Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
61 C 25/2020-33
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Alenou Mezníkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Návrh, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku 5 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 18.8.2016 do zaplacení, kapitalizované smluvní úroky z prodlení ve výši 1 500 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč, se zamítá.
II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Návrh, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku 5 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 18.8.2016 do zaplacení, kapitalizované smluvní úroky z prodlení ve výši 1 500 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč, se zamítá. II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
1. Žalobce se návrhem podaným dne 19.8.2019 domáhal vydání rozsudku, kterým by soud žalovaného zavázal zaplatit mu částku ve výši 5 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že jeho právní předchůdce uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 5 000 Kč, kterou se zavázal zaplatit do 17.8.2016. Částka byla poukázána na bankovní účet žalovaného dne 18.7.2016 a došlo k tomu poté, co žalovaný uhradil v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami nevratný ověřovací poplatek ze svého bankovního účtu a na tento účet byla následně zápůjčka poskytnuta. Žalovaný nesplnil povinnost zápůjčku splatit v dohodnuté lhůtě a věřiteli tedy přísluší smluvní úrok z prodlení ve výši jednoho procenta denně ze splatné částky za dobu 30 dnů ve výši 1 500 Kč a částka 500 Kč za účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žalobce se stal věřitelem na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené 27.6.2017 s původním věřitelem.
2. Žalovaný se k návrhu písemně nevyjádřil.
3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 1.11.2021. Žalobce svou neúčast u jednání omluvil, žalovaný se nedostavil, a proto bylo jednáno v jeho nepřítomnosti.
4. Soud ve věci provedl dokazování smlouvou o zápůjčce, Všeobecnými obchodními podmínkami společnosti právnická osoba, informacemi o spotřebitelském úvěru a bankovním výpisem z účtu společnosti právnická osoba
5. Na základě takto provedeného dokazování zjistil, že dne 18.7.2016 byla z účtu původního věřitele, tedy společnosti právnická osoba odepsána částka 5 000 Kč, která byla poukázána na účet č. bankovní účet. Ze smlouvy o zápůjčce číslo vzal soud za prokázané, že žalovaný je v ní označen jako klient a podle smlouvy mu 18.7.2016 měla být na třicet dní zapůjčena částka 5 000 Kč. Ta měla být zaslána na účet žalovaného, který ovšem v listin ě uveden není a není ani obsahem formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, stejně tak jako chybí jakékoliv finance týkající se úvěruschopnosti žalovaného. Formulář i smlouva odkazují na všeobecné obchodní podmínky, které sice poměrně podrobně upravují vztahy mezi zapůjčitelem a„ klientem“, nikoliv však jakékoliv osobní informace, týkající se účastníků řízení.
6. Soud v rámci přípravy dokazování usnesením ze dne 27.2.2020 vyzval žalobce, aby doplnil tvrzení a označil důkazy, týkající se údajného bankovního účtu žalovaného, způsobu uzavření smlouvy samotné a prokázání skutečnosti, že žalovaný ze svého účtu zaplatil ověřovací poplatek a že účet, na který byla částka žalovanému zaslána, je skutečně účtem žalovaného.
7. Žalobce na tuto výzvu nereagoval.
8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě vyhovět nelze, neboť žalobce prokázal pouze předloženou smlouvou o postoupení pohledávky, že na jejím základě získal tvrzenou pohledávku za žalovaným, existence této pohledávky však v řízení prokázána nebyla. Žalobce sice popsal způsob, kterým měla být smlouva uzavřena, učinil to však pouze zcela obecně a vzhledem k tomu, že podle výpisu z účtu původního věřitele nelze identifikovat subjekt, kterému byla zaslána částka 5 000 Kč, soud návrh zamítl, neboť žalobce neprokázal existenci smluvního vztahu mezi původním věřitelem a žalovaným.
9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl v řízení plně úspěšný, žádné náklady mu však nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.