Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 22/2019-278

Okresní soud v Domažlicích rozhodl dne 19. 5. 2021 soudkyní JUDr. Vladimírou Mašinovou v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupené advokátem údaje o zástupci

o zaplacení 57 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, ve které žalobkyně žádá, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 55 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení

85 766,30 Kč, a to do 15cti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám údaje o zástupci.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit Českému státu na náhradě nákladů řízení

2 927,42 Kč, a to do 15cti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zdejšího soudu č. ú. bankovní účet, variabilní symbol.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba, ve které žalobkyně žádá, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 55 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 85 766,30 Kč, a to do 15cti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [údaje o zástupci].</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit Českému státu na náhradě nákladů řízení 2 927,42 Kč, a to do 15cti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zdejšího soudu č. ú. [bankovní účet], [variabilní symbol].</b>

1. Žalobkyně žádala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 57 000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody, na jednání dne 2019 vzala žalobu zpět ohledně částky 1 900 Kč, předmětem žaloby tak zůstala částka 55 100 Kč.

2. V žalobě uvedla, že dne 2018 uzavřela se žalovanou smlouvu o ustájení, když předmětem smlouvy bylo pastevní ustájení fríského koně jménem jméno. Při kontrole koně žalobkyně dne 2018 zjistila, že kůň je v zuboženém stavu a je očividně podvyživený, proto se rozhodla koně hned následujícího dne odvézt a musela vynaložit zvýšené náklady, aby mohlo dojít ke zlepšení stavu koně. Tyto zvýšené náklady činí cca 400 euro, pokud jde o náklady spojené s odvozem koně a následnou péčí o něj, dále došlo ke snížení tržní ceny koně, což žalobkyně ocenila částkou 2 000 euro, a dále jí ušel zisk 2 000 euro v důsledku toho, že kůň měl být připuštěn a na hříbě, které se mělo narodit z tohoto připuštění, již měla kupce.

3. Důvodem, proč žalobkyně žádala o zaplacení škody je skutečnost, že žalovaná porušila především čl. III. smlouvy, když žalobkyni neupozornila neprodleně při zjištění zdravotních potíží koně, nezabezpečila stálý přístup koně k senu a krmení podle pokynů žalobkyně.

4. Žalobkyně k žalobě doložila smlouvu o pastevním ustájení a fotografie koně v době převzetí k pastevnímu ustájení a v době vrácení koně žalobkyni, doložila i předžalobní výzvu spojenou s odstoupením od smlouvy o pastevním ustájení.

5. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti němu podala žalovaná odpor, ve kterém se k žalobě podrobně vyjádřila a odkazovala na komunikaci mezi ní a žalobkyní ohledně koně. Jednalo se zejména o veterinární ošetření, které žalovaná doporučila a žalobkyně odsouhlasila, tj. výplach dělohy, ošetření kopyt, očkování, zánět spojivek. Podrobně popsala komunikaci mezi ní a žalobkyní při návštěvě žalobkyně dne 2018, kdy žalobkyně konstatovala, že klisna je dost hubená, ale zároveň uvedla, že minulou zimu to bylo stejné. Žalovanou jí bylo doporučeno, ať se obrátí na bývalou stáj, nebo se sama zeptá veterináře, jak by bylo možno koni pomoci (z doplňující výpovědi žalobkyně ze dne 2021 vyplývá, že to neudělala). Z komunikace mezi účastnicemi založené ve spisu je jasné, že žalobkyně dobře ví, jaký je stav koně, sama je ze stavu koně bezradná s tím, že pokud se stav koně nezlepší, tak ho zastřelí.

6. Žalobkyně směřovala své důkazní návrhy zejména k prokazování, jaký byl stav koně v době, kdy ho předala do pastevního ustájení a v době, kdy si koně vzala zpět. Jedná se o období od 2018 do 2018. V závěru řízení poukazovala především na období od 2018, kdy koně viděla do dne 2018, kdy ho odvezla a vytýkala žalované, že zejména v tomto období neposkytovala žalovaná jméno řádnou péči a neinformovala žalobkyni o jeho stavu, který se dramaticky zhoršoval. Ačkoliv se v měsíc roku 2018 účastnice dohodly na konkrétním krmení, které se bude koni dávat, při odvozu byly žalobkyni předány zbytky jiného krmení. Žalovaná tak odpovídá žalobkyni za škodu, která jí vznikla porušením povinností za smlouvy o úschově, respektive o skladování podle § 2402 a § 2415 obč. zák., dále § 2403, 2426, 2944, 2952 a 2970 obč. zák. Podle § 2402 obč. zák. se smlouvou o úschově schovatel zavazuje převzít věc, aby jí pro uschovatele opatroval, podle § 2403 obč. zák. schovatel opatruje převzatou věc tak, jak bylo ujednáno, jinak tak pečlivě, jak to odpovídá povaze věci a jeho možnostem, aby na věci nevznikala škoda a po uplynutí doby úschovy věc vrátí s tím, co na ní přibylo. Podle § 2426 skladovatel nahradí ukladateli škodu vzniklou od převzetí věci do jejího vydání, neprokáže-li, že nemohl škodu odvrátit. Podle § 2415 obč. zák. se smlouvou o skladování skladovatel zavazuje převzít věc tak, aby jí uložil a opatroval a ukladatel se zavazuje zaplatit mu za to skladné. Podle § 2944 každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku, nahradí jej poškození, ztrátu, nebo zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak. Podle § 2952 se hradí skutečná škoda a ušlý zisk. Podle § 2970, kde je upravena náhrada při poranění zvířete, škůdce nahradí účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete tomu, kdo je vynaložil.

7. Soud má za to, že v daném případě nelze právní hodnocení ze strany žalobkyně akceptovat. Především živé zvíře není věcí, a to podle § 494 obč. zák. Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor, ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze. Soud proto posoudil smlouvu uzavřenou mezi účastnicemi podle § 1746 odst. 2 obč. zák. Podle tohoto ustanovení mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Takovouto smlouvu, smlouvu o pastevním ustájení ze dne 2018, účastnice uzavřely. Ve smlouvě se dohodly, že žalovaná poskytne žalobkyni pastevní ustájení pro kobylku jméno. Práva a povinnosti nájemce i pronajímatele jsou v této smlouvě upravena v čl. II a čl. III. smlouvy. Žalobkyně poukazovala na to, že žalovaná porušila povinnost provádět pravidelný dohled a neinformovala žalobkyni o zdravotním stavu koně. Dále je v tomto článku uvedeno, že v případě zdravotních potíží a při vzniku mimořádných situací, upozorní majitele koně, není-li nebezpečí z prodlení. Soud má za to, že žádnou z těchto povinnost stanovených smlouvu, žalovaná neporušila, což vyplývá z doložené e-mailové korespondence obou účastnic.

8. Z komunikace mezi účastnicemi (viz. č. l. 138 – zprávy žalobkyně jsou černé, žalované modré) zřetelně vyplývá, že žalovaná projevovala o koně značný zájem a byla to ona, kdo stále navrhoval řešení jejího stavu. Ještě před tím, než kobylku žalovaná vzala do své péče, jí žalovaná upozornila, že je kobylka náchylná ke schvácení. Také žalobkyně informovala žalovanou o tom, že je kobylka březí, že v tomto roce porodila a měla problém ona i hříbátko. Podrobně se k tomu vyjadřuje v e-mailové zprávě ze dne 2018. V této zprávě také žalobkyně poukazuje na to, že je kobylka trochu hubenější, potřebovala by tak 100 – 200 kg přibrat, ale bojí se, aby se kobylka neschvátila. Připouští, že i před tím, než byla březí, byla dost hubená. Již dne 2018 informovala žalovaná žalobkyni, že kobylka březí není, měla lehký zánět, žalobkyně proto odsouhlasila výplach dělohy. Souhlasila i s přeočkováním a byla žalovanou upozorněna i na stav kopýtek i na její pohyblivost i na to, že jí u sena nevidí. Žalobkyně sama uvádí, že to je asi důvod proto, že je tak hubená.

9. Z e-mailů ze dne 2018 je pak zřejmé, že kobylka začala žrát, když jí po dohodě žalovaná umístila do jiného stáda. V e-mailové zprávě ze dne 2018 žalovaná žalobkyni upozorňuje na stav kopýtek, v odpovědi z téhož dne žalobkyně uvádí, že kobylka byla letos (tj. 2018) schvácená a kopýtka jsou u ní problém, protože je má hrozné. Na to reagovala žalovaná dotazem, na co si má dát pozor, aby se kobylka neschvátila. Dne 2018 informuje žalovaná, že kobylka je přeočkovaná a má hotová kopýtka, ale vzhledem k jejich stavu by bylo vhodné dělat kopýtka každý měsíc. Na to reaguje žalobkyně poděkováním za nadstandartní péči. Dne 2018 informovala žalovaná žalobkyni, že byl proveden výplach dělohy, a že kobylka dostala mast na zánět spojivek. Dne 2018 k dotazu žalované, jak se jí kobylka po osobní návštěvě jeví, uvádí žalobkyně, že hubená je dost, ale minulou zimu byla také tak. Na to reaguje žalovaná tak, že je zřejmé, že jí to také mrzí. Z reakce žalobkyně je zřejmé, že kobylka je hubená celou dobu co jí má, a když jí chce přikrmit, tak se kobylka schvátí. Z další korespondence z téhož dne je patrno, že samotná žalobkyně je ze stavu koně bezradná. Dále účastnice řeší koupi deky a domlouvají se na tom, že by na kobylce někdo jezdil. Z e-mailové komunikace ze dne 2018 je zřejmé, že žalovaná už sehnala někoho, kdo bude na kobylce jezdit, dne 2018 žádá žalobkyně o prohlídku zubů a trusu a již dne 2018 je potvrzeno, že zuby byly koni prohlédnuty a trus poslán na rozbor. Dne 2018 píše žalovaná, že koně hubnou při nedostatku selenu. Dne 2018 sděluje žalovaná výsledky rozboru trusu s tím, že nebylo nic zjištěno a na to téhož dne reaguje žalobkyně tak, že ještě chvíli počká, a když koník nepřibere, že ho zastřelí. Po té žalovaná informuje žalobkyni, jak je pečováno o jméno ze strany osob, které pro tento účel zajistila. Dne 2018 informuje žalobkyni, že koni budou strouhat kopyta. Dne 2018 se konverzace týká sena, dne

2018 informuje žalovaná žalobkyni, že kůň kulhá, že zavolala veterináře, kůň dostal injekci proti bolesti a byla mu odebrána krev na rozbor kvůli selenu. Žalobkyně na to reaguje tak, že i v minulém roce kůň občas kulhal.

10. Z této komunikace je zřejmé, že žalované ležel stav zvířete na srdci, se žalobkyní se radila, co má pro koně udělat a navrhovala různá řešení.

11. Pro vznik nároku na náhradu škody je třeba, aby byly splněny následující podmínky:

12. Protiprávní jednání, vznik škody a příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem škody. To, že se stav koně zhoršil, žalovaná nezpochybňovala. Z tohoto důvodu soud nevyhověl návrhu žalobkyně na výslech pana příjmení, který koně v měsíc roku 2018 odvážel a na výslech paní příjmení, která koně po odvozu z pastevního ustájení převzala do péče.

13. Na návrh žalobkyně byl ve věci zpracován znalecký posudek, kterým bylo znalci uloženo posoudit příčiny zhoršení zdravotního stavu koně v době od 2018 do 2018.

14. Znalec se k příčinám hubnutí koně v posudku vyjádřil tak, že kůň může hubnout v důsledku onemocnění, výživou, ustájením, když pokud jde o onemocnění chronická, jednou z příčin jsou poporodní komplikace (zadržení lůžka), schvácení kopyt, atd. Dále se vyjadřuje ke způsobu ustájení zvířete, kdy pastevní odchov je složitější a kůň může hubnout i přes to, že má dostatek sena. Pokud má seno vysoký obsah vlákniny, je seno málo úživné a kůň může trpět deficitem živin, i když je nasycený. Hubnutí koně může způsobit i jeho psychika. Požadavek žalobkyně, aby kůň přibral v pastevním odchovu v září, hodnotí znalec jako zcela zcestný. Znalec připouští, že hubnutí koně mohlo být zapříčiněno jeho zdravotními problémy (pravděpodobně proděláním schvácení kopyt a zánětem dělohy). Znalec hodnotí postup ošetřující veterinářky titul příjmení jako naprosto korektní. K péči žalované znalec vycházel z e-mailových zpráv založených ve spisu a vyjádřil se k ní tak, že žalovaná plnila povinnosti vyplývající ze smlouvy, žalobkyně zprávy žalované akceptovala a souhlasila s navrženými opatřeními, žalované nic nevytkla. Znalec se dále vyjadřuje k laboratorním výsledkům krve z veterinární organizace titul jméno příjmení ze dne 2019 tak, že hodnoty nevykazují markantní patologické změny, ale zároveň z těchto výsledků je zřejmá nedostatečná krmná dávka v krátkodobém horizontu, tedy až po té, kdy byl kůň z pastvy odvezen! Zároveň znalec uvedl, že jestliže rozbor krve byl proveden až měsíc po odvozu koně z pastvy, je prodleva příliš dlouhá. Vyjádřil se také ke krmné dávce pro koně s inklinací k chronickému schvácení kopyt. Klisna na pastvě má mít jako základ pastevní porost, jako příkrm kvalitní seno a v případě nutnosti se má přikrmovat jádrem. Znalec popsal, jak se má chovatel zachovat, když kůň hubne (podle tohoto popisu všechno žalovaná dělala). Ze spisu tedy podle znalce vyplývá, že žalovaná nijak nepochybila. K přípravkům, které žalobkyně koni dávala pro zlepšení jeho kondice po té, co si ho odvezla, se znalec vyjádřil tak, že tyto přípravky na kondici koně velký vliv nemají a sójový šrot je u schváceného koně velmi rizikový. Znalec také navštívil chov žalované, kde bylo 30 koní, všichni byli v dobré až velmi dobré kondici, popsal také, jak u žalované dochází k přikrmování. V závěru svého posudku uvedl znalec, že v roce 2018 byl nedostatek sena kvůli suchu, seno mělo horší kvalitu, dokrmování koně bylo nedostatečné a kůň měl nízkou hladinu selenu v krvi a ani měsíc po odvozu z pastvy nebyl správně nakrmen. Závěry svého znaleckého posudku znalec stvrdil i při svém výslechu na jednání soudu dne 2021. Při tomto výslechu znalec popsal svou veterinární praxi, vyjádřil se k tomu, že u žalované neshledal žádné špatné praktiky nebo nedostatky pastevního ustájení. K dotazu soudu, co mohla žalovaná udělat za tu dobu, co měla koně u sebe, aby se nedostal do takového stavu v jakém po třech a půl měsících byl, znalec uvedl, že podle jeho názoru nemohla udělat žalovaná nic víc, než udělala, jediná otázka je otázka skladby krmiv, měla tam seno a měla dávat příkrm, ale jaké bylo složení příkrmu, to znalec nemůže posoudit, protože to v obsahu spisu nebylo. Upozornil také na to, že kůň, který už měl schvácená kopyta, nesmí dostávat moc silnou výživu, musí se mu např. oves velice opatrně dávkovat. Připomněl, že žalovaná nemohla zjistit výživové vlastnosti sena, pokud by nenechala dělat jeho rozbor. Poukázal také na to, že jestliže klisna porodila a muselo jí být vyndáváno lůžko, tak samotná tato skutečnost způsobuje schvácení kopyt.

15. Podle názoru soudu se tedy žalovaná nedopustila žádného protiprávního jednání, naopak se snažila všemi způsoby kobylce pomoci. Cokoliv jí ke zlepšení jejího zdravotního stavu napadlo, hned řešila se žalobkyní a po jejím souhlasu objednávala jednotlivé zákroky, či vyšetření. To, že přes veškerou snahu žalované docházelo k dalšímu hubnutí koně nelze klást žalované na vinu. Ostatně samotná žalobkyně předložila znalecký posudek příjmení. příjmení, ve kterém je mimo jiné uvedeno to, že kůň je vyhublý buď proto, že je nemocný, nebo dostává málo krmení.

16. Pokud se jedná o další provedené důkazy, soud vyslechl jako svědkyni paní příjmení, která se spolu s dcerou klisně po určitou dobu věnovala. Ta potvrdila dobrou péči o koně v pastevním ustájení žalované, když ona samotná u ní má ustájeného svého koně.

17. Svědkyně příjmení vypovídala o stavu koně před převezením na pastevní ustájení a po odvozu z tohoto ustájení, potvrdila, že měla zájem o koupi hříběte od této klisny a potvrdila i to, že klisna byla schvácená.

18. Svědkyně příjmení příjmení se vyjadřovala ke zdravotním zákrokům prováděným ve prospěch klisny a k potvrzení o nich, které žalovaná nabídla jako důkaz. Jak bylo uvedeno výše, znalec žádný ze zákroků veterinářky nepovažoval za chybný.

19. Svědek jméno příjmení se vyjadřoval k tomu, co znamená, a jak se projevuje schvácení kopyt, jak je nutné krmit zvíře s tímto onemocněním. Zdůraznil, že kromě opakovaného ošetřování kopyt je nutno stále upravovat krmnou dávku a zvíře s tímto onemocněním přirovnal k člověku, který trpí diabetem. Na konkrétního koně, tj. na klisnu jméno si už nevzpomínal, věděl jen, že na pastevním ustájení byl fríský kůň a žalovaná ho upozorňovala, že má divná kopyta.

20. Ze všech výše provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaná se nedopustila žádného protiprávního jednání, které by mělo za následek vznik škody. Žalobkyně věděla, že kůň je hubenější než být měl již v minulosti, věděla, že měl schvácená kopyta a musela mu být po porodu vyndána placenta, což znalec označil za jednu z příčin schvácení. V mezidobí od podání žaloby do rozhodnutí v této věci koně prodala, takže znalec mohl vycházet jen z obsahu spisu, koně neviděl. Žalobkyně neprokázala, co konkrétně si se žalovanou dohodly, tj. jaké krmivo se má jméno dávat ani to, že by jí toto krmivo žalovaná nedávala. I když je zřejmé, že kondice koně se po dobu pastevního ustájení zhoršila, nelze za tento stav činit odpovědnou žalovanou, které nebylo prokázáno žádné zanedbání péče o koně, žalovaná se naopak snažila zvířeti pomoci.

21. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, soud postupoval podle a přiznal náhradu nákladu nákladů řízení úspěšné žalované. Žalované přiznal náhradu nákladů řízení za následující úkony:

1) převzetí věci,

2) odpor proti platebnímu rozkazu,

3) poradu s klientkou dne 2019,

tyto úkony byly z částky 57 000 Kč, tj. 3 x 3 380 Kč a 3 x 300 Kč paušál,

4) účast na jednání dne 2019 za dva úkony,

5) doplnění skutkových tvrzení ze dne 2019 – 1 úkon,

6) porada s klientkou dne 2020 – 1 úkon,

7) účast na jednání u Okresního soudu v Domažlicích dne 2020 – 2 úkony, k tomu soud připomíná, že mylně bylo uvedeno v protokolu z jednání, že jednání bylo od 9 hodin, jednání tohoto dne bylo od 13 – 15:53 hodin. Soudkyně tuto nesprávnost opravila na č. l. 126 již dne 2020.

8) návrh na doplnění důkazů ze dne 2020 – 1 úkon,

9) porada s klientkou dne 2020 – 1 úkon,

10) účast na jednání u Okresního soudu v Domažlicích dne 2020 – 2 úkony,

11) sepis otázek pro znalce – 1 úkon,

12) porada s klientkou dne 2020 – 1 úkon,

13) účast na jednání u Okresního soudu v Domažlicích dne 2021 – 1 úkon.

Tedy 13 úkonů z částky, která zůstala předmětem žaloby, tedy částka 55 100 Kč, tj.

13 x 3 340 Kč + 13 x 300 Kč paušál. Celkem tedy odměna advokáta za jednotlivé úkony činí 10 140 Kč + 43 420 Kč, tj. 53 560 Kč + 16 x 300 Kč paušál, tj. 4 800 Kč.

22. Jízdné na jednání účtovala jak zástupkyně žalované, tak žalovaná samotná. Zástupkyně žalované cestovala značka automobilu číslo při spotřebě číslo l motorové nafty na 100 km, když při výpočtu jízdného soud vycházel pro rok 2019 z vyhl. 333/ 2018, pro rok 2020 z vyhl. 358/ 2019 a pro rok 2021 z vyhl. 589/ 2020. Jízdné za jednotlivé cesty zástupkyně žalované pak činilo v roce 2019 částku 1 880 Kč, v roce 2020 (účast na dvou jednáních) 3 748 Kč a v roce 2021 částku 1 842 Kč. Pokud jde o jízdné žalované na všechna jednání soudu automobilem značka číslo – značka při spotřebě číslo l motorové nafty na 100 km podle stejných předpisů, pak činilo jízdné v roce 2019 – 318 Kč, v roce 2020 – 638 Kč a v roce 2021 – 316 Kč. Jízdné zástupkyně činilo 7 470 Kč, náhrada za ztrátu času za

40 x ½ hodin, celkem 4 000 Kč a 21 % DPH z výše uvedených částek, tj. z částky 69 830 Kč, tj. 14 664,30 Kč Celkem tedy náklady zastoupení činí 84 494,30 Kč + náhrada jízdného žalované 1 272 Kč Náklady řízení tedy činí 85 766,30 Kč. Na náhradě nákladů státu bylo proplaceno svědečné titul jméno příjmení – 875,10 Kč, dále svědkyni příjmení příjmení částka 2 052,32 Kč, dále znalečné celé jméno znalce 10 298 Kč, znalečné ve výši

691,20 Kč za cestu znalce ze obec do obec a zpět osobním automobilem značka číslo při spotřebě číslo l motorové nafty na 100 km, když jinou náhradu než jízdné znalec nepožadoval. Celkem tedy náklady státu činí 13 916,62 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně zaplatila zálohu na zpracování znaleckého posudku ve výši 15 000 Kč a tato záloha nebyla zcela vyčerpána, bude jí zbytek zálohy po zaplacení znalečného znalci na účast na jednání dne 2021 vrácen. Zároveň je však žalobkyně povinna zaplatit na nákladech státu částku 2 927,42 Kč (svědečné titul příjmení a jméno příjmení).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15cti dnů od doručení ke zdejšímu soudu ve dvou vyhotoveních; o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.

Povinnosti uvedené ve výrocích tohoto rozsudku je možno vymáhat výkonem rozhodnutí.