Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 146/2021-60

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátkou JUDr. Klárou Kořínkovou, Ph.D.

sídlem Fügnerovo náměstí 1808/3, 120 00 Praha 2

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

zastoupený advokátem Mgr. Miroslavem Píštěkem

sídlem náměstí Svobody 1404/1, 785 01 Šternberk

o zaplacení 12 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 782 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 782 Kč od 31. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 218 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 218 Kč od 31. 7. 2021, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 737,50 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně advokátky JUDr. Kláry Kořínkové, Ph.D., a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 782 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 782 Kč od 31. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 218 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 218 Kč od 31. 7. 2021, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 737,50 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně advokátky JUDr. Kláry Kořínkové, Ph.D., a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s tím, že účastníci uzavřeli elektronickými prostředky komunikace na dálku dne 22. 5. 2021 smlouvu o úvěru číslo. Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit nejpozději dne 5. 6. 2021 společně s poplatkem za poskytnutí ve výši 2 803 Kč. Žalovaný nezaplatil ničeho, avšak žalobkyně po žalovaném požaduje pouze zaplacení jistiny. Jelikož žalovaný nezaplatil ani přes zaslanou předžalobní výzvu, požaduje žalobkyně úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti stanoveného výzvou.

2. Žalovaný připustil, že peněžní prostředky na základě uvedené smlouvy mu byly poskytnuty, nicméně smlouva mezi účastníky byla uzavřena neplatně, když žalobkyně nedostála své zákonné povinnosti a nezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně je přitom povinna aktivně zjišťovat a prověřovat tuto skutečnost, i případná pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná. Nadto je třeba poplatek za poskytnutí úvěru považovat za kapitalizovaný úrok, který vzhledem k období od uzavření smlouvy do splatnosti úvěru činí 365 % ročně z jistiny, a proto je zcela zjevně nepřiměřený. Mezi účastníky pak byla dne 19. 4. 2021 uzavřena smlouva číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 6 000 Kč. Tuto žalovaný žalobkyni vrátil a společně s ní zaplatil poplatek ve výši 2 218 Kč, který je vzhledem k tomu, že nebyla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, bezdůvodným obohacením na straně žalobkyně. Proto žalovaný tuto částku započítal proti v nyní projednávané věci žalované částce.

3. Ačkoliv žalobkyně se s tvrzeními žalovaného o neplatnosti smluv o úvěru uzavřených mezi účastníky neztotožnila, souhlasila s žalovaným učiněnou námitkou započtení ohledně částky 2 218 Kč, a proto vzal soud ve smyslu , (dále jen „ “), za své skutkové zjištění, že žalovaný má vůči žalobkyni pohledávku ve výši 2 218 Kč způsobilou k započtení.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení ), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

Účastníci uzavřeli dne smlouvu číslo na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaný se jej zavázal zaplatit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 803 Kč (prokázáno smlouvou ze dne 22. 5. 2021). Dne 22. 5. 2021 byly z účtu žalobkyně na účet žalovaného uvedený ve smlouvě zaslány peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč (prokázáno potvrzením banky o provedené úhradě). Žalovaný dluh nezaplatil, a proto jej žalobkyně vyzvala k zaplacení dlužné částky do sedmi dnů (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 23. 7. 2021).

Dalšími provedenými důkazy, a to smlouvou číslo ze dne 19. 4. 2021 a detaily plateb, soud nezjistil další rozhodné skutečnosti, když rozhodné skutečnosti podávající se z těchto listin byly učiněny nespornými účastníky řízení.

5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení , (dále jen„ o. z.“), a , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

6. Žalobkyně smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o.z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o.z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru.

7. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Povinností je zejména uchovávat mj. dokumenty a záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dokumenty je nutno uchovávat nejméně po dobu pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty a záznamy vznikly.

9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Ze shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost poskytovatele úvěru zkoumat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nastává tehdy, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet jednotlivé splátky úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, v neposlední řadě též případné závazky žadatele z dříve uzavřených smluv). Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje.

11. Ze smlouvy a žalobních tvrzení se nepodává, zda a z jakých konkrétních informací o příjmech a výdajích žalovaného věřitel vycházel a zda tato tvrzení spotřebitele skutečně ověřoval.

12. Soud nepostupoval dle a ve věci nařídil jednání mj. za tím účelem, aby mohl žalobkyni ve smyslu , 3 poskytnout poučení, že jí dosud nebyly vylíčeny všechny rozhodující skutečnosti a nebyla prokázána tvrzení o tom, že žalobkyně skutečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to včetně následků spojených s nesplněním výzvy k jejich dotvrzení a označení. Nutno dodat, že poučení dle shora citovaného ustanovení se poskytuje pouze účastníku (jeho zmocněnci či zástupci), který je přítomen u jednání, při jiném úkonu soud takové poučení neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být takové poučení poskytnuto účastníku, který se k jednání nedostavil a nepožádal o odročení jednání z důležitého důvodu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. ). Je-li jednáno v souladu s ustanovením v nepřítomnosti účastníka (jeho zmocněnce či zástupce), je to účastník, jenž svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006 sp. zn. ). Za situace, kdy se žalobkyně omluvila z jednání a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci v její nepřítomnosti se tak sama připravila o dobrodiní soudu ve formě poučovací povinnosti dle

13. S ohledem na skutečnost, že v projednávané věci nebylo zjištěno, že by věřitel při poskytování spotřebitelského úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného, soud dospěl k závěru, že mezi stranami uzavřená smlouva o úvěru je neplatná. Ačkoliv znění § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru podmiňuje neplatnost smlouvy námitkou učiněnou spotřebitelem v promlčecí lhůtě, takové ustanovení je v rozporu s články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, které mají být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, přičemž stejná ustanovení směrnice zároveň brání tomu, aby sankce (neplatnost smlouvy) spojená s porušením této povinnosti byla podmíněna uplatněním námitky spotřebitele v promlčecí lhůtě (srovnej rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, OPR- Finance s.r.o. proti GK). Soud tedy k nesplnění povinnosti věřitele zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr přihlédl z úřední povinnosti (srovnej § 588 o.z.).

14. V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že nebylo-li v řízení prokázáno splnění povinnost právního předchůdce žalobkyně zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr, smlouva o úvěru uzavřená mezi žalovaným a žalobkyní je neplatná, a to s účinky ex tunc. Proto má žalobkyně toliko právo na vrácení poskytnuté jistiny, kterou soud v případě absolutní neplatnosti smlouvy v souladu s ustanovením § 2991 odst. 2 o.z. považuje za bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, ke kterému došlo bez právního důvodu. Proto soud rozhodl, že žalovaný je povinen v souladu s § 2991 odst. 1 o.z. zaplatit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky (12 000 Kč), jejichž výše je ponížena o částku, ohledně které žalovaný učinil námitku započtení (2 218 Kč). Soud přiznal žalobkyni i právo na úrok z prodlení ve smyslu o.z. v zákonné výši dle ode dne uplynutí lhůty k plnění stanovené předžalobní výzvou. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení věta první , když neshledal důvody pro její prodloužení. Ve zbytku pak soud s ohledem na důvodně uplatněnou námitku započtení žalobu zamítl.

15. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn dle míry úspěchu ve věci. Žalobkyně měla úspěch ohledně částky 9 782 Kč. Neúspěch měla naopak ohledně částky 2 218 Kč. Rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobkyně činí 63 % (81,5 % úspěch - 18,5 % neúspěch). Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky:

-) 800 Kč (zaplacený soudní poplatek),

-) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem čtyři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení ( adv. tarifu), návrh ve věci samé, podání ze dne 25. 10. 2021 ( ; vyhl. č. , adv. tarifu), jednoduchá výzva k plnění ( ; vyhl. č. , adv. tarifu).

o) Mimosmluvní odměna za dva úkony právní služby a jeden úkon právní služby ve výši jedné poloviny činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, jednoduchá výzva k plnění) 2 x 300 Kč + 1 x 150 Kč ( . vyhl. č. , adv. tarifu).

o) Mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby činí po podání návrhu (písemné podání ve věci samé ze dne 25. 10. 2021) 1 x 1 580 Kč ( a . vyhl. č. , adv. tarifu).

o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč ( vyhl. č. , adv. tarifu).

o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta po podání návrhu činí 1 x 300 Kč ( vyhl. č. , adv. tarifu).

-) 615,30 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle ).

Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 63 % z částky 4345,30 Kč, tj. 2 737,50 Kč, a to k rukám zástupkyně žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku ( , ). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci.