Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
55 C 65/2021-32
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Stočkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 3.997,99 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3.997,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3.997,99 Kč od 22. 1. 2020 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši
1.489 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3.997,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3.997,99 Kč od 22. 1. 2020 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 16. 12. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 3.997,99 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva
o poskytování služeb elektronických komunikací číslo (dále jen jako„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byla i kupní smlouva na specifikované koncové zařízení. Žalovaný však svým povinnostem z kupní smlouvy nedostál a žalobci dlužnou částku v celkové výši 3.997,99 Kč (vyúčtovanou dokladem číslo splatným dne 21. 1. 2020) ačkoliv písemně upomínán dosud neuhradil.
2. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřil.
3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání i za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili.
4. V daném případě provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Dne 17. 6. 2019 uzavřel žalobce s žalovaným příjmení smlouvu
číslo na základě které se žalobce zavázal poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací dle specifikace obsažené v Nastavení služeb pro telefonní číslo tel. číslo, a to včetně zprostředkování služeb třetích stran a včetně platebních služeb. Nedílnou součástí této Smlouvy byla i kupní smlouva týkající se koncového zařízení pro příjmení auto s WiFi, IMEI: číslo (dále jen jako„ koncové zařízení“). Smluvní strany přitom sjednaly, že na kupní cenu tohoto zařízení bude žalovanému poskytnuta sleva ve výši 3.998 Kč podmíněná dodržením sjednané doby trvání účastnické smlouvy a využíváním služeb s minimálním měsíčním paušálem. Žalobce vyúčtoval žalovanému dokladem číslo ze dne 7. 1. 2020 (splatným dne 21. 1. 2020) kupní cenu koncového zařízení ve výši 3.998 Kč, neboť žalobce dne 21. 10. 2019 shora popsanou účastnickou smlouvu vypověděl. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván dopisem zástupce žalobce ze dne 23. 9. 2020.
5. S ohledem na datum vzniku posuzoval soud právní poměry mezi účastníky podle ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako„ občanský zákoník“).
6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Mezi žalobcem a žalovaným vznikly závazkové vztahy uzavřením smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací (ustanovení § 63 zákona č. 127/2005 Sb.) a uzavřením kupní smlouvy (ustanovení § 2079 a násl. občanského zákoníku). Z těchto závazkových vztahů vznikla žalobci povinnost poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací, a to včetně služeb třetích stran a platebních služeb, a žalovanému vznikla povinnost žalobci za tyto služby hradit vyúčtované ceny, jakož i povinnost uhradit žalobci kupní cenu za poskytnuté koncové zařízení. Z toho výčtu povinností je tedy zřejmé, že žalobce svým povinnostem dostál, naproti tomu žalovaný neuhradil žalobci kupní cenu za poskytnuté koncové řízení a porušil tím svou základní povinnost z uvedeného závazkového vztahu vyplývající. Pokud jde o složení a výši dlužné částky, tyto žalovaný nijak nerozporoval.
7. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rámci řízení neprokázal, že by dlužnou částku žalobci zaplatil
a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobci částku v celkové výši 3.997,99 Kč. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostal se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit i úrok z prodlení, přičemž jeho výše byla stanovena na základě nařízení č. 351/2013 Sb.
8. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř., tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu
a stručné právní posouzení.
9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za zastoupení sestávající ze tří úkonů právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu – žaloba ze dne 16. 12. 2020) v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 vyhlášky
č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen jako„ advokátní tarif“); ze tří náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu; z částky 189 Kč představující DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek; a konečně z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř.)
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.