Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 200/2021-51

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Adélou Ganajovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 1 885,89 Kč

takto:

I. Žaloba o stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 885,89 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba o stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 885,89 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně se svou žalobou podanou Okresnímu soudu v Teplicích dne 25.2.2021 domáhala toho, aby soud svým rozhodnutím uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 1 885,89 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že je žalobkyně poskytovatelem služeb elektronických komunikací. Žalovaná částka představuje dluh žalovaného za neuhrazené služby třetích stran ze smlouvy ze dne 2.7.2018 číslo, ze smlouvy ze dne 2.7.2018 číslo, ze smlouvy ze dne 3.7.2018 číslo, ze smlouvy ze dne 30.10.2018 číslo, a to z vyúčtování číslo za období od 10.11.2018 do 9.12.2018 ve výši 194,49 Kč, z vyúčtování číslo za období od 10.12.2018 do 9.1.2019 ve výši 945,02 Kč a z vyúčtování číslo za období od 10.1.2019 do 9.2.2019 ve výši 746,38 Kč.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

Jednání proběhlo dle

Žalobkyně doložila soudu následující listinné důkazy: vyúčtování číslo vyúčtování číslo vyúčtování číslo výzvu k úhradě dluhu ze dne 24.2.2020, poštovní podací arch ze dne 27.2.2020. Po nařízení jednání společně s omluvou k jednání doložila žalobkyněu nazvanou potvrzení smlouvy číslo k tel. číslo. není nikým podepsána. Dále byla doložena faktura číslo ze dne 30.10.2018 na částku 477 Kč na jméno žalovaného

Po právní stránce soud věc nejprve posoudil dle , o elektronických komunikacích.

Dle rozhodnutí Nejvyššího soud ČR sp.zn. dne 28. listopadu 2013, aby byla dána pravomoc Českého telekomunikačního úřadu rozhodovat, musí být kumulativně splněny dvě podmínky: jedná se o spor mezi osobou vykonávající telekomunikační činnost na straně jedné a účastníkem, resp. uživatelem na straně druhé (tzv. osobnostní vymezení sporu), a spor se týká povinností uložených zákonem o elektronických komunikacích nebo na jeho základě (tzv. věcné vymezení). Ve sporech souvisejících s poskytováním služeb elektronických komunikací může být pravomoc úřadu k rozhodování sporů dána tehdy, jedná-li se o poskytování toliko veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Nejde o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, pokud jsou účastníku poskytovány služby elektronických komunikací, a tento účastník je na základě smlouvy dále zpřístupní třetí osobě. V takovém případě vystupuje tento účastník vůči třetí osobě jako zprostředkovatel služeb elektronických komunikací a třetí osoba jako jejich uživatel. Nejedná se proto o poskytování služeb elektronických komunikací, nýbrž o určitý typ tzv. dealerské smlouvy. Spor z takové smlouvy tedy není sporem o zaplacení ceny za poskytnutou službu elektronických komunikací ve smyslu zákona, nýbrž sporem vzniklým na základě soukromoprávního závazkového vztahu. V takovém případě není splněna podmínka osobnostního ani věcného vymezení sporu podle zákona a k řízení o něm je tak podle pravomocný soud.

Umožní-li poskytovatel služby elektronických komunikací uživateli objednat a konzumovat službu s vyjádřenou cenou (příloha 1 bod 7 , o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací), jejíž obsah je uživateli sdělen prostřednictvím sítě a služeb elektronických komunikací, jde o výjimku předvídanou , o elektronických komunikacích; spor o zaplacení ceny za takovou službu (službu obsahu) přísluší rozhodnout soudu (Rozhodnutí zvláštního senátu NSS ČR sp. zn. Konf 4/2011-12 ze dne 20. dubna 2011), přičemž v daném případě se jedná o služby tzv. třetích stran.

Podle ustanovení z.č. , o elektronických komunikacích, je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.

Dle výše uvedené judikatury je služba třetích stran výjimkou z ustanovení § 2 písm. n) uvedeného zákona a věc tedy nebude posuzována dle zákona o elektronických komunikacích, ale jako soukromoprávní spor.

Soud z doložených listinných důkazů nemá za prokázanou pasivní legitimaci žalovaného, žalovaný sám je zcela pasivní a nekontaktní, jeho tvrzený smluvní vztah k žalobkyni nebyl tedy nijak prokázán, doložen. Proto soud žalobu v výroku I rozsudku v plném rozsahu zamítl jako nedůvodnou. Jedná se o řízení sporné, kde žalobkyně nese břemeno důkazní a břemeno tvrzení a neunesení těchto břemen má za následek neúspěch ve věci. Žalobkyně tvrdila vznik smluvního vztahu, toto tvrzení však doloženými důkazy neprokázala. Žalobkyně se nezúčastnila nařízeného jednání soudem, vzdala se tak dobrovolně svého práva na poučení dle o povinnost tvrdit a navrhnout k tvrzením důkazy, unést břemena tvrzení a důkazní a o následcích neunesení těchto břemen.

Soud tak žalobu jako nedůvodnou pro nedostatek pasivní legitimace žalovaného, když tvrzený smluvní vztah doloženými důkazy prokázán nebyl, zamítl.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. , neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch, avšak v souvislosti s tímto řízením mu žádné náklady nevznikly., neučinil žádný úkon, byl plně pasivní.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.