Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 279/2021-44

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 10 020 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 700 Kč s úrokem z prodlení

ve výši 8,25 % ročně z částky 4 700 Kč za dobu od 29. 5. 2021 do zaplacení, a to

vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení

částky 5 320 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 038,29 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 551,11 Kč, úroku ve výši 18,84 % ročně z částky 8 000 Kč

za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 000 Kč za dobu od 16. 1. 2021 do 28. 5. 2021, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 300 Kč za dobu od 29. 5. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 4 700 Kč za dobu od 29. 5. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 700 Kč za dobu od 29. 5. 2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 5 320 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 038,29 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 551,11 Kč, úroku ve výši 18,84 % ročně z částky 8 000 Kč za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 000 Kč za dobu od 16. 1. 2021 do 28. 5. 2021, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 300 Kč za dobu od 29. 5. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 4 700 Kč za dobu od 29. 5. 2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále též„ společnost“) a žalovanou byla dne 2. 7. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě společnost žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 1 320 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč, a to v 45 týdenních splátkách ve výši 296 Kč. Žalovaná zaplatila celkem částku ve výši 3 300 Kč. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč a poplatků ve výši 2 020 Kč dále úrok ve výši 18,84 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 13. 5. 2020 do zaplacení, který za dobu do 15. 1. 2021 kapitalizovala částkou 1 038,29 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 13. 5. 2020 do zaplacení, který za dobu do 15. 1. 2021 kapitalizovala částkou 551,11 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ač byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavila. Soud proto projednal věc v nepřítomnosti žalované v souladu s  ; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalovanou a společností právnická osoba byla dne 2. 7. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě společnost právnická osoba poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 1 320 Kč, s administrativním poplatkem ve výši 1 600 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč (celkem tedy částku 13 320 Kč) splatit v 45 týdenních splátkách ve výši 296 Kč, přičemž první splátku byla žalovaná povinna zaplatit právě 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že od věřitele převzala v hotovosti peněžní prostředky (smlouva o spotřebitelském úvěru číslo). Žalovaná zaplatila podle tvrzení žalobkyně celkem částku ve výši 3 300 Kč.

4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, právní předchůdce žalobkyně provedl hodnocení žalované dle údajů o jeho příjmech a výdajích. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové ě nazvané karta zákazníka vyplněno, že žalovaná je vdaná, žije s manželem, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, jejím zaměstnavatelem je právnická osoba, pobírá mzdu ve výši 17 729 Kč, pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou. Měsíční výdaje žalované činí 7 500 Kč, z čehož 3 500 Kč představují výdaje na bydlení (nájem, inkaso, energie) a 4 000 Kč osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení). Žalobkyně uvedla, že poskytnuté údaje od žalovaného její právní předchůdce ověřil doklady vyžádanými od žalované, zejména výplatními páskami, pracovní smlouvou a nájemní smlouvou, přičemž poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka. V kartě zákazníka v části nazvané dokumenty k ověření finanční situace žadatele jsou uvedeny výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva. Žalobkyně pak kromě karty zákazníka předložila pracovní smlouvu, mzdový výměr, výplatní lístky a smlouva o nájmu.

5. právnická osoba pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 postoupila žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku).

6. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovanou ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo postoupila společnost právnická osoba žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 uzavřené mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena společností právnická osoba dopisem ze dne 19. 2. 2021. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

9. Ačkoliv na předložené smlouvě o spotřebitelském úvěru je podpis obou smluvních stran, soud nicméně s ohledem na popsaný skutkový stav věci shledal, že smlouva o úvěru je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdce žalobkyně řádným způsobem neposoudil úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

10. Jak žalobkyně sama uvedla, její právní předchůdce vycházel z informací získaných od žalované v zákaznické kartě a tyto informace ověřil oproti dokladům vyžádaným od žalované. Žalovaná v zákaznické kartě uvedla, že pobírá mzdu ve výši 17 729 Kč měsíčně, bydlí s manželem a její výdaje činí 7 500 Kč, z čehož částka 3 500 Kč představuje náklady na bydlení a částka 4 000 Kč osobní výdaje. V části nazvané ověřené dokumenty jsou uvedeny výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva. Z předložené pracovní smlouvy lze vyčíst, že pracovní poměr byl s žalovanou uzavřen na dobu určitou do 31. 8. 2018, dle mzdového výměru byla žalované s platností od 1. 1. 2019 stanovena mzda ve výši 99 Kč/hod, z předložených výplatních lístků, které však neobsahují údaj, za jaké konkrétní období jsou vystaveny, a které jsou velmi obtížně čitelné, lze pak získat alespoň informace, že mzda žalované činila v jednotlivých obdobích pravděpodobně 12 000 Kč, 21 000 a 18 000 Kč, což by mohlo činit v průměru deklarovaných 17 729 Kč. Nicméně, jak již bylo uvedeno, není zřejmé, za jaká období jsou výplatní lístky vystaveny, pročež se může jednat i o období ne přímo předcházející uzavření smlouvy. Co se pak týče předložené pracovní smlouvy, tato byla uzavřena na dobu určitou do 31. 8. 2018, tedy v době uzavírání smlouvy o úvěru dne 2. 7. 2019 již pracovní poměr na základě této pracovní smlouvy byl ukončen a není zřejmé, zda byl prodloužen. Co se týče výdajů, žalobkyně předložila nájemní smlouvu uzavřenou s jméno příjmení jakožto nájemcem, dle níž činila výše nájemného 7 500 Kč a výše zálohových plateb za služby 1 900 Kč, což činí celkem 9 400 Kč. V kartě zákazníka jsou však uvedeny náklady na bydlení ve výši 3 500 Kč, což není ani polovina částky za předpokladu, že by tuto platbu platila žalovaná s manželem každý z jedné poloviny. Právní předchůdce žalobkyně pak nijak neověřoval, zda žalovaná neprochází registry dlužníků (insolvenční rejstřík, NRKI, registr SOLUS apod.), kdy se pouze spokojil s tvrzením žalované, že žádné zápůjčky či úvěry nemá. Soud tak dospěl k závěru, že výše příjmů i výdajů žalované nebyla právním předchůdcem žalobkyně řádně ověřena. Na výzvu podle , 3 k doplnění skutkových tvrzení a navržení dalších důkazů v naznačeném směru pak žalobkyně adekvátně nereagovala.

11. S ohledem na shora uvedené tak má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně (jejího právního předchůdce) řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalované) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, a proto posouzení úvěruschopnosti žalované shledal v tomto konkrétním případě nedostatečným. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru má být úvěr navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. To právní předchůdce žalobkyně nesplnil, a tomu odpovídá i výsledek, byť žalovaná svůj dluh z počátku splácela.

12. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaná v dané věci nedovolala, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. ), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy o úvěru v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo možno od ostatního obsahu oddělit.

13. Jestliže je tedy smlouva o úvěru neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z předmětné smlouvy. Z tohoto důvodu proto nevznikl žalobkyni nárok na úroky a poplatky sjednané ve smlouvě o úvěru.

14. Žalobkyně však prokázala, že její právní předchůdce žalované poskytl peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč (viz smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 2. 7. 2019). Soud proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaná na dluh žalobkyni dosud uhradila částku 3 300 Kč, kterou soud započetl jako plnění na jistinu. Na jistině tak zbývá uhradit částku 4 700 Kč (8 000 – 3 300), k jejíž úhradě soud žalovanou svým rozhodnutím zavázal.

15. Ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru stanovuje, že spotřebitel (žalovaná) je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož však v daném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, je nezbytné v daném případě vyjít z úpravy obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., tedy za den splatnosti je proto třeba považovat den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž za takovou výzvu nelze považovat toliko určení splatnosti v neplatné smlouvě (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. ).

16. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do 28. 5. 2021, a to výzvou ze dne 13. 5. 2021, kterou žalované zaslala dne 14. 5. 2021. Splatnost dlužné částky tedy nastala 28. 5. 2021 a počínaje dnem 29. 5. 2021 je žalovaná v prodlení a počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané (8,25 %).

17. Soud tedy z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. zavázal žalovanou k zaplacení částky 4 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 700 Kč za dobu od 29. 5. 2021 do zaplacení a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

18. Z hlediska nákladového výroku soud podotýká, že ve věci byla úspěšnější žalovaná, když úspěch žalobkyně je dán poměrem přiznané částky 4 860,41 Kč (4 700 Kč + úroky z prodlení kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 160,41 Kč) a částky odpovídající celému předmětu řízení 13 404,60 Kč (10 020 Kč + příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 3 384,60 Kč), vyjádřeným v procentuální výši 36 %. Úspěch žalované tak představuje 64 %, jíž by tak svědčilo právo na náhradu 28 % (64 % - 36 %) nákladů řízení. Soud nicméně z obsahu spisu žádné náklady procesně nečinné žalované nezjistil, a proto žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal (ust. ).

19. Podle jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.