Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
4 C 137/2021-55
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Hamadovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka
s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka,
s kapitalizovaným úrokem ve výši částka,
s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum
do zaplacení,
s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. V té části žaloby, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši částka
s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka,
s kapitalizovaným úrokem ve výši částka,
s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum
do zaplacení,
s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce částka, která bude vyčíslena v písemném vyhotovení rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně titul jméno příjmení, titul, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. V té části žaloby, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce [částka], která bude vyčíslena v písemném vyhotovení rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], [titul], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně u název soudu navrhla, aby žalované byla stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení
ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,5 %, úrok 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a jako druhý nárok požaduje částku částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum
do zaplacení ve výši 8,05 %, úrok 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a konečně žalobkyně požaduje náklady řízení v částce částka. Žalobu ohledně prvního nároku zdůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a žalovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo na základě níž poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka s úrokovou sazbou 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši částka a za hotovostní inkaso splátek částka. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila pouze částku částka, z toho na jistinu částka, na úrok částka, na poplatek za administrativní činnost částka a na poplatek za hotovostní inkaso splátek částka Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne datum. Již ze smluvních ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky.
2. Žaloba ohledně druhého nároku byla zdůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a žalovanou došlo dne datum
k uzavření smlouvy o půjčce číslo na základě níž poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka s úrokovou sazbou 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši
částka a za hotovostní inkaso splátek částka. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena
na datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu
až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila pouze částku částka, z toho
na jistinu částka, na úrok částka, na poplatek za administrativní činnost částka
a na poplatek za hotovostní inkaso splátek částka Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne datum. Již ze smluvních ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně mohl
od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky.
3. Obě pohledávky byly postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Ke dni postoupení činila výše první pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku částka, skládající se z dlužné jistiny částka a z dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek částka, druhá pohledávka ve výši částka se skládala z dlužné jistiny ve výši částka a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši částka.
Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou
na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Před podáním žaloby byla žalované zaslána předžalobní výzva. Ani přesto však ani jedna z dlužných pohledávek nebyla uhrazena.
4. název soudu vyslovil usnesením pod číslo jednací ze dne datum rozhodnutí svou místní nepříslušnost a zároveň rozhodl o postoupení věci zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému.
5. O žalobě rozhod zdejší soud elektronickým platebním rozkazem ze dne datum. Elektronický platební rozkaz se nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, byl tedy usnesením ze dne datum zrušen.
6. Přestože byla žaloba a výzva k vyjádření žalované předány do vlastních rukou, žádným způsobem se k žalobnímu návrhu nevyjádřila a ani neoznačila žádné důkazy k potvrzení
či vyvrácení rozhodných skutečností.
7. Údaje uvedené žalobkyní v žalobě byly prokázány předloženými listinnými důkazy. Prvního nároku se týká žádost žalované o zápůjčku a na ni navazující smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená dne datum mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně obchodní společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo, na základě níž byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši částka za poplatek částka a s úrokem ve výši částka. Žalovaná se dále zavázala zaplatit hotovostní inkaso splátek ve výši částka
a to vše 58 měsíčními splátkami po částka. Článkem 1.4 smlouvy byla sjednána úroková sazba 23,72 % ročně. V článku 5 smlouvy byly dohodnuty následky nesplácení spotřebitelského úvěru, z nichž odst. 1 písm. a) umožňuje věřiteli požadovat úhradu celé dosud nesplacené jistiny. Druhého nároku se týká smlouva o půjčce uzavřená dne
datum mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně obchodní společností x právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo, na základě níž byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka za souhrnný poplatek částka a s úrokem ve výši 23,72 % ročně.
Jelikož žalovaná nesplnila své smluvní závazky a nesplatila ve sjednaném termínu poskytnutý úvěr ani nevrátila peněžní prostředky ze smlouvy o půjčce, byla jí zaslána dne datum předžalobní výzva, o jejímž odeslání svědčí podací lístek. Žalovaná v průběhu řízení nijak neprokázala a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by dlužné částky žalobkyni do dnešního dne uhradila.
8. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), ze dne datum, jež byla uzavřena mezi obchodní společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo,
jako postupitelem a obchodní společností právnická osoba, IČO, ulice a číslo, PSČ obec a číslo - část obce jako postupníkem vystupujícím v tomto řízení na straně žalující, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v seznamu pohledávek. Z přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek je zřejmé,
že obě předmětné pohledávky za žalovanou byly postoupeny žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum, o jehož odeslání svědčí podací lístek. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi
9. Usnesením ze dne datum vyzval soud žalobkyni k doplnění skutkových tvrzení. Konkrétně byla žalobkyně vyzvána k doložení důkazů označených v zákaznické kartě, kterými byla ověřována úvěruschopnost žalované.
10. Na výzvu soudu žalobkyně reagovala sdělením, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku,
a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětných smluv. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní, a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných
od žalované a byly zaznamenány do zákaznické karty žalované. Právní předchůdce žalobkyně ověřil před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalované z výplatních pásek, nájemní smlouvy, dokladu o přiznání mateřské a z výpisu z účtu a zároveň si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v zákaznických kartách. Ze zákaznické karty ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná je na mateřské dovolené od prosince rok a pobírá peněžitou pomoc v mateřství ve výši částka měsíčně a má další příjmy ve výši částka měsíčně, její celkový příjem tedy činí částka. Pokud jde o běžné měsíční výdaje, v zákaznické kartě je uvedeno, že platí nájem/inkaso ve výši částka a dále náklady za telefon částka
a další výdaje na domácnost činí částka měsíčně, celkové výdaje tedy činí částka. Použitelný měsíční příjem činí částka po odpočtu výdajů z příjmů. Ze zákaznické karty vyplývá, že uvedené údaje ověřil poskytovatel úvěru z výplatních pásek, z výpisu z účtu, z nájemní smlouvy a dokladů SIPO. Žádný z těchto označených důkazů žalobkyně nepředložila a na výzvu soudu k předložení uvedených důkazu sdělila, že nemá k dispozici kopie těchto dokladů. Uchazeči o půjčku se údajně dokumenty a doklady věřiteli pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy.
11. Podle § 2395 občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky
do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
13. U prvního žalovaného nároku soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že první nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. V této části žaloby bylo dostatečně prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou vznikl smluvní vztah na základě uzavřené smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku a v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Předmětná úvěrová smlouva byla shledána platnou. Ze strany právního předchůdce žalobkyně byl smluvní závazek splněn řádně, byl tedy oprávněn domáhat se splnění povinnosti na žalované. Žalovaná však svým závazkům z úvěrové smlouvy nedostála,
když neplnila sjednané podmínky úvěrové smlouvy tím, že včas a řádně nesplácela úvěr, který jí byl na základě sjednané smlouvy poskytnut. Od datum se dostala do prodlení se splácením. Žalovaná do postoupení pohledávky zaplatila na úvěr pouze částku ve výši částka a zbývající splatnou jistinu úvěru ani související příslušenství pohledávky dosud neuhradila. Co se týká prokazování zjišťování úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy, vzhledem k nečinnosti žalované, která nenapadla případné porušení podmínek poskytnutého úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, se soud touto otázkou nezabýval. Žalobkyně tak na základě předložených listinných důkazů prokázala svůj nárok, a soud proto vyhověl žalobě v plném rozsahu, když žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s příslušenstvím, skládající se
z dlužné jistiny ve výši částka a z dlužného poplatku ve výši částka.
14. Žalobkyni bylo vyhověno, i pokud jde o nárok na zaplacení úroku z úvěru ve výši 23,72 % ročně, jež si účastníci sjednali článkem 1.4 úvěrové smlouvy a jež vyplývá z citovaného ustanovení § 2395 občanského zákoníku , podle kterého má žalobkyně nárok též
na zaplacení úroků z poskytnutého úvěru a to až do okamžiku splacení či odstoupení
od smlouvy. Do účinnosti postoupení pohledávky byl úrok z úvěru kapitalizován částkou částka a ode dne následujícího je požadován až do úplného zaplacení. Žalované tak byla stanovena povinnost zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně z částky jistiny částka od datum do zaplacení.
15. Jelikož je žalovaná v prodlení s úhradou peněžitého dluhu v rámci prvního žalovaného nároku, byla jí v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně, která úrok z prodlení rovněž kapitalizovala do dne postoupení pohledávky částkou ve výši částka a ode dne datum byl úrok z prodlení vyčíslen podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ,
kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení u prvního nároku a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. , podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.
16. Podle § 2390 občanského zákoníku , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
17. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
18. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření smlouvy o půjčce číslo je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných
i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
19. Podle § 2991 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten,
kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno,
co měl po právu plnit sám.
20. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že druhý nárok žalobkyně není důvodný. Bylo prokázáno,
že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce
ve smyslu ustanovení § 2390 a následujících občanského zákoníku . V souladu s výše citovaným ustanovením § 9 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, však soud shledal smlouvu o zápůjčce neplatnou. Uvedené ustanovení ukládá věřiteli závazkového vztahu pod sankcí neplatnosti povinnost s odbornou péčí zkoumat a posoudit,
zda je potencionální dlužník v pozici spotřebitele schopen úvěr, popř. zápůjčku, splatit. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobně pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých,
neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Ustanovení
§ 9 odst. 3 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru přenáší spoluodpovědnost
za posouzení jeho úvěruschopnosti i na spotřebitele, kterému ukládá povinnost sdělit věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. I když tedy spotřebitel má povinnost spolupracovat s věřitelem na posouzení své úvěruschopnosti, odpovědnost nese primárně stále věřitel, který musí spotřebitele o potřebné informace žádat a musí tedy v rámci povinnosti odborné péče určit, které informace jsou potřebné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Údaje, které věřiteli poskytuje spotřebitel, by si měl věřitel ověřit. Na tomto závěru nemění nic ani skutečnost, že porušení povinnosti poskytnout věřiteli úplné, přesné a pravdivé údaje spotřebitelem je stíháno jako trestný čin úvěrového podvodu. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá,
že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky.
Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně
a zohlednit též práva a zájmy spotřebitele.
21. Soud má za to, že v souzené věci nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně, s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Jak je výše uvedeno, žalobkyně předložila zákaznickou kartu, ve které je označen příjem ze státní sociální dávky částka
a další příjem domácnosti částka. Co představuje tento další příjem domácnosti, z absolutně žádného důkazu nevyplývá, slovo napsané vedle částky není čitelné,
a není proto vůbec jasné, o jaký příjem se jedná. Tento příjem částka je tudíž zcela pochybný. Soud tedy dospěl k závěru, že potřebná úvěruschopnost žalované před podpisem smlouvy o zápůjčce nebyla dostatečně zkoumána, čímž byl porušen § 9 zákona
o spotřebitelském úvěru. Smlouvu tedy považuje soud za neplatnou.
22. Vzhledem k závěru, že smlouva o půjčce číslo byla soudem shledána za neplatnou,
byl závazkový právní vztah posouzen jako bezdůvodné obohacení ve smyslu
§ 2991 občanského zákoníku , neboť soud vzal za prokázané, že žalované byla poskytnuta v hotovosti částka částka. Žalovaná tímto získala majetkový prospěch plněním právního předchůdce žalobkyně bez právního důvodu. Ze sdělení žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaná uhradila částku částka a je tedy zřejmé že ve výsledku přeplatila částku částka. Žalobkyni tedy nárok na žádné bezdůvodné obohacení nevznikl, neboť žalovaná nezískala žádný majetkový prospěch, naopak žalobkyni ještě přeplatila částku částka.
Žaloba byla tedy v části týkající se druhého nároku včetně požadovaného příslušenství v podobě úroku a úroku z prodlení zamítnuta jako nedůvodná.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná pouze částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 35,92 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu
v řízení v rozsahu 67,96 % a úspěchu žalované v rozsahu 32,04 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň
z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Dle ustanovení
§ 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení v celkové výši částka k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,
může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.