Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 C 328/2021-34

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 16 592,83 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 744,91 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 1. 7. 2021 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 847,92 Kč spolu s úrokem ve výši 8,3 % ročně z částky 16 592,83 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky 2 847,92 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 618 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Karviné soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 744,91 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 1. 7. 2021 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 847,92 Kč spolu s úrokem ve výši 8,3 % ročně z částky 16 592,83 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky 2 847,92 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 618 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Karviné soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Žalobou doručenou původně Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 27. 7. 2020 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 16 592,83 Kč spolu 8,3 % úrokem z této částky od 1. 7. 2021 do zaplacení a s 9,75 % úrokem z prodlení z této částky od 1. 7. 2021 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne 26. 6. 2018 uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru, na základě které se žalovanému zavázala na jeho běžný účet č. bankovní účet, který byl zřízen na základě rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb ze dne 7. 9. 2017, poskytnout kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně smlouvu o úvěru vypověděla a vyzvala jej k úhradě dluhu dne 27. 5. 2019, přičemž smlouva byla ukončena ke dni 26. 6. 2019. Žalovaný úvěr vyčerpal a žalobkyni jej nesplatil, celková dlužná částka činí 16 592,83 Kč. Podáním doručeným soudu dne 4. 10. 2021 doplnila žalobkyně svá tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, kdy tvrdila, že primárně vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru. Prohlášení žalovaného o výši mzdy bylo ověřeno na základě pohybů na účtu žalovaného. Ohledně výdajové stránky rozpočtu žalovaného vycházela žalobkyně z prohlášení žalovaného. Údaj o neexistenci stávajících závazků byl potvrzen nahlížením do databáze BRKI.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.

3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvolání. Zástupce žalobkyně svou neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. , přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb ze dne 7. 9. 2017, obchodních podmínek k rámcové smlouvě o poskytování platebních služeb, smlouvě o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru ze dne 26. 6. 2018, obchodních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru, ceníku finančních operací a služeb, sazebníku pro kontokorentní úvěry pro fyzické osoby, karty klienta, výpovědi úvěrové smlouvy a výzvy k úhradě dluhu ze dne 28. 5. 2019 včetně doručenky, výzvy k plnění ze dne 10. 2. 2020 včetně doručenky, přehledu pohybů zůstatku na účtu žalovaného č. bankovní účet za období od 28. 6. 2018 do 30. 6. 2021, přehledu pohybů na účtu za období od 7. 9. 2017 do 26. 6. 2018, přehledu příjmů na účtu č. bankovní účet, FIO CCB Reportu, posouzení žádosti o kontokorent a žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru ze dne 25. 6. 2018. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.

5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkových stav: z rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 7. 9. 2017 mezi žalobkyní a žalovaným. Žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému platební služby na bankovním účtu č. bankovní účet, současně byla zřízena žalovanému služba internetbanking a byly mu předány přístupové údaje k této službě. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi účastníky dne 26. 6. 2018, a to prostřednictvím služby internetbanking. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr na jeho běžném účtu ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit a dále zaplatit úrok dle sazebníku, přičemž ke dni uzavření smlouvy tento činil 8,3% ročně. Dopisem ze dne 28. 5. 2019 vypověděla žalobkyně žalovanému smlouvu o kontokorentním úvěru ze dne 26. 6. 2018 a požádala ho o vyrovnání debetního zůstatku na jeho běžném účtu, který ke dni 16. 5. 2019 činil - 14 946,21 Kč. Tento dopis byl dle doručenky odeslán žalovanému jako doporučená zásilka a k jeho uložení došlo dne 30. 5. 2019 O úhradu dlužné částky byl žalovaný žalobkyní upomínán v předžalobní upomínce ze dne 10. 2. 2020, která mu byla doručena dle doručenky dne 13. 2. 2020. Z přehledu pohybů zůstatků na účtu žalovaného č. bankovní účet za období od 27. 6. 2018 do 30. 6. 2021 bylo zjištěno, že naposledy od doby uzavření smlouvy o kontokorentním úvěru byl na tomto účtu vykazován kreditní zůstatek dne 28. 3. 2019, a to ve výši 2 164,18 Kč. Po tomto datu žalovaný na účet vložil finanční prostředky v celkové výši 39 012 Kč a naopak z účtu čerpal finanční prostředky v celkové výši 54 921,09 Kč, a to za výběr v hotovosti z bankomatu včetně poplatků za tyto výběry a nákupů u obchodníka platební kartou včetně dobití kreditu na mobilním telefonu. Z přehledu pohybů na účtu za období od 7. 9. 2017 do 26. 6. 2018 a přehledu příjmů na účtu č. bankovní účet bylo zjištěno, že za dobu od září 2017 do června 2018 byla na tento účet připsána částka v celkové výši 147 347 Kč od společnosti právnická osoba jako mzda, a to včetně nemocenské vyplacené za čtyři dny ČSSZ obec. Za dobu do 20. 5. 2018 byly z tohoto účtu prováděny pouze výběry hotovosti z bankomatu. Platby u obchodníka kartou byly evidovány až po tomto datu. Ze žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru bylo zjištěno, že tuto podal žalovaný žalobkyní v elektronické formě dne 25. 6. 2018. Žalovaný v této žádosti prohlásil, že jeho čistá mzda činí 15 000 Kč měsíčně od zaměstnavatele anonymizováno obec, nemá žádné závazky, jeho nezbytné výdaje (bydlení, obživa, zdravotní péče, vzdělání, doprava apod.) činí 5 000 Kč měsíčně. Z y označené jako FIO CCB Report bylo zjištěno, že žalobkyně ohledně žalovaného činila dotaz do registru BRKI dne 25. 6. 2018. Z y označené jako posouzení žádosti o kontokorent bylo zjištěno, že žalobkyně při schvalování kontokorentnímu úvěru žalovanému vycházela z příjmu ve výši 15 000 Kč, nezbytných výdajů 5 000 Kč.

6. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouva o kontokorentním úvěru jako smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná a jedná se o tom o neplatnost absolutní, k níž je soud povinen přihlédnout i bez námitky žalovaného. Dle soudu nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostala svým povinnostem stanoveným v ust. o spotřebitelském úvěru, a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních závazků. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo, dle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda nedošlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Žalobkyně pokud se jedná o zkoumání příjmů a výdajů žalovaného vycházela pouze z jeho prohlášení v žádosti o poskytnutí úvěru a z výpisu z jeho běžného účtu, ze kterého však byla patrná pouze výše pravidelného příjmu, tj. mzdy od společnosti právnická osoba Z výpisu z účtu nelze zjistit nic ohledně pravidelných výdajů žalovaného, zejména pak výdajů na bydlení. Až do května 2018 žalovaný z účtu prováděl pouze výběry hotovosti z bankomatu. Žádné bezhotovostní platby či platby kartou nebyly zaznamenány. Za této situace soud má za to, že posuzovat úvěruschopnost žalovaného pouze z údajů z výpisů z jeho běžného účtu je nedostatečné. Žalovaným deklarovaná výše celkových výdajů 5 000 Kč měsíčně se soudu jeví povážlivě nízká a bez jejího rozčlenění na jednotlivé položky, např. bydlení, doprava, strava apod., a vyložení těchto výdajů nelze mít za to, že pravidelné výdaje žalovaného byly zjišťovány v dostatečné míře.

7. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o kontokorentním úvěru je absolutně neplatná. Uplatněný v tomto řízení nárok by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle a násl. ( ). Jelikož kontokorentní úvěr je ze své povahy opakované čerpán a splácen, vycházel soud až z posledního žalovaným prováděného čerpání tohoto úvěru. Naposledy běžný účet žalovaného vykazoval kreditní zůstatek dne 28. 3. 2019 ve výši 2 164,18 Kč. Po tomto datu byly provedeny výběry hotovosti z bankomatu, platby kartou a úhrady poplatků za výběry z bankomatu v celkové výši 54 921,09 Kč a na účet bylo vloženo 39 012 Kč a tedy celkový rozdíl činí - 13 744,91 Kč a tato částka dle soudu představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně v souvislosti s uzavřením neplatné smlouvy o kontokorentním úvěru. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 13 744,91 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení za žalobkyní vymezené období, a to dle o. z. sazby dle Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky (byť ne z titulu bezdůvodného obohacení, ale z titulu úhrady nesplaceného úvěru) dopisem ze dne 28. 5. 2019, obsahujícím výpověď úvěrové smlouvy. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.

8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. a soud řízení náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil podle procesního úspěchu obou účastníků. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 13 744,91 Kč, tj. 83 % předmětu řízení a neúspěšná co do částky 2 847,92 Kč, tj. 17 % předmětu řízení a má tedy nárok na náhradu 66 % nákladů řízení (číslo). Celkové náklady řízení žalobkyně činí dle soudu 2 452 Kč a tyto představují soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, k jehož úhradě byla žalobkyně současně zavázána a dále odměnu a režijní paušály dle advokátního tarifu za tři úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby), přičemž odměna za jeden úkon činí 300 Kč a režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč a dále částka odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty z přiznané odměny a režijních paušálů dle , přičemž zástupce žalobkyně předložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Dle obsahu spisu procesně úspěšnější žalobkyni další náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalovanému a splnila tak podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení dle Na nákladech řízení byla žalobkyní přiznána částka 1 618 Kč, tj. 66 % z částky 2 452 Kč.

9. Žalobkyně byla současně zavázána k zaplacení soudního poplatku z žaloby ve výši 1 000 Kč dle položky 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků. Žalobkyně byla vyzvána k zaplacení soudního poplatku až v konečném rozhodnutí vzhledem k tomu, že soud opomenul žalobkyni vyzvat k úhradě poplatku ještě před zahájením jednání ve věci samé.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.