Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 245/2021-65

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 42 406,52 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 057 Kč

spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 057 Kč od datum do zaplacení

a dále částku 8 748 Kč

se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od datum do zaplacení,

a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 17 333 Kč,

v rozsahu úroku ve výši 29 % ročně z částky 11 794,65 Kč od datum do zaplacení, v rozsahu zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11 794,65 Kč od datum do datum,

v rozsahu zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 737,65 Kč od datum do zaplacení,

v rozsahu částky 13 268,52 Kč,

v rozsahu úroku ve výši 29 % ročně z částky 13 325,11 Kč od datum do zaplacení, v rozsahu zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13 325,11 Kč od datum do datum a

v rozsahu zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 577,11 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 057 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 057 Kč od [datum] do zaplacení a dále částku 8 748 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu částky 17 333 Kč, v rozsahu úroku ve výši 29 % ročně z částky 11 794,65 Kč od [datum] do zaplacení, v rozsahu zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11 794,65 Kč od [datum] do [datum], v rozsahu zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 737,65 Kč od [datum] do zaplacení, v rozsahu částky 13 268,52 Kč, v rozsahu úroku ve výši 29 % ročně z částky 13 325,11 Kč od [datum] do zaplacení, v rozsahu zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13 325,11 Kč od [datum] do [datum] a v rozsahu zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 577,11 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 42 406,52 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka se skládá celkem z 2 nároků, které žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, uzavřela s žalovaným 1) dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši 17 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 13 895 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29,00 % ročně ve výši celkem 4 166 Kč, administrativní poplatek (částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení) ve výši 5 984 Kč a náklady za hotovostní inkaso (částku za administrativní činnosti a komfortní splácení spočívající ve výběru splátek v hotovosti v místě bydliště žalovaného) ve výši 3 745 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 1 717 Kč. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne datum právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Dále uzavřela s žalovaným 2) dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 17 333 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně ve výši celkem 3 577 Kč, administrativní poplatek ve výši 5 340 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 8 416 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 623 Kč. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne datum právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávky byly dne datum postoupeny na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužných částek činí 1) na jistině 13 325,11 Kč a na dlužném poplatku (souhrnu úroků, administrativního poplatku a poplatku na inkaso) částku 8 691,41 Kč a 2) na jistině 11 794,65 Kč a na dlužném poplatku 8 595,35 Kč Tyto dlužné částky žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

4. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně chtěl uzavřít 1) dne datum smlouvu o zápůjčce číslo včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 17 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 13 895 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29,00 % ročně ve výši 4 166 Kč, administrativní poplatek ve výši 5 984 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 3 745 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 1 717 Kč. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí zápůjčky ve výši 17 000 Kč v hotovosti. RPSN činí 130,78 % /viz smlouvu o zápůjčce na č. l. 21 spisu, smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce na č. l. 21-22 Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně dále uzavřel 2) dne datum smlouvu o zápůjčce číslo včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 17 333 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29,00 % ročně ve výši 3 577 Kč, administrativní poplatek ve výši 5 340 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 8 416 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 623 Kč. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí zápůjčky ve výši 20 000 Kč v hotovosti. RPSN činí 231,71 % /viz smlouvu o zápůjčce na č. l. 19, smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce na č. l. 19-20 Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky žalovaného uvedené v příloze číslo seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupeny na žalobkyni s účinností k témuž dni /viz smlouvu o postoupení pohledávek v elektronickém systému CEPR/. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalovanému oznámeno dopisem /viz dopis na č. l. 23, včetně podacího archu/. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzvu na č. l. 34-36, včetně podacího lístku/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil (mimo žalobkyní uvedených celkových plateb 1) ve výši 8 252 Kč /viz tabulku umoření na č. l. 32 a 2) ve výši 16 943 Kč /viz tabulku umoření na č. l. 31), nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné pro spor relevantní skutečnosti.

5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně ohledně každé z obou uzavřených smluv řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. Právní předchůdkyně žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti předložila 2 formuláře ze dní 1) datum a 2) datum, nazvané zákaznickou kartou, v kterých právní předchůdkyně žalobkyně zaznamenala jednotlivé údaje. Dle údajů uvedených v 1) formuláři ze dne datum byl žalovaný zaměstnán jako anonymizováno u anonymizována dvě slova územní celek, měl 1 příjem, a příjem žalovaného ze zaměstnání činil 8 810 Kč měsíčně. Žalovaný dále uvedl„ ostatní příjmy“ ve výši 5 000 Kč. Žalovaný bydlel u rodičů, byl svobodný a neuvedl žádné vyživované osoby. Ohledně výdajů bylo ve formuláři uvedeno, že„ odhadované měsíční výdaje“ činí 500 Kč, a dále že splácí interní splátky žalobkyni ve výši 2 804 Kč měsíčně (2. nárok). Dále je ve formuláři zaškrtnuto, že žalovaný nemá kreditní kartu, ani zápůjčku u jiné společnosti. Ve formuláři je dále uvedeno, že údaje byly ověřeny z výplatních pásek. Nakonec je ve formuláři uvedeno, že žalovaný prohlašuje, že reálně disponuje s uvedeným příjmem, že se nenachází v úpadku, a že nezamlčel žádný podstatný údaj /viz zákaznickou kartu na č. l. 56 V 2) formuláři ze dne datum je uvedeno, že žalovaný byl zaměstnán jako anonymizováno u anonymizována dvě slova územní celek, měl 1 příjem, a příjem žalovaného ze zaměstnání činil 8 810 Kč měsíčně. Žalovaný bydlel u rodičů, byl svobodný a neuvedl žádné vyživované osoby. Ohledně výdajů bylo ve formuláři uvedeno, že„ odhadované měsíční výdaje“ činí 500 Kč. Dále je ve formuláři zaškrtnuto, že žalovaný nemá kreditní kartu, ani zápůjčku u jiné společnosti. Ve formuláři je dále uvedeno, že údaje byly ověřeny z výplatních pásek a z výpisů z účtu. Nakonec je ve formuláři uvedeno, že žalovaný prohlašuje, že reálně disponuje s uvedeným příjmem, že se nenachází v úpadku, a že nezamlčel žádný podstatný údaj /viz zákaznickou kartu na č. l. 57

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení , , (dále jen„ o. z.”), a dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky.

8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

15. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatelky spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením každé smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně skutečnosti, že své povinnosti ve smyslu ust. § 86 ZoSÚ ve vztahu ke každé z uzavíraných smluv dostála.

16. Soud konstatuje, že žalobkyně náležitě neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně v každém z obou případů ověřovala tvrzení žalovaného uvedené v zákaznické kartě, tedy že by dostatečně ověřovala výši příjmů a zejména výdajů žalovaného. V obou zákaznických kartách je toliko zaškrtnutím jednotlivých kolonek vyznačeno, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila některé výše uvedené y. Ve své podstatě se tak jedná pouze o tvrzení žalobkyně zaznamenané v písemné podobě, které není doloženo žádným relevantním důkazem, zejména předložením kopií ověřených listin. Takový postup právní předchůdkyně žalobkyně soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru za situace, kdy o správnosti v zákaznické kartě uvedených údajů lze mít důvodné pochyby. V 1) novější zákaznické kartě ze dne datum jsou uvedeny dva příjmy domácnosti žalovaného, mimo příjem dle pracovní smlouvy žalovaného však není nijak specifikováno, o jaký další„ ostatní příjem žalovaného“ ve výši rovných 5 000 Kč měsíčně by se mělo jednat. V obou zákaznických kartách nadto není nikterak specifikováno, jakým konkrétním způsobem právní předchůdkyně žalobkyně ověřila výdaje žalovaného ve výši uvedených rovných 500 Kč měsíčně, přičemž tato částka neodpovídá ani výši existenčního minima. Pakliže se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila v obou případech toliko s „ odhadovanou“ částkou 500 Kč z hlediska výdajů, nepovažuje soud tuto částku za reálnou, která by obstála případnému, avšak absentujícímu ověření. S ohledem na absenci předložení dalších podkladů ze strany žalobkyně soudu proto nezbývalo než uzavřít, že žalobkyně svou povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného v okamžiku uzavírání smluv o spotřebitelském úvěru nesplnila, neboť zcela rezignovala na zkoumání a ověřování jeho výdajových poměrů.

17. Soud zcela nevylučuje, že by k prokázání tvrzení ohledně dostatečného zkoumání úvěruschopnosti mohlo ve výjimečných případech postačit toliko předložení řádně vyplněné karty zákazníka, pakliže by soud neměl pochyb ohledně komplexnosti a správnosti všech uvedených údajů, jakožto i skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně tyto údaje v době uzavírání smlouvy ověřovala (např. nahlédnutím do žalovaným předložených listin). Žalobkyně se však vystavuje riziku, že soudu tato tvrzení nebudou postačovat, a tudíž s ohledem na neudržení důkazního břemena při nepředložení ověřovaných listin (či jiných důkazních prostředků) dospěje k závěru o nesplnění povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

18. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele v zákoně je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností (viz důvodovou zprávu k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz příjmení, L.; příjmení, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslo použitelný i za účinnosti ). Podle ust. ZoSÚ činí poskytovatel předmětné posouzení zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů.

19. Ohledně následku absolutní neplatnosti soud konstatuje, že v ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití ust. § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň (pro širší dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. -77 či nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (v podrobnostech srov. např. rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2019, č. j. -97 nebo ze dne 25. 6. 2019, č. j. -129, v nichž se soud detailně zabýval otázkou výkladu právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v ust. §§ 86 a 87 ZoSÚ a uzavřel, že výklad předmětného § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovujícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (teleologický výklad), kontinuitu (historický výklad) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost, ale zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti). Na tomto místě soud dále odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo z jehož závěru vyplývá, že Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.

20. V poměrech projednávané věci tudíž soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost stanovenou jí zákonem nesplnila. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost obou dotčených smluv a redukce nároků žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistin spotřebitelských úvěrů z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z. Pakliže byly smlouvy o zápůjčkách neplatně sjednány, neměla právní předchůdkyně žalobkyně ani nárok na příslušenství ve formě smluvních úroků, ani na jiné související poplatky. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaných poplatků a smluvních úroků včetně příslušenství ohledně obou uplatněných nároků zamítl.

21. Ohledně zbývajících části žalobkyní uplatněných pohledávek soud uvádí, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jistiny ve výši 1) 17 000 Kč a 2) 20 000 Kč vždy bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smluv), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Soud proto přiznal žalobkyni 1) částku 8 748 Kč odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny (po zohlednění uvedených plateb v celkové výši 8 252 Kč) a 2) částku 3 057 Kč odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny (po zohlednění uvedených plateb v celkové výši 16 943 Kč), vždy včetně zákonných úroků z prodlení z těchto částek.

22. Žalovaný byl povinen vrátit bezdůvodná obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění. Výzva k plnění (obsažená v rámci oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum) byla žalobkyní odeslána dne datum na adresu uvedenou v předmětné smlouvě, přičemž lze předpokládat, že dne datum byla výzva žalovanému doručena. S ohledem na běžnou třídenní lhůtu k plnění se tak žalovaný dostal do prodlení nejpozději dnem datum. Soud proto přiznal žalobkyni dle ustanovení ve spojení s  o. z. právo na úrok z prodlení z dlužných jistin ode dne datum do zaplacení v požadované výši, která je v souladu s ustanovením Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly, přičemž v tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávek v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. , ze dne datum.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.