Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
8 C 220/2021-44
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
se sídlem adresa,
právně zastoupené advokátkou JUDr. jméno příjmení,
se sídlem adresa,
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované,
v řízení o zaplacení 22 409,27 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci 16 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 23.1.2021 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ohledně zaplacení 6 409,27 Kč, úroku ve výši 615,60 Kč, úroku ve výši 59,91 % ročně z částky 16 000 Kč za dobu od 16.2.2021 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 3 268 Kč za dobu od 23.1.2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 539 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci 16 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 23.1.2021 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně zaplacení 6 409,27 Kč, úroku ve výši 615,60 Kč, úroku ve výši 59,91 % ročně z částky 16 000 Kč za dobu od 16.2.2021 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 3 268 Kč za dobu od 23.1.2021 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 539 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobce.
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalované povinnost uhradit 22 409,27 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 268 Kč od 23.1.2021 až do zaplacení a spolu se smluvním úrokem ve výši 59,91 % ročně z částky 16 000 Kč od 16.2.2021 do zaplacení avšak maximálně do doby, kdy tento dosáhne 41 731 Kč a úroku za dobu předcházející ve výši 615,60 Kč. V odůvodnění žaloby uvedl, že jako věřitel uzavřel s žalovanou jako klientem dne 12.10.2020 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytl žalované 16 000 Kč, když předtím po důkladném zkoumání prověřil její schopnost úvěr splácet. Učinil tak na základě podkladů získaných od žalované a šetřením v registrech příjmení a NRKI a dále také z informací získaných od žalované. Na základě tohoto šetření bylo shledáno, že úvěr je možno žalované poskytnout. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na základě emailové komunikace. Žalovaná se zavázala částku vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 59,91 % ročně ve 36 měsíčních splátkách po 966 Kč. Jelikož žalovaná své povinnosti ze smlouvy neplnila řádně a včas (neuhradila na splátkách ničeho), došlo v souladu s uzavřenou smlouvou ke dni 21.1.2021 k zesplatnění dluhu jako celku. K tomuto dni činila dlužná jistina 16 000 Kč a dlužné úroky 2 370,86 Kč, které dle smluvních ujednání přirostly s ohledem na výše uvedené k jistině. Dále žalobce rovněž požaduje sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky celkové nové jistiny, a to počínaje dnem 23.1.2021 do data vyhotovení žaloby v celkové výši 3 141,27 Kč. Mezi stranami byla dále sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení se splátkou delším než 30 dnů, takto žalobkyně nárokuje 499 Kč a dále 400 Kč jako sjednané paušální náklady vzniklé žalobci kvůli prodlení žalované.
2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila.
3. Žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (převzala osobně na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavila. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalobce při jednání soudu i přes poučení soudu dle § 118a odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. ve smyslu nutnosti doplnit v daném ohledu důkazy, uvedl, že jinými důkazy, než které již doložil, v otázce zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr nedisponuje.
4. Ze smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne 12.10.2020 vyplynulo, že jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ze strany žalobce, a to ve výši 16 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit, jak je shora uvedeno. Z předsmluvního formuláře a prohlášení klienta ze stejného dne vyplynulo, že tímto žalovaná obdržela zde uvedené informace o poskytovaném úvěru, a že veškeré údaje uvedené z její strany ve smlouvě jsou pravdivé.
5. Z dokladu z elektronického bankovnictví žalobce bylo zjištěno, že na níže uvedený bankovní účet uvedený v úvěrové smlouvě bylo dne 13.10.2020 odesláno 16 000 Kč.
6. Z listin y označené jako hodnocení klienta vyplynulo, že zde byly vyplněny informace o poměrech žalované s tím, že její příjmy činí 16 123 Kč, životní minimu činí 3 860 Kč a bydlení jí vyjde na 2 606 Kč. Dále je zde uvedeno, že žalovaná je zaměstnána u právnická osoba stravování právnická osoba, je svobodná a bydlí sama v obecním bydlení.
7. Z potvrzení obec spořitelny vyplynulo, že žalovaná na účet č. bankovní účet obdržela od právnická osoba stravování právnická osoba 17 449 Kč, resp. 14 987 Kč.
8. Z výpisu z registru příjmení vyplynulo, že žalovaná zde neprochází. Z tabulky hodnocení klienta NKRI vyplynulo, že žalovaná byla v daném případě zařazena do nejnižší kategorie označené jako I. (skóre 309), tedy jako:„ vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán“.
9. Z oznámení ze dne 14.10.2020 vyplynulo, že žalobce tímto oznámil žalované, že schvaluje poskytnutí úvěru za podmínek uvedených ve smlouvě shora. Dle přiložené dodejky byla písemnost doručena žalované dne 16.10.2020.
10. Z výzev k zaplacení ze dnů 18.12.2020 a 18.1.2021 vyplynulo, že tyto adresoval žalobce žalované v souvislosti s upomínám s platebními povinnostmi z předmětné úvěrové smlouvy s výstrahou zesplatnění úvěru jako celku.
11. Z oznámení ze dne 21.1.2021 vyplynulo, že žalobce tímto oznámil žalované, že s ohledem na její prodlení s plněním povinností z předmětné úvěrové smlouvy tuto zesplatňuje a požaduje okamžité zaplacení celého dluhu.
12. Z listin y označené jako karta klienta ze dne 12.7.2021 vyplynulo, že tuto vyhotovil žalobce ohledně předmětného úvěru, uvedl zde kontaktní informace na žalovanou, adresu jejího zaměstnavatele a základní parametry úvěru s tím, že aktuální výše dluhu činí 19 268,86 Kč.
13. Z předžalobní výzvy vyplynulo, že tuto adresovala právní zástupkyně žalobce žalované a vyzvala ji k úhradě dluhu z předmětné smlouvy s výstrahou jeho soudního vymáhání. Dle přiloženého poštovního archu byla tato výzva žalované před podáním žaloby odeslána dne 23.6.2021.
14. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu – registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeného ČNB vyplynulo, že žalobce je v tomto registru evidován.
15. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobce zaslal dne 13.10.2020 žalované 16 000 Kč. Žalobce se při uzavírání předmětné smlouvy zabýval schopností žalované úvěr splácet způsobem, který zaznamenal v listin ě označené jako hodnocení klienta, provedl šetření v registru SOLUS a provedl hodnocení v registru NKRI. Žalobce doručil, resp. odeslal žalované shora uvedené listin y, oznámení o schválení úvěru a předžalobní výzvu.
16. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník ), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Dle § 1968 občanského zákoníku , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
18. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Dle § 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
20. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
21. Dle § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
22. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
23. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o SP “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
24. Dle § 87 odst. 1 zákona o SP , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
25. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že žalobce poskytl žalované bezhotovostně 16 000 Kč. Uzavření předmětné smlouvy prostředky komunikace na dálku nebylo zcela bez pochybností žalobcem prokázáno, nicméně soud v daném ohledu necítil potřebu prohlubovat dokazování, neboť předmětnou smlouvu by i v případě prokázání jejího uzavření bylo třeba shledat neplatnou.
26. Je nepochybné, že na právní vztah, od nějž žalobce odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o SP (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o úvěr poskytnutý spotřebiteli. Žalobce pak argumentoval tím, že se schopností žalované splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabýval v souladu s § 86 odst. 1 zákona o SP . Tomuto závěru však soud nepřisvědčil. Žalobce sice po formální stránce učinil některá zkoumání (šetření v registrech a doložení příjmu žalované za dva měsíce) nicméně tyto v souladu se zákonnými pravidly nevyhodnotil. Je zřejmé, že nepostačuje si pouze od spotřebitele či z jiných zdrojů opatřit příslušné relevantní informace, ale je pro naplnění smyslu zákona nutné z těchto také učinit kvalifikovaný závěr. Poskytoval spotřebitelských úvěrů má dle dikce zákona sám aktivně v daném ohledu postupovat a především pak, a to mimochodem i v ryze vlastním obchodním zájmu, jednostranné informace o poměrech spotřebitele náležitě ověřovat, k čemuž v daném případě, alespoň dle doložených důkazů, jejichž portfolio žalobce i přes seznámení se shora uvedeným právním názorem soudu, nijak nerozšířil (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 a navazující usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1742/15 ze dne 8.7.2015), nedošlo. Je pravdou, že zákon o SP v případě otázky splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr počítá i s jeho vlastní aktivitou (§ 87 odst. 1 zákona o SP ) ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle § 87 odst. 1 zákona o SP , tak dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku ).
27. Dle doloženého dokladu o příjmu žalovaná v době uzavření smlouvy disponovala poměrně nízkým příjmem ve výši kolem 16 000 Kč měsíčně. Tento příjem sám o sobě jistě stačí na úhradu splátek 966 Kč měsíčně. Žalobce se však při zkoumání úvěruschopnosti žalované zaměřil pouze na příjmovou část poměrů žalované a zcela rezignoval na shodně důležitou část výdajovou. Žalovaná pouze uvedla, že bydlí sama a bydlení jí vyjde na zhruba 2 500 Kč měsíčně, což je bez dalšího sám o sobě s ohledem na obvyklé ceny energií, nájemného apod. zcela nepravděpodobný údaj. Žalobci pak ničeho nebránilo s ohledem na povahu bydlení, aby žalovaná doložila nájemní smlouvu, doklad SIPO a především pak kompletní výpis z bankovního účtu, např. za dobu několika měsíců předcházejícím poskytnutí úvěru, které by poskytli dostatečný obrázek o majetkových poměrech žalované, o její bilanci příjmů a výdajů. Soud si je vědom, že možnosti poskytovatele úvěru v pohledu zkoumání poměrů klientů nejsou bezbřehé a tyto samozřejmě musí být přiměřené okolnostem, zejména ve vztahu k výdajům, které jsou na rozdíl od příjmů komplikovaněji doložitelné. Na druhou stranu ale nelze připustit, aby na zkoumání výdajů poskytovatelé úvěrů rezignovaly zcela, a to zvláště za situace, kdy se údaje sdělené spotřebitelem jeví jako nevěrohodné.
28. Pokud pak bylo prokázáno, že žalobce uhradil žalované 16 000 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinna takové obohacení žalobci vydat (§ 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku ). Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaná byla tedy povinna bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku ). Jako první výzvu k zaplacení lze dle názoru soudu kvalifikovat již oznámení o schválení úvěru doručené žalované dne 16.10.2020. Pokud pak žalobce požadoval úroky z prodlení až od data uvedeného shora, je zřejmé, že k tomuto datu již žalovaná neplnila řádně a včas a je tedy s úhradou v prodlení a žalobci náleží úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1968 , § 1970 občanského zákoníku ), tedy dle nařízení vlády č. č. 351/2013 Sb. Shora uvedeným závěrům pak odpovídají výroky č. I a II tohoto rozsudku, kdy soud žalobě vyhověl pouze ohledně zaplacení 16 000 Kč s příslušenstvím a ve zbytku žalobního nároku žalobu zamítl.
29. Podle § 151 o.s.ř. o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. , když měl žalobce v řízení většinový úspěch a zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 1 121 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 2 . advokátního tarifu náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 200 Kč (3 x 300 + 3 x 100). Dle § 14b odst. 3 tarifu je pak na další úkony právní služby spočívající v účasti na jednání soudu třeba aplikovat obecná ustanovení tohoto právního předpisu. Za účast při jednání soudu tedy advokátu v daném případě náleží dle § 7 bod 5 tarifu odměna ve výši 2 020 Kč a paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 , § 14b odst. 5 tarifu Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 740 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 5 381 Kč (1 121 + 1 200 + 2 020 + 300 + 740). Žalobce byl úspěšný ohledně zaplacení 16 000 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 16 972,82 Kč, žalovaná byla úspěšná ohledně zaplacení 6 409,27 Kč s úroky z prodlení, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na její straně celkem 13 657,14 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 30 630,56 Kč tak představuje úspěch žalobce 55 %, úspěch žalované 45 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobce má právo na úhradu 10 % svých nákladů, z částky 5 381 Kč tedy ve výši 539 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se návrhem domáhat výkonu rozhodnutí.