Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 C 27/2021-93

Okresní soud ve Vyškově rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Andreou Růžovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 10 000 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud žalobu pro částku 1 750 Kč a pro kapitalizovaný úrok ve výši 2 549,70 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 1 489 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 10 000 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Soud žalobu pro částku 1 750 Kč a pro kapitalizovaný úrok ve výši 2 549,70 Kč zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 1 489 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne datum, ve znění jejího doplnění ze dne datum, domáhá zaplacení částky 10 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 549,70 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z žalované částky od datum do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky (smluvní pokuta za prodlení 2x 250 Kč a poplatky za dílčí čerpání 1 250 Kč) ve výši 1 750 Kč a náhrady nákladů řízení. Právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, sídlem adresa, anonymizováno příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, země, uzavřela s žalovaným dne datum prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, tj. webových stránek této společnosti, smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které poskytla žalovanému možnost čerpat peněžní prostředky v rámci úvěrového limitu 35 000 Kč. Žalovaný čerpal částku 10 000 Kč a zavázal se úvěr splatit včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatek za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaný neuhradil jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč. V souvislosti s prodlením žalovaného vznikl právnímu předchůdci jako věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z této dlužné jistiny, a to ode dne splatnosti dne datum, dále nárok na úrok z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně z čerpaného úvěru ve výši 10 000 Kč ode dne datum do dne splatnosti datum a nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného se splácením kterékoliv částky ve výši 250 Kč, a to v celkové výši 1 750 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa. Přes upomínání žalovaný dlužnou částku neuhradil. K výzvě soudu žalobce uvedl, že původní věřitel právnická osoba kladně posoudil úvěruschopnost žalovaného, na základě čehož zaslal žalovanému nabídku k uzavření smlouvy o úvěru. Žádné další podklady, než které tvoří přílohu žaloby, se nedochovaly. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle ust. , (dále jen „“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu ust. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce soudu sdělil, že souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Proto soud rozhodl ve věci v souladu s ust. bez nařízení jednání.

4. Podle ust. , v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti (a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu):

6. Zy nazvané„ jméno anonymizována dvě slova“ (informace o žádosti o úvěr) číslo soud zjistil, že žalovaný zde zadal své údaje – jméno, příjmení, rodné číslo a číslo bankovního účtu, adresu vč. emailové adresy, dne datum požádal o úvěr ve výši 10 000 Kč s poplatkem 1250 Kč.

7. Z potvrzení o provedené platbě ze dne datum soud zjistil, že dne datum provedl právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, platbu ve výši 10 000 Kč na účet žalovaného bankovní účet uvedený v žádosti o úvěr.

8. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum soud zjistil, že tuto uzavřeli právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba jako věřitel a žalovaný jakožto klient. Jejím předmětem má být neúčelový, bezhotovostní, nezajištěný úvěr s pravidelnými splátkami s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru do výše úvěrového limitu 35 000 Kč. Úrok z úvěru činí 8,5 % měsíčně, RPSN činí 264,42 % ročně. Klient je věřiteli povinen splácet úvěr, úroky z úvěru a poplatek za čerpání pravidelnými měsíčními splátkami ve výši a) 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo b) 1 000 Kč, podle toho, která z těchto částek je vyšší, a to vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem datum. V případě prodlení klienta s placením jakékoliv částky věřiteli dle smlouvy může věřitel po klientovi požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých věřiteli v souvislosti s prodlením klienta ve výši 250 Kč, dále zákonný úrok z prodlení a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Smlouva je datována datum, avšak není stranami jakkoli podepsána. Žalobce dále doložil Standardní informace o spotřebitelském úvěru a obchodní podmínky společnosti právnická osoba, ke spotřebitelským úvěrům poskytovaným spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice, které jsou nedílnou součástí smlouvy o revolvingovém úvěru.

9. Z dopisu nazvaného platební informace soud zjistil, že dne datum žalovaný čerpal částku 10 000 Kč a za čerpání mu byl účtován poplatek 1 250 Kč a úroky za období čerpání 849,90 Kč. Celková dlužná částka k datu splatnosti činí 12 099,90 Kč, aktuální povinná minimální měsíční splátka k datu splatnosti 1 512,49 Kč. Datum splatnosti je datum.

10. Z dopisu nazvaného platební informace soud zjistil, že dne datum byla žalovanému účtována pokuta z prodlení ve výši 250 Kč a úroky za období čerpání ve výši 1 671,47 Kč. Celková dlužná částka k datu splatnosti činí 13 171,47 Kč, neuhrazené částky z minulého období 1 512,49 Kč, aktuální povinná minimální měsíční splátka k datu splatnosti 1 646,43 Kč, aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti 3 158,92 Kč. Datum splatnosti je datum.

11. Z dopisu nazvaného platební informace soud zjistil, že dne datum byla žalovanému účtována další pokuta z prodlení ve výši 250 Kč a úroky za období čerpání ve výši 2 521,37 Kč. Celková dlužná částka k datu splatnosti činí 14 271,37 Kč, neuhrazené částky z minulého období 3 158,92 Kč, aktuální povinná minimální měsíční splátka k datu splatnosti 1 783,92 Kč, aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti 4 942,84 Kč. Datum splatnosti je datum.

12. Sdělením příjmení příjmení příjmení anonymizována dvě slova právnická osoba, soud zjistil, že majitelem a jediným disponentem s účtem č. bankovní účet byl ke dni datum žalovaný. Z výpisu z tohoto účtu za období od datum do datum, který je součástí tohoto sdělení, soud zjistil, že je zde uvedeno několik příchozích plateb od různých nebankovních společností, a to ve výši 25 000 Kč, 3 800 Kč, 8 000 Kč a 3 500 Kč, které jsou označeny jako půjčka či zápůjčka. Je zde uvedena taktéž přijatá platba ve výši 10 000 Kč od právního předchůdce žalobce, tj. čerpaný úvěr ze dne datum. Počáteční zůstatek činí - 88,52 Kč, konečný zůstatek - 198,68 Kč.

13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil žalovanou pohledávku za žalovaným společně s dalšími pohledávkami společnosti na společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, a tato pohledávku postoupila na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Dle přílohy soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky.

14. Předžalobní upomínkou ze dne datum, předanou k poštovní přepravě téhož dne, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ze smlouvy o úvěru s upozorněním na možnost jejího soudního vymáhání.

15. Závazkový vztah, který vznikl mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, a žalovaným, se řídí , (dále„ o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se tento závazkový vztah řídí , o spotřebitelském úvěru.

16. Dle ust. § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle ust. § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

17. Dle ust. § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle ust. § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle ust. § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

18. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.

19. Dle ust. § 562 o. z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

20. Dle ust. , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ust. uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ust. a 2 , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobce splnil povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , dle kterého:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v d.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává:„ Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění:„ … součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění:„ Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C -679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka, jak uvádí právní úprava ). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci

C- 679/18 ze dne 5. 3. 2020.

22. Dle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Dle ust. § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

25. Co do aktivní legitimace žalobce v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že právní předchůdce žalobce postoupil platně pohledávku za žalovaným společně s dalšími pohledávkami na společnost právnická osoba, a ta dále na žalobce (§ 1879 an. o. z.), přičemž postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. Vztah mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byl vztahem, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele. Ve vztahu k žalované pohledávce má soud s ohledem na shora uvedené za to, že žalobce neprokázal, že by byla mezi společností právnická osoba, a žalovaným dne datum platně uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, když při jejím uzavírání elektronicky, tedy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, nebylo zajištěno nepochybné ověření totožnosti žalovaného (tedy určení jeho osoby ve smyslu o. z.). Žalobce ani k výzvě soudu konkrétně nedotvrdil a nedoložil, že bylo vyhověno zákonným požadavkům , resp. sdělil, že se nedochovaly žádné další podklady k prověření úvěruschopnosti žalovaného než ty, které jsou součástí žaloby (vizy shora + oboustranná kopie občanského průkazu žalovaného). Povinností právního předchůdce žalobce bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobce mohl dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Existuje několik informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele, které jsou poskytovateli nebankovních úvěrů využívány k prověření úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Ust. představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá z , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, přičemž podrobně se nesplněním této povinnosti zabýval, jak je ostatně uvedeno shora, Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , či také Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. . Nesplnění povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření dlužníka věřitelem dostatečně, nebo poskytnutí úvěru i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobce k výzvě soudu s poučením o následcích neunesení břemene tvrzení či důkazního žalobu doplnil toliko o obecné tvrzení, jakým způsobem původní věřitel právnická osoba plnil svoji zákonnou povinnost, a ve vztahu k tomuto konkrétnímu úvěru ničeho nedoložil. Povinností žalobce je přitom zcela konkrétně uvést a doložit, jaké informace poskytovatel úvěru po žalovaném vyžadoval a jakých se mu dostalo, čím a jak si je ověřil, jaké konkrétní informace byly žalovaným sděleny, a jak byly poskytovatelem úvěru vyhodnoceny, resp. na základě čeho dospěl k tomu, že žalovaný je dostatečně solventní. Pokud poskytovatel úvěru lustroval žalovaného v rejstřících či databázích, musí být zcela konkrétně sděleno, jak žalovaný kterou konkrétní databází prošel, tedy s jakým výsledkem a jak toto ovlivnilo poskytovatele úvěru v rozhodnutí, že je žalovaný dostatečně solventní. Právnímu předchůdci žalobce muselo být zřejmé, jaký typ klientů má zájem o poskytnutí krátkodobých finančních produktů (jsou to převážně klienti, kteří takový produkt od banky nedostanou právě kvůli jejich špatné finanční situaci). Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v  , je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Pokud žalobce není v tomto ohledu schopen splnit svoji povinnost uvést pro rozhodnutí významné skutečnosti ( ), ani plnit důkazní povinnost (, ), neunesl v tomto procesní břemeno tvrzení ani důkazní. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o revolvingovém úvěru. Tím však není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit z této částky úroky z prodlení ( o. z.), neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného ( o. z.). Jak je uvedeno shora, žalovanému byla dne datum na bankovní účet nepochybně připsána částka 10 000 Kč od právního předchůdce žalobce, čímž mu vzniklo bezdůvodné obohacení v této částce. Protože žalobce uvedl, že žalovaný ničeho neuhradil, a žalovaný v tomto řízení netvrdil a neprokázal opak, je žaloba důvodná pro vydání částky 10 000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení. Ve zbytku je žaloba nedůvodná a soud ji tak pro částku 1 750 Kč, představující smluvní pokutu a poplatky, a pro kapitalizovaný úrok ve výši 2 549,70 Kč zamítl.

26. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný a má tak proti žalovanému právo na plnou náhradu jím v tomto řízení účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 1 089 Kč. Při výpočtu nákladů právního zastoupení soud vycházel z , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, konkrétně z ust. , dle kterého činí sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty do 10 000 Kč 200 Kč, neboť se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za celkem 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a výzvu k plnění) ve výši 600 Kč, režijním paušálem za 3 úkony právní služby po 100 Kč úkon ve výši 300 Kč (za přípravu a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzvu k plnění) a DPH 21 % z odměny a náhrad, které je advokát, který je plátcem DPH, povinen odvést dle zvláštního zákona (zákona o DPH), tj. z částky 900 Kč, ve výši 189 Kč Celkem žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.

27. Lhůta k placení byla stanovena dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se žalobce domáhat výkonu rozhodnutí.