Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 304/2020-59
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Hendrichovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 26.790 Kč / úvěr
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 20.000 Kč od 26. 01. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 6.790 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 6.790 Kč od 26. 01. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.241,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 20.000 Kč od 26. 01. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 6.790 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 6.790 Kč od 26. 01. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.241,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 26.790 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o úvěru ze dne 25. 9. 2019 mezi společností právnická osoba a žalovanou.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Žalobkyně se nařízenému ústnímu jednání omluvila a žalovaná se bez omluvy nedostavila, a proto soud jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v jejich nepřítomnosti.
4. Soud provedl důkaz Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 25. 9. 2019, Obchodními podmínkami právnická osoba bank P.L.C. ke spotřebitelskému úvěru, standardními informacemi ke spotřebitelskému úvěru, platebními informacemi, loan application, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 a oznámením o postoupení pohledávky a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:
právnická osoba, reg. číslo: C číslo, sídlem adresa, Gzira, GZR číslo, Malta (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaná uzavřely dne 25. 9. 2019 prostřednictvím prostředků komunikace Smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 20.000 Kč a žalovaná se jej zavázala splatit včetně úroku ve výši 10,4 % měsíčně nejpozději do 25. 1. 2020 RPSN činila 227,8 % Součástí smlouvy byly Obchodní podmínky právní předchůdce žalobkyně. Žalovaná poskytnuté finanční prostředky řádně nesplácela. Dne 20. 12. 2019 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Dopisem ze dne 9. 3. 2020 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávek a současně byla vyzvána k úhradě dlužné částky 35.656,19 Kč sestávající z nesplacené jistiny, poplatku za zápůjčku, smluvní pokuty, úroku z prodlení a účelně vynaložených nákladů na vymáhání.
5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z. “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
8. Podle § 1815 občanského zákoníku k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
9. Podle ust. 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
10. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku , na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované revolvingový úvěr ve výši 20.000 Kč. Žalovaná své povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy řádně neplnila a úvěr nesplácela. S ohledem na uvedené má žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným platně dle ust. § 1879 a následujících občanského zákoníku postoupena, nepochybně právo na vrácení jistiny, nicméně smlouvu a její jednotlivá ujednání musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele a rozhodovací praxe Ústavního soudu.
11. Na posuzovanou smlouvu dopadá spotřebitelské právo (§ 1810 a násl. občanského zákoníku ). Soud zvažoval, zda smlouva o úvěru, která byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena, jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11 (www.usoud.cz). Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokuta 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli.
12. Srovnání podmínek zápůjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzovaného úvěru vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může být několikanásobně převyšující částku poskytnutou. Smlouva je jako celek neplatná pro významnou nerovnováhu vzájemných práv a povinností smluvních stran, RPSN dle smlouvy činí 227,8 %, ujednán byl obchodní úrok 10,4% měsíčně, náklady na upomínání 250 Kč za každé prodlení s kteroukoliv částkou, smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužných částek - viz obsah smlouvy o úvěru) dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku ; jednotlivá ujednání nelze oddělit od celku pro provázanost vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením § 1813 občanského zákoníku pouze nepřihlížet dle § 1815 občanského zákoníku ) - a pro rozpor s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 občanského zákoníku ). Vzájemně poskytnutá plnění dle neplatné smlouvy je nutné vypořádat dle zásad bezdůvodného obohacení dle ust. § 2993 a následujících občanského zákoníku . Vzhledem ke skutečnosti, že žalované se dostalo plnění ve výši 20.000 Kč, kterou včak nesplatila, vyhověl soud žalobě co do nesplacené jistiny Kč ve výši 20.000 Kč včetně úroku z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění pozdějších změn a doplňků. Pokud však jde o počátek prodlení žalované s úhradou dluhu, pak původně sjednanou splatnost lze považovat za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.241,80 Kč, představující 49,2% jejich skutečné výše (rozdíl úspěchu žalobkyně ve výši 74,6 % a úspěchu žalované ve výši 25,4%). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.072 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26.790 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.