Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 347/2021-38

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 17 519,76 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení

ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 14. 7. 2021 do zaplacení, a to ve splátkách po 800 Kč měsíčně, splatných vždy do 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku a pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jedné splátky.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení

částky 7 519,76 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 707,78 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 597,92 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně

z částky 10 000 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do 13. 7. 2021 a úroku z prodlení

ve výši 1,25 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 14. 7. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 14. 7. 2021 do zaplacení, a to ve splátkách po 800 Kč měsíčně, splatných vždy do 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku a pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jedné splátky.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 7 519,76 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 707,78 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 597,92 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do 13. 7. 2021 a úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 14. 7. 2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále též„ společnost“) a žalovanou byla dne 20. 11. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě společnost žalované poskytla peněžní prostředky ve výši

10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 2 451 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 726 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 203 Kč, a to

v 18 měsíčních splátkách ve výši 1 022 Kč s poslední splátkou ve výši 1 006 Kč. Žalovaná neuhradila na svůj dluh ničeho. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, dlužné poplatky ve výši 7 519,76 Kč, dále úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení, který za dobu do 18. 12. 2020 kapitalizovala částkou 1 707,78 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 9. 5. 2019 do zaplacení, který za dobu do 18. 12. 2020 kapitalizovala částkou 1 597,92 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020.

2. Žalovaná k žalobě sdělila, že rozhodnutí ve věci ponechá na uvážení soudu, dále uvedla, že je s dětmi v současné době na sociálních dávkách a proto žádá soud o možnost splácet tento dluh ve splátkách v maximální výši 500 Kč měsíčně. Z jednání soudu se omluvila pro zdravotní indispozici spočívající v nachlazení.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, byla dne 20. 11. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě této smlouvy se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto zápůjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 380 Kč sestávajícím z úroku ve výši 2 451 Kč, z částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 726 Kč a z částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 203 Kč (celkem tedy částku 18 380 Kč) splatit v 18 měsíčních splátkách ve výši 1 022 Kč a s poslední splátkou ve výši 1 006 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzala celou částku zápůjčky (smlouva o zápůjčce číslo). Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně neuhradila na svůj dluh ničeho (nezpochybněná tvrzení žalobkyně, tabulka umoření).

4. právnická osoba, IČO, následně uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, dle níž byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena

na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, seznam postoupených pohledávek). Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno právním předchůdcem žalobkyně dopisem ze dne 6. 1. 2021 (oznámení o postoupení pohledávek, podací lístek).

5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, právní předchůdce žalobkyně provedl před uzavřením smlouvy o zápůjčce hodnocení žalované dle údajů o jejích příjmech

a výdajích. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářovéě nazvané zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 20. 11. 2018 vyplněno, že žalovaná je svobodná, má základní vzdělání, má čtyři vyživovací povinnosti k jiným osobám, žije v azylovém domě a není zaměstnaná. Její pravidelný čistý měsíční příjem je 7 600 Kč a ostatní příjmy činí 20 000 Kč. Co se týče výdajů, v zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaná nemá zápůjčku u jiné společnosti a odhadované měsíční výdaje žalované činí 15 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že poskytnuté údaje od žalované její právní předchůdce ověřil výpisem z bankovního účtu žalované za měsíce říjen a listopad 2018. Uvedenéy však soudu předloženy nebyly (zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 20. 11. 2018, kopie první strany smlouvy o poskytnutí sociální služby číslo rok).

6. Podle , (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle § 2392 odst. 1 první věty o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele

na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti

v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. právnická osoba, IČO, pohledávku za žalovanou ze smlouvy o zápůjčce postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 uzavřené mezi právnická osoba, IČO, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena společností právnická osoba, dopisem ze dne 6. 1. 2021. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. , nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

13. Ačkoliv na smlouvě o zápůjčce je podpis obou smluvních stran, soud nicméně s ohledem na popsaný skutkový stav věci shledal, že smlouva o zápůjčce je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdce žalobkyně řádným způsobem neposoudil úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

14. Jak žalobkyně sama uvedla, její právní předchůdce vycházel z informací získaných od žalované v zákaznické kartě a tyto informace ověřil oproti dokladům vyžádaným od žalované. Žalovaná v zákaznické kartě ze dne 20. 11. 2018 uvedla, že její čistý měsíční příjem činí částku ve výši

7 600 Kč a další příjmy částku ve výši 20 000 Kč, ani jeden z těchto příjmů však nebyl nijak specifikován. Výše příjmů žalované měly být ověřeny výpisy z bankovního účtu žalované, jenž ale soudu nebyly předloženy, nadto ani nebylo ze strany žalobkyně tvrzeno, že tento pohyb na bankovním účtu, byl adekvátní k procesu posuzování úvěruschopnosti žalované s kladným výsledkem, navíc ve vztahu k těmto příjmům zákaznická karta neobsahuje žádný údaj o tom, o jaké příjmy se jedná a jak konkrétně měly být tyto příjmy ověřeny (výplatní pásky, oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory a jiné). Původ příjmů žalobkyně neobjasnila ani na výzvu soudu, z čehož lze usuzovat, že je pravděpodobné, že byly záměrně žalovanou modifikovány za účelem dosažení požadovaného úvěru. Žalovaná dále uvedla, že bydlí v azylovém domě, nemá zápůjčky u jiných společností a její odhadované měsíční výdaje činí 15 000 Kč Tyto výdaje ale nebyly ze strany právního předchůdce žalobkyně nijak ověřovány, když byla soudu doložena pouze kopie první strany smlouvy o poskytnutí sociální služby, ze které ale není patrno, jaká je výše poplatku na ubytování a případně i stravu. Navíc, se může zdát tato částka jako značně podhodnocena, a to potom zejména ve vztahu ke zjištěnému skutkovému stavu, kdy žalovaná je osobou žijící v azylovém domě a má vyživovací povinnost ke čtyřem dalším osobám. Tím, že právní předchůdce žalobkyně vycházel pouze z tvrzení žalované, tedy osoby žádající o úvěr, jež může zkreslovat či záměrně modifikovat svou skutečnou majetkovou situaci i s cílem úvěr získat„ za každou cenu“, nebyla výše skutečných reálných nákladů zjištěna. Bylo na poskytovateli úvěru poměry žalované řádně prověřit na základě spolehlivých a dostatečných informací. Žalobkyně soudu nepředložila žádnéy, tedy ani v zákaznické kartě uvedené výpisy z bankovního účtu žalované. Platí, že„ součástí odborné péče“ poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Navíc žalobkyně nijak nedoložila (ostatně ani netvrdila), že by bonitu žalované právní předchůdce žalobkyně ověřoval ve veřejně přístupných rejstřících typu CEE, NRKI, BRKI, SOLUS a jiné, přitom tyto mohou značně dopomoci k získání objektivního zjištění o schopnosti hradit úvěr ve vztahu k dotazované osobě.

15. Lze se tedy jen domnívat, zda by při řádném posouzení úvěruschopnosti žalované právní předchůdce žalobkyně danou zápůjčku žalované poskytl. Uvedená povinnost k posouzení bonity spotřebitele, tedy schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, je zákonem uložena poskytovateli úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy, v případě, že tak jako poskytovatel úvěru neučiní. Spotřebitelský úvěr by měl být poskytnut pouze v případě, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaná v tomto případě však na základě výše uvedeného schopnost splácet tento úvěr neměla, o čemž svědčí také skutečnost, že z poskytnuté částky 10 000 Kč neuhradila na splacení svého dluhu ničeho. Takový zákonný postup představuje posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytující se na úvěrovém trhu, kdy úvěry jsou poskytovány s cílem jejich nesplacení, přičemž věřitel předem počítá s tím, že dlužník nebude pravděpodobně ani schopen poskytnutý úvěr splatit (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru).

16. Soud tak dospěl k závěru, že výše příjmů i výdajů žalované nebyla právním předchůdcem řádně ověřena. Pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací.

17. S ohledem na shora uvedené tak má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně (jejího právního předchůdce) řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalované) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných

a přiměřených informací, a proto posouzení úvěruschopnosti žalované shledal v tomto konkrétním případě nedostatečným. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru má být úvěr navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. To právní předchůdce žalobkyně nesplnil, a tomu odpovídá i výsledek, neboť žalovaná na svůj dluh od začátku nesplácela.

18. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaná v dané věci nedovolala, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. ), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy o zápůjčce v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo možno od ostatního obsahu oddělit.

19. Jestliže je tedy smlouva o zápůjčce neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z předmětné smlouvy. Z tohoto důvodu proto nevznikl žalobkyni nárok na úroky a poplatky sjednané ve smlouvě o zápůjčce.

20. Žalobkyně však prokázala, že její právní předchůdce žalované poskytl peněžní prostředky

ve výši 10 000 Kč (viz smlouva o zápůjčce ze dne 20. 11. 2018). Soud proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaná na dluh žalobkyni dosud neuhradila ničeho. Na jistině tak zbývá uhradit celou částku 10 000 Kč, k jejíž úhradě soud žalovanou svým rozhodnutím zavázal.

21. Ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru stanovuje, že spotřebitel (žalovaná) je povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené

jejím možnostem. Jelikož však v daném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, je nezbytné v daném případě vyjít z úpravy obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., tedy za den splatnosti je proto třeba považovat den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž za takovou výzvu nelze považovat toliko určení splatnosti v neplatné smlouvě (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. ).

22. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do 13. 7. 2021, a to výzvou

ze dne 28. 6. 2021. Splatnost dlužné částky tedy nastala ke dni 13. 7. 2021 a počínaje dnem

14. 7. 2021 je žalovaná v prodlení a počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané (8,50 %).

23. Soud tedy z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. zavázal žalovanou k zaplacení částky 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu

od 14. 7. 2021 do zaplacení a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

24. Z hlediska nákladového výroku soud podotýká, že ve věci byla úspěšnější žalovaná, když úspěch žalobkyně je dán poměrem přiznané částky 10 293,42 Kč (10 000 Kč + úroky z prodlení kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 293,42 Kč) a částky odpovídající celému předmětu řízení 24 360,36 Kč (17 519,76 Kč + příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 6 840,60 Kč), vyjádřeným v procentuální výši 42 %. Úspěch žalované tak představuje 58 %, jíž by tak svědčilo právo na náhradu 16 % (58 % - 42 %) nákladů řízení. Soud nicméně z obsahu spisu žádné náklady procesně nečinné žalované nezjistil (vyjma telefonické omluvy ze dne 15. 11. 2021, jenž svým obsahem ale není úkonem ve smyslu , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu), a proto žádné z účastnic náhradu nákladů řízení nepřiznal (ust. ).

25. V souladu s ust. věta za středníkem soud žalované současně umožnil s ohledem na její sociální situaci plnění ve splátkách ve výši 800 Kč měsíčně s tím, že nezaplacením některé ze splátek se stává splatným celý zůstatek dluhu. Uvedená částka nijak nepoškozuje ani žalobkyni, protože jí zajišťuje úhradu celého dluhu cca do 1 roku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.