Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 237/2021-17
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa
zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno,
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a pohledávku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši částka
s kapitalizovaným úrokem ve výši částka
s úrokem ve výši 24,88 % ročně z částky částka od datum do zaplacení
s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka
se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a od datum do zaplacení z částky částka,
dále o zaplacení pohledávky ve výši částka,
s kapitalizovaným úrokem ve výši částka
s úrokem ve výši 26,28 % ročně z částky částka od datum do zaplacení
s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka
se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a od datum zaplacení z částky částka, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a pohledávku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] s úrokem ve výši 24,88 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a od [datum] do zaplacení z částky [částka], dále o zaplacení pohledávky ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] s úrokem ve výši 26,28 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a od [datum] zaplacení z částky [částka], se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne datum domáhal na žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Uváděl, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru číslo na základě které se žalobce zavázal žalované poskytnout úvěr do úvěrového rámce částka a který žalovaná čerpala v plné výši částka. Žalovaná se zavázala úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami, které však řádně a včas nehradila, a proto žalobce úvěr ke dni datum zesplatnil. Do dne zesplatnění uhradila žalovaná částku v souhrnné výši částka, po jeho zesplatnění již neuhradila ničeho. Žalobce požaduje zaplacení zůstatku jistiny ve výši částka, poplatků za pojištění ve výši částka, nákladů na vymáhání ve výši částka a smluvních pokut ve výši částka. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou, na kterou však nereagovala. Dále byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena dne datum smlouva o revolvingovém úvěru číslo na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr do úvěrového rámce částka a který žalovaná čerpala do výše částka. Žalovaná se zavázala úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami, které však řádně a včas nesplácela a žalobce proto zůstatek úvěru ke dni datum zesplatnil. Do data zesplatnění uhradila žalovaná splátky v celkové výši částka, po datu zesplatnění již neuhradila ničeho. Žalobce požaduje zaplacení zůstatku jistiny částka, poplatků ve výši částka, poplatků za pojištění ve výši částka, nákladů na vymáhání ve výši částka a smluvních pokut ve výši částka. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou, na kterou však nereagovala.
2. Žalobce dále uvedl, že před uzavřením obou smluv byla řádně prověřena úvěruschopnost žalované, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří zkoumali příjmy a výdaje žalované, přezkoumávali údaje žalované, jako jsou její věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav a počet dětí a nahlédli rovněž do externích úvěrových registrů. Na základě zjištěných informací určili maximální výši měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení.
3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.
4. Soud z předložených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Dne datum byla mezi účastníky uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalované revolvingový úvěr do výše částka. Žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 24,88 % ročně pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2,97 % z úvěrového rámce, tj. částka (ze smlouvy o revolvingovém úvěru, včetně úvěrových podmínek). Žalovaná úvěr čerpala v plné výši bezhotovostním převodem dne datum (z opisu výpisu proplacení smlouvy), avšak řádně nesplácela, když uhradila pouze splátky v celkové výši částka (z výpisu čerpání, splátek a úhrad). Výzvou ze dne datum žalobce zůstatek úvěru zesplatnil a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši částka (z výzvy ze dne datum, včetně dokladu o odeslání). Dále byla mezi žalobcem a žalovanou dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalované revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce částka. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 26,28 % pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 % z dlužné částky, minimálně však ve výši částka (ze smlouvy o revolvingovém úvěru, včetně úvěrových podmínek). Žalovaná úvěr postupně čerpala do výše částka, avšak řádně nesplácela, když uhradila splátky pouze v celkové výši částka (z výpisu čerpání, splátek a úhrad). Výzvou ze dne datum žalobce zůstatek úvěru zesplatnil a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši částka (z výzvy ze dne datum, včetně dokladu o odeslání). Před podáním žaloby vyzval žalobce žalovanou k úhradě dluhu z obou úvěrových smluv (z předžalobní výzvy ze dne datum, včetně dokladu o odeslání).
5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
14. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
16. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne datum i smlouva o úvěru ze dne datum jsou absolutně neplatné, neboť při jejich uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit, když žalobce ke zkoumání úvěruschopnosti žalované v žalobě nic konkrétního netvrdil a ani k této otázce neoznačuje žádné důkazy. Jakým způsobem a na základě, jakých podkladů úvěruschopnost žalobce zkoumal a zda vůbec, není zřejmé. Ačkoli žalobce tvrdil, že zkoumal příjmy a výdaje žalované a ověřoval údaje, které mu žalovaná poskytla, toto tvrzení blíže nekonkretizoval a nedoložil k němu žádné důkazy. Vzhledem k tomu, že se žalobce k soudu nedostavil, nemohl mu soud poskytnout poučení dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), tedy v jakém směru má případně doplnit svá skutková tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele v souladu se zákonem.
17. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
18. Na základě shora uvedeného soud uzavřel, že úvěruschopnost žalované nebyla před uzavřením smlouvy prověřena. Z uvedeného důvodu je předmětná smlouva absolutně neplatná, a to dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci OPR- právnická osoba GK (C číslo). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
19. Z povahy věci, a rovněž s přihlédnutím k citovanému rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie je smyslem institutu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru vyhnout se situacím, kdy by úvěr byl poskytnut i osobám, u nichž by bylo lze důvodně pochybovat o tom, že budou schopny úvěr splácet. V uvedené právní úpravě se proto projevuje zájem na zachování veřejného pořádku, neboť uvedená pravidla a hodnoty jsou takového celospolečenského významu, že jejich porušení nelze akceptovat a právní jednání zjevně narušující veřejný pořádek má za následek jeho absolutní neplatnost, ke které soud přihlíží i bez námitky (§ 588 o. z.).
20. Vzhledem k tomu, že soud shledal obě smlouvy o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnými dle § 588 o. z. pro absenci zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobci. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalované na základě smlouvy o úvěru číslo částku částka a jelikož žalovaná na tuto částku žalobci zaplatila pouze částka, má povinnost žalobci vydat dosud neuhrazenou částku částka jako bezdůvodné obohacení. Na základě smlouvy o úvěru číslo poskytl žalobce žalované částku částka, na kterou žalovaná uhradila částka a má proto povinnost vydat žalobci dosud neuhrazenou částku ve výši částka. Soud žalobci přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z částky částka a z částky částka, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobce ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzval žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny, úroků a úroků z prodlení soud žalobu zamítl, neboť mají mimo uvedeného oporu v neplatné smlouvě.
21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl srovnatelný.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).