Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 129/2021-39
Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 15 682,40 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 682,40 Kč s úrokem ve výši 19,9 % ročně z částky 11 124,28 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 124,28 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 682,40 Kč s úrokem ve výši 19,9 % ročně z částky 11 124,28 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 124,28 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 15 682,40 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba, IČO, se sídlem adresa uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o kontokorentu číslo kterou se právní předchůdce zavázal poskytnout žalovanému úvěr na jeho běžném účtu č. bankovní účet až do sjednaného limitu ve výši 10 000 Kč. Žalovaný však přečerpal peněžní prostředky na účtu a vznikl nepovolený debetní zůstatek. Z důvodu prodlení s úhradou nepovoleného debetního zůstatku ke dni datum byla pohledávka zesplatněna. K tomuto dni činila dlužná částka 12 767,84 Kč. Žalobce žádá úhradu jistiny úvěru ve výši 11.124,28 Kč, smluvního úroku ve výši 19,9 % z částky 11 124,28 Kč od datum do zaplacení, úroků z prodlení z částky 11 124,28 Kč, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , a to od datum do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 12.767,84 Kč od datum do datum ve výši 4 558,12 Kč.
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Ze Smlouvy o poskytnutí bankovních a platebních služeb ze dne datum soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele jakožto bankovního ústav u vést pro žalovaného běžný účet číslo. Ze smlouvy ze dne datum vyplývá, že se předchůdce žalobce akceptoval návrh žalovaného na uzavření smlouvy o kontokorentu a zavázal se poskytnout mu na běžném účtu kontokorentní úvěr do výše 10 000 Kč oproti zaplacení úroků ve výši 19,9 % a pojistného na pojištění vyčerpané částky ve výši 1 % z ke konci měsíce čerpané a neuhrazené částky. V čl. 6 písm. (b) smlouvy účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Nedílnou součást obou smluv tvoří obchodní podmínky původního věřitele. Žalovaný nebyl oprávněn čerpat peněžní prostředky nad sjednaný úvěrový limit, přičemž takovéto přečerpání představovalo porušení Smlouvy. Žalovaný se v čl. 4 smlouvy zavázal splácet Bance úvěr tak, že za období přechozích 3 měsíců zajistí na běžném účtu č. bankovní účet kreditní obrat ve výši 25 % celkové výše kontokorentu. Splátky měly být dle čl. 3 . Produktových podmínek pro kontokorenty hrazeny formou připsání jakékoliv příchozí (kreditní) transakce na běžném účtu č. bankovní účet. Z výpisu z běžného účtu žalovaného plyne, jakým způsobem se žalovaný dostal do nepovoleného debetního zůstatku. Z dopisu banky ze dne datum zaslaného žalovanému soud zjistil, že banka úvěr žalovaného číslo na částku 11 124,28 Kč prohlásila za splatný ke dni datum a žalovaného vyzvala k okamžité úhradě vkladem na účet č. bankovní účet. Dle předžalobní upomínky prvního zástupce žalobce ze dne datum žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, tj. nezajistil na běžném účtu č. bankovní účet sjednaný kreditní obrat, případně došlo z jeho strany k přečerpání celkového limitu kontokorentu nad částku 10 000 Kč. V důsledku trvajícího porušení smluvních povinností, zejména kvůli nesplácení kontokorentního úvěru stanoveným způsobem a přečerpání limitu kontokorentu (z důvodů dle čl. 6 . písm. (b) a (c) Smlouvy), příjmení pohledávku žalovaného s účinností ke dni datum zesplatnila. Ke dni zesplatnění, tj. datum, činila dlužná částka na jistině 12 767,84 Kč. příjmení příjmení uplatnila své právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty, sjednané přímo ve Smlouvě, ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován dopisem ze dne datum.
4. Dle § 2662 občanského zákoníku smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle § 2664 téhož zákona s peněžními prostředky na účtu může majitel účtu a za podmínek ujednaných ve smlouvě i jeho zmocněnci nakládat ujednaným způsobem. Nevyplývá-li ze zmocnění opak, nezaniká smrtí zmocnitele. Dle § 2665 zákona ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 zákona úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 zákona úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 zákona úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
5. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobce ve smyslu shora uvedených ustanovení se žalovaným uzavřel smlouvu o běžném účtu, následně umožnil žalovanému i kontokorent do výše 10 000Kč. Žalovaný zjevně nedodržel své závazky plynoucí ze smlouvy, navíc dopustil i vznik nepovoleného debetního zůstatku po zrušení smlouvy o úvěru. Ve smyslu výše uvedených ustanovení je proto povinen vyčerpané prostředky žalobci vrátit a to včetně běžných úroků, sjednaných ve smlouvě či dispozicích ke smlouvě, smluvní pokuty a úroků z prodlení určených dle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění pozdějších změn a doplňků. Jelikož tedy žalobce svá tvrzení v žalobě obsažená jednoznačnými listinnými důkazy prokázal, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 682,40 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.