Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
121 C 12/2021-59
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 27 550,44 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 3. 6. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 359 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 359 Kč od 27. 1. 2021 do 2. 6. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 359 Kč od 3. 6. 2021 zaplacení, částky ve výši 3 191,44 Kč, úroku ve výši 59,87 % ročně z částky 20 000 Kč od 27. 1. 2021 do 19. 2. 2021 ve výši 768,96 Kč, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 20. 2. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 27. 1. 2021 dosáhne částky 52 142 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně poměrnou část nákladů řízení ve výši 1 982,47 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 3. 6. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 359 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 359 Kč od 27. 1. 2021 do 2. 6. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 359 Kč od 3. 6. 2021 zaplacení, částky ve výši 3 191,44 Kč, úroku ve výši 59,87 % ročně z částky 20 000 Kč od 27. 1. 2021 do 19. 2. 2021 ve výši 768,96 Kč, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 20. 2. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 27. 1. 2021 dosáhne částky 52 142 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně poměrnou část nákladů řízení ve výši 1 982,47 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 24 359 Kč s úroky a smluvní pokutou ve výši 3 191,44 Kč. Žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 59,87 % p.a. v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 1 207 Kč splatných vždy k 21. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2020. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, konkrétně e-mailem. Žalobkyně současně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr prostřednictvím dokladů o příjmech žalovaného, prohlášení žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a z úvěrové historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (nebankovní registr klientských informací). Celkový měsíční příjem žalovaného dle zjištění žalobkyně činil 20 340 Kč, výdaje pak 6 463 Kč. Žalovaný povinnosti ze smlouvy neplnil, neboť neuhradil ani jednu splátku, v důsledku čehož se dostala do prodlení a žalobkyni vzniklo v souladu s bodem 6.1 smlouvy právo požadovat smluvní pokutu v celkové výši 998 Kč a náhradu nákladů v souladu s bodem 6.2 smlouvy vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 400 Kč. Ke dni datum došlo v souladu s bodem 6.3 smlouvy v důsledku prodlení žalovaného k zesplatnění celé částky nesplaceného úvěru. K tomuto datu se dle bodu 6.4 smlouvy dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, která činila 22 961,64 Kč. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky; žalovaný však ničeho neuhradil. V bodě 6.5 smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou jistiny úvěru je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Byl rovněž sjednán úrok za poskytnutí úvěru, který běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Žalovaný tak dluží žalobkyni na jistině úvěru částku 22 961,64 Kč (jistina ve výši 20 000 Kč a přirostlý úrok ve výši 2 961,64 Kč), smluvní pokutu ve výši 998 Kč, na náhradě nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného částku 400 Kč, smluvní pokutu za prodlení žalovaného ve výši 3 191,44 Kč (za období od datum do data vyhotovení žaloby, tj. datum) a úrok za poskytnutí úvěru vypočítaný z jistiny úvěru od datum ve výši 59,87 % p.a. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 20 000 Kč od datum do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil ani na základě předžalobní upomínky žalobkyně.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “) v nepřítomnosti žalovaného.
3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru a oznámení o schválení úvěru číslo ze dne datum bylo zjištěno, že tento neobsahuje podpis žalovaného; v místě pro podpis je uveden kód číslo. Tento návrh žalobkyně akceptovala dopisem ze dne datum, jehož součástí byl i splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splatit 36 měsíčními splátkami ve výši 1 207 Kč, splatnými vždy do každého 21. dne v měsíci. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, byla sjednána ve výši 43 452 Kč. Dále bylo uvedeno, že je sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 59,87 %, která byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. V článku 2. smlouvy bylo uvedeno, že úroky se počítají jako nominální úroková míra, když v každém kalendářním měsíci se bere v potaz, že každý kalendářní rok má 12 stejných období s tím, že délka každého roku je 365 dnů. Dále bylo sjednáno, že úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté přirůstá nadále pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady s tím, že se strany dohodly, že žalobkyně je oprávněna na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou má žalovaný zaplatit, uvedené v části A) smlouvy. V článku 6. smlouvy byly sjednány důsledky vyplývající z prodlení žalovaného, když v bodě 1. bylo dohodnuto, že žalovanému vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč v případě, že se dostane do prodlení s úhradou kterékoli splátky v délce větší než 30 dnů. Souhrn veškerých takto stanovených pokut činí maximálně 2 999 Kč za kalendářní rok. Dále vzniká žalobkyni právo na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 200 Kč u každé splátky, s níž se dostal do prodlení o více než 15 dní. V článku 6.3 bylo sjednáno, že automaticky dojde k zesplatnění úvěru v případě prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů. Dle bodu 6.4 se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. V bodě 6.5 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den zesplatnění úvěru. Předsmluvní formulář ze dne datum obsahuje shodné informace jako smlouva.
4. V dodatku číslo k návrhu smlouvy o úvěru/smlouvě o úvěru číslo je upraven způsob uzavření smlouvy. K uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, žalovaný měl dokumenty podepsat tak, že žalobkyni zaslal SMS s vyjádřením souhlasu a kód odpovídající variabilnímu symbolu ověřovací platby. Také tento dokument obsahuje v závěru namísto podpisu žalovaného kód číslo. Konkrétní postup při podepisování na dálku je upraven v podmínkách přiložených k tomuto dodatku. Po podání žádosti o úvěr provede poskytovatel identifikaci a kontrolu klienta, posouzení úvěruschopnosti, následně na e-mail zašle smluvní dokumentaci a na účet uvedený klientem ve smlouvě platbu ve výši 1 Kč označenou variabilním symbolem. Poté klient zašle poskytovateli SMS se svým jménem, příjmením a stanoveným podpisovým kódem (VS platby). Na závěr poskytovatel akceptuje návrh, potvrdí jej a úvěr vyplatí.
5. Vyplacení úvěru žalovanému dne datum bylo prokázáno dokladem o vyplacení úvěru. Nedatovaným formulářem Hodnocení klienta, exportem transakční historie žalovaného, výpisem z nebankovního registru klientských informací, výpisem záznamů z registru SOLUS a formulářem Prohlášení klienta žalobkyně prokazovala, že postupovala v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, a že prověřovala před uzavření smlouvy o úvěru schopnost žalovaného dlužnou částku splácet. Z těchto listin bylo zjištěno, že žalovaný měl v období června až října 2020 průměrný čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 19 480 Kč, v měsících srpen rok a září rok pak pobíral nemocenské dávky ve výši 16 071 Kč a 20 195 Kč. Průměrný příjem žalovaného za celé toto období pak činil 22 837 Kč. Žalovaný nebyl veden v příslušných registrech jako dlužník. Ke svým poměrům žalovaný uvedl, že žije u rodičů, je ženatý a pracuje v hlavním pracovním poměru pro právnická osoba, anonymizováno o. Z formuláře dále vyplývá, že výdaje žalovaného měly činit 6 463 Kč.
6. Dle karty klienta žalovaný neuhradil žádnou splátku, ke dni podání žaloby byl s první splátkou v prodlení o 205 dnů. Smluvní pokuta byla uplatněna dne 25. 1. 2021, její výše činí celkem 998 Kč.
7. Žalovaný nehradil sjednané splátky. Z výzvy k zaplacení ze dne datum a ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužných splátek číslo resp. 1, 2 a 3. Současně upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru. Dopisem ze dne 25. 1. 2021 pak žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k zesplatnění úvěru a vyzvala jej k úhradě dlužné částky ve výši 24 359 Kč, sestávající z jistiny ve výši 20 000 Kč, úroků ve výši 2 961,64 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč a nákladů vznikly v souvislosti s prodlením ve výši 400 Kč do 10 dnů od data odeslání tohoto oznámení. Předžalobní výzva ze dne 26. 5. 2021 byla žalovanému zaslána téhož dne. Z výpisu ze seznamu ČNB bylo zjištěno, že žalobkyně má právo poskytovat nebankovní spotřebitelské úvěry.
8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli na základě návrhu ze dne datum jeho akceptací dopisem ze dne datum smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala žalovanému půjčit 20 000 Kč, žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem splatit 36 měsíčními splátkami ve výši 1 207 Kč s tím, že celková částka k zaplacení činí 43 452 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 59,87 %. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 30 dnů, poplatek za náklady vynaložené v souvislosti s prodlením ve výši 200 za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny v případě zesplatnění úvěru. První splátka byla splatná dne 21. 11. 2020. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně vyžádala od žalovaného prokázání výše příjmů (výpisy z účtu pouze s příjmy žalovaného od zaměstnavatele, popř. od ČSSZ) a učinila dotaz na registry SOLUS a NRKI. Dále se dotázala na poměry žalovaného. Žalovaný nezaplatil ani jednu splátku. Žalobkyně jej vyzvala k úhradě dlužných splátek dopisy ze dne 22. 12. 2020 a 21. 1. 2021. Dopisem ze dne 25. 1. 2021 žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala jej k úhradě dlužné částky. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku.
9. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu jiného státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
12. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť žalobkyně žalovanému poskytla zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by zápůjčka měla souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 ZoSÚ rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , dostupný na www. nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). V projednávané věci si žalobkyně pro posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr obstarala řadu informací přímo od žalovaného i vlastními silami. Tyto informace však byly nedostatečné. Přestože žalovaný exportem transakční historie z účtu žalovaného u právnická osoba dokládal, že jeho příjem je ve výši 22 837 Kč, přičemž se jednalo o příjem ze zaměstnání a z dávek nemocenského pojištění, žalobkyně dále nezkoumala, jaké jsou náklady žalovaného na živobytí, jaké jsou jeho měsíční výdaje. Tyto výdaje mohly být v tomto případě minimálně ověřeny právě výpisem z účtu žalovaného. Namísto toho se však žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalovaného, že bydlí u rodičů za částku 2 603 Kč měsíčně a k této částce přičetla životní minimum žalovaného, aniž by jeho skutečné náklady jakkoli zkoumala. Dospěla tak k tomu, že měsíční výdaje činí 6 463 Kč. Soud takovéto zkoumání schopnosti žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr považuje za zcela nedostatečné a nenaplňující účel tohoto institutu, kterým je nejen ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet, ale zprostředkovaně i ochrana společnosti jako celku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ).
13. Žalobkyně ani po poučení soudu podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. nenavrhla důkazy ke svému tvrzení, že dostatečně zkoumala i výdajovou stránku žalovaného při prověřování jeho schopnosti splácet poskytovaný úvěr. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí a spokojila se s pouhým tvrzením žalovaného ohledně jeho výdajů.
14. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku, a proto soud posoudil smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.
15. Žalobkyně nicméně prokázala, že dne datum zaslala na účet žalovaného částku 20 000 Kč. Jelikož mezi účastníky neexistuje jiné platné ujednání, posoudil soud nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 20 000 Kč jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku , neboť žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Současně soud přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení z této částky podle § 1970 občanského zákoníku . Podle předžalobní výzvy měl žalovaný plnit okamžitě. Výzva byla předána k poštovní přepravě 26. 5. 2021 a není zřejmé, kdy byla doručena, soud proto aplikoval domněnku doby dojití dle § 573 o. z., dle níž došlo k doručení výzvy dne 1. 6. 2021. Následující den by tak žalovaný mohl vyhovět výzvě žalobkyně k okamžité úhradě, což však neučinil, proto je od 3. 6. 2021 v prodlení. Žalobkyni tedy byl přiznán úrok z prodlení v požadované výši 8,25 % ročně (což je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ) z dosud nevrácené části bezdůvodného obohacení za dobu od 3. 6. 2021, kdy již žalovaný prokazatelně byl v prodlení, do zaplacení. Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek, včetně zbytku požadovaného příslušenství za dobu, kdy žalovaný podle závěrů soudu nebyl v prodlení, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně se domáhala k datu vyhlášení rozsudku včetně příslušenství a smluvní pokuty zaplacení částky 30 797,69 Kč. Úspěšná byla ohledně částky 20 592,19 Kč, tj. z 66,86 %. Žalovaný pak byl úspěšný co do zamítnuté částky ve výši 10 205,50 Kč, tj. z 33,14 %. Míra úspěchu žalobkyně tak činí 33,72 % Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 378 Kč, odměnou právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a předžalobní výzvy) ve výši 3 × 300 Kč podle § 8 odst. 1 , § 14b bod 2 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ vyhláška“), režijním paušálem ve výši 300 Kč (za každý úkon právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky), dále částkou 2 220 Kč za jeden úkon po podání návrhu ve věci (účast na jednání dne datum) podle § 14b odst. 3 ve spojení s § 7 a. t. a paušální náhradou výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 781,20 Kč (ve výši 21% ze součtu částky odměny a paušální náhrady). Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 5 879,20 Kč a z této částky byla určena poměrná náhrada uložená žalovanému k úhradě ve lhůtě tří dnů ve smyslu § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí.