Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
12 C 202/2021-48
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL.M. ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, datum narození
trvale bytem adresa žalované
o zaplacení 7 900,57 Kč s příslušenstvím (úvěr)
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částku ve výši 7 900,57 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 379,96 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 477,96 Kč s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 6 263,07 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 6 263,07 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částku ve výši 7 900,57 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 379,96 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 477,96 Kč s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 6 263,07 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 6 263,07 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám zástupce žalobce.</b>
1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalované zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že aktivní legitimace žalobce je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 a její přílohy číslo – Seznamu pohledávek, která byla uzavřena mezi žalobcem a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ příjmení“). příjmení uzavřela s žalovanou 6. 1. 2014 Smlouvu o bankovních službách a smlouvu o kontokorentním úvěru (dále jen„ smlouva o úvěru“), v níž se příjmení zavázala poskytnout žalované úvěr k bankovnímu účtu žalované do výše kontokorentní účet – Flexikredit až do výše 10 000 Kč a žalovaná se zavázala dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Nedílnou součástí smlouvy byly Produktové Podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru. Protože žalovaná překročila sjednanou výši úvěrového limitu a úvěr nesplácela řádně, tak banka převedla 17. 9. 2019 výši nepovoleného přečerpání účtu ve výši 8 063,64 Kč, podle smluvních podmínek na bankovní účet č. bankovní účet. příjmení poté prohlásila úvěr za okamžitě splatný v celé výši k 18. 3. 2020, neboť byla žalovaná k tomuto dni v prodlení se splátkou, čímž ve smyslu smlouvy a produktových podmínek porušila svoji splátkovou povinnost dle Smlouvy o úvěru. Žalovaná doposud svoji povinnost nesplnila a dlužný, splatný úvěr nezaplatila. Žalovaná tak nadále dluží žalobci na jistině částku 6 263,07 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 379,96 Kč, smluvní poplatky ve výši 1 637,50 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 28. 1. 2021 ve výši 477,96 Kč, úrok z prodlení ve výši 10,00 % p.a. z částky 6 263,07 Kč od 29. 1.2021 do zaplacení, smluvní úrok ve výši 21,99 % p.a. z částky 6 263,07 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení. Žalovaná svoji povinnost nesplnila a svůj dluh nezaplatila. Neučinila tak ani poté, co ji žalobce v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. vyzval k zaplacení. Z tohoto důvodu žalobce požaduje, aby byla žalované povinnost zaplatit svůj dluh, včetně náhrady nákladů řízení, uložena soudem.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala.
3. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovanou, aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaná ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
4. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů – aktivní věcná legitimace žalobce je prokázána smlouvou o postoupení pohledávky a seznamem postoupených pohledávkách. Skutečnost, že žalovaná byla o postoupení pohledávky informována, je prokázána oznámením o postoupení pohledávky a poštovním podacím archem. Smlouva o kontokoretním úvěru, všeobecné produktové podmínky, produktové podmínky, úrokový lístek a sazebník prokazují vznik a obsah závazku, včetně výše úroků. Výpisy ke kontokorentu prokazují čerpání úvěru i výši dlužné pohledávky po ukončení smlouvy. Upomínka – rozhodnutí o zesplatnění a žádost o splacení dluhů z úvěru prokazuje zesplatnění úvěru právním předchůdcem žalobce. O zaplacení byla žalovaná nadále upomínána, jak je prokázáno výzvou k úhradě dluhu a poštovním podacím archem.
5. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.
6. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud ve vztahu k žalované za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalované bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).
9. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobce a žalované došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků, a žalované tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.
10. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář příjmení, J., příjmení, L., příjmení, Z. A kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalované, aby tvrdila a současně důkazně prokázala, že úvěrovému věřiteli uhradila i další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaná ostatně tuto skutečnost ani nerozporovala.
11. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi právním předchůdcem žalobce (žalobcem) a žalovanou, když dospěl k závěru, že žalovaná je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru a s tím souvisejícími platbami. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu.
12. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.
13. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože žalobce žalované nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslal na adresu pro doručování výzvu k zaplacení, jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 900,57 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.