Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

45 C 32/2020-77

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: ČR - Ministerstvo spravedlnosti ČR, IČO 00025429

sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2

za níž jedná Česká republika - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových

sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2

o zaplacení 145 200 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Soud připouští rozšíření žaloby tak, že žalobce se nadále domáhá po žalované zaplacení částky 187.550,00 Kč.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 187.550,00 Kč, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení, k rukám jejího zástupce, částku ve výši 1 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Soud připouští rozšíření žaloby tak, že žalobce se nadále domáhá po žalované zaplacení částky 187.550,00 Kč. II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 187.550,00 Kč, se zamítá. III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení, k rukám jejího zástupce, částku ve výši 1 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 145 200 Kč s příslušenstvím, způsobené mu nepřiměřenou délkou řízení před Krajským soudem v Hradci Králové sp.zn. . Žalobce uvedl, že řízení bylo zahájeno dne 5.4.2012 na základě žaloby, kterou se žalobce domáhal náhrady škody ve výši 1.173.479,50 Kč, způsobené mu MUDr. jméno příjmení. Žalobce stručně shrnul průběh řízení a doplnil, že Celá věc byla pravomocně ukončena dne 1. 4. 2019, tj. téměř 7 let ode dne podání žaloby, přičemž ještě probíhá dovolací řízení v této věci. Žalobce spatřuje nesprávný úřední postup zejména v postupu Krajského soudu v Hradci Králové a také Vrchního soudu v Praze, kterým trvalo téměř celých 7 let, než pravomocně rozhodly ve věci žaloby podané žalobcem. Žalobce k tomu uvádí, že tyto průtahy v žádném případě nezapříčinil, když od počátku vždy řádně a včas reagoval na výzvy soudu, účastnil se nařízených jednání, svá vyjádření řádně odůvodňoval a řízení nijak neobstruoval. Naopak soudu zasílal nesouhlasná vyjádření s neustálým odročováním jednání soudu (např. vyjádření žalobce ze dne 28. listopadu 2017). Dle názoru žalobce přitom řízení nebylo nijak složité, jednalo se o standardní záležitost, jejíž složitost nevyžadovala prodlužování přiměřené lhůty projednání. Ve věci nebyl zapojen např. mezinárodní prvek, nebylo tedy třeba provádět dokazování mimo území České republiky, nebylo třeba aplikovat cizí právo. Z hlediska důkazního si žalobce troufá tvrdit, že nešlo o věc složitou s ohledem na velké množství důkazních prostředků a jejich povaze či jejich obtížné dosažitelnosti. Sám žalobce se nepodílel žádnými obstrukčními metodami na prodlužování řízení, když pouze v rozsahu daném zákonem uplatňoval svá procesní práva v rámci zcela běžné neobstrukční aktivity. Dále zdůraznil, že i přes nesouhlasná vyjádření žalobce s neustálým odročováním jednání soudu byla jednání odročována a tím docházelo k neustálému prodlužování projednání celé věci. Důvodem neustálého odročování jednání ve věci bylo velmi často trestní řízení vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. , které ovšem nebylo významné pro řízení ve věci žaloby a nemělo tedy docházet z tohoto důvodu k průtahům řízení. Neodůvodněními průtahy řízení byla žalobci způsobena nemajetková újma, když význam daného řízení byl nejen pro žalobce, ale i další osoby na něj navázané spojen s dlouhodobou nejistotu a s tím související problémy, kdy žalovaná náhrada škody představuje částku v nemalé výši. Při vyčíslení způsobené nemajetkové újmy žalobce vycházel z příslušné judikatury, kdy základní sazbu nemajetkové újmy za jeden rok stanovil ve výši 20.000 Kč, kterou následně navýšil s ohledem na to, že se sám nepodílel žádnými obstrukčními metodami na prodlužování řízení, nicméně pouze v rozsahu daném zákonem uplatňoval svá procesní práva v rámci zcela běžné neobstrukční aktivity o 10 %. Uvedenou částku dále navýšil o 10 % z důvodu neodůvodněných průtahů 24.200 Kč. Nemajetková újma tak dle žalobce za první dva roky řízení 24.200 Kč. Nemajetková újma za dalších 5 let řízení 121.000 Kč, celkem tedy 145.200 Kč. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 1.10.2019, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 1.10.2019 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu , na náhradu nemajetkové újmy v celkové výši 145.200 Kč, která mu měla být způsobena nesprávným úředním postupem – nepřiměřenou délkou řízení vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod spis.zn.: jako soudem I. stupně, jakož i v řízeních vedených v téže věci u soudů vyšších stupňů. Žádost žalobce nebyla žalovanou věcně projednána. Žalovaná zdůraznila, že má poznatky pouze z tvrzení uváděných žalobcem, která však nemůže učinit nespornými. Žalovaná shrnula jí dostupné informace o řízení a doplnila, že řízení dosud není skončeno, jeho celková délka činí 8 let a 2 měsíce. Ve věci bylo rozhodováno opakovaně na dvou stupních soudní soustavy, z toho 2x soudem I. stupně a 2x soudem odvolacím, nyní se věc nachází u Nejvyššího soudu ČR. Dle názoru žalované je věc složitá skutkově, ve věci byla konána řada ústních jednání, vyslýcháni svědci, ve věci byl rovněž vypracován znalecký posudek. Věc vykazuje i procesní složitost spočívající v tom, že ve věci opakovaně rozhodoval soud I. stupně i odvolací soud. Rovněž nelze pominout, že mnoho nařízených jednání (cca 8) bylo soudem zrušeno, přičemž jedním z důvodů častého odročování bylo vedení (souvisejícího) trestního řízení u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod spis.zn.: . Předmětem řízení je sice částka v nemalé výši, avšak dle názoru žalované je nutno přihlédnout k tomu, že žalobce je právnickou osobou - akciovou společností. Případná způsobená nemajetková újma nemůže být stejné intenzity, jakoby tomu bylo u fyzické osoby. S ohledem na shora uvedené a zejména složitost věci označila žalovaná celkovou délku řízení jako přiměřenou a uzavřela, že význam řízení byl pro pro žalobce dle jejího názoru nízký. Předmětem sporu byla sice částka přes 1 milión Kč, avšak žalovaná má za to, že tato částka je pro žalobce jakožto akciovou společnost nevýznamná, neboť z údajů v obchodním rejstříku vyplývá, že roční obrat žalobce činí cca 100 miliónů Kč. S ohledem na to žalovaná pro případ, že by soud shledal nepřiměřenou délku řízení, uzavřela, že dostačujícím odškodněním by bylo i samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů.

3. V replice k vyjádření žalované k žalobě žalobce uvedl, že trvá na názoru, že došlo k nepřiměřenému průtahu řízení, a to nejen v postupu Krajského soudu v Hradci Králové, ale i Vrchního soudu v Praze, jejichž rozhodování trvalo do vydání pravomocného rozsudku téměř 7 let. V této souvislosti poukázala na výroční statistické zprávy Ministerstva spravedlnosti dostupné na internetovém portále webová adresa, které porovnávají jednotlivá řízení obecně před Krajskými soudy, tak i před Krajským soudem v Hradci Králové. Jestliže z obecných hodnot pro prvostupňové řízení u krajských soudů zahájených v letech 2012 číslo vyplývá průměr cca 700 dní, medián cca 300 dní a percentil 90 cca číslo dní, z hodnot pro Krajský soud v Hradci Králové za stejné období vyplývá průměr cca 900 dní, medián cca 240 dní a percentil 90 cca číslo dní, byla celková doba prvostupňového řízení u Krajského soudu v Hradci Králové 5 let 4 měsíce a 5 dnů, tj. 1950 kalendářních dnů, což je doba naprosto nepřiměřená s ohledem na obecné hodnoty pro prvostupňové řízení u krajských soudu, i s ohledem na hodnoty pro prvostupňové řízení pro Krajský soud v Hradci Králové. V této souvislosti poukázal i na přiměřenou délku řízení, za kterou Nejvyšší soud ve stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. dubna 2011, sp. zn. , považuje ještě 24 měsíců (nikoli však již delší). Dále polemizoval s názorem žalované ohledně procesní a právní složitosti věci. K významu řízení pro svou osobu doplnil, že byť se jednalo o občanskoprávní řízení, předmětem sporu byla částka ve výši přesahující jeden milion korun českých, což není částka v zanedbatelné výši ani pro něj. Navíc tato částka neobsahuje veškeré další finanční náklady spojené s předmětným řízením, a to nejen na právní zastoupení, soudní řízení, ale také množství času, energie, psychického vypětí, které je s každým soudním řízením spojené. Nepřiměřeně dlouhé řízení pak má dopad na celé fungování společnosti, kdy členové statutárních orgánů musí věnovat svůj čas a energii řešení soudního sporu, namísto aby tento čas a energii vložili do fungování a rozvoje společnosti. obec průtahy v řízení tak způsobily nejen žalobkyni, ale také dalším osobám na ni navázaných dlouhodobou nejistotu a s tím související problémy a omezení. Z tohoto vyplývá, že dané řízení pro poškozenou mělo nezanedbatelný význam. Žalobce dále rozšířil předmět řízení, když odkázal na svůj žalobní návrh, přičemž dané řízení k datu rozšíření žaloby trvá již 8 let, 9 měsíců a 22 dnů, proto dle žalobce představuje nemajetkovou újmu ve výši celkem 187.550 Kč.

4. Žádostí náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem žalobkyně 1.10.2019 uplatnila svůj nárok o předběžné projednání nároku u žalované, kdy požadovala částku 145.200,00 Kč.

5. Vyjádřením Ministerstva spravedlnosti ze dne 3.10.2019 byl žalobce informován o přijetí jeho žádosti o předběžné projednání nároku.

6. Vyjádřením Ministerstva spravedlnosti ze dne 4.6.2020 byl žalobce informován o stanovisku žalované, že s ohledem na to, že dosud nebyla věc věcně projednána a současně tedy s ohledem na to, že byl uplatněn nárok u soudu, ponechá tedy rozhodnutí na soudu.

7. Žalobou ze dne 5.4.2012 se žalobce domáhal proti žalovanému jméno příjmení Krajskému náhrady škody ve výši 1.111.479,50 Kč a 62.000,00 Kč u Krajského soudu v Hradci Králové.

8. Nesouhlasem s žádostí o odročení jednání a souhlasem žalobce s rozhodnutím jednání bez jeho přítomnosti ve věci ze dne 28.11.2017 vyjádřil právní zástupce žalobce stanovisko žalobce v tehdejší věci.

9. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ve věci  - 331 ze dne 4.2.2015, bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci celkovou žalovanou částku, včetně příslušenství, a sice ve výrocích I. a II. Ve výroku III. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, a ve výroku IV. o náhradě nákladů řízení státu.

10. Usnesením Vrchního soudu v Praze ve věci  – 401 ze dne 22.9.2015 bylo rozhodnuto o zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. února 2015, č.j.  – 331, a věc byla vrácena Krajskému soudu v Hradci Králové k dalšímu řízení.

11. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové  – 705 ze dne 28.3.2018, byla ve výroku I. žaloba zamítnuta co do částky 1.111.479,50 Kč, včetně příslušenství, ve výroku II. byla žaloba zamítnuta co do částky 62.000,00 Kč, včetně příslušenství. Ve výroku III. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení a ve výroku IV. o náhradě nákladů řízení státu.

12. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ve věci č.j.  – 733 ze dne 19. března 2019 byl rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č.j.  – 705 ze dne 28. března 2018 ve výrocích I., II. a III. potvrzen, ve výroku IV. změněn tak, že náhrada vynaložených nákladů se stanoví v částce 9.501,00 Kč, a tyto je povinen žalobce uhradit státu do 15 dnů od právní moci rozhodnutí. Rovněž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení.

13. Ze spisu sp.zn. Krajského soudu v Hradci Králové byl zjištěno následující: Dne 6.4.2012 byla ve věci podána žaloba žalobcem právnická osoba proti jméno příjmení, kterou se žalobce domáhal náhrady škody ve výši 1.111.479,50 Kč a 62.000,00 Kč s příslušenstvím. Krajský soud vyzval 11.3.2013 žalobce k zaplacení soudního poplatku, tento byl následně 13.3.2013 zaplacen. Dne 20.3.2013 doručil krajský soud kopii žaloby žalovanému, aby se k tomuto vyjádřil. Žalovaný, omylem uvedeno žalobce, se dne 10.4.2013 k žalobě vyjádřil a předložil další důkazy. Dne 8.4.2013 doplnil své vyjádření žalovaný. Dne 11.4.2013 bylo vyjádření žalovaného přeposláno právnímu zástupci žalobce. Dne 6.5.2013 se právní zástupkyně žalobce vyjádřila k vyjádření žalovaného. Její reakce byla odeslána 13.5.2013 zástupci žalovaného. Dne 28.5.2013 žádala policie o součinnost, týkající se poskytnutí informací, a sice kopii žaloby, ve které se žalobce domáhá proti jednateli spol. příjmení & právnická osoba jméno příjmení zaplacení dané částky, dále také žádala o sdělení, zda již bylo dané řízení skončeno a o zaslání případných dalších rozhodnutí. Jedná se o žádost z 28.5.2013. Na tuto žádost odpověděl 6.6.2013 Krajský soud v Hradci Králové a zaslal kopii žaloby a odpověděl i na další otázky. Dne 14.6.2013 soud předvolal účastníky k jednání na 23.10.2013. Dne 12.8.2013 předložila právní zástupkyně žalobce návrh na doplnění dalších důkazů. Soud dále 14.8.2013 žádal o zapůjčení spisu OSZ v obec, spisová značka dle přípisu policie, která zde žádala soud o součinnost, a sice pod sp.zn. KRPS číslo 2012 číslo. Současně vyzval žalobce, aby označil tyy, které mají být provedeny jako důkaz právě z uvedeného spisu. Dne 5.9.2013 právní zástupkyně žalobce označilay, které mají být při jednání provedeny jako důkaz, část těchto rovněž také přiložila. Dne 23.10.2013 se ve věci konalo jednání, kdy soud provedl dokazování poměrně obsáhlým počtem důkazů, a dále oběma právním zástupcům poskytl lhůtu k doplnění jejich vyjádření s tím, že jednání odročil na neurčito. Dne 21.11.2013 právní zástupkyně žalobce doplnila své vyjádření k výzvě soudu, učiněné při jednání a předložila další důkazy ve věci. Dne 22.11.2013 se ve věci vyjádřil právní zástupce žalovaného. Rovněž i on předložil další důkazy ve věci. Kopie obou podání následně byla zaslána právním zástupcům protistran 26.11.2013. Soud 10.3.2014 vyzval zástupce účastníků, aby sdělili, zda trvají na provedení všech důkazů, které navrhli ve svých podání, případně na kterých tedy trvají, bezvýhradně, s tím, že tento dotaz je činěn z důvodu, aby bylo možno alespoň přibližně odhadnout časové nároky nejbližšího jednání ve věci. Právní zástupci 10.3.2014 odpověděli, a sice právní zástupkyně žalobce, že trvá na provedení všech důkazů, které ve svém podání navrhla, právní zástupce žalovaného 28.3.2014 rovněž navrhl provedení všech důkazů, které ve věci předložil. Dne 20.3.2014 žádalo Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje o zapůjčení spisu. Dne 21.3.2014 byl spis zapůjčen s upozorněním na to, že je nutné jej vrátit nejpozději do 15.4.2014. Soud poté 3.4.2014 nařídil ve věci jednání na 10.9.2014, kdy předvolal tedy zástupce obou účastníků a současně požádal o zapůjčení spisu z obchodního rejstříku Městského soudu v Praze sp.zn. C 57 595. Dne 24.4.2014 odpověděl Městský soud v Praze k žádosti o zapůjčení spisu, že rejstříkové spisy nelze zapůjčovat s ohledem na lhůty k vyřizování rejstříkových návrhů, žádá tedy o sdělení, zda postačí zaslání kopie uvedeného spisu, která by již nemusela být vrácena. Dne 29.4.2014 odpověděl Krajský soud v Hradci Králové, že tato kopie postačuje. Následně byla 21.5.2014 doručena kopie spisu, který byl vyžádán od Městského soudu v Praze. Dne 12.6.2014 požádala Policie ČR o dočasné vrácení spisového materiálu KRPS číslo 2012 číslo s tím, že zde nastala nutnost předložit tento spis Nejvyššímu státnímu zastupitelství v Brně1. Dne 13.6.2014 Krajský soud v Hradci Králové policii vyhověl s tím, že vrací dočasně zapůjčený spis a žádá tedy, aby byl zaslán zpět k jednání 10.9.2014. Dne 19.8.2014 požádal soud znovu policii o vrácení jejich spisu KRPS číslo 2012 číslo s tím, že tedy se ve věci koná jednání dne 10.9.2014 a pokud by spis nebyl zapůjčen, byl by jednání zmařeno. Dne 28.8.2014 Policie ČR zapůjčila kopii spisového materiálu KRPS číslo 2012 číslo. Dne 4.9.2014 požádala právní zástupkyně žalobce o zaslání důkazů prostřednictvím datové schránky, a sice znaleckého posudku, který byl ve věci vypracován Ing. jméno příjmení, č. Dne číslo, a současně žádala o zaslání dokumentu s názvem„ Zjištění z kontroly účetnictví a dokladů provedené právnická osoba s.r.o.“, prostřednictvím tedy datové schránky. Jedná se o dokumenty, které byly předloženy tehdejším žalovaným. Soud žádosti vyhověl 9.9.2014 ay zaslal. Dne 10.9.2014 se ve věci konalo další jednání, kdy bylo provedeno obsáhlé dokazování velkým počtem podkladů s tím, že zástupci navrhli ve věci provést další důkazy, a sice výslechy dalších svědků. Soud proto jednání za účelem doplnění dokazování ve smyslu přednesených návrhů odročil na 21. ledna 2015. Dne 18.9.2014 předvolal soud svědky na uvedené jednání. Vzhledem k tomu, že nebyla označena adresa jedné ze svědkyň, žádal soud rovněž 19.9.2014 právní zástupkyni žalobce, aby tuto svědkyni řádně označila a uvedla její adresu. Dne 22.9.2014 právní zástupkyně žalobce výzvě soudu vyhověla. Soud proto 26.9.2014 uvedenou svědkyni předvolal. Dne 16.12.2014 žádalo Krajské ředitelství policie Středočeského kraje o poskytnutí informací ze spisu v rámci projednávání věci č.j. KRPS-304295-189/TČ-2012-010781. Soud žádosti vyhověl a sdělil požadované informace 17.12.2014. Dne 19.1.2015 se právní zástupkyně žalobce omluvila z jednání dne 21.1.2015 z důvodu neodkladné zahraniční cesty, resp. omluvila účastníka řízení RNDR. jméno příjmení, který byl zřejmě předvolán k jednání. Uvedeného dne, tedy 21.1.2015 se ve věci konalo jednání, při kterém byli vyslechnuti svědci a následně bylo jednání za účelem vypracování závěrečných písemných návrhů a vyhlášení rozsudku, odročeno na 4.2.2015. Dále soud přiznával ve věci svědečné 23.1.2015. Dne 28.1.2015 předložil právní zástupce žalovaného svůj závěrečný návrh. Dne 29.1.2015 předložila právní zástupkyně žalobce svůj závěrečný návrh, a tento následně doplnila 4.2.2015. Soud poté 4.2.2015 ve věci vyhlásil rozsudek, kterým přiznal žalobci obě žalované částky s příslušenstvím, dále rozhodl o náhradě nákladů řízení a o povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů České republice. Dne 17.2.2015 znovu žádala policie o poskytnutí informací v dané věci. Písemné vyhotovení rozsudku, který zde již byl čten, jako na č.. Dne  – 331, bylo vypracováno 5.3.2015 a rozesláno právním zástupcům účastníků. 19.3.2015 podal žalovaný ve věci odvolání, následně byl 23.3.2015 vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Tento uhradil 25.3.2015. Odvolání žalovaného poté bylo zasláno právnímu zástupci žalobce 31.3.2015 s výzvou k vyjádření1. Dne 14.4.2015 se vyjádřila právní zástupkyně žalobce k odvolání žalovaného příjmení 15.4.2015 podala právní zástupkyně žalobce příjmení na nařízení předběžného opatření, kterým se domáhala zákazu nakládat s vyjmenovanými nemovitými věcmi ve vlastnictví MUDr. jméno příjmení. Dne 17.4.2015 soud žádosti ve věci návrhu o vydání předběžného opatření vyhověl, a toto vydal pod číslem listu 364. Usnesení bylo následně doručeno právnímu zástupci žalovaného 21.4.2015. Dne 28.4.2015 se odpůrce, tedy žalovaný odvolal proti nařízenému předběžnému opatření. Jeho odvolání bylo zasláno právnímu zástupci žalobce 29.4.2015 s výzvou k vyjádření. Dne 5.5.2015 byl ve věci vypracován platební poukaz pro výplatu svědečného. Dne 13.5.2015 Katastrální úřad pro Královéhradecký kraj vyrozuměl soud o provedení zápisu do katastru nemovitostí, týkajícího poznámky o předběžném opatření1. Dne 14.5.2015 se žalobce vyjádřil k odvolání žalovaného. Spis byl poté 15.5.2015 předložen k rozhodnutí o odvolání nadřízenému soudu. Dne 22.5.2015 byl také vyzván žalovaný k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Následně 25.5.2015 žádalo Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje o sdělení výsledku řízení. Rozhodnutí ve věci bylo zasláno policii 25.5.2015. Následně žalovaný zaplatil soudní poplatek za odvolání 26.5.2015 a spis byl poté 17.6.2015 předložen Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání žalovaného proti předběžnému opatření, a i proti rozsudku. Vrchní soud v Praze 16. června 2015 usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, změnil tak, že toto zamítl. Dne 22.9.2015 poté rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4.2.2015 zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. Dne 29.9.2015 odeslal soud rozhodnutí účastníkům. Dne 3.8.2015 požádal zástupce žalobce o vrácení jistoty, která byla složena k předběžnému opatření. Dne 7.8.2015 soud sdělil, že spis se momentálně nachází na vrchním soudě, proto nelze o vrácení jistoty rozhodnout, a usnesení vrchního soudu poté 6.10.2015 soud rozeslal účastníkům. 12.10.2015 soud účastníky předvolal k jednání na 1.2.2016. Dne 13.10.2015 znovu žádala policie o součinnost a poskytnutí informací ze spisu. Na toto jí bylo odpovězeno 16.10.2015. Dne 19.10.2015 znovu žádala Policie ČR o součinnost a konstatovala, že v dané době provádí vyšetřování skutečností nasvědčujících spáchání přečinů. Dne 20.10.2015 byla soudem zaslána požadovaná dokumentace policii1. Dne 13.11.2015 požádal právní zástupce žalovaného o výmaz poznámky o nařízení předmětného předběžného opatření z katastru nemovitostí. Soud 16.11.2015 zaslal rozhodnutí Vrchního soudu v Praze na vědomí Katastrálnímu úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Trutnov s tím, že předběžné opatření, nařízené usnesením krajského soudu bylo odvolacím soudem zrušeno a ve věci má být dále jednáno. Dne 1.12.2015 dal soudce pokyn, aby bylo vydáno usnesení, kterým se zrušuje poznámka o zákazu dispozice s majetkem, který byl blíže specifikován. Dne 1.12.2015 rovněž opakoval žádost zástupce žalovaného o odstranění poznámky v katastru nemovitostí. Dne 3.12.2015 soud vrátil navrhovateli, tedy žalobci, zaplacenou jistotu za předběžné opatření. Dne 8.12.2015 požádal soud Vrchní soud v Praze, aby zaslal autorizovanou konverzi rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci1. Dne 10.12.2015 Vrchní soud v Praze zaslal usnesení s vyznačenou doložkou právní moci. Rozhodnutí následně bylo zasláno do datové schránky právního zástupce žalovaného, rovněž usnesení o vrácení jistoty bylo zasláno do datové schránky právního zástupce žalobce 17.12.2015. Rovněž na katastr nemovitostí byla zaslána informace téhož dne. Dne 14.12.2015 vyrozuměl Katastrální úřad pro Královéhradecký kraj, že neprovedl zápis do katastru nemovitostí, neboť na základě předložených listin nelze provést žádnou změnu zápisu v katastru nemovitostí1. Dne 16.12.2015 opakoval právní zástupce žalovaného žádost o vymazání poznámky z katastru nemovitostí1. Dne 17.12.2015 znovu žádal soud katastrální úřad o vymazání poznámky s tím, že zasílá požadovanéy. Dne 22.12.2015 právní zástupkyně žalobce se vzdala práva odvolání proti usnesení, kterým byla vrácena jistota, a informovala na jaké číslo účtu má být tedy toto zasláno. Dne 6.1.2016 soud zaslal Katastrálnímu úřadu pro Královéhradecký kraj stejnopis usnesení vrchního soudu s vyznačenou doložkou právní moci. Dne 6.1.2016 se vyjádřil žalobce ve věci žaloby po zrušení odvolacím soudem. Dne 8.1.2016 opakoval právní zástupce žalovaného žádost o výmaz poznámky o nařízení předběžného opatření. Dne 12.1.2016 požádal soud Vrchní soud v Praze o zaslání čtyř opisů usnesení s vyznačenou doložkou právní moci, jedná se o rozhodnutí, kterým bylo předběžné opatření zrušeno. Toto následně číslo zasílá katastrálnímu úřadu se žádostí o výmaz poznámky. Poté 21.1.2016 zaslal právnímu zástupci žalovaného usnesení Vrchního soudu v Praze rovněž s vyznačenou doložkou právní moci. Ve spise dále založeno (na č.l. 478) zpětvzetí žaloby na určení neexistence zástavního práva a žádost o vrácení složené jistoty ve věci sp.zn. , podané právní zástupkyně žalobce ze dne 12.4.2011, a další podklady. Soud poté 1.2.2016 ve věci jednal, kdy vyzval zástupce žalobce, dle pokynu odvolacího soudu, a poté jednání odročil na 20.4.2016, poté co se tedy oba účastníci ve věci vyjádřili. Následně 14.1.2016 byl vyhotoven platební poukaz pro vrácení složené jistoty za předběžné opatření1. Dne 17.2.2016 doplnila právní zástupkyně žalobce ve věci další důkazy. Dne 29.2.2016 se ve věci vyjádřil žalovaný a předložil další důkazy. Vyjádření žalovaného bylo následně přeposláno zástupci žalobce číslo. Dne 14.3.2016 žádal Okresní soud v Mladé Boleslavi o zaslání písemné zprávy, v jakém stádiu se nachází dané řízení. Na to odpověděl soud číslo. Dne 13.4.2016 zaslala právní zástupkyně žalobce příjmení žalobce k vyjádření žalovaného ze dne 27.2.2016 a předložila další důkazy. Její vyjádření soud zaslal 15.4.2016 žalovanému. Dne 20.4.2016 při jednání byl ve věci prováděn k důkazu znalecký posudek číslo znalce příjmení jméno příjmení. Dále také fotokopie znaleckého posudku číslo kterou založila žalobkyně, a následně bylo jednání za účelem vypracování znaleckého posudku z oboru ekonomika – odvětví oceňování motorových vozidel, odročeno na neurčito. Dne 21.4.2016 soud vyzval žalobce ke složení zálohy na vypracování znaleckého posudku. Dne 28.4.2016 navrhl žalobce, aby tato záloha byla snížena na polovinu, resp. rozdělena na polovinu mezi oba účastníky. Soud 3.5.2016 usnesení o uložení povinnosti k zaplacení zálohy žalobci zrušil, a současně tedy tuto rozdělil mezi oba dva účastníky. Dne 10.5.2016 zaplatila žalobkyně zálohu na náklady znaleckého posudku. Poté byl ustanoven soudní znalec, a sice 10.6.2016 26.7.2016 byl znalec vyzván k převzetí spisu za účelem vypracování znaleckého posudku. Dne 22.8.2016 žádal Okresní soud v Mladé Boleslavi sdělení stavu řízení. Dne 29.8.2016 soud odpověděl na danou žádost. U Okresního soudu v Mladé Boleslavi bylo vedeno trestní řízení . Dne 24.10.2016 předal znalec celý spis s vypracovaným znaleckým posudkem, a současně předložil vyúčtování dané věci. Dne 26.10.2016 byl znalecký posudek zaslán oběma stranám. Dne 27.10.2016 se žalobce vyjádřil k účasti znalce na jednání s tím, že tedy tuto nepožaduje. Dne 2.11.2016 žalovaný na výslechu znalce trval. Dne 4.11.2016 soud předvolal účastníky a znalce na jednání 25.1.2017. Dne 7.11.2016 žádal Okresní soud v Mladé Boleslavi o sdělení, zda již v dané věci bylo rozhodnuto. Na to bylo odpovězeno číslo. Dne 16.1.2017 požádal právní zástupce žalovaného o odročení jednání s ohledem na kolizi s trestním řízením u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp.zn. a nařízená hlavní líčení1. Dne 19.1.2017 soud žádosti žalovaného vyhověl a jednání odročil na 5.4.2017. Dne 23.1.2017 požádala právní zástupkyně žalobce o doručení návrhu právního zástupce žalovaného na odročení jednání z důvodu skutečnosti, že takové jednání nařízeno není. Soud její žádosti vyhověl 24.1.2017. Dne 29.3.2017 požádal znovu zástupce žalovaného o odročení nařízeného jednání s tím, že současně probíhá trestní řízení, ve kterém bylo hlavní líčení odročeno, a dává současně na vědomí právní zástupkyni navrhovatele, že dokazování prováděné ve výše zmíněném trestním řízení a důkazní prostředky tam předkládané a vyhodnocované, mají a budou mít nemalý význam v předmětném řízení . Dne 29.3.2017 soud jednání odročil na 5.6.2017 s ohledem na uvedenou žádost, a tuto rovněž zaslal právní zástupkyni žalobce. Dne 29.5.2017 požádal znovu právní zástupce žalovaného o odročení jednání s ohledem na trestní řízení. Soud jeho žádosti vyhověl a 31.5.2017 jednání odročil na 20.9.2017 s ohledem na kolizi s obhajobou v trestní věci1. Dne 11.9.2017 požádal právní zástupce žalovaného opětovně o odročení nařízeného jednání na pozdější termín s ohledem na současně probíhající trestní řízení1. Dne 15.9.2017 soud jeho žádosti znovu vyhověl a jednání odročil na 4.12.2017. Dne 25.10.2017 se Okresní soud v Mladé Boleslavi v trestní věci dotazoval na stav řízení v této věci . Nato odpověděl soud 31.10.2017, že jednání, nařízené původně na 20.9.2017 bylo odročeno na 4.12.2017 s ohledem na dosud neskončené dokazování v trestní věci právě, ve které se soud dotazoval. Dne 23.11.2017 znovu požádal právní zástupce žalovaného o odročení nařízeného jednání. Dne 24.11.2017 soud zaslal zástupkyni žalobce žádost o sdělení, zda souhlasí s odročením jednání, nařízeného na 4.12.2017. Dne 28.11.2017 právní zástupkyně žalobce odpověděla, že s žádostí o odročení jednání nesouhlasí a souhlasí s jednáním bez přítomnosti žalobce. Dne 29.11.2017 rovněž předložila právní zástupkyně žalobce závěrečný návrh. Dne 29.11.2017 soud návrhu žalovaného o odročení jednání nevyhověl usnesením. Dne 4.12.2017 se ve věci konalo další jednání, při kterém byl k důkazu proveden znalecký posudek, bylo přiznáno znalečné, a dále za účelem doplnění dokazování výslechem navrženého svědka a předložení závěrečných návrhů, bylo jednání odročeno na 29.1.2018. Dne 5.12.2017 předvolal soud ve věci dalšího svědka. Poté 12.12.2017 ve věci jednání, nařízené na 29.1.2018, odročil na nový termín 19.2.2018 z důvodu žádosti právního zástupce žalobce pro kolizi v jiné věci. Rovněž byl předvolán znalec. Dne 15.12.2017 soud znalci přiznal znalečné. Do spisu byla dále založena další žádost o odročení jednání pro probíhající trestní řízení ze strany právního zástupce žalovaného, podle kterého již tedy byl předložen i rozsudek v dané trestní věci. Dne 29.12.2017 se z jednání, konaného dne 19.2.2018, omluvil i znalec. S ohledem na tuto omluvu soud jednání odročil na 14.3.2018. Dne 14.3.2018 soud ve věci jednal, provedl dokazování svědeckým výslechem znalce, a následně za účelem vyhotovení písemných závěrečných návrhů, jednání odročil na 28. března 2018 16.3.2018 předložil právní zástupce žalovaného svůj závěrečný návrh. Dne 21.3.2018 předložila závěrečný návrh právní zástupkyně žalobce. Dne 23.3.2018 doplnil žalovaný závěrečný návrh. Dne 28.3.2018 poté soud ve věci jednal, kdy žalobu v plném rozsahu zamítl rozhodnutím, vypracovaným pod č.l. 705. Toto rozhodnutí bylo následně písemně vyhotoveno a 26.4.2018 rozesláno účastníkům. Dne 16.5.2018 podala žalobkyně odvolání proti danému rozhodnutí1. Dne 18.5.2018 byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne 24.5.2018 byl vyhotoven platební poukaz pro výplatu znalečného. Žalobkyně výzvě k zaplacení soudního poplatku 28.5.2018 vyhověla a soudní poplatek zaplatila. 5.6.2018 bylo její odvolání přeposláno právnímu zástupci žalovaného s žádostí k vyjádření. Žalovaný se k odvolání žalobkyně 22.6.2018 vyjádřil a poté byl spis 25.6.2018, dle pokynu, předkládán Vrchnímu soudu v Praze. Tento jej obdržel 16.7.2018 a nařídil 23.1.2019 ve věci jednání na 19.3.2019 a předvolal účastníky. Uvedeného dne, tedy 19.3.2019, soud ve věci jednal, přistoupil v rámci jednání k opakování dokazování, částečného, a poté vyhlásil ve věci rozsudek, který zde byl již rovněž čten, který rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové co do výroku I., II. a III. potvrdil a ve výroku IV. změnil, a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. Písemné vyhotovení rozsudku Vrchního soudu v Praze bylo zasláno účastníkům Krajským soudem v Hradci Králové 29.3.2019. Dne 5.4.2019 žádala právní zástupkyně žalobce o sdělení čísla účtu, na který má být zaplacena náhrada nákladů řízení státu. Na to odpověděl soud 9.4.2019, následně byly tedy náklady řízení státu 10.4.2019 složeny na účet soudu, a dále byl 30.4.2019 vrácen žalovanému znalecký posudek číslo vrácen svazek dokumentů a v podstatě provedena již postagenda, a sice 5.4.2019. Dne 21.5.2019 podal ve věci žalobce dovolání. Dne 23.5.2019 byl žalovaný vyzván, aby se vyjádřil k připojenému dovolání žalobce. Dne 6.6.2019 se žalovaný vyjádřil k dovolání žalobce. Spis byl poté 7.6.2019 předložen k rozhodnutí Nejvyššímu soudu a současně byl vyzván žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání 11.6.2019. Dne 10.7.2019 byl spis dodán Nejvyššímu soudu k rozhodnutí. Tento 14.8.2019 vyzval žalobce, aby doplatil část soudního poplatku, což se stalo 27.8.2019 a soudní poplatek byl doplacen. Následně Nejvyšší soud zaslal kopii vyjádření žalovaného ze dne 5.6.2018 k dovolání žalobce k vyjádření žalobci, a vyzval žalobce k přiložení plné moci pro dovolací řízení. Poté dne 28.1.2021 vydal rozhodnutí, kterým dovolání odmítl s tím, že toto není přípustné. Následně 4.2.2021 bylo rozhodnutí zasláno Krajskému soudu v Hradci Králové k tomu, aby tedy je přeposlal účastníkům. Ještě předtím, 31.12.2020, došlo ke změně soudce v dané věci1. Dne 12.3.2021 dal soudce pokyn k doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu účastníkům. Ve spise je dále založena žádost Obvodního soudu pro Prahu 2 z 15.10.2020 o zapůjčení spisu. Dále je již provedena pouze postagenda.

14. Z přehledu průběhu řízení ve věci z aplikace infoSoud soud s ohledem na to, že byl k dispozici předmětný spis a bylo provedeno dokazování tímto spisem, nezjistil ničeho podstatného.

15. Dle , zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

16. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

17. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

18. Dle ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

19. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

20. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

21. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

22. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

23. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

24. Dle ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně .

25. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

26. Dle ust. a 2 žalobce (navrhovatel) může za řízení se souhlasem soudu měnit návrh na zahájení řízení. Změněný návrh je třeba ostatním účastníkům doručit do vlastních rukou, pokud nebyli přítomni jednání, při němž ke změně došlo. Soud nepřipustí změnu návrhu, jestliže by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. V takovém případě pokračuje soud v řízení o původním návrhu po právní moci usnesení.

27. Vzhledem k tomu, že rozšíření žaloby nemělo zásadní vliv na provedené dokazování, soud ve výroku ad. I. připustil rozšíření žaloby.

28. Posuzované řízení trvalo přibližně 6 let a 11 měsíců (6.4.2012 – 29.3.2019), když do délky řízení soud nezapočítával délku dovolacího řízení, které inicioval žalobce, přičemž dovolání bylo Nejvyšším soudem České republiky zhodnoceno jako nepřípustné. Předmětem řízení byl spor společnosti s jejím statutárním orgánem, a posouzení toho, zda statutární orgán porušil své povinnosti jednat ve věcech společnosti s péčí řádného hospodáře. Věc proto byla z hlediska právního poměrně složitá, ale ani po procesní stránce se nejednalo o věc jednoduchou, když se soud musel vypořádat s obsáhlými důkazy, včetně znaleckého posudku, předloženého jedním z účastníků, přesto musel být v dané věci vyhotoven další znalecký posudek, byla vyslechnuta řada svědků. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, přičemž oba stupně soudní soustavy rozhodovaly meritorně 2x, oba rozhodovaly i ve věci předběžného opatření. Jednotlivé úkony oba soudy prováděly plynule a v přiměřených lhůtách, kromě jediné výjimky, a sice období od podání žaloby 6.4.2012 do výzvy k zaplacení soudního poplatku za žalobu před soudem prvního stupně 11.3.2013. Jedná se však o ojedinělý průtah, který je i judikaturou ESLP tolerován. Veškeré následující úkony byly oběma soudy prováděny se zřejmou snahou o co nejrychlejší vyřešení věci, když takřka každý měsíc byl proveden ve věci některý z potřebných úkonů, nezřídka i více úkonů během jednoho měsíce. Řízení bylo rovněž komplikováno potřebou vyžádat rejstříkový spis, který ovšem nebylo možné získat v originále a musela být vyhotovena jeho kopie, jakož i potřebou zapůjčení spisu, ať již v dané věci orgánům činným v trestním řízení, či naopak spisu trestního, komunikací s orgány činnými v trestním řízení. Délku řízení tak nelze hodnotit jako nepřiměřenou. Pokud jde o význam řízení pro žalobce, soud jej zhodnotil jako standartní, když na výsledku sporu de facto záviselo, zda bude žalobci vyplacena částka přibližně 1 250 000 Kč, tedy částka nikoliv závratná, zvláště pro právnickou osobu typu akciové společnosti. Byť sám žalobce tvrdil, že řízení pro něj mělo vysoký význam, pouze v obecné rovině konstatoval svou nejistotu ohledně výsledku řízení a od toho odvozenou nejistotu i pro jím propojené fyzické osoby, avšak ani přes poskytnutou lhůtu k těmto svým tvrzením neposkytl bližšího vysvětlení, ani podkladů. Poněvadž soud I. stupně neshledal v posuzovaném řízení nesprávný úřední postup, odpovědnost žalované nenastala a žalobu proto ve výroku ad. II zamítl.

29. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle . Podle tohoto ustanovení má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žalovaná má podle právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené částkou 300 Kč za úkon. Vzhledem k tomu, že se žalovaná písemně vyjádřila k žalobě, poté se připravovala na jednání soudu dne 17.9.2021 a účastnila se rovněž jednání soudu 19.10.2021, při kterém byl vyhlášen rozsudek, přísluší žalované náhrada nákladů řízení v rozsahu 4 úkonů ve výši 300 Kč, celkem tedy 1 200 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.