Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 152/2021-41

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Malou, LL.M., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení částky částka, úroku v kapitalizované výši částka, úroku z prodlení v kapitalizované výši částka, úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části o zaplacení částky [částka], úroku v kapitalizované výši [částka], úroku z prodlení v kapitalizované výši [částka], úroku ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení (po částečném zastavení řízení z důvodu částečného zpětvzetí žaloby) je spor

o zaplacení částky částka s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení jistina pohledávky představuje v části částka žalovaným nezaplacený úvěr (sjednaný a žalovanému poskytnutý ve výši částka); v části částka žalovaným nezaplacenou úhradu za poskytnutí úvěru (sjednanou ve výši částka); v části částka žalovaným nezaplacenou úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu (sjednanou ve výši částka); v části částka žalovaným nezaplacenou úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště (sjednanou ve výši částka) a v části částka žalovaným nezaplacenou smluvní pokutu sjednanou v sazbě 0,1 % denně z dlužné částky, kterou však žalobkyně požaduje toliko v sazbě 0,1 % denně (a to z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do datum). Žalobkyně dále požadovala úrok v kapitalizované výši částka za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, sjednaný úrok ve výši 15 % ročně z částky částka od

datum (tj. od marného uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru) do datum v kapitalizované výši částka a dále od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši částka (v sazbě 9,75 % ročně z částky částka od

datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení. To vše žalobkyně požadovala dle smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne datum mezi společností x právnická osoba, a žalovaným. Pohledávka včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena. Dále žalobkyně tvrdila, že společnost právnická osoba, před poskytnutím úvěru s dostatečně prověřovala osobní i majetkové poměry žalovaného.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a po celé řízení zůstal procesně pasivní. Soud věc projednal

a rozhodl při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek

, (dále jen „ “), neboť žalobkyně i její zástupce svou neúčast u jednání omluvili a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěné následující skutečnosti: Z písemné Smlouvy

o úvěru číslo (dále jen„ smlouva“), datované ke dni datum, bylo zjištěno, že společnost právnická osoba, v postavení věřitelky a žalovaný v postavení dlužníka smlouvu uvedeného dne podepsali. S ohledem na smluvní vůli stran se nedílnou součástí smlouvy stal také předpis splátek. Původní věřitelka se smlouvou zejména zavázala poskytnout žalovanému neúčelově částku částka. Žalovaný se zavázal původní věřitelce tuto částku společně se sjednaným úrokem ve výši částka, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši částka, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši částka a úhradou za inkaso plateb v hotovosti ve výši částka vrátit v hotovosti prostřednictvím 14 pravidelných měsíčních splátek, jejichž výše činí

částka. Splatnost první splátky byla ve smlouvě sjednána do měsíce od podpisu smlouvy. Žalovaný podpisem smlouvy prohlásil, že celou částku částka převzal od původní věřitelky v hotovosti. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou jakékoli splátky smluvní strany ve smlouvě sjednaly mj. povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, s jejíž úhradou je žalovaný v prodlení, a to za každý den takového prodlení. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % ročně (viz oddíl smlouvy„ splatnost, úrok a RPSN úvěru“).

4. Z evidence úhrad bylo zjištěno, že žalovaný na závazky plynoucí ze smlouvy uhradil hotovostně dne datum částku částka, ve dnech datum, datum, datum a datum vždy částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka (celkem částka).

5. Z písemné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (dále jen„ smlouva

o postoupení“) ve spojení s dodatkem číslo přílohou k této smlouvě (stránka 14, položka číslo) soud zjistil, že společnost právnická osoba, v postavení postupitelky, a žalobkyně,

v postavení postupníka, smlouvu o postoupení uvedeného dne podepsaly, a tímto ji uzavřely. Soud z listinných důkazů citovaných v tomto odstavci rozsudku dále zjistil, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru číslo byla včetně příslušenství postoupena původní věřitelkou na žalobkyni s tím, že dle článku 5, odstavce 5.1 smlouvy o postoupení byla pohledávka postoupena s účinností od datum (tj. ode dne zaplacení úplaty, jak toto datum plyne z potvrzení o zaplacení kupní ceny). Z y označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne datum vzal soud za prokázané, že žalovaný byl o postoupení pohledávky na žalobkyni informován ze strany společnosti právnická osoba

6. Z výzvy k plnění ze dne datum ve spojení s podacím lístkem z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě nároků uplatněných v tomto řízení, a to ve lhůtě do datum. Výzva k plnění byla na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě (viz záhlaví smlouvy) odeslána prostřednictvím poštovní služby dne datum.

7. Z žádosti o úvěr ze dne datum ve spojení s pracovní smlouvou, potvrzením pracovního poměru a výplatními páskami soud zjistil, že žalovaný byl nejméně od listopadu 2017 do ledna 2018 zaměstnancem společnosti právnická osoba, s průměrným měsíčním příjmem okolo částka. Zaměstnanecký poměr žalovaného společnost právnická osoba, ověřovala kromě výplatních pásek také pracovní smlouvou a potvrzením zaměstnavatele (z nichž pro jejich nečitelnou verzi předloženou žalobkyní nebylo možno učinit další zjištění).

Ke své osobě pak žalovaný v době uzavření smlouvy uvedl, že je zaměstnán s příjmem ve výši částka měsíčně a vlastní nemovitý majetek. Žalovaný byl ženatý a měl dvě vyživovací povinnosti k dětem mladším 26 let. Měsíční výdaje žalovaného byly tvořeny náklady na bydlení ve výši částka, osobními náklady včetně dopravy a jídla ve výši částka a splátkami stávajících půjček (které nebyly blíže specifikovány) ve výši částka.

8. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný dne

datum uzavřel se společností právnická osoba, smlouvu o úvěru číslo

o obsahu uvedeném v bodě 3 odůvodnění rozsudku. Na základě smlouvy původní věřitelka předala žalovanému v hotovosti částku částka, a to nejpozději v den podpisu smlouvy.

V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na poskytnuté finanční prostředky zaplatil více než částka. Taktéž nebyla tvrzena ani prokázána jiná skutečnost, na jejímž základě by peněžitý závazek žalovaného zanikl ve vyšším (než uhrazeném) rozsahu. Před poskytnutím finančních prostředků žalovaný společnosti právnická osoba, sdělil osobní a majetkové poměry, společnost právnická osoba, ověřila tolik příjmovou stránku žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni.

9. Podle , (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství

a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo

s ním jinak jedná.

13. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

14. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona číslo Sb. (dále jen„ ZoSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže

z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu

s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti

v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

17. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí

i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Soud předně zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně je pro toto soudní řízení dána, neboť žalobkyně se dle § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala právní nástupkyní společnosti právnická osoba

24. Smlouva uzavřená dne datum žalovaným a společností právnická osoba je dle

§ 2395 o. z. smlouvou o úvěru a dle své povahy je zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ. Proto se soud zabýval otázkou, zdali smlouva o úvěru byla uzavřena

platně z hlediska spotřebitelského práva. Úvěrová smlouva se v daném případě řídí ustanovením ZoSÚ, které sice oproti bezprostředně předcházející úpravě změnilo textaci, společnost právnická osoba (jakožto poskytovatelku úvěru) však

i nadále tížila povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, splácet úvěr ve výši částka. Tento závěr plyne jak z důvodové zprávy k ustanovení § 86 ZoSÚ, tak ze směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne datum, č. 2008 číslo, účinné od 21. 6. 2008 (v ČR transponované datum), která stanovuje limity euro-konformního výkladu závazného pro obecné soudy ČR, jakožto soudy členského státu EU (obdobně viz také odstavec 19 nálezu Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. ). právnická osoba tedy tížila povinnost provést před poskytnutím úvěru takovou činnost, jejímž výstupem by bylo zjištění, zda v tomto konkrétním případě žalovaný v postavení spotřebitele bude schopen dostát svým smluvním finančním závazkům.

25. Odbornou péčí lze pak v souladu s  , o ochraně spotřebitele, ve znění účinném od 31. 10. 2017, chápat jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Na podkladě uvedeného je třeba posuzování schopnosti žalovaného splácet dohodnuté splátky úvěru provádět nejen v rovině příjmů a výdajů samotného žalovaného, ale také v širších souvislostech ve vztahu k osobním a celkovým majetkovým poměrům žalovaného. Jak bylo opakovaně dovozeno také judikaturou vyšších soudů (např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ), věřitel dostojí své povinnosti tím, že při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr vyjde z objektivně doložených osobních, výdělkových a majetkových poměrů spotřebitele. Pouhá prohlášení spotřebitele (bez jakéhokoli relevantního podkladku) o jeho poměrech mohou být shledána dostatečnými pouze pro odmítnutí poskytnutí spotřebitelského úvěru, nikoli pro vyhovění žádosti o úvěr. Odborná péče věřitele tak v sobě zahrnuje povinnost objektivně ověřit údaje uvedené spotřebitelem, přičemž pouhá absence negativních údajů o spotřebiteli v databázích dlužníků není sama o sobě dostatečně relevantní informací, na jejímž podkladě lze spotřebitelský úvěr poskytnout (viz již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ).

26. S ohledem na dikci věty druhé § 87 odst. 1 ZoSÚ se soud dále zabýval tím, zdali je případnou neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru třeba zkoumat z moci úřední, nebo zdali se jedná

o neplatnost zkoumanou pouze k námitce spotřebitele. Soud při těchto úvahách vycházel z judikaturou aprobovaného principu (viz nálezy Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. ; ze dne datum, sp. zn. III. číslo a konečně ze dne datum, sp. zn. III. číslo), dle něhož je„ ...neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům – tedy zejména nebankovním společnostem poskytujícím úvěry spotřebitelům – které evidentně poškozují práva svých klientů...“. Pokud tedy věřitel, jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru, uzavře se spotřebitelem smlouvu, na jejímž základě spotřebiteli poskytne úvěr, aniž by dostál své zákonem stanovené povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý úvěr řádně splácet, je třeba na takovou smlouvu i za účinnosti ZoSÚ nahlížet jako na absolutně neplatnou ve smyslu § 580 o. z., k čemuž je soud povinen dle § 588 o. z. přihlížet z úřední povinnosti. Tento závěr koresponduje jak se stanoviskem prezentovaným v odstavci 12 rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 3. 2018, č. j.  – 50 („ Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem, ze strany soudu...“), tak se stanoviskem Nejvyššího soudu ČR začleněným do usnesení ze dne 21. 3. 2018, sp. zn. , dle kterého není při posuzování neplatnosti spotřebitelské smlouvy rozhodující, zdali si dlužník zvýšenou ochranu zaslouží – tedy neplatnost smlouvy je nutno posuzovat mj. bez ohledu na procesní aktivitu dlužníka v soudním řízení.

27. Soud tedy uzavírá, že v daném případě zkoumal, zdali společnost právnická osoba, jakožto původní věřitelka, posuzovala s odbornou péčí schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Zároveň se soud touto otázkou zabýval z úřední povinnosti, neboť případnou neplatnost úvěrové smlouvy z důvodu nedostatečného prověření poměrů žalovaného hodnotí jako neplatnost absolutní.

28. V rozhodované věci soud z žalobkyní předložené žádosti o úvěr zjistil, že společnost právnická osoba, jakožto původní věřitelka, ověřila toliko příjmovou stránku žalovaného, který byl v rozhodné době zaměstnán s průměrným čistým měsíčním příjmem okolo částka. Jde-li však o v zákaznické kartě uvedené výdaje žalovaného (označené jako„ splátkami stávajících půjček“ ve výši částka měsíčně), z provedeného dokazování nebylo zjištěno,

o úhradu jakých konkrétní závazků žalovaného (co do výše a důvodu vzniku) se jedná. Ač žalovaný uvedl, že je ženatý a má dvě vyživovací povinnosti, právnická osoba Financial Services, x právnická osoba, jakkoli dále tyto skutečnosti, ani poměry manželky žalovaného a jím vyživovaných osob, nezkoumala (byť tyto byly zajisté určující také pro životní úroveň žalovaného, zejména jakožto výživou povinné osoby). K výdajové stránce žalovaného a k jejich verifikaci před poskytnutím zápůjčky pak žalobkyně ani ničeho bližšího netvrdila, a vyjma žádosti o úvěr k prokázání těchto skutečností nenavrhla žádné další důkazy. Z žádosti o úvěr pak nebylo ani zjištěno, že by společnost právnická osoba, žalovaným uvedené informace týkající se jeho výdajové stránky jakkoli dále ověřovala, v důsledku čehož však nebylo možno učinit komplexní úsudek

o celkových poměrech žalovaného, jakožto spotřebitele žádající o zápůjčku.

29. V návaznosti na uvedené soud dospěl k závěru, že právnická osoba Financial Services, x právnická osoba, z důvodu absence kvantitativně i kvalitativně dostatečných informací o poměrech žalovaného nebyla schopna odborně posoudit schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Jinými slovy společnost právnická osoba, nedostála požadavku odborné péče při posuzování úvěruschopnosti žalovaného. Jak plyne ze závěrů judikovaných vyššími soudy, prohlášení žalovaného o pravosti jím uvedených údajů není způsobilé zbavit původní věřitelku povinnosti řádně prověřit poměry žalovaného a z nich plynoucí schopnost žalovaného zápůjčku splácet.

30. Soud tedy uzavírá, že smlouva o úvěru číslo nebyla dle ZoSÚ uzavřena platně, neboť žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, že společnost právnická osoba, před poskytnutím zápůjčky posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného předmětnou zápůjčku za sjednaných podmínek splácet. Jde-li pak o samotnou úvěruschopnost žalovaného a proces jejího prověřování, důkazní břemeno nese žalobkyně, jakožto věřitelka (shodně viz závěry rozsudku ESD ve věci CA Consumer Finance, zn. C číslo). Neúčastí

u jednání (s tím, že soud v souladu s  jednal v nepřítomnosti účastníků

a zástupce žalobkyně) se pak žalobkyně vzdala možnosti být o neunášení břemena tvrzení

a důkazního břemena poučena ve smyslu a 3

31. Neplatnost smlouvy je pak v souladu s citovaným § 87 odst. 1 ZoSÚ a § 580 o. z. neplatností absolutní, která nastává přímo ze zákona, a tedy soud je povinen se takovouto neplatností zabývat z úřední povinnosti dle § 588 o. z. Absolutní neplatnost pak způsobuje neplatnost právního jednání od samého počátku, tedy na absolutně neplatné právní jednání je nazíráno, jakoby nikdy nevzniklo. S ohledem na uvedené pak účastníkům neplatného právního jednání nevznikají žádná práva ani povinnosti (shodně např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn.

), tedy původní věřitelce nevznikl nárok na souhrnný poplatek (částka), smluvní úrok (v kapitalizované výši částka a ve výši 29 % ročně z částky částka od

datum do zaplacení) a úrok z prodlení odvozený ode dne smluvní splatnosti závazku k vrácení zápůjčky (v kapitalizované výši částka a ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum), to vše obsažené ve smlouvě o zápůjčce. Uvedené nároky pak nenáleží ani žalobkyni (resp. na ni nemohly být převedeny), neboť původní věřitelka nikdo nemohla převést více práv, než jí samotné náleželo. Proto soud žalobu co do nároků specifikovaných v tomto odstavci jako nedůvodnou zamítl (výrok II).

32. Absolutní neplatnost pak způsobuje neplatnost právního jednání od samého počátku, tedy na absolutně neplatné právní jednání je nazíráno, jakoby nikdy nevzniklo. S ohledem na uvedené pak účastníkům neplatného právního jednání nevznikají žádná práva ani povinnosti (shodně např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. ), tedy žalobkyni (resp. společnosti právnická osoba) nevznikl nárok na sjednané poplatky, náklady, smluvní pokuty, úrok a ani na úrok z prodlení odvozený ode dne smluvní splatnosti závazku k vrácení úvěrů, to vše obsažené ve smlouvě ze dne datum. Proto soud žalobu v tomto rozsahu zamítl (viz výrok II).

33. Plnění, která si smluvní strany mezi sebou poskytla právě na základě absolutně neplatného právního jednání, představují v souladu s § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodná obohacení, která jsou si účastníci povinni vzájemně vydat. V řízení bylo prokázáno, že společnost právnická osoba, poskytla žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy finanční prostředky ve výši částka. Z provedeného dokazování jakož i z žalobních tvrzení plyne, že žalovaný z titulu absolutně neplatné smlouvy doposud uhradil částka. Proto soud shledal žalobu důvodnou co do částky částka (částka po odečtu uhrazených částka), která na straně žalovaného představuje bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z.

34. K tomuto soud doplňuje, že s ohledem na ustalující se judikaturu soudů vyšších stupňů se tímto rozhodnutím odchyluje (a také pro futuro bude odchylovat) od jím doposud zastávaného právního názoru (opřeného o dikci § 2993 o. z. a důvodovou zprávu k němu), podle kterého zásadně nelze bez námitky protiplnění jedné ze stran absolutně neplatné smlouvy vypořádat mezi stranami takovéto smlouvy vzájemné závazky téhož druhu vzniknuvší na základě vzájemného peněžitého plnění. Opačný (a soudem nově zastávaný výklad) dané ustanovení rovněž připouští s tím, že jde o toliko„ kvantifikaci“ bezdůvodného obohacení jedné ze stran (strany žalující). Nejde tedy o vypořádání bezdůvodného obohacení v pravém slova smyslu, a proto přicházející do úvahy na podkladě § 2993 o. z. u vzájemných plnění stran smluv s plněními nestejnorodého charakteru. V poměrech dané věci to pak znamená, že pokud bylo zjištěno peněžité plnění žalovaného ve výši částka dle smlouvy, jejíž neplatnost soud výše dovodil, bylo toto plnění vypořádáno oproti nárokům na vydání bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor věřitele (částka) z dané absolutně neplatné smlouvy.

35. Jelikož se žalovaný ve smyslu § 1968 o. z. dostal s úhradou částky částka do prodlení, svědčí žalobkyni nárok na zaplacení (a žalovaného tak tíží odpovídající povinnost k úhradě) úroku z prodlení. Protože žalobkyně neprokázala, že by k úhradě této částky vyzvala žalovaného dříve, než doručením výzvy ze dne datum, vznikl žalobkyni nárok na úrok z prodlení ve výši

8,25 % ročně (který však žalobkyně požadovala ve výši 9,75 % ročně) z částky částka od datum do zaplacení, a to v souladu s  o. z. ve spojení s  Jde-li pak o datum splatnosti, toto odpovídá datu stanovenému žalobkyní ve výzvě ze dne datum. Co do zbytku uplatněného úroku z prodlení soud žalobu zamítl (výrok II).

36. Na podkladě výše uvedeného soud tedy shrnuje, že shledal žalobu důvodnou v rozsahu částky

částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení (výrok I), přičemž to vše je žalovaný dle povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve zbylé části konkretizované ve výroku II soud žalobu zamítl, neboť z důvodu absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy žalobkyni (a dříve původní věřitelce) na úhradu těchto částek nevznikl nárok.

37. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení , neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by převážně úspěšnému žalovanému (úspěch žalovaného 89 % po odečtení jeho neúspěchu 11 % s tím, že pro účely toho výpočtu kapitalizoval soud požadované příslušenství běžící do zaplacení ke dni vyhlášení rozhodnutí v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne

datum, sp. zn. , a usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. )) v souvislosti s tímto řízením vznikly jakékoli náklady.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.