Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 297/2021-62

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 13 800 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 800 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 800 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu požadavku žalobkyně na zaplacení částky 8 000 Kč

spolu s úrokem ve výši 18,96 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum a

spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 200 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 800 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 800 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu požadavku žalobkyně na zaplacení částky 8 000 Kč spolu s úrokem ve výši 18,96 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum] a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 200 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 13 800 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba, IČO (dříve IČO)) uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo rok, na základě které jí poskytla v hotovosti jistinu ve výši 10 000 Kč v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala jistinu vrátit spolu s kapitalizovanými úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 18,96 % ročně ve výši celkem 2 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, uhradila celkem pouze částku 4 200 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne datum právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla dne datum postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Aktuální výše dlužných částek činí na jistině 10 000 Kč, na dlužném poplatku za administrativní činnost částku 733,38 Kč a na dlužném poplatku za hotovostní inkaso částku 3 066,62 Kč. Žalobkyně dále požaduje příslušenství ve formě kapitalizovaného i dále běžícího úroku a úroku z prodlení. Tyto dlužné částky žalobkyni žalovaná neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

4. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo rok, včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované jistinu ve výši 10 000 Kč v den uzavření smlouvy, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s kapitalizovanými úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 32,15 % ročně ve výši celkem 2 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí jistiny ve výši 10 000 v hotovosti. RPSN činí 206,15 % /viz smlouvu o úvěru/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalované uvedená v příloze číslo seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupeny na žalobkyni s účinností k témuž dni /viz smlouvu o postoupení pohledávek/. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalované oznámeno dopisem /viz dopis včetně podacího archu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní výzvu včetně podacího lístku/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění nad rámec žalobkyní tvrzených plateb uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné pro sport významné skutečnosti.

5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. Právní předchůdkyně žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti předložila formulář nazvaný karta zákazníka, v kterém právní předchůdkyně žalobkyně zaznamenala jednotlivé údaje. Dle údajů uvedených v tomto formuláři byla žalovaná na mateřské/rodičovské, jako„ hlavní“ příjem byla uvedena částka 7 650 Kč měsíčně, a jako„ další příjmy – vedlejší“ příjem ve výši 15 000 Kč, celkem tedy 22 650 Kč měsíčně. Druh bydlení nebyl uveden (nebyla zaškrtnuta žádná z uvedených možností), žalovaná dále uvedla, že žije v domácnosti s jiným rodinným příslušníkem, a dále uvedla jedno nezaopatřené dítě. Ohledně výdajů bylo ve formuláři uvedeno, že výdaje žalované na bydlení (nájem, inkaso, energie) činí 3 000 Kč, osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) činí 6 000 Kč a splátky úvěrů/zápůjček činí 1 500 Kč, přičemž další výdaje (např. vyživovací povinnosti) uvedeny nebyly. Ve formuláři je uvedeno, že tyto skutečnosti byly ověřeny„ složenkami – příjmy“ a„ SIPO“.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení , , (dále jen„ o. z.”), a dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle ust. § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

15. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatelky spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně skutečnosti, že své povinnosti ve smyslu ust. § 86 ZoSÚ dostála.

16. Soud konstatuje, že žalobkyně náležitě neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala tvrzení žalované uvedené v kartě zákazníka, tedy že by dostatečně ověřovala výši příjmů a výdajů žalované. V kartě zákazníka je toliko zaškrtnutím jednotlivých kolonek vyznačeno, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila některé výše uvedené y. Ve své podstatě se tak jedná pouze o tvrzení žalobkyně zaznamenané v písemné podobě, které není doloženo žádným relevantním důkazem, zejména předložením kopií ověřovaných listin. Takový postup právní předchůdkyně žalobkyně soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru za situace, kdy o správnosti údajů uvedených v kartě zákazníka lze mít důvodné pochyby.

17. V zákaznické kartě jsou uvedeny celkové výdaje žalované ve výši 10 500 Kč, avšak není nikterak specifikováno, jakým konkrétním způsobem právní předchůdkyně žalobkyně tyto výdaje ověřila, stejně tak ani na příjmové stránce není jasné, co uvedený„ hlavní“ a„ vedlejší“ příjem představuje, a čím byl ověřen (ze zaškrtnuté kolonky„ složenky – příjmy“ tuto skutečnost zjistit nelze). S ohledem na absenci předložení dalších podkladů ze strany žalobkyně soudu proto nezbývalo než uzavřít, že žalobkyně svou povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalované v okamžiku uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru nesplnila, neboť s ohledem na nejasnost uvedených údajů nebylo lze ověřit, že žalované zůstává dostatečné množství volných peněžních prostředků pro hrazení jednotlivých splátek zápůjčky.

18. Soud zcela nevylučuje, že by k prokázání tvrzení ohledně dostatečného zkoumání úvěruschopnosti mohlo ve výjimečných případech postačit toliko předložení řádně vyplněné karty zákazníka, pakliže by soud neměl pochyb ohledně komplexnosti a správnosti všech uvedených údajů, jakožto i skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně tyto údaje v době uzavírání smlouvy ověřovala (např. nahlédnutím do žalovanou předložených listin). Žalobkyně se však vystavuje riziku, že soudu tato tvrzení nebudou postačovat, a tudíž s ohledem na neudržení důkazního břemena při nepředložení ověřovaných listin (či jiných důkazních prostředků) dospěje k závěru o nesplnění povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

19. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele v zákoně je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností (viz důvodovou zprávu k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz příjmení, L.; příjmení, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslo použitelný i za účinnosti ).

20. V poměrech projednávané věci tudíž soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost stanovenou jí zákonem nesplnila. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z. Pakliže byla smlouva o úvěru neplatně sjednána, neměla právní předchůdkyně žalobkyně ani nárok na příslušenství ve formě smluvních úroků, ani na jiné související poplatky. Soud proto v této části včetně příslušenství žalobu zamítl.

21. Ohledně zbývající části žalobkyní uplatněné pohledávky soud uvádí, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované jistinu ve výši 10 000 Kč bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalované. Žalovaná však doposud uhradila celkovou částku ve výši 4 200 Kč, tedy zbývá k úhradě zbytek jistiny ve výši 5 800 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku postoupila na žalobkyni, přičemž postoupení bylo žalovanému oznámeno, pročež soud žalobě v této části vyhověl.

22. Žalovaná byla povinna vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění. Výzva k plnění byla obsažena v rámci oznámení o postoupení pohledávky, která byla odeslána na adresu bydliště uvedenou v předmětné smlouvě dne datum, přičemž lze předpokládat, že třetí pracovní den byla výzva doručena, zde datum (srov. § 573 o. z.). S ohledem na běžnou 3denní lhůtu k plnění se tak žalovaná dostala do prodlení dnem datum. Soud proto přiznal žalobkyni dle ustanovení ve spojení s ust. o. z. právo na úrok z prodlení z dlužné jistiny od uvedeného dne do zaplacení dle ustanovení Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly, přičemž v tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. , ze dne datum.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.