Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
19 C 108/2021-19
Okresní soud v Domažlicích rozhodl soudcem Mgr. Tomášem Foltýnem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 15 904,95 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 580 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 580 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 11 324,95 Kč, a zbývajícího žalovaného příslušenství, zamítá.
III. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatit na soudním poplatku částku 200 Kč, a to na bankovní účet číslo variabilní symbol.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 580 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 580 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 11 324,95 Kč, a zbývajícího žalovaného příslušenství, zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatit na soudním poplatku částku 200 Kč, a to na bankovní účet [číslo] [variabilní symbol].</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni částku 15 904,95 Kč s příslušenstvím, kterou byl žalovaný povinen zaplatit z titulu úvěrové smlouvy. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně porušil svou povinnost, neboť včas a řádně nesplatil úvěr, který mu žalobkyně poskytla.
2. Žalovaný se k podané žalobě v poskytnuté lhůtě ani později nevyjádřil. Současně ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. ”) vyjádřil souhlas s rozhodnutím věci bez jednání podle § 115a o. s. ř. o. s. ř.
3. Za této situace soud provedl toliko důkaz listinami předloženými žalobkyní, v prvé řadě smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne datum, uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným, a dokladem o převedení částky 10 000 Kč na žalovaným určený účet.
4. Na základě těchto listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu„ o zápůjčce“, podle které se mu žalobkyně zavázala poskytnout částku 10 000 Kč, za což měl žalovaný ve dvanácti měsíčních splátkách zaplatit celkem částku 16 260 Kč, přičemž celkem částku 2 400 Kč z této částky představoval souhrn dvanácti administrativních poplatků ve výši 200 Kč.
5. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovaným a žalobkyní jako právní vztah založený smlouvou o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
6. Veden konstantními závěry soudní praxe posoudil podepsaný soud ujednání o„ celkových nákladech spotřebitelského úvěru“ podle jeho obsahu jako ujednání o úroku, tedy ujednání o úroku ve výši 62,6 % ročně.
7. Výši takto ujednaného úroku je tak nutno považovat za rozpornou s dobrými mravy (viz rovněž ustanovení § 1 odst. 2 občanského zákoníku ), pročež je v posledku namístě závěr, že toto ujednání je podle imperativů obsažených v dispozici ustanovení § 588 občanského zákoníku ujednáním neplatným (srov. mutatis mutandis závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004
sp. zn. spisová značka).
8. Za dané procesní situace se tak soud pro nadbytečnost nezabýval otázkou, zda žalobkyně – před uzavřením předmětné smlouvy – řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného.
9. Žalobkyní uplatněný nárok tak bylo možno posoudit toliko v rovině bezdůvodného obohacení žalovaného, jelikož z textu žaloby vyplývá, že žalovaný z titulu inkriminované smlouvy dosud zaplatil toliko částku 5 420 Kč.
10. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku přitom platí, že kdo se bez spravedlivého důvodu na úkor jiného obohatí, musí mu příslušnou částku – v daném případě částku 4 580 Kč – vydat. Jelikož tak žalovaný dosud (patrně) neučinil, zavázal jej k tomu soud prvním výrokem tohoto rozsudku, přičemž v tomto rozsahu – v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku – vyhověl taktéž žalobkyni v jejím požadavku, aby žalovaný musel uhradit rovněž zákonný úrok z prodlení.
11. Pro pořádek je vhodné taktéž zdůraznit, že soud nepovažoval za nutné poskytnout žalobkyni před rozhodnutím ve věci poučení podle § 118a o. s. ř. o. s. ř. , neboť a) závěr o neplatnosti právního jednání je závěrem právním (nikoliv skutkovým, pročež tento závěr nemůže být zvrácen doplněním tvrzení či důkazních návrhů), a b) tento či obdobný závěr by žalobkyni měl být znám z celé řady jiných jejích právních věcí, pročež by pro ni neměl být závěrem„ překvapivým“ ve smyslu konstantní judikatury Ústavního soudu.
12. Druhým výrokem tedy soud z výše uvedených důvodů žalobu v části, ve které žalovaný nárok nepožívá právní ochrany, zamítl.
13. Třetím výrokem rozsudku pak soud uložil žalobkyni povinnost doplatit na soudním poplatku částku 200 Kč, neboť podle položky č. 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků činí soudní poplatek částku 1 000 Kč, dosud bylo zaplaceno pouze 800 Kč.
14. O náhradě nákladů řízení konečně rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. s tím, že žalovanému žádné procesně relevantní náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.