Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
13 C 131/2021-104
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Greplovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení
se sídlem adresa
o určení neexistence zástavních práv
takto:
I. Určuje se, že zástavní právo podle Smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 5. 8. 2011, s právními účinky vkladu ke dni 8. 8. 2011, zapsané do katastru nemovitostí k bytové jednotce číslo ke které náleží ideální spoluvlastnický podíl ve výši číslo na společných částech budovy číslo popisné číslo (bytový dům) na pozemku parcela číslo na pozemcích parcela číslo jak je zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Prostějov, pro katastrální území a obec Prostějov, pod čj. V číslo, ve prospěch žalované jako zástavního věřitele, neexistuje.
II. Určuje se, že zástavní právo podle Smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 19. 1. 2012, s právními účinky vkladu ke dni 13. 2. 2012, zapsané do katastru nemovitostí k bytové jednotce číslo ke které náleží ideální spoluvlastnický podíl ve výši číslo na společných částech budovy číslo popisné číslo (bytový dům) na pozemku parcela číslo na pozemcích parcela číslo jak je zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Prostějov, pro katastrální území a obec Prostějov, pod čj. V číslo, ve prospěch žalované jako zástavního věřitele, neexistuje.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 23 557,41 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Určuje se, že zástavní právo podle Smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 5. 8. 2011, s právními účinky vkladu ke dni 8. 8. 2011, zapsané do katastru nemovitostí k bytové jednotce [číslo] ke které náleží ideální spoluvlastnický podíl ve výši [číslo] na společných částech budovy číslo popisné [číslo] (bytový dům) na pozemku parcela [číslo] na pozemcích parcela [číslo] jak je zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Prostějov, pro katastrální území a obec Prostějov, pod čj. V [číslo], ve prospěch žalované jako zástavního věřitele, neexistuje.</b> <b>II. Určuje se, že zástavní právo podle Smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 19. 1. 2012, s právními účinky vkladu ke dni 13. 2. 2012, zapsané do katastru nemovitostí k bytové jednotce [číslo] ke které náleží ideální spoluvlastnický podíl ve výši [číslo] na společných částech budovy číslo popisné [číslo] (bytový dům) na pozemku parcela [číslo] na pozemcích parcela [číslo] jak je zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Prostějov, pro katastrální území a obec Prostějov, pod čj. V [číslo], ve prospěch žalované jako zástavního věřitele, neexistuje.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 23 557,41 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 6.5.2021 domáhala určení, že zástavní právo podle smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne datum, s právními účinky vkladu ke dni 8.8.2011, zapsané do katastru nemovitostí k bytové jednotce číslo jednací, neexistuje, a určení, že zástavní právo podle smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne datum, s právními účinky vkladu ke dni 13.2.2012, zapsané do katastru nemovitostí k jednotce číslo jednací, neexistuje. Žalobu odůvodnila tak, že žalobkyně je vlastníkem bytové jednotky, na níž se vážou zástavní práva ve prospěch žalované jako domnělého zástavního věřitele. Tato práva však platně nevznikla, neboť smlouvy, na základě nichž byla zástavní práva zapsána, jsou dle dřívějších rozhodnutí soudů neplatné.
2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala, když namítla nedostatek své pasivní věcné legitimace, neboť pohledávky zajištěné zástavními právy nabyl cessí anonymizováno otevřený podílový fond, nikoli žalovaná. Žalovaná však v současné době není ani obhospodařovatelem majetku tohoto fondu.
3. Žalobkyně s vyjádřením žalované nesouhlasila, když poukázala na skutečnost, že již dříve bylo pravomocně rozhodnuto o neexistenci předmětných zástavních práv, která jsou však nadále zapsána v katastru nemovitostí ve prospěch žalované, nikoli jiné osoby. Žalovaná jako domnělý zástavní věřitel proto má povinnost požádat o výmaz neexistujících zapsaných zástavních práv.
4. Z dokazování provedeného u jednání konaného dne 21.9.2021 soud zjistil následující skutečnosti:
-) Z prohlášení vlastníka budovy, smlouvy o převodu vlastnictví jednotek, smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 5.8.2011, smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne datum a výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem bytové jednotky číslo ke které náleží ideální spoluvlastnický podíl ve výši číslo na společných částech budovy číslo popisné číslo (bytový dům) na pozemku parcela číslo na pozemcích parcela číslo jak je zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Prostějov, pro katastrální území a obec Prostějov, pod čj. V číslo, k níž jsou ve prospěch žalované jako oprávněné zapsána zástavní práva podle smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne datum, s právními účinky vkladu ke dni 8.8.2011, a podle smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne datum, s právními účinky vkladu ke dni 13.2.2012.
-) Z upomínky právního zástupce žalobkyně vč. dokladu o doručení, adresované žalované, že žalovaná byla vyzvána ke splnění svojí povinnosti před podáním žaloby.
-) Ze spisu Okresního soudu v Prostějově sp. zn. spisová značka, že smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem specifikovaným ve výroku I. ze dne datum byla uzavřena mezi právnická osoba s.r.o. jako zástavním věřitelem a celé jméno žalobkyně, narozenou datum, a jméno příjmení, narozeným datum, (v současné době již zemřelým), oba bytem ulice a číslo, PSČ obec, jako zástavci nebo zástavními dlužníky, a dále s jméno celé jméno žalobkyně, narozenou datum, a jméno příjmení, narozeným datum, oba bytem ulice a číslo, PSČ obec, jako zástavními dlužníky. Touto smlouvou zástavci dali zástavnímu věřiteli do zástavy předmětné nemovitosti (označené také v čl. I smlouvy) k zajištění pohledávek specifikovaných v čl. II. smlouvy – tj. veškerých pohledávek vzniklých ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum uzavřené mezi dlužníky celé jméno žalobkyně, jméno příjmení, datum narození, jméno příjmení, datum narození, a jméno celé jméno žalobkyně jako dlužníky pro částku poskytovaného úvěru ve výši 400.000 Kč včetně příslušenství tvořeného úrokem ve výši 14,6 % ročně a pro smluvní pokutu ve výši 120.000 Kč a případného úroku z prodlení. Zástavní smlouva byla podepsána zástavním věřitelem zastoupeným jméno příjmení (jeho podpis byl úředně ověřen dne 8. 8. 2011) a dále byla podepsána 3x jméno příjmení, datum narození, a 1x jméno celé jméno žalobkyně, přičemž i jejich podpisy byly úředně ověřeny, a to dne 5. 8. 2011, resp. 8. 8. 2011. Dále z plné moci ze dne 4. 8. 2011 soud zjistil, že zástavní dlužníci, tj. celé jméno žalobkyně a jméno příjmení, datum narození, zmocnili jméno jméno, datum narození, k tomu, aby činil veškeré úkony nutné k uzavření zástavních smluv s věřitelem právnická osoba zejména k tomu, aby podepsal smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Podpisy na této plné moci jak celé jméno žalobkyně, tak jméno jméno, datum narození, byly úředně ověřeny ke dni 4. 8. 2011. Usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací, které bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v obec ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací a nabylo tak právní moci dne 16.7.2019, byl zamítnut návrh žalobkyně právnická osoba na nařízení soudního prodeje zástavy, tj. mmj. bytové jednotky celé jméno žalobkyně, z titulu zástavní smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 5.8.2011 s odůvodněním, že zástavní věřitel nedoložil existenci zástavního práva k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem, neboť z provedeného dokazování plyne, že zástavní právo nebylo k zástavě platně zřízeno. Z obsahu smlouvy o zřízení zástavního práva totiž nevyplývá, že byla uzavřena osobně zástavními dlužníky v důsledku absence jejich osobního podpisu ve smlouvě. S odkazem na ustanovení § 40 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku , se nejedná o platný právní úkon. Tento závěr nemůže zvrátit ani existence plné moci, byť časově předcházející uzavření smlouvy, kterou měli zástavní dlužníci zmocnit jméno jméno ml. k úkonům nutným k uzavření zástavních smluv s věřitelem právnická osoba a který smlouvu o zřízení zástavního práva skutečně podepsal. Důvodem je skutečnost, že zástavním věřitelem předložená plná moc ze dne 4. 8. 2011 udělená celé jméno žalobkyně a jméno příjmení, datum narození, jméno příjmení ml. není součástí smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne datum a smlouva na ni žádným způsobem neodkazuje. Při podpisu smlouvy o zřízení zástavního práva proto jméno příjmení ml. zástavní dlužníky nezastupoval a smlouva o zřízení zástavního práva ze dne datum je tak neplatná.
-) Ze spisu Okresního soudu v Prostějově sp. zn. spisová značka soud zjistil, že smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem specifikovaným ve výroku II. ze dne datum byla uzavřena mezi právnická osoba s.r.o. jako zástavním věřitelem a celé jméno žalobkyně, narozenou datum, a jméno příjmení, narozeným datum, (v současné době již zemřelým), oba bytem ulice a číslo, PSČ obec, jako zástavci nebo zástavními dlužníky, a dále s jméno celé jméno žalobkyně, narozenou 22.5.1959, a jméno příjmení, narozeným 19.8.1955, oba bytem ulice a číslo, PSČ obec, jako zástavními dlužníky. Touto smlouvou zástavci dali zástavnímu věřiteli do zástavy předmětné nemovitosti (označené také v čl. I smlouvy) k zajištění pohledávek specifikovaných v čl. II. smlouvy – tj. veškerých pohledávek vzniklých ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum uzavřené mezi dlužníky jméno příjmení, datum narození, a jméno celé jméno žalobkyně jako dlužníky pro částku poskytovaného úvěru ve výši 85.000 Kč včetně příslušenství tvořeného úrokem ve výši 14,6 % ročně a pro smluvní pokutu ve výši 25.500 Kč a případného úroku z prodlení. Zástavní smlouva byla podepsána zástavním věřitelem zastoupeným jméno příjmení a 3x jméno příjmení, datum narození, a 1x jméno celé jméno žalobkyně. Dále z plné moci ze dne 4. 8. 2011 soud zjistil, že zástavní dlužníci, tj. celé jméno žalobkyně a jméno příjmení, datum narození, zmocnili jméno jméno, datum narození, k tomu, aby činil veškeré úkony nutné k uzavření zástavních smluv s věřitelem právnická osoba, zejména k tomu, aby podepsal smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem specifikovaným ve výroku II. tohoto rozsudku. Podpisy na této plné moci jak celé jméno žalobkyně, tak jméno jméno, datum narození, byly úředně ověřeny ke dni 4. 8. 2011. Usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací, které bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v obec ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací a nabylo tak právní moci dne 20.11.2019, byl zamítnut návrh žalobkyně právnická osoba na nařízení soudního prodeje zástavy, tj. mmj. bytové jednotky celé jméno žalobkyně, z titulu zástavní smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 19.1.2012 s odůvodněním, že zástavní věřitel nedoložil existenci zástavního práva k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem, neboť z provedeného dokazování plyne, že zástavní právo nebylo k zástavě platně zřízeno. Z obsahu smlouvy o zřízení zástavního práva totiž nevyplývá, že byla uzavřena osobně zástavními dlužníky v důsledku absence jejich osobního podpisu ve smlouvě. S odkazem na ustanovení § 40 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku , se nejedná o platný právní úkon. Tento závěr nemůže zvrátit ani existence plné moci, byť časově předcházející uzavření smlouvy, kterou měli zástavní dlužníci zmocnit jméno jméno ml. k úkonům nutným k uzavření zástavních smluv s věřitelem právnická osoba a který smlouvu o zřízení zástavního práva skutečně podepsal. Důvodem je skutečnost, že zástavním věřitelem předložená plná moc ze dne 4. 8. 2011 udělená celé jméno žalobkyně a jméno příjmení, datum narození, jméno příjmení ml. není součástí smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne datum a smlouva na ni žádným způsobem neodkazuje. Při podpisu smlouvy o zřízení zástavního práva proto jméno příjmení ml. zástavní dlužníky nezastupoval a smlouva o zřízení zástavního práva ze dne 19.1.2012 je tak neplatná.
-) Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací a z usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací soud zjistil, že těmito rozhodnutími bylo určeno, že prodej zástavy (ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku specifikovaných nemovitostí) ve veřejné dražbě mmj. na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 5.8.2011 a smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 19.12.2012, je nepřípustný s odůvodněním, že nedošlo k platnému vzniku zástavního práva s totožnou argumentací jako v rozhodnutích OS v obec pod sp. zn. spisová značka a spisová značka (viz. výše).
-) Z vyrozumění o změně údajů zapsaných u podílového fondu Pátý otevřený podílový fond v seznamu podílových fondů, že obhospodařovatelem tohoto fondu je nově od 1.1.2021 namísto žalované společnost právnická osoba, IČO.
-) Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum s oznámení o postoupení pohledávek z 2.4.2014, že žalobkyně byla upozorněna na postoupení pohledávky z titulu úvěrové smlouvy číslo.
5. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , dále jen „o.s.ř. “, určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
6. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník účinný od 1.1.2014, dále jen„ o.z.“, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními nového občanského zákoníku i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
7. Podle § 39 zák. č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník účinný do 31.12.2013, dále jen „obč.zák.“, je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
8. Po provedeném dokazování a s přihlédnutím k právní úpravě má soud za prokázáno, že žaloba je důvodná.
9. Podle ustálené judikatury soudů naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Jestliže je předmětem určení podle § 80 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. zástavní právo k nemovité věci, nejsou přehlédnutelné důsledky, které plynou ze zákona č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (dále jen„ zákon o KN“). Zápis ve smyslu vkladu podle § 7 zákona o KN totiž soudní výrok o návrhu na určení právního vztahu (zástavního práva) předpokládá (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 620/2008 ). Soud tedy dospěl k závěru, že má-li být výmaz vkladu zástavního práva proveden dle ust. § 7 zákona č. 256/2013 Sb. , může se tak stát jen na základě pravomocného rozhodnutí soudu, tj. naléhavý právní zájem žalobkyně na určení neexistence předmětných zástavních práv je dán.
10. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalovaná je vlastníkem bytové jednotky specifikované ve výrocích I. a II., k níž jsou v katastru nemovitostí evidována zástavní práva, která dle příslušného zápisu v katastru nemovitostí svědčí žalované. Tato práva byla zapsána na základě smluv o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 19.12.2012 a ze dne 9.1.2012.
11. Soud se nejprve jako otázkou předběžnou zabýval platností těchto smluv, přičemž po provedeném dokazování obě tyto zástavní smlouvy shledal absolutně neplatnými. Zástavní smlouvy ze dne datum a datum nebyly osobně uzavřeny zástavními dlužníky - celé jméno žalobkyně a jejím manželem jméno příjmení, narozeným datum, (v současné době již zemřelým), tito zástavní smlouvy nepodepsali. S odkazem na ustanovení § 40 odst. 3 jsou tak oba tyto právní úkony (resp. právní jednání) neplatné. Tento závěr nemůže zvrátit ani existence plné moci ze dne 4.8.2011, kterou měli zástavní dlužníci zmocnit jméno jméno ml. k úkonům nutným k uzavření obou zástavních smluv s věřitelem právnická osoba a který také obě smlouvy o zřízení zástavního práva skutečně podepsal. Důvodem je skutečnost, že zástavním věřitelem předložená plná moc ze dne 4. 8. 2011 udělená celé jméno žalobkyně a jméno příjmení, datum narození, jméno příjmení ml. není součástí smluv o zřízení zástavního práva ze dne datum a ze dne datum a smlouvy na ni ani žádným způsobem neodkazují. Při podpisu smluv o zřízení zástavního práva proto jméno příjmení ml. zástavní dlužníky nezastupoval a obě smlouvy jsou tak neplatné. Soud se tak ztotožnil s právním názorem jiných soudů, které již dříve řešily otázku nařízení soudního prodeje zástavy či určení nepřípustnosti prodeje zástavy v dražbě (viz. Krajský soud v obec, a to ve svých rozhodnutích pod č.j. číslo jednací a pod č.j. číslo jednací, Okresní soud v Prostějově ve svých rozhodnutích pod č.j. číslo jednací a pod č. j. číslo jednací a dále Obvodní soud pro Prahu 1 v rozhodnutí pod č. j. číslo jednací a usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací). Otázka platnosti zástavních smluv mezi stranami ostatně v tomto řízení ani nebyla sporná.
12. Zásadní obranou žalované v řízení však byla námitka nedostatku její pasivní věcné legitimace s odůvodněním, že pohledávka zajištěná zástavním právem je pohledávkou, kterou cessí nabyl anonymizováno otevřený podílový fond, k němuž práva na obhospodařování dne 1.1.2021 nabyl nový obhospodařovatel právnická osoba Žalovaná tedy již není obhospodařovatelem tohoto podílového fondu, nemůže k němu vykonávat jakákoli práva a není proto dle žalované ani pasivně věcně legitimována.
13. Soud se zabýval touto námitkou žalované a její pasivní věcnou legitimací jako předpokladem úspěšnosti žaloby. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má obecně ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2002, sp. zn. 21 Cdo 679/2001 ). Je-li zástavním dlužníkem požadováno určení, že nemovitost (jiná věc, právo nebo majetková hodnota) není zatížena zástavním právem, je zásadně pasivně legitimován zástavní věřitel (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1921/2009 ). V daném případě bylo již dřívějšími rozhodnutími soudů, a též v tomto v řízení zjištěno, že obě zástavní smlouvy, na základě nichž byl učiněn záznam o existenci zástavního práva v katastru nemovitostí, jsou absolutně neplatné. Na základě absolutně neplatných zástavních smluv proto práva tak, jak jsou zapsaná v katastru nemovitostí, nemohla vůbec platně vzniknout. Nevznikla-li zástavní práva, nelze proto ani hovořit o existenci pohledávky, kterou by měl zástavní věřitel vůči zástavnímu dlužníku a kterou by bylo možno postoupit jiné osobě, resp. nelze ani hovořit o existenci pohledávky, která by byla součástí portfolia podílového fondu. Pasivní věcnou legitimaci v tomto řízení proto nelze odvozovat od postavení účastníků hmotněprávního vztahu, neboť žalobkyně ani žalovaná nikdy účastníkem hmotněprávního vztahu, jehož obsahem by bylo předmětné zástavní právo, nebyly, neboť pohledávka ze zajištění zástavou od počátku nevznikla a tedy ani nikdy neexistovala. Tato skutečnost již před zahájením tohoto řízení vyplývala z odůvodnění dřívějších soudních rozhodnutí mezi týmiž účastníky a byla zjištěna i dokazováním připojenými spisy OS v obec. Za této situace proto nelze hovořit o pasivní legitimaci zástavního věřitele, neboť taková osoba v daném právním vztahu reálně vůbec neexistuje, přičemž o této skutečnosti bylo postaveno najisto již před podáním žaloby, kterou bylo toto řízení zahájeno. Není proto z hlediska pasivní věcné legitimace v této věci ani rozhodné, kdo je či není případným obhospodařovatelem anonymizováno otevřeného podílového fondu, když z jeho právního postavení by jinak bylo možno odvozovat závěr o osobě, jež by měla postavení zástavního věřitele. Za tohoto stavu věci, při prokázané neexistenci zástavního věřitele, vlastníku nemovité věci (žalobkyni) nezbývá než podat určovací žalobu proti osobě, která je skutečně aktuálně vedena jako domnělý zástavní věřitel v katastru nemovitostí a domáhat se určení neexistence jejího zástavního práva proti osobě dle stavu zapsaného v katastru nemovitostí. Nebyla-li by připuštěna totiž pasivní věcná legitimace takto zapsané osoby (a nebylo-li by možné odstranit nesoulad v katastru nemovitostí ani souhlasným prohlášením) neměl by vlastník nemovité věci žádné právní prostředky jak se domoci výmazu neexistujícího zástavního práva z katastru nemovitostí evidovaného ve prospěch domnělého zástavního věřitele. Soud proto shledal existenci pasivní věcné legitimace na straně žalované.
14. Vzhledem k výše uvedenému proto lze konstatovat, že je dán naléhavý právní zájem žalobkyně na určení existence zástavního práva proti žalované, která je osobou pasivně legitimovanou, neboť jí podle stavu uvedenému v katastru nemovitostí svědčí domnělá zástavní práva. Současně bylo prokázáno, že zástavní práva byla do katastru nemovitostí zapsána na základě absolutně neplatných zástavních smluv a jako taková tedy neexistují. Za tohoto stavu věci neodpovídá zápis zástavních práv ve prospěch žalované jako domnělému zástavnímu věřiteli skutečnému stavu věci, a soud proto podané žalobě vyhověl a určil neexistenci zástavních práv tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23.557,41 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a) , § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50.000 Kč sestávající z částky 3.100 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření žalobkyně ze dne 14.7.2021 a účast u ústního jednání dne 21.9.2021) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 21.9.2021 náhrada 4.557,41 Kč za 538 ujetých km v částce 3.157,41 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,4 l číslo km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. ) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 14 × 30 minut v částce 1 400 Kč podle § 14 a. t. (výrok III.)
16. Uložené platební povinnosti je žalovaná povinna zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), když soud neshledal důvod pro její prodloužení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.