Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 236/2021-38

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 35 257,34 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 500 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 757,34 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 765,99 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 781,25 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 19 616,94 Kč od 21. 1. 2020 do 25. 2. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 116,94 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 19 616,94 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 500 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 757,34 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 765,99 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 781,25 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 19 616,94 Kč od 21. 1. 2020 do 25. 2. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 116,94 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 19 616,94 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 35 257,34 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba, IČO, (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne datum smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 22 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti při podpisu uvedené smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně v 60 týdenních splátkách i částku 19 017 Kč (dále též jen„ poplatek“), sestávající z kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 935 Kč, úroků ve výši 29 % ročně podle strany 1 smlouvy o zápůjčce, z poplatku za zpracování a doručení ve výši 8 596 Kč a z poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly právní předchůdkyní žalobkyně využity žalovaným poskytnuté údaje o zaměstnání a výši jeho příjmů a výdajů, pracovní smlouva a výplatní pásky. Žalovaný však svůj dluh řádně neuhradil, poslední splátku zaplatil dne 28. 6. 2018, přičemž dle smlouvy měla být celá částka uhrazena dne 28. 7. 2019 Smlouvou ze dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni pohledávku za žalovaným v neuhrazené výši 35 257,34 Kč, sestávající z dlužné části jistiny ve výši 19 616,94 Kč a poplatku ve výši 15 640,40 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky dopisem ze dne 20. 1. 2020. Po datu postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh již ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s touto zápůjčkou poplatek ve výši 19 017 Kč, zahrnující kapitalizovaný úrok ve výši 3 935 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách. Ve smlouvě žalovaný svým podpisem potvrdil, že poskytnutou částku převzal v hotovosti při uzavření smlouvy. Z první strany smlouvy soud zjistil, že se smluvní strany dohodly, že zápůjční úroková sazba je v případě úhrady zápůjčky v 60 týdenních splátkách stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy ve výši 29 % ročně. Z článku 3.5. smluvních podmínek, jež tvořily součást smlouvy, soud zjistil, že každá uhrazená částka bude započtena nejprve na náklady spojené s vymáháním, poté na splatné splátky celkové dlužné částky, a to nejprve na poplatek, dále na splatné sankční poplatky, na nesplatnou část jistiny zápůjčky a konečně na nesplatnou část poplatku. Podle článku 9.1. je smlouva uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne jejího podpisu do dne splatnosti poslední splátky. Bude-li však žalovaný v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením některé ze splátek, nebo neuhradí-li řádně a včas poslední splátku, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky.

4. Ze zákaznické karty právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum se podává, že totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem a že žalovaný uvedl, že jeho měsíční příjem činí 17 985 Kč a jeho běžné měsíční výdaje činí 12 000 Kč. V části nazvané Ověřené dokumenty právní předchůdkyně žalobkyně zaškrtla možnosti pracovní smlouva a výplatní pásky.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z přehledu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni neuhrazenou pohledávku za žalovaným ze smlouvy číslo. Z tabulky umoření soud zjistil, že ke dni datum žalovaný na svůj dluh ze smlouvy číslo uhradil celkem částku 3 500 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a z podacího lístku se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni a požádala jej o uhrazení dlužné částky ve výši 35 257,34 Kč do 10 dnů od doručení oznámení, přičemž tato výzva byla podána k poštovní přepravě dne 14. 2. 2020. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 1. 2021 a z podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 12. 2. 2021.

6. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 22 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal dlužnou částku vrátit ve splátkách spolu s poplatkem ve výši 19 017 Kč. Při uzavírání smlouvy ověřila právní předchůdkyně žalobkyně totožnost žalovaného a na základě jeho prohlášení zjistila, jaké jsou jeho příjmy a výdaje. Podle zaškrtnutých políček v kartě zákazníka byly k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovaným využity právní předchůdkyní žalobkyně i další zdroje, a to pracovní smlouva a výplatní pásky žalovaného. Žalovaný na svůj dluh z uvedené smlouvy uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku 3 500 Kč. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným v dosud neuhrazené výši 35 257,34 Kč na žalobkyni. Žalovaný byl řádně vyzván k úhradě dluhů před podáním žaloby.

7. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí věřitelem poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

8. Podle ustanovení , , (dále jen „o. z.“) spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle ustanovení o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ustanovení věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Soud dospěl k závěru, že na závazkové vztahy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru rozumí i peněžitá zápůjčka, je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , dostupný na stránkách www.nsoud.cz, oba aplikovatelné i ve vztahu k  , o spotřebitelském úvěru). Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se v tomto případě spokojila s pouhým tvrzením žalovaného. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovaným byly právní předchůdkyní žalobkyně využity i další zdroje, a to pracovní smlouva a výplatní pásky žalovaného, soudu nijak neprokázala, neboť tato skutečnost bez dalšího nevyplývá z pouhého zaškrtnutí příslušných kolonek v kartě zákazníka. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku, a proto soud posoudil smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako neplatnou podle ustanovení věty první zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.

10. Soud nepřihlížel k ustanovení § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru týkající se uplatnění námitky neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy spotřebitelem, tj. žalovaným. Ve svém rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 Soudní dvůr EU uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady č. 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice č. 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Jelikož ustanovení § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru je v rozporu s uvedeným výkladem Soudního dvora EU a zdejší soud je tímto výkladem vázán, posoudil soud platnost uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti bez uplatnění námitky neplatnosti ze strany žalovaného.

11. Žalobkyně soudu nicméně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 22 000 Kč, z nichž žalovaný vrátil pouze částku 3 500 Kč. Tuto úhradu žalovaného soud s ohledem na neplatnost smlouvy o zápůjčce započetl na dlužnou jistinu zápůjčky ve výši 22 000 Kč, a tudíž žalovaný dluží na této jistině částku 18 500 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že tuto zbývající část poskytnuté jistiny bez souvisejících poplatků žalobkyni vrátil. Vzhledem k tomu, že smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je neplatná a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že povinnost žalovaného k vrácení nesplacené části jistiny zápůjčky nadále trvá. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně platně a účinně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. S ohledem na výše uvedené je žalovaný povinen žalobkyni uhradit zbývající dluh na jistině zápůjčky ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, tj. částku 18 500 Kč. Pokud se jedná o dobu přiměřenou možnostem žalovaného k vrácení dlužné části jistiny ve smyslu uvedeného zákonného ustanovení, právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění dluhu již v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum se lhůtou splatnosti do 10 dnů od doručení tohoto oznámení, následně pak ještě předžalobní výzvou s datem plnění do 12. 2. 2021; žalovaný na tyto výzvy došlé do jeho dispoziční sféry nijak nereagoval a námitku nepřiměřenosti navrhované lhůty k plnění neuplatnil. Nelze tedy učinit jiný závěr, než že spor o přiměřenost uvedené doby nevyvolal, tudíž žaloba o určení doby plnění podle ustanovení § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru nebyla potřebná a dluh se stal splatným nejpozději uplynutím uvedené doby (v podrobnostech viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. ).

12. Pokud jde o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení, neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaný byl povinen vrátit neuhrazenou část jistiny zápůjčky v době přiměřené jeho možnostem podle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru; jak je uvedeno výše, žalovaný nevyvolal spor o přiměřenost uvedené doby, a tudíž byl povinen uhradit dlužnou část jistiny na základě výzvy k zaplacení obsažené v oznámení o postoupení pohledávky, podaném k poštovní přepravě dne 14. 2. 2020 s lhůtou splatnosti do 10 dnů od jeho doručení. Výzva mohla být žalovanému doručena nejdříve následující den a lhůta k plnění tak žalovanému uplynula dne 25. 2. 2020. Následujícím dnem po uplynutí této lhůty se tak žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu, soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve výši podle z dlužné části jistiny zápůjčky ve výši 18 500 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení. V souladu s ustanovením , proto soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku s příslušenstvím zaplatil žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

13. Zbývající část žaloby ohledně požadovaných smluvních úroků, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení soud s ohledem na výše uvedenou neplatnost smlouvy jako nedůvodnou zamítl. Soud žalobkyni nepřiznal ani úrok z prodlení z neuhrazených částí poplatků podle smlouvy o zápůjčce, protože z důvodu neplatnosti uvedené smlouvy nemá žalobkyně na tyto poplatky nárok, a tudíž jí nenáleží ani nároky od nich odvozené, tj. úrok z prodlení z dlužných částí těchto poplatků. Soud rovněž žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z přisouzené jistiny v celkové výši 18 500 Kč (v rámci požadované celkové částky 19 616,94 Kč) od datum do datum, neboť z provedeného dokazování vyšlo najevo, že výzva k uhrazení dlužné části jistiny byla podána k poštovní přepravě až dne 14. 2. 2020, žalovanému mohla být doručena nejdříve následující den a desetidenní lhůta k plnění uplynula dnem 25. 2. 2020, tedy prodlení žalovaného započalo až dnem následujícím, tj. 26. 2. 2020, a nikoliv již 21. 1. 2020.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně úroku a úroku z prodlení kapitalizovaného k tomuto dni) částky 54 474,51 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 21 632,32 Kč, tj. ze 40 %. Žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 32 842,19 Kč, tj. z 60 %. Míra úspěchu žalovaného tudíž dosáhla 20 % a v tomto rozsahu mu náleží náhrada nákladů řízení. Jelikož však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.