Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

41 C 7/2021-76

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Jakubíčkem jako samosoudcem ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupeného advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení částky 27.570 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10.000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.140,32 Kč a s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 10.000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 17.570 Kč a co do 10 % úroku z prodlení z částky 4.820 Kč ode dne 20. 5. 2020 do zaplacení a co do úroku ve výši 10,31 % ročně z částky 12.000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10.000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.140,32 Kč a s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 10.000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 17.570 Kč a co do 10 % úroku z prodlení z částky 4.820 Kč ode dne 20. 5. 2020 do zaplacení a co do úroku ve výši 10,31 % ročně z částky 12.000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by žalované byla uložena povinnosti zaplatit žalobci částku 27.570 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrocích I. a II. rozsudku. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že mezi původním věřitelem žalované a žalovanou byla uzavřená platná smlouva o úvěru pod číslo na základě které byla žalované poskytnutá částka 12.000 Kč. Následně původní věřitel žalované - společnost právnická osoba, IČO převedla část svého závodu na společnost právnická osoba, pod IČO, která posléze postupní smlouvou postoupila pohledávku za žalovanou do majetku současného žalobce, který je oprávněný podat žalobu k soudu. Je tedy jasné, že žalobce je osobou aktivně věcně legitimovanou k podání žaloby k soudu. Žalobce zdůraznil, že sjednaná částka byla žalované prokazatelně poskytnuta. Přestože se jí žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1.560 Kč, tak nic neuhradila. Poplatky za poskytnutí úvěru byly sjednané podle čl. I. odst. 2 úvěrové smlouvy ve výši 28 % z jistiny úvěru. Tedy celkové náklady na úvěr podle čl. II. úvěrové smlouvy dosáhly částky 10.320 Kč Celkem měla žalovaná žalobci na čerpané finanční prostředky zaplatit částku 22.320 Kč. Protože se žalovaná dostala s plněním svých povinností do prodlení, neboť na svůj dluh ani přes výzvy nic nehradila, bylo možné dne 13. 9. 2019 úvěr zesplatnit. Žalovaná žalobci dluží jistinu ve výši 12.000 Kč, úrok ve smlouvě sjednaný ve výši 2.820 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 3.280 Kč, administrativní poplatek ve výši 2.220 Kč, smluvní pokutu ve výši 7.250 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1.140,32 Kč.

2. V rámci doplnění skutkových tvrzení žalobce zopakoval svá dosavadní skutková tvrzení, když uvedl, že žalovaná po uzavření smlouvy uhradila na svůj dluh celkem 2.000 Kč, když ostatní nároky, které po ní požaduje v této věci, mají oporu ve smluvních ujednáních, a to včetně smluvní pokuty, kterou podrobně rozepsal, stejně jako úrok a úrok z prodlení. Částka 2.000 Kč, která byla žalovanou uhrazená (v částkách 480 Kč a 1.520 Kč) byla započtená na poplatek za uzavření smlouvy, na úrok, na poplatek za správu úvěru, na poplatek za osobní výběr splátek, jak to vyplývá z čl. 19 verte. Co se týká kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.140,32 Kč, tak ten měl být ve skutečnosti vypočtený na částku 1.367,85 Kč podle rozpisu tam uvedeného, kdy úroky z prodlení byly vypočtené z jednotlivých dílčích částek, se kterými se žalovaná postupně dostávala do prodlení.

3. Žalovaná se k věci nevyjádřila, a to přestože byla ze strany soudu řádně k vyjádření se k věci vyzvána. Nedostavila se ani k ve věci nařízenému jednání. Soud tak ve věci rozhod na základě provedeného dokazování a obsahu spisu.

4. Ze smlouvy o úvěru pod číslo bylo zjištěno, že byla uzavřená mezi věřitelem právnická osoba, IČO a žalovanou, když výše jistiny poskytnutého úvěru činila částku 12.000 Kč. Dále si v souladu s ustanovením čl. II. úvěrové smlouvy strany sjednaly úhradu částky 480 Kč jako úplatu za poskytnutí úvěru. Úroky byly sjednané jako 28 % z poskytnuté jistiny. Dále byla podle uvedené smlouvy sjednaná platba za správu úvěru ve výši 2.640 Kč a za hotovostní výběr ve výši 3.840 Kč Náklady na spotřebitelský úvěr dosáhly částky 10.320 Kč. Celková částka, která měla být věřiteli ze strany dlužníka uhrazená, byla sjednaná na částku 22.320 Kč. Podle čl. V. odst. 4, bylo možné po žalované nárokovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, se kterou se žalovaná dostala s úhradou svého dluhu do prodlení. Smlouva byla uzavřená dne 13. 7. 2018, když RPSN činilo 212,32 %.

5. Z notářského zápisu sp. zn. NZ 1054/2018, N 842/2018 JUDr. jméno příjmení, notářky se sídlem v obec, do spisu založeného a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze společnosti právnická osoba, IČO coby postupitele a právnická osoba (žalobce) jako postupníka je zjevné (též z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 24. 7. 2020 a její přílohy), že pohledávka za žalovanou byla postoupená do majetku současného žalobce.

6. Z výzvy k úhradě dluhu se podává, že žalovaná byla na adresu adresa část obce) dne 18. 12. 2020 věřitelem vyzvaná k úhradě dluhu. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce se podává, že je subjektem existujícím.

7. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru je patrné, že žalovaná požádala (tehdy společnost právnická osoba, IČO) o poskytnutí částky ve výši 15.000 Kč s tím, že její příjmy ze závislé činnosti měly činit 7.678 Kč měsíčně a její výdaje na bydlení měly činit částku 2.000 Kč měsíčně (uvedená částka je však přeškrtnutá a je u ní připsaná částka 12.000 Kč), na stravování je počítáno s částkou 2.500 Kč měsíčně a na ostatní výdaje pak částku 500 Kč měsíčně a průměrné měsíční výdaje žadatelky částku 5.000 Kč. Z tzv. credit scoringu vztahujícího se k žalované vyplývá, že žalované může být poskytnut úvěr s maximální splátkou 1.678 Kč, tedy úvěr v maximální výši 25.000 Kč. Ve skutečnosti však byl poskytnut (pro zjištěné finanční zdroje) úvěr ve výši 12.000 Kč s měsíční splátkou 1.560 Kč, čemuž odpovídá finanční analýza žalované, která uvádí její měsíční příjem 7.678 Kč, měsíční výdaje stanovuje na 5.000 Kč, minimální rezervu na 1.000 Kč a volné prostředky 1.678 Kč, které jsou nezbytné na vykrytí výdajů souvisejících s poskytnutým úvěrem.

8. Z pracovní smlouvy žalované bylo soudem zjištěno, že by měla být zaměstnána jako dělnice v tiskárně u společnosti právnická osoba, na ulice a číslo v obec. Pracovní poměr měla uzavřený na dobu neurčitou se zkušební pracovní lhůtou v délce tří měsíců s hodinovou mzdou ve výši 78,10 Kč + sjednanou odměnu za úklid. Z výplatního listu žalované bylo zjištěno, že výše její čisté mzdy nepřesáhla částku 8.000 Kč měsíčně.

9. Ze smlouvy o nájmu bytu se podává, že se týká pronajímatele příjmení jméno a nájemce příjmení jméno a bytu o velikosti 2 + 1, na ulici ulice, ve kterém bude, mimo uvedeného nájemce, bydlet i jméno celé jméno žalované a celé jméno žalované, když výše nájemného činí 8.000 Kč a výše dalších nákladů souvisejících se zálohami za bydlení 4.000 Kč Smlouva je z listopadu 2016. Podle dodatku měla být smlouva prodloužena na dobu určitou do 30. 11. 2018.

10. Podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “) platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle ustanovení poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřená úvěrová smlouva ve smyslu ustanovení a násl. ve spojení s obsahem , podle které žalovaná skutečně obdržela od žalobce částku 12.000 K, avšak na čerpaný úvěr zaplatila jen částku 2.000 Kč (představující dvě platby na čerpaný úvěr). Pohledem smluvních ujednání žalobci svědčilo právo úvěr zesplatnit a požadovat po žalované úhradu celého dluhu, což i učinil.

14. Soud ve vztahu k této věci předně uvádí, že pohledem právní úpravy posuzoval, zda je nárok žalobce po právu, anebo není. Případně, v jaké výši je po právu a v jaké již tomu tak není. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně.

15. Ve vztahu k právnímu hodnocení projednávané věci soud uvádí, že neměl jediný důvod žalobci nárok v plné výši přiznat, když nárok posuzoval jako nárok z bezdůvodného obohacení, neboť je zjevné, že žalovaná strana neměla příjmy natolik vysoké, aby bylo možné nárok (jako závazkový nárok) bez dalšího žalobci přisoudit. Pohledem profesionálního přístupu žalobce (jeho právního předchůdce) by muselo být splněno to, že majetkové poměry žalované budou náležitě zjištěné a její schopnost úvěr splácet také uvážlivě zhodnocená. To se ovšem v této věci nestalo. Pokud se tak mělo stát, stalo se tak nedostatečným způsobem, resp. z podkladových listin byly věřitelem vyvozené nedostatečné závěry ve vztahu k možné úvěruschopnosti žalované. Nelze pominout, že v případě příjmové stránky žalované, která činí necelých 8.000 Kč, jak to potvrdila sama žalovaná a jak to bylo možné zjistit i pohledem obsahu spisu a do něj založené finanční analýzy, zůstane žalované jen minimum finančních zdrojů (cca 5.000 Kč měsíčně) pro krytí veškerých výdajů i nákladů souvisejících s ošacením, životem, nehledě na případnou dopravu, kulturu a nečekané výdaje apod. I při výši nájmu vyplývající z nájemní smlouvy (ten i s poplatky činil 12.000 Kč měsíčně) se zdá být částka 2.000 Kč, která měla bytové potřeby žalované vykrývat, nepřiměřeně nízká. I kdyby mezi nájemci žalovanou užívaného bytu existovala dohoda, že žalovaná bude hradit měsíčně jen částku 2.000 Kč, tak s přihlédnutím k jejímu skutečnému výdělku, k jejím dalším nezbytným nákladům souvisejícím s běžným životem, ať již na území města Brna, v rámci České republiky, anebo Slovenska (ze kterého žalovaná pochází), je pohledem běžné cenové hladiny možnost hradit z příjmů žalované ještě náklady související s čerpaným úvěrem, značně nereálná. Vše za situace, kdy volná finanční hotovost žalované nedosahovala ani částky 200 Kč na den. Prostor pro poskytnutí úvěru ze strany věřitele, při respektování profesionálního pohledu na věc, tak dán nebyl. Pokud věřitel úvěr žalované i přesto poskytnul, tak rozhodně nepostupoval řádně a v souladu s výše uvedenými ustanoveními zákona. Soud proto nepovažuje úvěrovou smlouvu za platnou, neboť byla zjevně podceněná jak příjmová, tak i výdajová stránka žalované ve vztahu k reálné možnosti žalované úvěr řádně splácet. Pro uvedený závěr svědčí i ta skutečnost, že v průběhu řízení nebylo prokázané, že by žalovaná měla k dispozici jakýkoliv další příjem, majetek či volné disponibilní zdroje umožňující úvěr skutečně splatit.

16. Pro vše shora uvedené je nezbytné k uplatněnému nároku přistoupit jako k bezdůvodnému obohacení (ustanovení a násl. za využití ustanovení ) a vydat žalobci pouze to, co by mu náleželo v případě plnění z neplatného právního důvodu. Soud tak od jistiny úvěru (12.000 Kč) odečetl splátky, které žalovaná prokazatelně žalobci uhradila, tedy částku 2.000 Kč. Žalobci tak po právu náleží jen částka 10.000 Kč s příslušenstvím ve výši 10 % ročně, neboť to co do své výše odpovídá obsahu , když se žalovaná se do prodlení ve smyslu ustanovení dostala. Stejně tak žalobci náleží postupně (z poskytnuté jistiny) narůstající kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1.140,32 Kč. Ve zbytku žalobou uplatněného nároku soud žalobu neshledal důvodnou. V uvedeném ohledu lze též odkázat např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. , ale i na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. , které se problematikou řádného poskytování úvěru s prověřením úvěruschopnosti klienta zabývaly. Ve zbytku žalobního nároku tedy soud žalobu zamítnul. Tomu odpovídá výrok II. tohoto rozsudku.

17. Protože úspěch žalobce a žalované byl přibližně stejný, mohlo být za využití ustanovení rozhodnuto tak, že si každý z účastníků své náklady ponese ze svého.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím soudu podepsaného.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.