Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 27/2020-109
Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci
žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně, narozená dne datum
bytem adresa
zastoupená Mgr. jméno příjmení, advokátkou
se sídlem adresa, obec
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 50 000 Kč s úrokem z prodlení 7,5 % ročně za dobu od 13. 11. 2015 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení úroku z prodlení 7,5 % ročně z částky 50 000 Kč za dobu od 11. 9. 2015 do 12. 11. 2015.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Základ nároku České republiky na náhradu nákladů řízení je dán v rozsahu 100 % proti žalované.
V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Brno-venkov soudní poplatek 2 500 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 50 000 Kč s úrokem z prodlení 7,5 % ročně za dobu od 13. 11. 2015 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení úroku z prodlení 7,5 % ročně z částky 50 000 Kč za dobu od 11. 9. 2015 do 12. 11. 2015. III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Základ nároku České republiky na náhradu nákladů řízení je dán v rozsahu 100 % proti žalované. V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Brno-venkov soudní poplatek 2 500 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
1. Žalobkyně domáhá po opravě a doplnění žaloby vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 11. 9. 2015 do zaplacení. Tvrdí, že uzavřela jako prodávající s žalovanou jako kupující dne 10. 8. 2015 kupní smlouvu, na základě níž prodala žalované nemovité věci, a to pozemek parc. číslo – zahrada a pozemek parc. číslo – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinné rekreace číslo evidenční anonymizováno. V katastru nemovitostí byla žalovaná zapsána jako vlastník těchto nemovitostí, ty se však posléze staly předmětem exekuce a byly vydraženy jméno příjmení. Z kupní smlouvy nevyplývá lhůta splatnosti kupní ceny, účastnice se však dohodli ústně tak, že žalovaná zaplatí žalobkyni kupní cenu do 10. 9. 2015. Žalovaná však kupní cenu neuhradila, nereagovala na pokusy žalobkyně o telefonické spojení ani na SMS zprávy, a stala se nekontaktní. Písemně žalobkyně žalovanou k úhradě kupní ceny nevyzývala, anebo si na to již nepamatuje. Žalobkyně žádné doklady o výzvách ani nemá, neboť z nemovitosti, která byla převedena na žalovanou, byla žalobkyně v červnu 2020 vystěhována novým majitelem, který nevydal žalobkyni její věci. Manžel žalobkyně na policii nahlásil podezření ze spáchání trestné činnosti ze strany žalované.
2. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalované doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.
3. Z kupní smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena dne 10. 8. 2015 mezi žalobkyní jakožto prodávající a žalovanou jakožto kupující. Předmětem smlouvy byl pozemek číslo parcely číslo – zahrada o výměře anonymizováno m² a pozemek číslo parcely číslo – zastavěná plocha a nádvoří o výměře anonymizováno m² s tím, že vše je zapsáno na listu vlastnictví číslo pro obec a katastrální uzemí katastrálního úřadu. V článku I bylo konstatováno, že k předmětným nemovitostem je přístup zajištěn, což žalobkyně doložila před podpisem smlouvy katastrální mapou. Předložila rovněž k prokázání svého vlastnictví žalované výpis z listu vlastnictví ze dne 6. 5. 2014. V článku II žalobkyně prohlásila, že na převáděných nemovitostech vázne zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky jméno příjmení. Žalovaná v tomtéž článku potvrdila, že si předmětné nemovitosti prohlédla, seznámila se s jejich stavem a přebírá je do svého výlučného vlastnictví a zavazuje se zaplatit sjednanou kupní cenu. Pro případ, že by se prohlášení žalobkyně ukázala jako nepravdivá, vrátí si smluvní strany, co podle smlouvy plnily, do 30 dnů od zániku platnosti smlouvy a poskytnou si včasnou a účinnou součinnost za účelem převodu vlastnického práva zpět, případně k zastavení řízení o vkladu případného zástavního práva a vlastnického práva. Kupní cena byla dohodnuta v článku III na částku 50 000 Kč. V článku IV bylo dohodnuto, že žalovaná nabude vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí na základě této smlouvy s účinností ke dni podání návrhu na vklad, a zároveň účastnice podepisují návrh na vklad vlastnictví do katastru nemovitostí. Obě účastnice se zavázaly vyvinout veškeré úsilí ke splnění účelu této smlouvy v případě výzvy nebo rozhodnutí katastrálního úřadu doplnit nebo změnit smlouvu nebo uzavřít novou smlouvu se stejným účelem. Do doby provedení vkladu vlastnictví podle této smlouvy jsou obě smluvní strany svými projevy vůle vázány a zavazují se bez souhlasu druhé strany nepřevést předmětné nemovitosti na třetí osobu, jakkoli nemovitosti zatížit nebo sjednat práva k nim pro třetí osobu. Smlouva byla sepsána ve 4 stejnopisech. V článku VI bylo dohodnuto, že podmínkou této smlouvy je, že bude právně upravena právním zástupcem žalobkyně v nejbližší době, a další podmínkou smlouvy je, aby jak žalobkyně, tak jméno celé jméno žalobkyně, měly právo užívat předmětné nemovitosti až do své smrti. Žalobkyně i žalovaná smlouvu podepsaly.
4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud ověřil správnost označení převáděných nemovitých věcí. U Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, pracoviště obec, jsou na listu vlastnictví číslo pro obec a katastrální území Želešice vedeny pozemky parc. číslo – zahrada o výměře 324 m² a parc. číslo – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 36 m², přičemž součástí pozemku parc. číslo je stavba rodinné rekreace číslo evidenční 309. Nynějšími vlastníky těchto nemovitostí jsou jméno a jméno příjmení v režimu společného jmění manželů na základě kupní smlouvy ze dne 16. 10. 2020 s právními účinky zápisu ke dni 18. 11. 2020.
5. Ohledně prodeje předmětných nemovitostí žalobkyní žalované prováděla šetření Policie ČR, obvodní oddělení obec pod číslo jednací. Z následně uvedených listin spisové dokumentace policie zjistil soud tyto skutečnosti. Manžel žalované příjmení příjmení příjmení se dostavil na policii datum a podal vysvětlení a doplnil své elektronické podání. Sdělil, že v roce 2015 s žalobkyní se rozhodli, že s ohledem na tíživou finanční situaci prodají chatu kamarádce žalobkyně celé jméno žalované, bytem adresa, tedy žalované, za 50 000 Kč. Tuto chatu žalobkyně s manželem nabyli za 630.000 Kč a bydleli v ní od konce roku 2012. Dne 10. 8. 2015 celý prodej chaty a přilehlých pozemků číslo parcely číslo a číslo realizovali tak, že v zmíněné chatě v obec došlo k sepsání kupní smlouvy, v níž jako prodávající byla žalobkyně a jako kupující byla uvedena žalovaná, kupní cena činila 50 000 Kč. Žalobkyně s žalovanou sepsaly ještě smlouvu o věcném břemeni, v níž bylo zahrnuto, že chatu smí celá rodina příjmení doživotně užívat. S žalovanou bylo dohodnuto, že zajistí přepis nemovitosti, včetně smlouvy s věcným břemenem na katastru nemovitostí, a že finanční hotovost za prodej chaty dodá žalobkyni a jejímu manželovi do jednoho měsíce. Žalovaná však neuhradila ničeho a zřejmě nechala na katastrálním úřadě provést pouze změnu vlastníka a neuvedla žalobkyni s manželem jako doživotní uživatele. Manžel žalobkyně zjistil, že chata včetně pozemku je umístěna na internetu v portálu elektronických dražeb. Z dopisu žalobkyně adresovaného do policejního spisového materiálu vyplývá, že žalobkyně je vážně nemocná, trpí mnoha chorobami, žalovanou nelze nalézt, a žalobkyně navrhla, aby vše bylo ukončeno, nechtěla mít s trestním oznámením nic společného a odmítla vypovídat. Ve spisové dokumentaci policie se nachází výše uvedená kupní smlouva z 10. 8. 2015 a další smlouva podepsaná žalobkyní a žalovanou, avšak bez data, která se týká stejných nemovitých věcí. Žalovaná v ní potvrdila, že tyto nemovité věci mají plně k dispozici žalobkyně, její manžel a jméno celé jméno žalobkyně až do jejich smrti, mohou tam kdykoliv jet, pobývat, žít, činit stavební úpravy a vše potřebné ohledně nemovitosti. Do dokumentace policejního orgánu byly zařazeny i listiny od katastrálního úřadu. Z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že byl podán na katastrální pracoviště Brno-venkov dne 12. 10. 2015 ohledně předmětné kupní smlouvy z 10. 8. 2015. Ve vkladovém řízení číslo jednací bylo rozhodnuto o vkladu, na základě něhož se žalovaná stala výlučnou vlastnicí předmětných nemovitých věcí s právními účinky zápisu do katastru nemovitostí dne 12. 10. 2015. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení bylo zjištěno, že 26. 10. 2020 žalovaná se dostavila na obvodním oddělením Policie ČR obec, okres okres. Uvedla, že rodinu žalobkyně zná asi 5 až 6 let, s žalobkyní byly kamarádky. Žalobkyně na žalovanou začala dělat nátlaky, aby na ní mohla přepsat chatu a pozemky, stále jí telefonovala, psala SMS zprávy a chtěla, aby žalovaná na sebe nechala přepsat chatu na základě kupní smlouvy, kterou poslala žalované na adresu adresa. Žalovaná si nechala ověřit na poště podpis, avšak nepamatuje si už konkrétně, co podepsala, jednalo se o nějaké pozemky a chatu, už neví, jaká byla uvedena kupní cena. Podle žalované se s žalobkyní na žádné kupní ceně nedomlouvaly, ani na tom, že by žalovaná měla něco platit, spíše žalobkyně žalované tvrdila, že z toho bude mít žalovaná nějaký profit, což se však nestalo. Žalovaná řešila před několika lety své exekuce, s tímto jí pomáhal anonymizováno obec, který zjistil, že je majitelkou pozemků a chaty, a pozemky si přepsal na sebe, aby je mohl prodat a aby žalovaná získala nějaké peněžní prostředky na úhradu exekucí. Usnesením policejního orgánu ze dne 21. 12. 2020 číslo jednací, které nabylo právní moci dne 13. 1. 2021, rozhodl policejní orgán o odložení trestní věci podezření ze spáchání přečinu podvodu, kterého se měla dopustit žalovaná tím, že 10. 8. 2015 podepsala s žalobkyní kupní smlouvu, týkající se prodeje rekreační chaty se zahradou v katastrálním území Želešice na pozemcích č. parcely číslo, číslo v majetku žalobkyně, přičemž se zavázala zaplatit kupní cenu 50.000 Kč, což dosud neučinila, nemovitost na sebe převedla, stala se nekontaktní a způsobila tím žalobkyni škodu 50 000 Kč. Důvodem odložení věci byla skutečnost, že ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě vyřídit věc jinak. Z odůvodnění se podává, že nebyly zjištěny skutečnosti, které by dostatečně odůvodňovaly závěr, že žalovaná naplnila znaky skutkové podstaty přečinu podvodu či jiného trestného činu. Policejní orgán zdůraznil také to, že oznámení bylo podáno se značným časovým odstupem, i to, že žalobkyně s manželem věc neřešili na příslušném katastrálním úřadě ani jinak, a to v době, kdy bylo možné platnost smlouvy ještě napadnout z důvodu neuhrazení kupní ceny, i když jim v tom nebránily žádné objektivní skutečnosti.
6. O využití nemovitých věcí, označených v kupní smlouvě, žalovanou na úhradu jejích exekucí, svědčí rozhodnutí soudního exekutora Mgr. jméno příjmení v exekuci vedené oprávněným jméno příjmení proti povinné celé jméno žalované, tedy žalované, k vymožení pohledávky ve výši 478 894 Kč s příslušenstvím podle rozhodnutí podepsaného soudu z 12. 10. 2017 č. j. číslo jednací, a to usnesení z 19. 2. 2020 č. j. číslo jednací o udělení příklepu vydražiteli jméno příjmení v dražbě. Tentýž soudní exekutor potvrdil dne 24. 4. 2020, že vydražitel zaplatil dne 23. 4. 2020 nejvyšší podání za vydražené věci a stal se jejich vlastníkem.
7. Mgr. příjmení příjmení, manžel žalobkyně, ve své svědecké výpovědi před soudem potvrdil, že žalovaná byla přítomna v obec na chatě a žalobkyně se s ní tam dohodla na prodeji chaty. Žalobkyně byla v té době ve finanční tísni, a žalovaná o chatu s pozemky projevila zájem, líbilo se jí tam, a chatu navštívila i v době před uzavřením zmíněné kupní smlouvy. Svědek vyloučil, že by žalobkyně jakkoliv nutila žalovanou uzavřít kupní smlouvu. Svědek byl přítomen toho, jak se žalobkyně s žalovanou na prodeji chaty dohodly, i když do papírů se jim nedíval. Žalovaná si vzala kupní smlouvy do obec, kde bydlela, s tím, že se poradí, zda smlouva má potřebné náležitosti, a potom ji pošle a zařídí prodej. Svědek slyšel, že se žalobkyně s žalovanou domlouvaly na tom, že žalovaná zaplatí kupní cenu do 1 měsíce, avšak nebyl si jistý v tom, od které doby se 1 měsíc měl počítat, zda od podpisu smlouvy, anebo nějaké jiné doby. Žádná jiná smlouva ohledně stejných nemovitostí v obec uzavírána nebyla, předmětná smlouva nebyla ani doplňována nebo opravována. Žalobkyně po měsíci žalovanou upomínala, datum nebo bližší určení času si však svědek nepamatuje. Žalobkyně žalované telefonovala a posílala jí SMS zprávy, psala jí, avšak žalovaná telefonické hovory nepřijímala a na SMS zprávy neodpovídala, poštu si nepřebírala, a tak veškeré snahy žalobkyně byly bez reakce, a s žalovanou nebylo možné se zkontaktovat.
8. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne 10. 8. 2015 uzavřela žalobkyně jako prodávající s žalovanou jako kupující kupní smlouvu na shora uvedené nemovité věci v katastrálním území Želešice, obě účastnice smlouvu podepsaly a jejich podpisy byly úředně ověřeny. Ve smlouvě byla dohodnuta kupní cena 50 000 Kč, a žádná lhůta splatnosti však v kupní smlouvě nebyla uvedena. Ohledně lhůty splatnosti vzal soud za prokázáno, že žalobkyně a žalovaná si dohodly jednoměsíční lhůtu, avšak nebylo zcela jednoznačně prokázáno, od které doby či skutečnosti měla tato lhůta začít plynout. Žalobkyně tvrdí, že tato lhůta měla začít plynout od podpisu smlouvy, tedy od 10. 8. 2015, soud však nemohl přehlédnout, že žalovaná tuto skutečnost nepotvrdila při svém podání vysvětlení na policii. Jednoměsíční lhůtu k zaplacení kupní ceny potvrdil manžel žalobkyně jako svědek před soudem a tutéž délku lhůty uvedl i před policejním orgánem. Žalobkyně na výzvu soudu nedoplnila tvrzení ani neoznačila žádné další důkazy k prokázání počátku běhu jednoměsíční lhůty k zaplacení kupní ceny. Soud tedy má za to, že žalobkyně a žalovaná si dohodly počátek jednoměsíční lhůty až od realizace kupní smlouvy, tedy od změny vlastnického práva ve prospěch žalované, tedy od doby právních účinků vkladu práva podle citované kupní smlouvy do katastru nemovitostí. Dále soud vzal za prokázáno, že dne 12. 10. 2015 byl podán návrh na vklad do katastru nemovitostí ohledně předmětné kupní smlouvy, a tento byl proveden pod sp. zn. V číslo rok číslo s právními účinky k témuž dni 12. 10. 2015. Žalovaná byla v katastru nemovitostí na základě toho zapsána jako výlučná vlastnice předmětných nemovitých věcí, tedy pozemku parc. číslo – zahrada a parc. číslo – zastavěná plocha a nádvoří, včetně jeho součástí, tedy stavby, tehdy bez čísla popisného a evidenčního. Tyto nemovité věci se staly předmětem exekuce vedené proti žalované, a byly vydraženy jméno příjmení. Jsou stále zapsány na listu vlastnictví číslo pro obec a katastrální území Želešice u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, pracoviště obec, avšak následně došlo k převodu vlastnického práva na další osoby. Žalobkyně se pokoušela žalovanou kontaktovat a požadovala zaplacení kupní ceny 50 000 Kč, avšak žalovaná telefonické hovory nepřijímala, na SMS zprávy nereagovala a ani jiným způsobem nebyla kontaktní. Žalovaná kupní cenu žalobkyni nezaplatila dosud.
9. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Kupní smlouva, kterou žalobkyně a žalovaná uzavřely, splňuje zákonem stanovené náležitosti dané v ustanovení § 2079 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Předmětem kupní smlouvy bylo vlastnické právo k nemovitým věcem, a pro takové právní jednání občanský zákoník v § 560 vyžaduje písemnou formu. Tato písemná forma byla v tomto případě dodržena, kupní smlouva byla uzavřena písemně a obě účastnice kupní smlouvou podepsaly. Vzhledem k tomu, že v kupní smlouvě šlo o převod vlastnického práva k nemovitým věcem, zapsaným ve veřejném seznamu, konkrétně v katastru nemovitostí, nabyla žalovaná předmětné nemovité věci do vlastnictví zápisem do katastru nemovitostí, a to dne 12. 10. 2015.
10. Pokud z kupní smlouvy anebo zvyklostí neplyne něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně, jak je uvedeno v § 2079 odst. 2 občanského zákoníku. Tím je míněna povinnost žalobkyně jakožto prodávající odevzdat věc, která je předmětem koupě, a umožnit žalované nabýt vlastnické právo k ní, a povinnost žalované jakožto kupující zaplatit žalobkyni dohodnutou kupní cenu. Jak bylo výše uvedeno, vycházel soud z toho, že mezi účastnicemi byla dohodnuta k zaplacení kupní ceny jednoměsíční lhůta, která začala běžet od úplné realizace kupní smlouvy, tedy od nabytí vlastnického práva ve prospěch žalované, k čemuž došlo vkladem do katastru nemovitostí 12. 10. 2015. Konec této lhůty připadá na 12. 11. 2015, a ode dne následujícího 13. 11. 2015 se žalovaná dostala do prodlení v souladu s ustanovením § 1968 občanského zákoníku. Od téhož dne vzniklo žalobkyni ve smyslu § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, jejichž výše je dána v § 2 vládního nařízení 351/2013 Sb. Žalobkyní požadovaná sazba úroků z prodlení 7,5 % ročně tuto zákonem určenou výši úroku z prodlení nepřekračuje.
11. Soud ještě dodává, že žalované se dostalo z kupní smlouvy majetkového prospěchu v tom směru, že se stala vlastnicí předmětných nemovitých věcí, s nimi nadále nakládala, jak sama uvedla před policejním orgánem, a to tak, že tyto nemovité věci byly zpeněženy a výtěžek byl použit na úhradu exekuce vedené proti žalované. Žalovaná tedy na základě kupní smlouvy získala majetkový prospěch, avšak neposkytla za něj žalobkyni žádnou protihodnotu, a to dohodnutou kupní cenu. V řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně nebo žalovaná od kupní smlouvy odstoupily. Pokud žalovaná před policejním orgánem uvedla, že vlastně ani neví, co konkrétně podepisovala, nemá takové její prohlášením pro projednávanou věc žádný právní význam. Jak soud již zmínil, na kupní smlouvě byl podpis žalované, který byl úředně ověřen, a bylo pouze věcí žalované, zda si smlouvu přečetla či nikoliv. Pokud žalovaná před policejním orgánem sdělila, že kupní smlouvu podepisovala pod nátlakem, nevyšlo ničeho takového v řízení najevo. Soud v této souvislosti konstatuje, že pokud by žalovaná skutečně smlouvu s žalobkyní podepsala pod nátlakem, jistě by po uzavření smlouvy činila příslušná jednání směřující k tomu, aby nebyla vázána ujednáními v kupní smlouvě, například odstoupení od smlouvy. Žalovaná však naopak zcela využila majetkového prospěchu, který získala z kupní smlouvy, tak, že jej použila na úhradu svých exekucí. Tento její postup se nikterak neslučuje s tím, že vlastně s kupní smlouvou nesouhlasila a byla k ní přinucena.
12. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti zavázal soud žalovanou zaplatit žalobkyni dohodnutou kupní cenu ve výši žalované částky s úrokem z prodlení za dobu až od 13. 11. 2015 do zaplacení. Ohledně úroku z prodlení za dobu od 11. 9. 2015 do 12. 11. 2015 byla žaloba zamítnuta výrokem II tohoto rozhodnutí.
13. Žalobkyně měla ve sporu úspěch v převážné části předmětu řízení, když její neúspěch se týká nepatrné části příslušenství pohledávky. Žalobkyni tak vzniklo podle § 142 odst. 3 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení. Žalobkyni však žádné náklady řízení nevznikly, a soud tedy rozhodl tak, že žádná z účastnic nemá na náhradu nákladů řízení právo.
14. Žalobkyni byla ustanovena v tomto řízení k ochraně jejich zájmů advokátka Mgr. jméno příjmení. S ohledem na úspěch žalobkyně v řízení je v souladu s ustanovením § 149 odst. 2 o. s. ř. žalovaná povinna zaplatit státu náhradu hotových výdajů této advokátky a odměnu za zastupování. Ke dni tohoto rozhodnutí však není ještě výše těchto nákladů přesně známa a nebylo o ní dosud rozhodnuto. Soud tedy rozhodl o základu nároku státu na náhradu nákladů řízení, který je dán v plné výši proti neúspěšné žalované.
15. Žalobkyně byla osvobozena od soudních poplatků. S ohledem na výsledek sporu přešla poplatková povinnost na neúspěšnou žalovanou v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění. Žalovaná nebyla osvobozena od soudních poplatků. Soud tedy žalované uložil zaplatit státu na účet podepsaného soudu soudní poplatek 2 500 Kč podle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků, který je přílohou citovaného zákona.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.
Nesplní-li povinná strana dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná strana domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.