Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 C 240/2021-34

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudce Mgr. Markem Heczkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 10 502,94 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 915 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 1. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 080,99 Kč a úroku z částky 9 630,05 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení ve výši 22,68 % ročně, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 5 016 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 915 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 1. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 080,99 Kč a úroku z částky 9 630,05 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení ve výši 22,68 % ročně, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 5 016 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 3. 2021 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 10 502, 94,96 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 493,05 Kč a s 22,68 % úrokem z částky 9 630,05 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení a s 8,25% úrokem z prodlení z částky 10 502,94 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původního věřitele BNP PARIBAS PERSONAL FINANCE na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021. Tato společnost uzavřela s žalovaným dne 24. 4. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem 40 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 % ročně. Žalovaný vyčerpal finanční prostředky ve výší celkem 11 589 Kč. Jelikož žalovaný řádně nesplácel úvěr, banka od úvěrové smlouvy odstoupila dopisem ze dne 26. 10. 2020 a to ke dni 30. 11. 2020. Dlužná částka sestává z jistiny ve výši 9 630,05 Kč, poplatků ve výši 600 Kč, pojistného ve výši 248,90 Kč a smluvní pokuty 23,99 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, svoji neúčast neomluvil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle ust. , přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o revolvingovém úvěru číslo fotokopií občanského průkazu a cestovního pasu žalovaného, dopisu ze dne 13. 5. 2020, smlouvy o postoupení pohledávek číslo ze dne 15. 1. 2021 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 1. 2021 včetně podacího lístku z téhož dne, předžalobní upomínky ze dne 12. 2. 2021 včetně podacího lístku z téhož dne, potvrzení o přijetí úplaty z postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2021, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, informace o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru, sazebníku pro úvěry platného od 11. 3. 2021, všeobecných obchodních podmínek pro poskytování bankovních produktů a služeb, produktových podmínek pro revolvingové úvěry, výpisů z databáze SOLUS a z registrů NRKI BRKI, výpisu z úvěrového účtu číslo finančního deníku, odstoupení od úvěrové smlouvy číslo ze dne 26. 10. 2020 včetně poštovního podacího archu z téhož dne. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.

4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 15. 1. 2021 mezi BNP PARIBAS PERSONAL FINANCE jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o spotřebitelském úvěru, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno postupitelem dopisem ze dne 26. 1. 2021, který byl dle podacího lístku téhož dne odeslán jako doporučená zásilka. O úhradu dlužné částky byl následně žalovaný upomínán žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 12. 2. 2021, která byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi BNP PARIBAS PERSONAL FINANCE jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným, žalovanému byl poskytnut úvěrový rámec ve výši 40 000 Kč a dále úvěr na financování zboží označeného jako bílá technika u zprostředkovatele úvěru právnická osoba ve výši 11 589 Kč, žalovaný měl tento úvěr splatit formou 10 měsíčních splátek po 1 337 Kč (včetně poplatku za pojištění). Ve smlouvě žalovaný prohlásil, že je svobodný, bezdětný, bydlí v nájmu, je zaměstnán od ledna 2020 u právnická osoba jako dělník, jeho čistá mzda činí 18 000 Kč měsíčně, náklady na domácnost činí 6 000 Kč měsíčně. Žalovaný smlouvu sice nepodepsal, ale vzhledem k tomu, že úvěrující disponuje fotokopií osobních dokladů žalovaného, má soud za to, že žalovaný s úvěrující společností vstoupil do jednání o uzavření smlouvy, u předloženou žalobkyní nijak nerozporoval, a soud tedy dovozuje, že žalovaný smlouvu s úvěrující společností uzavřel a to ve znění, které je zachyceno v ě předložené žalobkyní. Z výpisu z úvěrového účtu číslo bylo zjištěno, že žalovaný vyčerpal částku 11 589 Kč (bez poplatků a smluvních sankcí), jediné čerpání proběhlo dne 12. 5. 2020, žalovaný uhradil dvě splátky po 1 337 Kč a to ve dnech 17. 6. 2020 a 17. 7. 2020. Dopisem ze dne 26. 10. 2020, který byl dle podacího archu téhož dne odeslán jako doporučená zásilka žalovanému, odstoupil BNP PARIBAS PERSONAL FINANCE od úvěrové smlouvy číslo z důvodu prodlení žalovaného se splátkami a vyzval ho k úhradě částky 10 996 Kč do 30. 11. 2020. Z dalších čtených listin neučinil soud žádná skutková zjištění.

5. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouva o revolvingovém úvěru jako smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by právnická osoba PERSONAL FINANCE dostála svým povinnostem stanoveným v ust. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo, dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Žalobkyně nepředložila soudu žádné y ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného úvěrující bankou před uzavřením smlouvy vyjma žádosti o úvěr obsahující strohé prohlášení žalovaného o svých osobních a majetkových poměrech.

6. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle a násl. ( ). Žalovaný na základě neplatné smlouvy převzal od předchůdkyně žalobkyně částku 11 589 Kč, uhradil dle y předložené žalobkyní 2 674 Kč a vzniklo mu tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu mezi těmito částkami, tj. 8 915 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla od původního věřitele i tuto pohledávku za žalovaným, byť byla označena jako pohledávka ze smlouvy o úvěru. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 8 915 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení za požadované období. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný předchůdkyní žalobkyně vyzván v odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 26. 10. 2020. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.

7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. a soud náhradu nákladů řízení rozdělil podle procesního úspěchu obou účastníků. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 8 915 Kč, tj. 85 % předmětu řízení a neúspěšná co do částky 1 587,94 Kč, tj. 15 % předmětu řízení a má tedy nárok na náhradu 70 % nákladů řízení (85-15). Celkové náklady řízení žalobkyně činí dle soudu 7 165 Kč a tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 3 980 Kč, režijních paušálů k úkonům právní pomoci ve výši 900 Kč, náhrady nákladů spojených s cestou k jednání ve výši 380 Kč a z částky odpovídající 21% dani z přidané hodnoty ze všech uplatněných nákladů řízení vyjma zaplaceného soudního poplatku v celkové výši 1 105 Kč dle , přičemž zástupce žalobkyně předložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Odměna a režijní paušály byly přiznány dle advokátního tarifu za celkem pět úkonů právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby a účast u dvou jednání), přičemž odměna a režijní paušály za první tři úkony byly stanoveny dle advokátního tarifu (odměna 300 Kč za úkon a režijní paušál 100 Kč za úkon), jelikož ze strany žalobkyně se jednalo o podání formulářové žaloby. Odměna za účast u jednoho jednání činí 1 540 Kč dle advokátního tarifu a režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč dle advokátního tarifu. Soud naopak nepřiznal odměnu a režijní paušál za sepis podání ze dne 20. 8. 2021 a ze dne 30. 9. 2021, jelikož se jednalo o doplnění základních skutkových tvrzení k výzvě soudu, přičemž tato tvrzení žalobkyně mohla a měla pojmout již do textu původní žaloby. K návrhu žalobkyně byla na cestovném a na náhradě za ztrátu času stráveného cestou k jednání dne 3. 9. 2021 přiznána 1/3 celkových nákladů, a to vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně se zúčastnil tří po sobě následujících jednání u Okresního soudu v Karviné a na cestovném a na náhradě za ztrátu času stráveného cestou k jednání dne 15. 11. 2021 přiznána 1/2 celkových nákladů, a to vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně se zúčastnil dvou po sobě následujících jednání u Okresního soudu v Karviné. Náhrada za ztrátu času za jednu cestu z obec do obec a zpět činí celkem 200 Kč za dvě započaté půlhodiny po 100 Kč dle advokátního tarifu. Cestovné za jednu cestu k jednání soudu osobním automobilem z obec do obec činí 242 Kč (resp. 263 Kč u jízdy konané dne 15. 11. 2021) při ujetí celkem 33 km, průměrné spotřebě 10,6 l benzínu na 100 km, ceně benzínu dle platné vyhlášky, tj. 27,80 Kč (resp. 33,80 Kč u jízdy konané dne 15. 11. 2021), s připočtením paušální náhrady 4,40 Kč za jeden km. Na cestovném a náhradě za ztrátu času byla přiznána žalobkyni částka 380 Kč, tj. po zaokrouhlení součet 1/3 z částky 442 Kč a ½ z částky 463 Kč. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle Na nákladech řízení byla žalobkyni přiznána částka 5 016 Kč, tj. 70 % z částky 7 165 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.