

16. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES byla zapracována do , o spotřebitelském úvěru (dále již jen zákon o spotřebitelském úvěru). Zákon o spotřebitelském úvěru v  odst. l upravuje následek, který nastane, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  odst. l větou druhou (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), a to sankci neplatnosti smlouvy. S ohledem na použité slovní vyjádření ve větě druhé zákona o spotřebitelském úvěru, by bylo možné tuto úpravu vnímat a vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost námitku neplatnosti uplatnit. Touto problematikou se však v poslední době zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, jehož hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů, tak i Ústavní soud, jehož nálezy jsou pro obecné soudy závazné ( y). Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. ze dne 25. 7. 2018, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru ( ), z jehož dikce odst. l by bylo možné dovozovat absolutní neplatnost smlouvy, i výklad tohoto ustanovení nebyl jednoznačný (k tomu srovnej komentář odst. l zákona o spotřebitelském úvěru uveřejněný v systému ASPI), a proto jsou závěry tohoto rozhodnutí aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. a řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. V neposlední řadě také rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (např. sp. zn. C -679/18), jakož i odvolacího soudu (např. č. j.  -39) směřují obecné soudy k aplikaci odst. l , a téhož zákona (absolutní neplatnost právního jednání).

17. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že mezi žalobcem a žalovaným uzavřená smlouva o revolvingovém úvěru je absolutně neplatná podle pro rozpor se zákonem. Obdobně také srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 č. j. -39, který byl aprobován usnesením Ústavního soudu ze dne 8. 7. 2015 sp. zn. . Z uvedeného důvodu soud žalobu ohledně všech smluvních nároků žalobce včetně poplatků, smluvních pokut i úroků zamítl.

18. Pokud jde o jistinu samotnou, tedy částku 9 000 Kč (úvěr poskytnutý žalovanému žalobkyní ve výši 10 200 Kč ponížený o zaplacené splátky v celkové výši 1 200 Kč) dospěl soud při právním posouzení k závěru, že v této výši se žalovaný na úkor žalobce bezdůvodně obohatil, a proto v souladu s  , 2 má soud za to, že plnění žalobce z neplatné smlouvy o revolvingovém úvěru je bezdůvodným obohacením žalovaného a žalovaný je povinen toto obohacení žalobci vydat. Žalobci také podle náleží úrok z prodlení ve výši zákonného úroku z prodlení, tj. stanovený podle , ve znění účinném v době počátku prodlení (1. 8. 2020).

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn , když účastníci měli přibližně stejný úspěch ve věci.

20. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím zdejšího soudu.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.