Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
13 C 307/2021-13
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Umlaufem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 5.150 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5.150 Kč
-) s úrokem z prodlení ve výši 735,66 Kč,
-) s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky 5.150 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5.150 Kč</b> <b>-) s úrokem z prodlení ve výši 735,66 Kč,</b> <b>-) s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky 5.150 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,</b> <b>a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b>
Žalobkyně se žalobou z 29.6.2021 domáhala zaplacení částky 5.150 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 14.7.2017 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě mu téhož dne poukázala hotově částku 6.000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit v 45 týdenních splátkách po 237 Kč včetně sjednaného poplatku, úroku, odměny za hotovostní inkaso, což však řádně a včas neučinil a zaplatil na dluh pouze částku 850 Kč.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 14.7.2017 soud zjistil, že obsahem smluvního vztahu je závazek právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba poskytnout žalovanému úvěr ve výši 6.000 Kč a závazek žalovaného tento včetně souhrnného poplatku ve výši 4640 Kč vrátit v 45 týdenních splátkách po 237 Kč počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy o úvěru.
Z výzvy k plnění soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svojí pohledávku za žalovaným na žalobkyni.
Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci.
Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
Soud dospěl k následujícím právním závěrům:
Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku , na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 6.000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit včetně souhrnného poplatku v týdenních splátkách. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, právnímu předchůdci žalobkyně za dobu trvání smlouvy uhradil na splátkách 850 Kč. S ohledem na uvedené má žalobkyně, na niž byla pohledávka za žalovaným v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku postoupena, nepochybně právo na vrácení jistiny. Žalovanému se dostalo plnění ve výši 6.000 Kč, v souladu se smlouvou, a proto je povinen poskytnuté plnění vrátit, po odečtení již uhrazené částky, která byla věřitelem zúčtována toliko na jistinu. Žalovanému tak uložena povinnost k plnění, včetně úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku , jak uvedeno ve výroku I. rozhodnutí. Vzhledem ke skutečnosti, že předmětem řízení nebyly žádné jiné nároky ze smlouvy, soud se platností předmětné smlouvy ve smyslu § 1813 občanského zákoníku nezabýval.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 , § 142a ) o.s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 , tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.