Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
131 C 49/2020-34
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 64 785 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se pro smluvní pokutu ve výši 19 106,50 Kč a pro úrok, pokud byl požadován ve výši přesahující 35 % ročně z částky 39 150,07 Kč od 21. 11. 2017 do zaplacení, zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 30 805 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 805 Kč od 5. 9. 2020 do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba došlá soudu dne 9. 9. 2020 se v části, ve které se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 14 874 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 45 679 Kč od 21. 11. 2017 do 4. 9. 2020, zákonného úroku z prodlení z částky 14 874 Kč od 5. 9. 2020 do zaplacení, úroku ve výši 35 % ročně z částky 39 150,07 Kč od 21. 11. 2017 do zaplacení, zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
V. Žalobci se po právní moci tohoto rozsudku vrací z účtu Okresního soudu v Ostravě část soudního poplatku zaplaceného za žalobu ve výši 956 Kč.
Odůvodnění:
I. Řízení se pro smluvní pokutu ve výši 19 106,50 Kč a pro úrok, pokud byl požadován ve výši přesahující 35 % ročně z částky 39 150,07 Kč od 21. 11. 2017 do zaplacení, zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 30 805 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 805 Kč od 5. 9. 2020 do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba došlá soudu dne 9. 9. 2020 se v části, ve které se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 14 874 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 45 679 Kč od 21. 11. 2017 do 4. 9. 2020, zákonného úroku z prodlení z částky 14 874 Kč od 5. 9. 2020 do zaplacení, úroku ve výši 35 % ročně z částky 39 150,07 Kč od 21. 11. 2017 do zaplacení, zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V. Žalobci se po právní moci tohoto rozsudku vrací z účtu Okresního soudu v Ostravě část soudního poplatku zaplaceného za žalobu ve výši 956 Kč.
1. Žalobou došlou soudu dne 9. 9. 2020 se domáhal žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 64 785 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru číslo (dále jen„ smlouva“), žalovaný tuto smlouvu podepsal dne 27. 10. 2016. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 40 001 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši 84,9 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 299 Kč splatných vždy k 19. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem prosincem 2016, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovaným, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaný po uzavření smlouvy požádal o bezúplatný odklad splátek z důvodu své pracovní neschopnosti/ukončení pracovního poměru. Žádosti žalovaného bylo ze strany žalobce vyhověno. Došlo tak k bezúplatnému odkladu splatnosti původních splátek č. 7, 8, 9. Po dobu odkladu těchto splátek, tedy od 19. 6. 2017 do 18. 9. 2017, neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Provedení odkladu těchto splátek žalobce oznámil žalovanému písemným oznámením, jehož přílohou byl i upravený splátkový kalendář vztahující se k této smlouvě. Žalovaný dále požádal o úplatnou úpravu splátkového kalendáře (odklad/snížení splátek č. 5, 6). Této jeho žádosti bylo vyhověno a dne 14. 6. 2017 byl uzavřen písemný dodatek ke smlouvě. Za provedenou úpravu splátkového kalendáře se žalovaný zavázal zaplatit žalobci sjednanou smluvní odměnu ve výši celkem 4 598 Kč, která měla být uhrazena prostřednictvím poslední splátky (splátek) dle upraveného splátkového kalendáře. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru žalobci uhradil částku ve výši 9 196 Kč. Před níže popsaným zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalovaného vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 12.1 smlouvy ve výši 298 Kč (Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 298,87 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátky č. 10, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 298 Kč). Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. V důsledku tohoto prodlení žalovaného následně došlo k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 12.3 smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 60 dnů, dochází tím bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 60 dnů u splátky č. 10 splatné dne 19. 9. 2017. K datu 19. 11. 2017 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 12.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 45 381,25 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den následující po dni zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,25% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě od 21. 11. 2017 až do jejího úplného zaplacení. Žalobce přitom na základě této žaloby požaduje tuto smluvní pokutu pouze v sazbě ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V bodě 4.4. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží v případě prodlení s hrazením jistiny poskytnutého úvěru až do data skutečného vrácení jistiny úvěru žalobci. Žalobce takto požaduje i sjednané úroky za poskytnutí úvěru za dobu po zesplatnění úvěru, když tyto úroky i nadále přirůstají pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru. Žalobce takto požaduje úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 39 150,07 Kč ode dne 21. 11. 2017 do zaplacení. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobci k dnešnímu dni dluží následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 45 381 Kč, b) smluvní pokuta dle bodu 12.1 smlouvy, tak jak je specifikována shora, v celkové výši 298 Kč s příslušenstvím, c) smluvní pokuta dle bodu 12.7 smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 45 381,25 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou a to od 21. 11. 2017 do data vyhotovení této žaloby, tedy celkem částku 19 106,50 Kč, d) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 39 150,07 Kč ode dne 31. 11. 2017 do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 63,07 % p. a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě 63,07 % p. a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě sjednané ve smlouvě. Žalovaný tyto částky žalobci neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobce v této věci zaslal. Žalobce byl z tohoto důvodu nucen podat tuto žalobu, kde se domáhá zaplacení částek uvedených pod písm. a) až d). Žalobce touto žalobou požaduje, aby žalovanému bylo uloženo žalobci tyto shora uvedené částky zaplatit. U dlužných částek uvedených shora pod písm. a) a b) tedy u částky v celkové výši 45 679 Kč, požaduje žalobce s ohledem na prodlení žalovaného s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení. Pro zjednodušení požaduje žalobce u dlužných částek uvedených shora pod písm. a) a b) zákonný úrok z prodlení až od druhého dne následujícího po shora popsaném zesplatnění. Žalobce dále uvedl, že výše úroku uvedeného shora pod písm. d) bude v této žalobě uplatňována pouze do limitu 120 % celkové částky, kterou má žalovaný zaplatit dle části A) smlouvy, tedy do částky 132 422 Kč. Toto žalobce zohledňuje i v petitu.
2. Žalovaný v podání doručeném soudu dne 12. 11. 2020 uvedl, že nárok uplatněný v žalobě neuznává v plném rozsahu.
3. Před zahájením jednání ve věci samé dne 3. 12. 2020 žalobce vzal žalobu částečně zpět pro úrok přesahující 35 % ročně z částky 39 150,07 Kč od 21. 11. 2017 do zaplacení, pro částku představující smluvní pokutu ve výši 19 106,50 Kč, ve zbytku na žalobě setrval. Žalovaný požádal o odročení jednání, neboť dne 28. 11. 2020 byl propuštěn z výkonu trestu a chtěl by ve věci kontaktovat právníka, jelikož sám projednávané věci nerozumí. Soud této jeho žádosti vyhověl, přičemž rovněž žalovanému k jeho žádosti umožnil pořízení fotokopií, a to všech příloh žalobce přiložených k žalobě.
4. Před zahájením jednání ve věci samé dne 19. 1. 2021 žalobce setrval na žalobě, přičemž poukázal na již provedené částečné zpětvzetí žaloby, které je blíže rozvedeno v předchozím bodě tohoto rozsudku. Na základě uvedeného tak soud řízení částečně v souladu s ustanovením § 96 o.s.ř. a dispozitivním úkonem žalobce zastavil, jak je uvedeno ve výroku ad. I tohoto rozsudku. K tomuto nevyžadoval souhlas žalovaného, neboť ke zpětvzetí došlo před zahájením jednání ve věci samé. Žalovaný u jednání sdělil, že nárok uplatněný v žalobě neuznává v plném rozsahu, neboť má za to, že úvěrová smlouva uzavřená mezi účastníky je neplatná, a to jak z důvodu nemravné výše úroku stanoveného za poskytnutí úvěru, tak z toho důvodu, že žalobce nedostatečně zkoumal schopnost žalovaného - spotřebitele úvěr splácet. Z uvedených důvodů tak navrhl žalobu zamítnout.
Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:
5. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu soud zjistil, že žalobce má od datum povolení ČNB k činnosti podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, a to konkrétně k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.
6. Z listin y označené jako„ Hodnocení klienta“ ze dne 27. 10. 2016 soud zjistil, že pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného činí 16 000 Kč. Na výdaje byla započtena částka 11 017 Kč s tím, že se skládá z částky 3 800 Kč, z částky 3 217 Kč, která představuje splátky půjček, úvěrů, leasingů apod. a částky 4 000 Kč, která představuje výdaje na bydlení, dopravu aj. V doplňujících údajích byly uvedeny informace o rodinném stavu žalovaného, dosaženém vzdělání a formě bydlení (pronájem). Z pracovní smlouvy ze dne 14. 3. 2016 soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán u právnická osoba anonymizováno jako anonymizováno Smlouva byla sjednána na dobu určitou a to do 13. 3. 2017. Z výplatního lístku za měsíc červenec 2016 soud zjistil, že čistý příjem žalovaného činil za měsíc červenec 2016 celkem 16 642 Kč. Z výplatního lístku za měsíc srpen 2016 soud zjistil, že čistý příjem žalovaného činil za měsíc srpen 2016 celkem 17 276 Kč. Z výplatního lístku za měsíc září 2016 soud zjistil, že čistý příjem žalovaného činil za měsíc září 2016 celkem 15 142 Kč. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI) bylo zjištěno, že hodnota CBS byla stanovena na 383. Z výpisu záznamů z registru SOLUS k 31. 10. 2016 bylo zjištěno, že žalovaný má v tomto registru jeden záznam, který se týká dlužné částky ve výši 3 217 Kč za služby elektronických komunikací a telekomunikační poplatky.
7. Z návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru/ Smlouva o revolvingovém úvěru číslo ze dne 27. 10. 2016 soud zjistil, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru. Žalovaný byl ve smlouvě označen svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, adresou pro doručování, která byla shodná s adresou trvalého bydliště, dále zde bylo uvedeno jeho telefonní číslo a email. Žalobce se smlouvou zavázal poskytnout žalovanému revolvingový spotřebitelský úvěr ve výši 40 001 Kč a žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úroky běžícími od poskytnutí peněžních prostředků ve 48 splátkách ve výši 2 299 Kč měsíčně. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 84,90 % ročně. Smlouva je opatřena podpisem žalovaného ze dne 27. 10. 2016 a podpisem žalobce akceptujícího nabídku ze dne 1. 11. 2016.
8. Z oznámení o schválení úvěru k č. anonymizováno číslo ze dne 2. 11. 2016, včetně splátkového kalendáře ke smlouvě o revolvingovém úvěru bylo zjištěno, že žalobce oznámil žalovanému akceptaci úvěrové smlouvy, když toto oznámení bylo žalovanému doručováno na adresu pro doručování dle smlouvy (zjištěno z dodejky ze dne 15. 11. 2016).
9. Z dokladu o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu, soud zjistil, že žalobce dne 1. 11. 2016 zaslal žalovanému na číslo účtu uvedené ve smlouvě částku 40 001 Kč.
10. Z listiny„ karty klienta k č. anonymizováno číslo“ bylo zjištěno, že jsou zde zaevidovány platby žalovaného v období od 19. 12. 2016 do 17. 3. 2017, v celkové výši 9 196 Kč.
11. Z emailové komunikace ze dne 14. 6. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný žádal o odklad splátek anonymizováno a to z důvodu ztráty zaměstnání a probíhající hospitalizace.
12. Z dodatku ke smlouvě o revolvingovém úvěru číslo včetně Předsmluvního formuláře a Upraveného splátkového kalendáře ke smlouvě o revolvingovém úvěru ze dne 21. 6. 2017, čestného prohlášení ze dne 21. 6. 2017 bylo zjištěno, že žalobce uzavřel s žalovaným dodatek ke smlouvě, jehož předmětem byla změna hrazení splátek sjednaných ve Smlouvě, když účastníci se dohodli na odkladu splátek číslo které měl nově žalovaný hradit jako tzv. odložené splátky č. 49, 50, 51 a 52, a to ve lhůtách a za podmínek nového splátkového kalendáře. Za provedení odkladu splátek se žalovaný zavázal zaplatit žalobci smluvní odměnu ve výši 4 598 Kč. Ze sdělení ze dne 23. 6. 2017 včetně Upraveného splátkového kalendáře ke smlouvě o revolvingovém úvěru bylo zjištěno, že žalobce vyhověl žádosti žalovaného o odložení splátky, přičemž žalovaný byl nově povinen hradit splátky dle upraveného splátkového kalendáře.
13. Z výzvy k zaplacení ze dne 22. 5. 2017 bylo zjištěno, že žalobce mínil vyzvat žalovaného k zaplacení dlužné splátky č. 5 a č. 6. Z výzvy k zaplacení ze dne 19. 6. 2017 bylo zjištěno, že žalobce mínil vyzvat žalovaného k zaplacení dlužné splátky č. 5, 6 a 7. Z výzvy k zaplacení ze dne 20. 10. 2017 bylo zjištěno, že žalobce mínil vyzvat žalovaného k zaplacení dlužné splátky č. 10 a 11.
14. Z předžalobní výzvy ze dne 19. 8. 2020 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek, a to do 15 dnů od zaslání výzvy. Výzva byla žalovanému zaslána 20. 8. 2020 na adresu pro doručování dle smlouvy (zjištěno z poštovního podacího archu ze dne 20. 8. 2020).
15. Z listin y označené jako„ Prohlášení o splnění informační povinnosti úvěrujícího“ ze dne 27. 10. 2016, z předsmluvního formuláře vztahujícího se ke smlouvě o revolvingovém úvěru číslo ve spojení s formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 27. 10. 2016, ze Smluvních ujednáních smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 27. 10. 2016, Vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne 25. 10. 2018 soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť tato by byla s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci nadbytečná.
16. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník , v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
18. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 1. 12. 2016, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.
19. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění novely provedené zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25. 2. 2013, věřitel při uzavření smlouvy, ve které si sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
20. Princip odpovědného úvěrování, potažmo ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrana věřitele před nedobytností pohledávky, byl posílen novelou citovaného zákonného ustanovení provedenou zákonem č. 43/2013 Sb. zavedením sankce, nedostojí-li věřitel odborné péče při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Nedostojí-li tedy vysoce kvalifikované činnosti profesionál v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka, jak dovozuje soudní teorie i soudní praxe, při vymezení odborné péče (k tomu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěry, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Zastává tedy takový výklad ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěru, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivně-aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
21. Soud nevzal za prokázáno, že žalobce při uzavření smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, neboť žalobce dostatečně nezkoumal výdajovou stránku žalovaného, když se omezil toliko na uvedení ničím nepodložených částek, aniž by zkoumal, zda tyto částky skutečně reflektují poměry žalovaného. Žalobce si nijak neověřoval údaje poskytnuté žalovaným (např. o způsobu a nákladech na bydlení, splátkách jiných dluhů aj.). O povinnosti doplnit svá skutková tvrzení a důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného byl žalobce v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. poučen u ústního jednání ve věci, avšak tyto ani po poučení nedoplnil. Vzhledem k tomu, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, nezbývá než dospět k závěru o neplatnosti smlouvy o poskytnutí úvěru číslo ze dne 27. 10. 2016, pro rozpor se zákonem (shora citovaný § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, § 580 odst. 1 OZ ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 OZ ).
22. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že žalobce poskytl žalovanému dne 1. 11. 2016 převodem na žalovaným určený bankovní účet celkem částku ve výši 40 001 Kč. Dále vzal soud za prokázáno, že výzvou ze dne 19. 8. 2020 žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do 15 dnů ode dne odeslání této výzvy, když tato výzva byla žalovanému odeslána poštou dne 20. 8. 2020 na adresu pro doručování uvedenou ve smlouvě. Skutečnost, že by byl žalovaný vyzván žalobcem k úhradě dlužné částky dříve, v řízení prokázána nebyla, neboť soudu byly doloženy pouze texty listin: výzva k zaplacení ze dne 22. 5. 2017, výzva k zaplacení ze dne 19. 6. 2017 a výzva k zaplacení ze dne 20. 10. 2017, avšak nebyly označeny žádné důkazy k prokázání, že by tyto listin y byly odeslány do dispoziční sféry žalovaného. V tomto směru byl žalobce poučen v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. u ústního jednání ve věci, avšak žalobce ani po poučení ze strany soudu důkazní návrhy nedoplnil, resp. žádné listin y (podací arch, doručenku, apod.) nedoložil.
23. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě je možno vyhovět toliko částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy, a to částku 40 001 Kč, žalovaný uhradil před podáním žaloby částku 9 196 Kč. Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalovanému, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené části jistiny ve výši 30 805 Kč (tj. 40 001 Kč minus 9 196 Kč). Soud vzal za prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k plnění ve smyslu ustanovení § 1958 odst. 2 OZ výzvou ze dne 19. 8. 2020, která mu byla odeslána dne 20. 8. 2020 na adresu uvedenou ve smlouvě pro účely doručování. V této výzvě žalobce stanovil lhůtu k plnění do 15 dnů od odeslání výzvy, tj. do 4. 9. 2020. Na základě uvedeného tak soud z částky ve výši 30 805 Kč rovněž přiznal žalobci – při absenci smluveného úroku z prodlení – dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 5. 9. 2020 do zaplacení (výrok ad. II tohoto rozsudku).
24. Ve zbývajícím rozsahu (po zohlednění částečného zpětvzetí – viz. shora) – tj. pro částku ve výši 14 874 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 45 679 Kč od 21. 11. 2017 do 4. 9. 2020, zákonný úrok z prodlení z částky 14 874 Kč od 5. 9. 2020 do zaplacení, úrok ve výši 35% ročně z částky 39 150,07 Kč od 21. 11. 2017 do zaplacení, pak soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku ad. III tohoto rozhodnutí.
25. Ve výroku ad. II tohoto rozhodnutí přiznanou částku včetně příslušenství je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem), kdy pro stanovení lhůty odlišné soud podmínky neshledal.
26. Výrok ad. IV. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. , neboť žalobce byl ve věci převážně procesně neúspěšný a žalovaný se této náhrady výslovně vzdal.
27. Ve výroku ad. V. tohoto rozsudku soud rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku žalobci. Předmětu řízení po zohlednění částečného zpětvzetí odpovídá soudní poplatek ve výši 2 284 Kč. Žalobce zaplatil v souvislosti s podáním žaloby částku ve výši 3 240 Kč, proto mu soud vrátil s ohledem na ustanovení § 6a odst. 3 , § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, v účinném znění, rozdíl mezi těmito částkami, tj. částku ve výši 956 Kč, která bude žalobci vyplacena z účtu Okresního soudu v Ostravě po právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.