Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 220/2019-141

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Janem Maruškou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa, Francouzská republika podnikající na území České republiky prostřednictvím

právnická osoba

IČO

sídlem adresa

zastoupené Mgr. jméno příjmení, advokátkou

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 13 762,07 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 13 762,07 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 12 478,83 Kč od 1. 5. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 1 800 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 13 762,07 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 12 478,83 Kč od 1. 5. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 1 800 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 17. 5. 2019 ve znění jejích pozdějších doplnění se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 13 762,07 Kč s příslušenstvím. Dále uvedla, že dne 11. 5. 2015 uzavřela žalobkyně prostřednictvím zprostředkovatele – prodejce jméno anonymizováno se žalovaným smlouvu o úvěru číslo (dále také jen„ Smlouva“), a to v elektronické podobě, kdy Smlouva byla podepsána žalovaným prostřednictvím podepisovacího zařízení tzv. SignPadu, tj. na Smlouvě založené do spisu, která je originálem, je biometrický digitální podpis žalovaného. Na základě Smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému jednak úvěr ve výši 5 451 Kč (tzv. Extra čerpání) formou financování nákupu notebooku u prodejce právnická osoba, přičemž žalobkyně uhradila uvedené společnosti cenu uvedeného notebooku a žalovaný jej převzal a zavázal se úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 25,19% ročně a pojištěním v deseti měsíčních splátkách ve výši 640 Kč. Tento úvěr byl již uhrazen, a to šesti splátkami z účtu číslo v období od 10. 11. 2015 do 31. 1. 2016, přičemž poslední splátku uhradil osobně žalovaný dne 24. 4. 2017. Dále žalobkyně na základě Smlouvy poskytla žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámce ve výši 11 000 Kč (tzv. Komfort čerpání), který žalovaný mohl čerpat prostřednictvím úvěrové karty a zavázal se jej vrátit spolu s úrokem ve výši 23,76% ročně, pojistným pro případ zneužití kreditní karty, úmrtí, invalidity a pracovní neschopnosti ve výši 4,99% z výše měsíční splátky a poplatky, a to ve splátkách ve výši 5% z čerpané částky k poslednímu dni v měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, minimálně však částkou ve výši 500 Kč, splatných vždy do 17. dne v měsíci. Za účelem čerpání revolvingového úvěru byla žalovanému vystavena úvěrová karta číslo která mu byla zaslána formou obyčejné listovní zásilky a zároveň byly žalovanému zaslány na mobilní telefon uvedený ve Smlouvě tel. číslo souřadnice pro vyluštění PIN kódu ke kartě. Poté byla žalovanému obyčejnou listovní zásilkou zaslána nová úvěrová karta číslo nahrazující tu předchozí, která mu byla doručena dne 10. 9. 2018. Doporučenou zásilkou pak byl žalovanému zaslán PIN kód k této kartě, přičemž tuto zásilku si žalovaný dne 10. 9. 2018 osobně převzal. O čerpání částky 10 900 Kč svědčí výpis z autorizačních logů, které zaznamenávají jednotlivé operace provedené danou platební kartou – přehled čerpání anonymizováno. Splácení obou úvěrů bylo evidováno na společném úvěrovém účtu číslo za jehož vedení byla žalobkyně podle Smlouvy oprávněna žalovanému účtovat poplatek ve výši 69 Kč měsíčně. Žalovaný z poskytnutého úvěru čerpal celkem částku ve výši 17 058 Kč, která byla tvořena částkou ve výši 5 451 Kč zaplacenou prodejci jako úhrada kupní ceny za notebook dne 14. 9. 2015, výběrem hotovosti úvěrovou kartou dne 9. 9. 2018 ve výši 10 900 Kč a dále žalobkyní účtovanými poplatky za správu/vedení ve výši 29 Kč ve dnech 30. 10. 2015, 30. 11. 2015, 31. 12. 2015, 29. 1. 2016, 29. 2. 2016, 31. 3. 2016, 29. 4. 2016, 31. 5. 2016, 30. 6. 2016, 29. 7. 2016, 31. 8. 2016, 30. 9. 2016, 31. 10. 2016, 30. 11. 2016, 30. 12. 2016, 31. 1. 2017, 28. 2. číslo, 31. 3. 2017, poplatkem za rezervaci úvěrových zdrojů ve výši 29 Kč dne 27. 9. 2018, 31. 10. 2018, 30. 11. 2018, 31. 12. 2018, 31. 1. 2019, 28. 2. 2019, 29. 3. 2019. Žalovaný uhradil za dobu trvání Smlouvy žalobkyni částku ve výši 10 781 Kč, z toho na jistinu částku ve výši 5 943,57 Kč, na smluvní úrok ve výši 908,58 Kč, na pojištění 749,10 Kč, na poplatky 900 Kč a na pokuty 2 279,75 Kč. Žalovaný však nehradil splátky úvěru od října 2018 do března 2019, a proto žalobkyně dopisem ze dne 25. 3. 2019 od Smlouvy ke dni 30. 4. 2019 odstoupila, čímž se dluh žalovaného ze Smlouvy stal splatným. Tento dluh činí částku celkem ve výši 13 762,07 Kč, skládající se z jistiny nesplaceného úvěru ve výši 11 114,43 Kč, kapitalizovaných smluvních úroků za období od 10. 9. 2018 do 17. 3. 2019 ve výši 1 283,24 Kč, pojistného ve výši 59,90 Kč měsíčně, celkem 359,40 Kč, nákladů na odeslání upomínky ze dne 17. 10. 2018 ve výši 100 Kč (dle platného sezebníku poplatků), náhrady nákladů spojených s vymáháním závazku žalovaného ve výši 600 Kč (stanovena jako podíl celkových ročních přímých nákladů na vymáhání pohledávek, které žalobkyně vynaložila v průměru na jednoho klienta v období před případným odstoupením do smlouvy a zesplatněním úvěru), smluvní pokutou ve výši 0,1% denně z dlužných měsíčních splátek, celkem ve výši 305 Kč. Přestože žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě uvedené pohledávky dopisem ze dne 2. 5. 2019, žalovaná dluh dosud neuhradil.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Namítal, že mezi ním a žalobkyní neexistoval žádný smluvní vztah a ani od žalobkyně nikdy neobdržel žádnou finanční částku ani nečerpal žádný úvěr, a to ani prostřednictvím platební karty, neboť žádná taková karta mu nebyla doručena. Žalobkyně podle žalovaného nepředložila v řízení originál Smlouvy, ani originály či úředně ověřené kopie výpisů z účtů, prokazující poskytnutí úvěru či jeho splácení ze strany žalovaného. Byť podpis na Smlouvě založené ve spise vypadá jako jeho podpis, jde pouze o obrázek podpisu, není mu však známo jak se tento podpis dostal na uvedenou Smlouvu a kromě telefonního čísla, které není jeho, ostatní identifikační údaje souhlasí, popřel, že by Smlouvu podepsal. Z prohlášení jméno příjmení, jednatele společnosti právnická osoba podle žalovaného vyplývá, že úvěr na notebook si u právnická osoba anonymizováno brala uvedená firma, tedy vzala si i počítač na tento úvěr zakoupený a platila za něj a zároveň používala telefonní číslo uvedené ve Smlouvě.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

4. Zy označené jako výběr transakcí z extraktů anonymizováno ke kartě číslo soud zjistil, že uvedený výpis pochází z webových stránek webová adresa a že uvedenou kartou byla dne 10. 9. 2018 v 13:56 hod. provedena transakce – výběr částky ve výši 10 900 Kč.

5. Z oznámení o výsledku reklamačního řízení České pošty ze dne 17. 12. 2019 soud zjistil, že zásilka od odesílatele právnická osoba podací č. anonymizována dvě slova, podaná dne 7. 9. 2018, byla doručena osobně adresátovi dne 10. 9. 2018.

6. Z výpisu z účtu číslo úvěru číslo soud zjistil, že dne 9. 9. 2018 byla financována ve prospěch anonymizováno částka ve výši 10 900 Kč.

7. Podle ust. , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Soud konstatuje, že v občanském soudním řízení je povinností žalobce tvrdit, a to s náležitou konkrétností, všechny potřebné skutečnosti, které jsou určovány hypotézou právní normy, která upravuje sporný právní poměr účastníků a z nichž pro sebe žalobce vyvozuje příznivé právní důsledky (povinnost tvrzení) a současně je povinen označit důkazy k jejich prokázání (povinnost důkazní). Důsledkem nesplnění uvedených povinností žalobce je v civilním řízení sporném v důsledku projednací zásady, která toto řízení ovládá, nepříznivé rozhodnutí ve věci. Nesplní-li účastník svou povinnost tvrdit skutečnosti, které jsou rozhodující z hlediska skutkové podstaty právního předpisu, který má být aplikován, pak jestliže i přes poučení soudem ( a 2 , – dále také jen „“) zůstanou skutková tvrzení neúplná, nemůže přirozeně splnit ani povinnost důkazní (srov. příjmení, L., příjmení, J. a kol. I, II Komentář, C. H. Beck, 1. vydání., 2009, str. 653). Důkazním břemenem se rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení nebyla prokázána jeho tvrzení a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Smyslem důkazního břemene je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci, pro nečinnost účastníka (v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníku ustanovením větou první ) nebo vůbec (objektivně vzato) nemohla být prokázána. Závěr o tom, že účastník neunesl důkazní břemeno, lze učinit jen tehdy, jestliže zhodnocení důkazů, které byly za řízení provedeny ( věty druhá ), neumožňuje soudu přijmout závěr ani o pravdivosti tvrzení účastníka a ani o tom, že by bylo nepravdivé (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2002, sp. zn. ). Důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky; jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 29. 10. 1997, sp. zn. ).

9. Žalobkyně, aby byla v tomto řízení plně úspěšná, musí dle shora uvedeného tvrdit, že s žalovaným uzavřela platnou Smlouvu o úvěru a že na základě této Smlouvy poskytla žalovanému úvěr, tedy že žalovaný obdržel od žalobkyně finanční částku, kterou má za podmínek stanovených Smlouvou vrátit, příp. zaplatit další částky ze Smlouvy vyplývající (úroky, smluvní pokuty apod.) a tato tvrzení musí žalobkyně i prokázat.

10. Soud však po hodnocení důkazů podle ust. , (dále také jen „“) dospěl k závěru, že žalobkyně ani po opakovaném poučení podle ust. a 3 a , naposledy při jednání dne 22. 6. 2021, neprokázala ve stanovené lhůtě do jednoho měsíce od uvedeného jednání, že by žalovanému byla dne 10. 9. 2018 doručena zásilka obsahující úvěrovou kartu číslo zároveň jiná zásilka obsahující PIN k uvedené kartě a že žalovaný téhož dne čerpal prostřednictvím uvedené karty od žalobkyně úvěr ve výši 10 900 Kč.

11. Vzhledem k uvedenému závěru se soud z důvodu procesní ekonomie již nezabýval tím, zda byla mezi účastníky uzavřena platně smlouva o úvěru č. číslo což žalovaný také sporoval, neboť to pro posouzení věci bylo již irelevantní. I kdyby totiž bylo uzavření Smlouvy v řízení prokázáno, ale nebylo by prokázáno čerpání úvěru žalovaným podle této Smlouvy, žaloba by byla také zamítnuta. Přestože z tvrzení žalobkyně vyplývalo, že úvěr podle Smlouvy byl žalovaným čerpán poprvé formou úhrady ceny notebooku u prodejce webová adresa anonymizováno dne 14. 9. 2015, tento úvěr žalovaný podle žalobkyně uhradil, a proto se soud dále zabýval již pouze čerpáním úvěru ve výši 10 900 Kč, ke kterému mělo dojít podle žalobkyně dne 10. 9. 2018 prostřednictvím úvěrové karty.

12. Žalobkyně sice tvrdila, že žalovanému zaslala úvěrovou kartu číslo která mu měla být doručena dne 10. 9. 2018, k tomuto tvrzení však neoznačila žádný důkaz, pravděpodobně z důvodu, že podle tvrzení žalobkyně byla uvedená karta zaslána žalovanému obyčejnou zásilkou. Žalobkyně dále prokazovala doručení zásilky obsahující PIN k uvedené kartěu o výsledku reklamačního řízení České pošty ze dne 17. 12. 2019, podle kterého měl žalovaný osobně převzít zásilku pod. č. anonymizováno, což sice z uvedenéy vyplývá, přesto však soud nemá za prokázané, že by žalovaný téhož dne obdržel PIN k uvedené kartě. Nejenže žalobkyně neodůvodnila vydání nové platební karty ke Smlouvě, ale ani nedoložila žádný průvodní dopis k zaslané úvěrové kartě a nebylo ani postaveno najisto, zda obsahem uvedené zásilky byl skutečně PIN k úvěrové kartě, navíc zásilka byla odeslána nikoliv žalobkyní, ale společností právnická osoba Další žalobkyní předložené důkazy, které měly prokázat čerpání uvedené částky 10 900 Kč žalovaným jsou pouze interní dokumenty žalobkyně, a to jak výpis z úvěrového účtu, tak i přehled transakcí anonymizováno, tyto navíc jsou z hlediska data čerpání částky ve výši 10 900 Kč ve vzájemném rozporu, když podle výpisu z účtu došlo k výběru částky 10 900 Kč dne 9. 9. 2018 (tedy ještě před žalobkyní tvrzeným datem doručení úvěrové karty a PINU k této kartě žalovanému), podle přehledu transakcí anonymizováno až dne 10. 9. 2018. S ohledem na výše uvedené pak neobstojí ani názor žalobkyně, že čerpání úvěru žalovaným prokazuje již jen doručení PIN kódu žalovanému, neboť bez znalosti PIN kódu nelze úvěr prostřednictvím kreditních karet čerpat.

13. Jelikož žalobkyně nesplnila své procesní povinnosti v tomto řízení, když neunesla důkazní břemeno o čerpání úvěru žalovaným, soud žalobu zamítl (výrok I.).

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II. tohoto rozsudku podle ust. S ohledem na zamítnutí žaloby v plném rozsahu byl v tomto řízení plně procesně úspěšný žalovaný, který má tak proti žalobkyni právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Náklady řízení žalovaného činí částku celkem ve výši 1 800 Kč, kterou tvoří podle ust. , ust. a ust. a a 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o stanovení paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle (dále také jen„ Vyhláška“) náhrada hotových výdajů žalovaného ve výši 300 Kč za každý z následujících úkonů (odpor proti platebnímu rozkazu ze dne 28. 11. 2021 podle ust. Vyhlášky, vyjádření žalovaného k doplnění žalobkyně ze dne 28. 2. 2020 podle ust. Vyhlášky a účasti žalovaného u jednání soudu ve dnech 26. 5. 2020, 9. 3. 2021, 22. 6. 2021 a 23. 9. 2021 podle ust. Vyhlášky).

15. Lhůta k plnění byla stanovena podle ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.