Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 238/2021-88
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem právnická osoba anonymizována dvě slova příjmení jméno, země
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka
se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05%,
se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05%,
se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05%,
se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05%,
se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05%,
se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,50%,
se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 8%,
se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 8,75%,
se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 10%,
se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 10%,
se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 8,25%,
se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 8,25%,
se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 8,50%,
se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku částka rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,05%, se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,05%, se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,05%, se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,05%, se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,05%, se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,50%, se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8%, se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,75%, se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 10%, se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 10%, se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,25%, se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,25%, se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,50%, se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení plynoucím od datum do zaplacení a úrokem ve výši částka kapitalizovaným za období od datum do datum. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, se žalovanou smlouvu o půjčce číslo na základě které žalované poskytla v hotovosti částku částka, a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v 53 týdenních splátkách po částka spolu se souhrnným poplatkem, který činil částka Celkem se žalovaná zavázala vrátit částku částka. Žalovaná však svou povinnost nesplnila, uhradila celkem pouze částka Smlouvou ze dne datum byla s účinností ke dni datum pohledávka za žalovanou postoupena na přechodného věřitele anonymizována dvě slova. Ke dni postoupení činila pohledávka částka Smlouvou ze dne datum byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena přechodným věřitelem na žalobkyni. Žalovaná na svůj dluh po postoupení ničeho neuhradila, přestože byla k úhradě vyzvána předžalobní upomínkou.
2. Žalovaná se k ústnímu jednání nedostavila, k věci se nijak nevyjádřila.
3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v anonymizováno republice, jde o věc s cizím prvkem, je třeba zkoumat, zda je ve věci dána pravomoc soudu České republiky, a pokud ano, podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Na tuto věc se vztahuje Nařízení evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, podle kterého je dána příslušnost soudu České republiky podle článku 17 a 18. Místně příslušný Okresní soud v Benešově postupoval dle českého procesního předpisu, a to zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř. “).
4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o půjčce číslo včetně smluvních podmínek vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně - právnická osoba - poskytla žalované dne datum půjčku částka, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka, a to v 53 týdenních splátkách po částka s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku vždy do konce dalšího týdenního období. Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí půjčky. Nedílnou součástí byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky smlouvy o půjčce, dle článku 1 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 53 týdnů 206,8 %. V článku 5 smluvních podmínek bylo stanoveno, že splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na vlastní částku půjčky. Smlouvami o postoupení pohledávek včetně přílohy, potvrzením o úplatě za postoupené pohledávky a oznámením o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na anonymizována dvě slova a následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla předžalobní upomínkou vyzvána k úhradě dlužné částky.
5. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaná sjednala s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum smlouvu, na jejímž základě při jejím podpisu převzala částku částka Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti s půjčkou též souhrnný poplatek ve výši částka. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit v 53 týdenních splátkách. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně zaplatila na úhradu poskytnuté půjčky celkem částka. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto sporu plyne ze smluv o postoupení pohledávek za žalovanou, přičemž postoupení bylo žalované oznámeno. Ani žalobkyni přes výzvu k plnění žalovaná již ničeho dalšího neuhradila.
6. S ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb. , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010 (ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, čl. II bod 1 zákona č. 43/2013 Sb. ). Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle ustanovení § 39 odst. 1 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle ustanovení § 56 odst. 2 obč. zák. ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je s ohledem na dobu prodlení žalované nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
7. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák. (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb. ), na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku částka a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smlouvy o půjčce je zřejmé, že„ souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. spisová značka, či M. příjmení v komentáři k ustanovení pr. předpisu II, 2. vydání, obec a číslo, s. číslo). O tom, že se jednalo o úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, a to ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby (případně vymezení, že se například jedná za poplatek za zpracování, případně správu půjčky a podobně). Nejedná se proto o ujednání o ceně služeb, na které by nedopadal požadavek přiměřenosti a které by nepodléhalo soudnímu přezkumu ve smyslu shora citovaného § 56 odst. 2 obč. zák. Na základě uvedeného je proto nutné konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. V této souvislosti lze pak odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. spisová značka (dostupný z webová adresa), dle něhož při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok částka, za poskytnutí jistiny částka, která měla být vrácena ve splátkách po dobu 53 týdnů. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých 53 týdnů, činila by výše úroku 69,6 % jistiny, faktickou výši úroku, vzhledem k postupnému splácení jistiny (původně půjčené peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 53 týdnů), tedy že procentní roční úrok byl daleko vyšší, odráží výše roční procentní sazby nákladů, která činila 206,8 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik obec národní banky veřejně dostupných na webových stránkách obec národní banky webová adresa) se pohybovaly v roce 2008 okolo 13 % ročně.
8. Za shora popsané situace nelze než uzavřít, že smlouvou sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako„ souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než pětinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. spisová značka ze dne 15. prosince 2004, publikované v časopise Soudní judikatura pod číslo či rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. spisová značka ze dne 27. února 2007 dostupné z webová adresa). Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. spisová značka, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na webová adresa). Vzhledem k tomu, že ujednání o souhrnném poplatku bylo absolutně neplatné, je třeba jako neplatné vyhodnotit i ujednání na ně navazující, včetně ujednání článku 5 smluvních podmínek, podle něhož měly být splátky započítány nejprve na souhrnný poplatek, neboť v této části nelze ujednání oddělit (§ 41 obč. zák.). V této souvislosti je potřeba podotknout, že ujednání o úrocích je pouze fakultativní součástí smlouvy o půjčce, jeho absence pro jeho absolutní neplatnost tak dle názoru soudu nemá na existenci a platnost smlouvy samotné vliv. I pokud by však bylo možné dospět k jinému závěru (tedy že bez sjednání předmětného úroku by právní předchůdkyně smlouvu o půjčce vůbec s žalovanou neuzavřela a že ujednání o souhrnném poplatku je neoddělitelné od zbývající části smlouvy) bylo by nutné konstatovat absolutní neplatnost celé smlouvy (srov. již shora zmiňované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka), což by na rozhodnutí zdejšího soudu ohledně žalované jistiny nemělo vliv.
9. Z tohoto důvodu bylo třeba úhrady žalované ve výši částka započítat pouze na dlužnou jistinu půjčky ve výši částka a žalovaná tak z půjčky dluží žalobkyni již pouze částka. Vzhledem k tomu, že žalovaná povinnost vrátit půjčené peněžní prostředky řádně a včas nesplnila, vznikla jí dle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. též povinnost k úhradě úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Žalobkyně požadovala zákonné úroky z prodlení ode dne následujícího po dni účinnosti postoupení pohledávek, tedy od datum. Žalobkyně je aktivně legitimována k uplatnění nároku na základě shora uvedených smluv o postoupení pohledávek. Požadované kapitalizované úroky z prodlení vypočítané z jednotlivých splátek za období od roku 2008 soud nepřiznal jako nepřezkoumatelné, neboť žalobkyně neuvedla, z čeho je vypočetla
a svou neúčastí u jednání nedala soudu možnost, aby ji poučil a vyzval k doplnění tvrzení.
10. V části, v níž se žalobkyně dále domáhala zaplacení souhrnného poplatku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum, soud žalobu s ohledem na výše uvedené výrokem II. zamítl. Smluvní ujednání o souhrnném poplatku, o které žalobkyně v tomto rozsahu své nároky opírala, shledal soud absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 3 odst. 1 a § 39 obč. zák. Požadovaný úrok z prodlení žalobkyni nenáleží, neboť žalovaná jistinu v této části uhradila.
11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. v souladu se zásadou úspěchu a neúspěchu ve věci tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka. Při úplném úspěchu by žalobkyni náležela částka částka sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby podle § 14b písm. c) bod 1 . ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) , d) (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) ve výši částka za jeden úkon, trojnásobku paušální náhrady hotových výdajů po částka podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši částka a náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši částka podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , jejímž je advokát žalobkyně plátcem. Žalobkyně byla ve věci úspěšná ohledně částky částka, což činí 55 % žalované jistiny. Žalovaný byl neúspěšný ohledně částky částka, což činí 45 % žalované jistiny. Žalobkyni tak náleží 10 % z částky částka, tj. částka. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit do tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).