Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 334/2021-15
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem anonymizováno 6 slov
zastoupen advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
hlášený k trvalému pobytu na adrese adresa žalovaného
o zaplacení 4 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 278,88 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 % ročně, od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,50 % ročně, od 1. 7. 2018 do 30. 6. 2020 ve výši 7,75 % ročně, od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 % ročně a dále pak od 1. 1. 2021 do zaplacení s úrokem z prodlení ve výši repo sazby České národní banky, platné vždy pro první den každého příslušného kalendářního pololetí, zvýšené o 7 procentní bodů, nejvýše však 7,75 % ročně, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do nároku na zaplacení částky 1 721,12 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 2. 7. 2015 do zaplacení ve výši 7,75 % ročně, dále co do nároku na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 182,89 Kč a co do úroku z prodlení z částky 2 278,88 Kč v rozsahu, v němž převyšuje výši 7,75 % ročně a v němž převyšuje výši repo sazby České národní banky, platné vždy pro první den každého příslušného kalendářního pololetí, zvýšené o 7 procentní bodů.
III. Účastníci vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 278,88 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 % ročně, od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,50 % ročně, od 1. 7. 2018 do 30. 6. 2020 ve výši 7,75 % ročně, od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 % ročně a dále pak od 1. 1. 2021 do zaplacení s úrokem z prodlení ve výši repo sazby České národní banky, platné vždy pro první den každého příslušného kalendářního pololetí, zvýšené o 7 procentní bodů, nejvýše však 7,75 % ročně, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do nároku na zaplacení částky 1 721,12 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 2. 7. 2015 do zaplacení ve výši 7,75 % ročně, dále co do nároku na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 182,89 Kč a co do úroku z prodlení z částky 2 278,88 Kč v rozsahu, v němž převyšuje výši 7,75 % ročně a v němž převyšuje výši repo sazby České národní banky, platné vždy pro první den každého příslušného kalendářního pololetí, zvýšené o 7 procentní bodů.</b> <b>III. Účastníci vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částek a příslušenství uvedených v bodech I. a II. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaný uzavřel dne datum s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti 4 000 Kč. Žalovaný se zavázala vrátit celkem 6 904 Kč (jistina 4 000 Kč, souhrnný poplatek 2 904 Kč), a to v 45 týdenních splátkách po 156 Kč. Žalovaný se s plněním svých povinností dostal do prodlení, přičemž celkem uhradil 1 721,12 Kč Smlouva zanikla uplynutím času ke dni 28. 8. 2010. Pohledávka byla postoupena právnická osoba anonymizováno a následně žalobkyni. Žalovaný poté již neuhradil ničeho. Dluh žalovaného činí na jistině 4 000 Kč a na souhrnném poplatku (kapitalizovaném úroku) 1 182,89 Kč. Žalovaný dluh neuhradil ani přes předžalobní výzvu.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.
Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřel s žalovaným tvrzenou smlouvu, na jejímž základě mu poskytl hotovostní půjčku ve výši 4 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem 2 904 Kč ve 44 týdenních splátkách po 156 Kč a 45. splátce po 40 Kč. Žalovaný povinnost nesplnil a dostal se do prodlení se splácením dluhu, kdy uhradil celkem jen 1 721,12 Kč. Pohledávka byla postoupena právnická osoba anonymizováno a následně žalobkyni.
Právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel smlouvu o půjčce dle § 657 a 658 zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“), za použití zákona č. 321/2001 Sb. , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Podle nich se smlouvou o půjčce věřitel přenechává dlužníkovi věci určitého druhu, a dlužník se zavazuje po uplynutí dohodnuté doby vrátit věřiteli věci stejného druhu, v daném případě peníze. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční částku, které se žalovaný zavázal vrátit. Svou povinnost však nesplnil a dostal se do prodlení s placením poskytnuté půjčky. Soud proto uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni jistinu půjčky, avšak ne v plné výši, jak je uvedeno níže.
Soud dále posuzoval oprávněnost tzv.„ souhrnného poplatku“ a dospěl k závěru, že posuzovaná smlouva o půjčce je v této části neplatná (srovnej např. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 11. 2012, sp. zn. 122 ICm 1253/2012). Ve smlouvě o půjčce není vysvětleno, z jakých konkrétních částí a z jakých právních důvodů se souhrnný poplatek skládá. Jedná se tudíž o ujednání neurčité, kdy není vůbec zřejmé, zač má žalovaný poplatek platit. I pokud by se jednalo o smluvený úrok dle § 658 ObčZ, byl by takový úrok sjednán ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv, tedy analogicky i smluv o půjčce, s bankovními instituty, a v daném případě by zde opět bylo neplatné ujednání, a to pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 39 ObčZ. Je třeba zdůraznit, že v daném případě se jedná o vztah spotřebitele a podnikatele, za použití definice průměrného spotřebitele (viz Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2005/29/ES) a nelze objektivně očekávat, že si spotřebitel bude při podpisu smlouvy vědom, že pod pojmem„ souhrnný poplatek“ se bude, byť jen zčásti, skrývat smluvní úrok. Soud z těchto důvodů žalobci nepřiznal nárok na zaplacení tohoto poplatku v částce 2 904 Kč. Platby žalovaného v celkové výši 1 721,12 Kč proto byly soudem započteny na jistinu a žalobci přiznána jistina snížená o tyto platby. Protože žalovaný neplnil řádně a včas své peněžité závazky, dostal se do prodlení a žalobci vzniklo právo na úrok z prodlení dle § 517 ObčZ a § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném k okamžiku počátku prodlení. Soud proto přiznal úrok z prodlení v zákonné výši, ne však převyšující žalobkyní žádaných 7,75 % ročně, ve zbytku pak ohledně úroku z prodlení žalobu zamítl.
jméno úspěchu obou účastníků byla v tomto řízení přibližně stejná, soud proto ve smyslu § 142 odst. 2 OSŘ rozhodl, že vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ ).
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se splnění povinnosti domáhat návrhem na exekuci u soudního exekutora.