Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 301/2021-46

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 15 208,53 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 8 453,88 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 833 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 665,53 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 453,88 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 6 754,65 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 768 Kč, se zamítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 8 453,88 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 833 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 665,53 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 453,88 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 6 754,65 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 768 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO, a žalovaným byla dne 22. 7. 2017 uzavřena smlouva o úvěru číslo na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl finanční hotovost ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu a zaplatit příslušenství ve výši 20 458 Kč spočívající v kapitalizovaném úroku, poplatku

za poskytnutí úvěru, nákladech na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku (celkem tedy částku ve výši 45 458 Kč) v 14 měsíčních splátkách ve výši 3 247 Kč. Žalovaný uhradil částku 30 947 Kč. Pohledávka za žalovaným byla společností právnická osoba smluvně postoupena žalobkyni. Žalovaná částka 15 208,53 Kč představuje podle žaloby jistinu ve výši 8 453,88 Kč a smluvní pokutu ve výši 6 754,65 Kč. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 8 833 Kč představující zůstatek neuhrazeného úroku ve výši 293,61 Kč, zůstatek nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 191,64 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 577,09 Kč, nesplacený inkasní poplatek ve výši 1 994,78 Kč a smluvní úrok za období po konečné splatnosti ke dni postoupení ve výši 2 775,88 Kč, dále požaduje žalobkyně úrok z prodlení z dlužné jistiny za dobu od prodlení žalovaného do zaplacení, přičemž za dobu do 29. 11. 2020 tento úrok kapitalizovala

částkou 1 665,53 Kč, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 768 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ačkoliv byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy

se k němu nedostavila. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal

a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (ustanovení ).

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, byla dne 22. 7. 2017 uzavřena smlouva o úvěru číslo na jejímž základě se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 20 458 Kč sestávajícími z úroku ve výši 2 407 Kč, z úplaty (úhrady za poskytnutí úvěru) ve výši 10 000 Kč, z nákladů na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 801 Kč a z poplatku za inkaso plateb v hotovosti přímo ve svém bydlišti (inkasní poplatek)

ve výši 6 250 Kč (celkem tedy částku 45 458 Kč) splatit v 14 splátkách ve výši 3 247 Kč, přičemž první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka až do úplného splacení celkové dlužné částky je splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky, a to pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení jakékoli splátky řádně a včas, nedohodnou-li se strany písemně jinak. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že od věřitele převzala v místě bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru (smlouva o úvěru číslo). Žalovaná zaplatila podle tvrzení žalobkyně pouze částku ve výši 30 947 Kč právnická osoba pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 postoupila žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek

ze dne 21. 12. 2020, příloha ke smlouvě, potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámení

o postoupení pohledávky).

4. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele

na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

5. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti

v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

6. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 22. 7. 2017 smlouvu o úvěru podle § 2395

a násl. o. z., na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit a zaplatit sjednaný úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu a inkasní poplatek v celkové částce 45 458 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách

ve výši 3 247 Kč.

7. Ačkoliv na předložené smlouvě o úvěru je podpis obou smluvních stran, soud nicméně shledal, že smlouva o úvěru je neplatným právním jednáním podle , neboť právní předchůdce žalobkyně řádným způsobem neposoudil úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje

8. Žalobkyně v rámci žalobních tvrzení uvedla, že žalovaná vyplnila žádost o úvěr, ve které uvedla své údaje, číslo občanského průkazu, jakož i další údaje, příjmy, výdaje, zaměstnání. S ohledem na výši příjmů a výši úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru takové výše, jaká jí byla poskytnuta. Poskytnuté informace byly ověřeny doklady uvedenými v části„ doložení příjmu žadatele“, konkrétně výplatními lístky a pracovní smlouvou.

V žádosti o úvěr, kterou žalobkyně soudu předložila, je uvedeno, že žalovaná je vdaná, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, je zaměstnána u společnosti právnická osoba s průměrným měsíčním příjmem 13 235 Kč, dále pobírá částku 3 000 Kč, u níž je

uvedeno„ brig. úklid“, má vlastní bydlení a její výdaje činí celkem 3 500 Kč měsíčně a spočívají

v nákladech na bydlení a energie ve výši 1 500 Kč a ve výdajích za dopravu, jídlo a v osobních nákladech ve výši 2 000 Kč. Z předložených výplatních lístků za měsíce 12/2016, 1/ 2017, 2/ 2017 a 5/ 2017 lze sice vyčíst, že čistá mzda žalované činila v průměru cca 13 425 Kč, soud však podotýká, že by měly být ověřovány příjmy za období přímo předcházející uzavření smlouvy, což v daném případě vyjma ověření (předložení) výplatního lístku za měsíc květen 2017 nebylo.

Co se pak týče částky 3 000 Kč, která byla v žádosti o úvěr uvedena jako další příjem žalované, tuto žalobkyně nijak blíže nespecifikovala, ani neuvedla, na základě jakých dokumentů měla být ověřena. Dále soud podotýká, že pracovní poměr žalované byl dodatkem k pracovní smlouvě ze dne 14. 2. 2017 uzavřen na dobu určitou do 28. 2. 2018, přičemž splatnost poslední splátky připadala dle smlouvy o úvěru na 22. 9. 2018. Co se pak týče výdajů tvrzených žalovanou (náklady na bydlení, na dopravu, na jídlo a další osobní náklady), žalobkyně soudu nepředložila žádnéy prokazující tvrzené výdaje, kdy ani ze žádosti o úvěr nevyplývá, že by tyto byly právnímu předchůdci žalobkyně předloženy. I pokud by soud netrval na ověření veškerých výdajů žalované, výdaje tvrzené v žádosti o úvěr nemohou v žádném případě odpovídat realitě, když např. výdaje na jídlo, dopravu a další osobní výdaje žalované činí dle jejího tvrzení 2 000 Kč, avšak žalovaná bydlí v obec a pracuje v obec, přičemž pouze měsíční náklady

na dopravu by téměř tvrzenou částku pokryly. Soud tak nemá v daném případě prokázané,

na základě jakých dokumentů a jakým konkrétním způsobem si právní předchůdce žalobkyně schopnost splácet úvěr žalovanou ověřil, kdy pouhé vyplnění údajů v rámci žádosti o úvěr bez bližšího označení dokumentů, kterými by byly jednotlivé údaje ověřeny, soud zhodnotil jako úkon čistě formální, a posouzení úvěruschopnosti žalované pak shledal v tomto konkrétním případě nedostatečným.

9. Byť si je soud vědom toho, že naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaná v dané věci nedovolala, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní

a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. ), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy o úvěru v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo možno od ostatního obsahu oddělit.

10. Jestliže je tedy smlouva o úvěru neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z předmětné smlouvy o úvěru. Z tohoto důvodu proto nevznikl žalobkyni nárok na úroky, poplatky a smluvní pokuty sjednané ve smlouvě o úvěru.

11. Žalobkyně však prokázala, že žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč (viz smlouva o úvěru ze dne 22. 7. 2017). Soud proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. Vzhledem k tomu, že z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaná na dluh žalobkyni uhradila celkem částku 30 947 Kč, na jistině tak již žalovaná nedluží ničeho, pročež soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl (výrok I.).

12. Žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, má tedy podle právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaná však žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložila a ty se ani nepodávají z obsahu spisu, proto soud rozhodl tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.