Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 299/2021-56

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 44 352,57 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 165 Kč s úrokem z prodlení

ve výši 8,25 % ročně z částky 21 165 Kč za dobu od 13. 2. 2021 do zaplacení, a to

vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 23 187,57 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 268 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 412,22 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 24 813,11 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 24 813,11 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do 12. 2. 2021, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 648,11 Kč za dobu od 13. 2. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 21 165 Kč za dobu od 13. 2. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 165 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 165 Kč za dobu od 13. 2. 2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 23 187,57 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 268 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 412,22 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 24 813,11 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 24 813,11 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do 12. 2. 2021, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 648,11 Kč za dobu od 13. 2. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 21 165 Kč za dobu od 13. 2. 2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále též„ společnost“) a žalovaným byla dne 30. 5. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě společnost žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 4 901 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 952 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 406 Kč, a to

v 18 měsíčních splátkách ve výši 2 015 Kč. Žalovaný zaplatil celkem částku ve výši 2 015 Kč. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny ve výši 17 985 Kč a poplatků ve výši 14 784,34 Kč dále úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 1. 12. 2019 do zaplacení, který za dobu

do 20. 1. 2020 kapitalizovala částkou 738,88 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 7. 7. 2018 do zaplacení, který za dobu do 20. 1. 2020 kapitalizovala částkou 2 531,39 Kč (nárok č. 1). Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 21. 2. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě společnost žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit

za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 1 789 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 180 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 948 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 316 Kč. Žalovaný zaplatil celkem částku ve výši 6 820 Kč. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny

ve výši 6 828,11 Kč a poplatků ve výši 4 755,12 Kč dále úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 18. 4. 2019 do zaplacení, který za dobu do 20. 1. 2020 kapitalizovala částkou

1 529,12 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 23. 8. 2018

do zaplacení, který za dobu do 20. 1. 2020 kapitalizovala částkou 880,83 Kč (nárok č. 2). Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila. Soud proto projednal věc v nepřítomnosti účastníků v souladu s  ; vycházel přitom z obsahu spisu

a provedených důkazů.

3. Provedeným dokazováním soud ve vazbě k nároku č. 1 zjistil, že mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, byla dne 30. 5. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě této smlouvy se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 16 259 Kč sestávajícím z úroku ve výši 4 901 Kč, z částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 952 Kč a z částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 406 Kč (celkem tedy částku 36 259 Kč) splatit v 18 měsíčních splátkách ve výši 2 015 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzal celou částku zápůjčky (smlouva o zápůjčce č. 542454006). Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně uhradil pouze částku 2 015 Kč (nezpochybněná tvrzení žalobkyně). Ve vazbě k nároku č. 2 soud zjistil, že mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, byla dne 21. 2. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě této smlouvy se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 917 Kč sestávajícím z úroku ve výši 1 789 Kč, z částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 180 Kč

a z částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 948 Kč (celkem tedy částku 18 917 Kč) splatit v 60 týdenních splátkách ve výši 316 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzal celou částku zápůjčky (smlouva o zápůjčce číslo). Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně uhradil pouze částku 6 820 Kč (nezpochybněná tvrzení žalobkyně).

4. právnická osoba, IČO, následně uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, dle níž byly předmětné pohledávky za žalovaným postoupeny

na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, seznam postoupených pohledávek). Žalovanému bylo postoupení pohledávek oznámeno právním předchůdcem žalobkyně dopisem ze dne 20. 1. 2020 (oznámení o postoupení pohledávek).

5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, právní předchůdce žalobkyně provedl před uzavřením každé ze smluv o zápůjčce hodnocení žalovaného dle údajů o jeho příjmech

a výdajích. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové ě nazvané zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 30. 5. 2018 vyplněno, že žalovaný je svobodný, má vyživovací povinnost k jedné osobě, žije v nájmu, pracuje jako svářeč, jeho zaměstnavatelem je právnická osoba obec. Pobírá mzdu ve výši 9 986 Kč měsíčně, ostatní příjmy činí 9 400 Kč. Co se týče výdajů, v zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaný nemá zápůjčku u jiné společnosti, odhadované výdaje žalovaného činí 3 100 Kč. Žalobkyně uvedla, že poskytnuté údaje od žalovaného její právní předchůdce ověřil doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané ověřené dokumenty, a to pracovní smlouvou (8. 1. 2018 – neurčito), výplatními páskami

za měsíce 3, 4/2018, nájemní smlouvou a . Uvedené y však soudu předloženy nebyly. V žalobkyní předložené formulářové ě nazvané zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 21. 2. 2018 pak bylo vyplněno, že žalovaný je svobodný, má vyživovací povinnost k jedné osobě, pracuje jako svářeč, jeho zaměstnavatelem je právnická osoba obec, pobírá mzdu ve výši 10 282 Kč měsíčně. Co se týče výdajů, v zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaný nemá zápůjčku u jiné společnosti, odhadované výdaje žalovaného činí 4 100 Kč. Jako druh bydlení byl uveden„ jiné“. Žalobkyně uvedla, že poskytnuté údaje od žalovaného její právní předchůdce ověřil doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané ověřené dokumenty, a to pracovní smlouvou (4. 9. 2017 – neurčito), výplatními páskami za měsíce 11, 12/2017 a 1/2018

a . Uvedené y však soudu předloženy nebyly.

6. Podle , (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle § 2392 odst. 1 první věty o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele

na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti

v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. právnická osoba, IČO, pohledávky za žalovaným z obou smluv o zápůjčce postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 uzavřené mezi právnická osoba, IČO, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena společností právnická osoba, dopisem ze dne 20. 1. 2020.

Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. , nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

13. Ačkoliv na obou předložených smlouvách o zápůjčce je podpis obou smluvních stran, soud nicméně s ohledem na popsaný skutkový stav věci shledal, že obě smlouvy o zápůjčce jsou neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdce žalobkyně řádným způsobem neposoudil úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

14. Jak žalobkyně sama uvedla, její právní předchůdce v obou případech vycházel z informací získaných od žalovaného v zákaznické kartě a tyto informace ověřil oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Žalovaný v zákaznické kartě ze dne 30. 5. 2018 uvedl, že pobírá mzdu ve výši 9 986 Kč měsíčně a další příjmy ve výši 9 400 Kč. Výše mzdy měla být ověřena pracovní smlouvou a výplatními páskami, ve vztahu k dalším příjmům neobsahuje žádný údaj o tom, o jaké příjmy se jedná a jak měly být ověřeny. Žalovaný dále uvedl, že bydlí v nájmu, nemá zápůjčky u jiných společností, jeho odhadované výdaje činí 3 100 Kč. V kolonce„ interní splátky PF“ není uveden žádný údaj. Vzhledem k tomu, že mezi právním předchůdcem žalobkyně

a žalovaným byla dne 21. 2. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce, dle níž se žalovaný zavázal splácet zapůjčenou částku ve výši 10 000 Kč částkou 316 Kč týdně po dobu 60 týdnů, což odpovídá měsíční částce cca 1 300 Kč, je nepochybné, že při uzavírání smlouvy dne 30. 5. 2018 tento dluh žalovaného trval a měl být zahrnut do výdajů žalovaného. Je tak vysoce nepravděpodobné, že by veškeré měsíční výdaje žalovaného činily 3 100 Kč, když žalovaný uvedl, že žije v nájmu, přičemž na nájemné, zálohy na energie a služby spojené s bydlením a další nezbytné výdaje (jídlo, ošacení, telefon apod.) by mu z uvedené částky po započtení splátek zápůjčky ze smlouvy o zápůjčce ze dne 21. 2. 2018 zbývalo pouze cca 1 800 Kč. V zákaznické kartě ze dne 21. 2. 2018 žalovaný uvedl, že pobírá mzdu ve výši 10 282 Kč měsíčně, odhadované výdaje (bez bližší specifikace) činí 4 100 Kč. Jako druh bydlení je uveden„ jiné“, opět bez bližší specifikace. Mzda žalovaného měla být ověřena pracovní smlouvou a výplatními páskami, výdaje však nebyly ani blíže specifikovány. Právní předchůdce žalobkyně tak v obou případech pouze ověřil výši mzdy žalovaného (dle tvrzení žalobkyně), další příjmy a výdaje nijak neověřoval (vyjma předložení nájemní smlouvy v prvním případě, kdy však je vysoce nepravděpodobné, aby částka 3 100 Kč, kterou žalovaný uvedl jako částku odpovídající jeho veškerým výdajům, tato skutečně veškeré jeho výdaje pokryla, neboť pouze splátka interní zápůjčky činila cca 1 300 Kč). Žalobkyně však soudu nepředložila žádné y, tedy ani v zákaznických kartách uvedené pracovní smlouvy, výplatní pásky, nájemní smlouvu a (tuto zkratku soudu ani neobjasnila).

15. Soud tak dospěl k závěru, že výše příjmů i výdajů žalovaného nebyla právním předchůdcem řádně ověřena. Pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací.

16. S ohledem na shora uvedené tak má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně (jejího právního předchůdce) řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných

a přiměřených informací, a proto posouzení úvěruschopnosti žalovaného shledal v tomto konkrétním případě nedostatečným. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru má být úvěr navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. To právní předchůdce žalobkyně nesplnil, a tomu odpovídá i výsledek, byť žalovaný svůj dluh z počátku splácel.

17. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaný v dané věci nedovolal, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. ), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smluv o zápůjčce v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo možno od ostatního obsahu oddělit.

18. Jestliže jsou tedy smlouvy o zápůjčce neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z předmětných smluv. Z tohoto důvodu proto nevznikl žalobkyni nárok na úroky a poplatky sjednané ve smlouvách o zápůjčce.

19. Žalobkyně však prokázala, že její právní předchůdce žalovanému poskytl peněžní prostředky

ve výši 30 000 Kč (viz smlouva o zápůjčce ze dne 30. 5. 2018 a smlouva o zápůjčce ze dne

21. 2. 2018). Soud proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení

dle § 2991 o. z. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaný na dluh žalobkyni dosud uhradil celkem částku 8 835 Kč (2 015 Kč + 6 820 Kč), kterou soud započetl jako plnění

na jistinu. Na jistině tak zbývá uhradit částku 21 165 Kč (30 000 – 8 835), k jejíž úhradě soud žalovaného svým rozhodnutím zavázal.

20. Ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru stanovuje, že spotřebitel (žalovaný) je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené

jeho možnostem. Jelikož však v daném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, je nezbytné v daném případě vyjít z úpravy obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., tedy za den splatnosti je proto třeba považovat den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž za takovou výzvu nelze považovat toliko určení splatnosti v neplatné smlouvě (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. ).

21. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 12. 2. 2021, a to výzvou

ze dne 28. 1. 2021, kterou žalovanému zaslala dne 29. 1. 2021. Splatnost dlužné částky tedy nastala 12. 2. 2021 a počínaje dnem 13. 2. 2021 je žalovaný v prodlení a počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané (8,25 %).

22. Soud tedy z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. zavázal žalovaného k zaplacení částky 21 165 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 165 Kč za dobu

od 13. 2. 2021 do zaplacení a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

23. Z hlediska nákladového výroku soud podotýká, že ve věci byl úspěšnější žalovaný, když úspěch žalobkyně je dán poměrem přiznané částky 22 332,26 Kč (21 165 Kč + úroky z prodlení kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 1 167,26 Kč) a částky odpovídající celému předmětu řízení 66 360,54 Kč (44 352,57 Kč + příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 22 007,97 Kč), vyjádřeným v procentuální výši 34 %. Úspěch žalovaného tak představuje 66 %, jemuž by tak svědčilo právo na náhradu 32 % (66 % - 34 %) nákladů řízení. Soud nicméně z obsahu spisu žádné náklady procesně nečinného žalovaného nezjistil, a proto žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal (ust. ).

24. Podle jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.