Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 276/2021-47

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 8 790,08 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 8 790,08 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 790,08 Kč od 28. 3. 2017 do zaplacení a nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 368 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v jehož průběhu nabude tento rozsudek právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 209,40 Kč, zamítá.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 8 790,08 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 790,08 Kč od 28. 3. 2017 do zaplacení a nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 368 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v jehož průběhu nabude tento rozsudek právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 209,40 Kč, zamítá.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 18. 8. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení 8 790,08 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, která měla být uzavřena mezi právnická osoba, se sídlem adresa, anonymizováno příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, země (dále jen„ Právní předchůdce žalobkyně“), a žalovaným dne 28. 1. 2016. Tvrdila, že Právní předchůdce žalobkyně na základě uvedené smlouvy umožnil žalovanému opakovaně čerpat peněžní prostředky formou revolvingu až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté prostředky vrátí a zaplatí úrok ve výši 0,2833 % denně a poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru v ujednaných měsíčních splátkách. Celkem žalovaný tímto způsobem měl vyčerpat částku 10 000 Kč. Následně se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek úvěru. Právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku z předmětné úvěrové smlouvy na společnost právnická osoba, IČO, která ji následně postoupila na žalobkyni. Ta se domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 8 790,08 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 209,40 Kč, jehož výše měla odpovídat sjednané úrokové sazbě ve výši 0,2833 % z dlužné jistiny denně za období od 18. 3. 2017 do 27. 3. 2017 (datum uvedené v posledním vydaném výpisu z účtu, které bylo dle žalobkyně datem splatnosti úvěru), a dále běžícího zákonného úroku z prodlení z částky odpovídající dlužné jistině za období od 28. 3. 2017 do zaplacení.

2. Žalovaný v odporu, který podal proti ve věci vydanému elektronickému platebnímu rozkazu, uvedl, že žalobou nárokovanou částku není schopen uhradit jednorázově, a požádal soud, aby mu umožnil dluh splácet v měsíčních splátkách po 1 500 Kč.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den 7. 12. 2021. Oba účastníci, ač řádně a včas soudem předvoláni, se k jednání bez omluvy nedostavili, stejně tak se bez omluvy nedostavil ani zástupce žalobkyně. Soud proto postupoval podle , v účinném znění (dále jen„ “), a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

Právní předchůdce žalobkyně poskytl dne 28. 1. 2016 žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 20. 12. 2019 Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku na vrácení předmětné částky na právnická osoba, IČO, která následně zmíněnou pohledávku postoupila na žalobkyni smlouvou uzavřenou téhož dne. Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován dopisem zástupce žalobkyně z 6. 5. 2020. Téhož dne byla vyhotovena rovněž předžalobní upomínka, jejímž prostřednictvím byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 11 165,53 Kč ve lhůtě sedmi dnů od odeslání výzvy s tím, že se jedná o dluh vzniklý z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou měl žalovaný uzavřít dne 28. 1. 2016 s Právním předchůdcem žalobkyně. Žalovaný byl ve výzvě poučen o tom, že pokud dluh ve stanovené lhůtě žalobkyni neuhradí, tato přistoupí k jeho soudnímu vymáhání.

5. Podle , v účinném znění (dále jen„ o. z.“), platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

6. Dle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Žalobkyně svůj žalobou uplatněný nárok opírala o údajně uzavřenou smlouvu o revolvingovém úvěru z 28. 1. 2016, tuto smlouvu však v průběhu řízení soudu nepředložila, a to ani přesto, že ji k tomu soud písemně vyzýval. Zároveň nepředložila ani žádný jiný relevantní důkaz, který by svědčil o tom, že k uzavření této smlouvy mezi Právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným skutečně došlo. Na stranu druhou, z předloženého výpisu z účtu bylo prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil a soudu tak nevysvětlil, z jakého titulu mu Právní předchůdce žalobkyně zmíněnou částku vyplatil. Soudu tak nezbylo, než vycházet z toho, že se jednalo o plnění bez právního důvodu, a tudíž o bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Žalovanému tak přijetím zmíněných peněžních prostředků vznikla ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. povinnost je Právnímu předchůdci žalobkyně vrátit. Ačkoliv žalobkyně nebyla tím, kdo žalovanému peněžní prostředky poskytl, přesto jí aktuálně svědčí právo na jejich vrácení, a to z toho důvodu, že v mezidobí došlo ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. k postoupení pohledávky na vrácení těchto peněžních prostředků nejprve na společnost právnická osoba, následně pak na žalobkyni. Té proto svědčí aktivní legitimace v tomto sporu, neboť je aktuálně v pozici věřitele pohledávky na vrácení předmětných prostředků. V řízení nebylo žádným z účastníků tvrzeno, natož prokázáno, jakou částku žalovaný Právnímu předchůdci žalobkyně, případně jeho právním nástupcům vrátil. Žalobkyně přitom požadovala z titulu jistiny úvěru zaplacení 8 790,08 Kč. Soud proto vycházel z toho, že tuto částku doposud žalovaný nevrátil.

8. Ze všech popsaných důvodů soud dospěl k závěru, že žalobkyni svědčí právo na zaplacení požadované částky ve výši 8 790,08 Kč, a to včetně nárokovaného zákonného úroku z prodlení z této částky za dobu od 28. 3. 2017 do zaplacení. Nárok na úhradu úroku z prodlení se opírá o o. z., výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí Žaloba byla naopak zamítnuta, pokud jde o nárokovaný kapitalizovaný smluvní úrok z úvěru, neboť nebylo prokázáno, že by došlo k uzavření smlouvy o úvěru, a tedy ke sjednání povinnosti žalovaného požadovaný úrok zaplatit.

9. Ačkoliv žalobkyně nebyla s podanou žalobou úspěšná zcela, neboť tato byla co do požadovaného kapitalizovaného smluvního úroku částečně zamítnuta, její neúspěch se zjevně týkal pouze velmi nepatrné části předmětu řízení. Žalobkyni tudíž svědčí vůči žalovanému podle právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plném rozsahu. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně ve výši 968 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 500 Kč za dva úkony právní služby učiněné ve smyslu vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , advokátního tarifu v účinném znění (dále jen„ AT“), a to za převzetí a přípravu zastoupení a sepis žaloby, po 200 Kč podle bodu 1 AT a jeden úkon právní služby učiněný ve smyslu AT (jednoduchá výzva k plnění) v poloviční výši 100 Kč, dále tři paušální náhrady hotových výdajů spojených s uvedenými úkony právní služby po 100 Kč podle AT a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 168 Kč podle ). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 368 Kč, a to k rukám jejího zástupce ( ).

10. Pokud jde o lhůtu k plnění, soud vyhověl žádosti žalovaného a umožnil mu splácet dlužnou částku v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výši stanovil na 1 500 Kč. Ačkoliv žalovaný konkrétně neodůvodnil svou žádost o poskytnutí splátkového kalendáře, soud má za to, že je možné této žádosti vyhovět, neboť pokud bude žalovaný svůj dluh splácet řádně a včas, mělo by k jeho úplné úhradě včetně náhrady nákladů tohoto řízení dojít v horizontu přibližně osmi měsíců, což je doba, která je z pohledu soudu ještě akceptovatelná. Pro žalobkyni jakožto zavedený subjekt na trhu s pohledávkami podle názoru soudu nebude odklad splatnosti dlužné částky představovat závažný zásah do jejích práv, a to tím spíše, že soud současně vyslovil doložku ztráty výhody splátek, což znamená, že pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou byť jen jediné stanovené splátky, může se žalobkyně s úspěchem exekučně domáhat úhrady celé zbývající části dluhu najednou. Sama žalobkyně navíc de facto akceptovala splátkový kalendář v návrhu smírného řešení věci, který byl soudu doručen dne 3. 11. 2021, je tedy zjevné, že je s možností rozložení splatnosti dlužné částky srozuměna. Splatnost jednotlivých měsíčních splátek soud stanovil k 20. dni každého příslušného kalendářního měsíce.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li tímto rozsudkem uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí.