Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
108 C 7/2019-345
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Zelenkovou ve věci
žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození
bytem adresa
b) celé jméno žalobkyně, datum narození
bytem adresa žalobce, žalobce a žalobkyně
c) celé jméno žalobce, datum narození
bytem adresa
všichni zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba, část názvu právnické osoby, IČO
sídlem adresa vedlejší účastnice
náhradu újmy ve výši částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobce a) domáhá zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně, jdoucím z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně, jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, žalobce b) částky částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně, jdoucím z částky částka od datum do zaplacení a žalobce c) částky částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně, jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalované ani vedlejšímu účastníku na straně žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
III. Státu se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobce a) domáhá zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně, jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně, jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení, žalobce b) částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně, jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení a žalobce c) částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně, jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žalované ani vedlejšímu účastníku na straně žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. III. Státu se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
1. Nezletilý žalobce a) spolu se svými rodiči, žalobci b), c) se domáhají náhrady újmy, která vznikla tím, že nebylo včas přistoupeno k porodu císařským řezem, žalobkyně b) rodila přirozeným porodem a v důsledku toho došlo při porodu k mnohočetným poraněním žalobce a). Kdyby došlo k včasné změně způsobu vedení porodu na porod císařským řezem, žalobce a) by žádnou újmu neutrpěl. V důsledku toho žalobce a) požaduje částku částka, žalobkyně b) částku částka a žalobce c) částku částka. Návrhem zapsaným pod sp. zn. 112 C 14/2019 žalobce a) požaduje dalších částka, věc byla spojena s tímto řízením ke společnému projednání a rozhodnutí.
2. Žalovaný s návrhem nesouhlasí s odůvodněním, že žalobkyni b) byl nabídnut přímo operační porod císařským řezem při kontrole v těhotenské poradně dne datum. Ona však s tímto postupem nesouhlasila, že se pokusí o přirozený porod. příjmení nemocnice nastoupila dne datum v dopoledních hodinách, znovu jí byla nabízena operace, ale opakovaně se chtěla pokusit o přirozený porod. V době, kdy změnila názor a požádala o provedení císařského řezu, probíhala na operačním sále jiná operace, v nemocnici nebyl přítomen druhý anesteziolog. Operace byla o hodinu odložena, žalobkyni b) podán lék na zastavení kontrakcí. Tento lék již neúčinkoval, porod dále probíhal a provedení císařského řezu již nebylo možné, neboť dítě sestoupilo do porodních cest. Porod však neprobíhal hladce, bylo nutno přistoupit k vybavení dítěte nejprve za pomocí podtlaku. Došlo však ke komplikacím, dystokii ramének, takže dítě bylo třeba vybavit za pomoci k tomu určených postupů. Je pravdou, že při porodu došlo k poranění žalobce a), není to však zaviněním žalované, ale tím, že žalobkyně b) neuposlechla rady lékařů a odmítla rodit plánovaně císařským řezem. Během porodu již nenastala indikace k císařskému řezu, lékaři postupovali po celou dobu porodu v souladu s doporučenými lékařskými postupy.
3. Z lékařských zpráv žalobce a) soud zjistil, že tento byl vybaven v 17:38 hodin dne datum cyanotický, chabý a nedýchající, byl stimulován nepřímou srdeční masáží, v 17:41 hodin začal spontánně dýchat a křičet. Poté byl převezen na novorozenecké oddělení s JIP Thomayerovy nemocnice v obec, bylo zjištěno neurologickým vyšetřením, že u něho byla způsobena kompletní pareza plexus brachialis, nenápadný enoftalmus, akutní subdurální hematom temporo-parietálně vpravo s lehkým tlakem na přilehlé gyry, fraktura kalvy T-P vpravo v místech hematomu. Krvácel do mozku, bez nutnosti chirurgického řešení. Do domácí péče byl propuštěn dne datum. Dne datum prodělal žalobce a) operaci, byl mu preparován plexus brachialis vpravo supraklavikulárně. Kořeny C7-Th1 jsou vytrženy z míchy. Hospitalizován byl do datum. V období od datum do datum byl nezletilý ve Státních léčených lázních příjmení jméno. Opakovaně navštěvuje dětskou neurologii Thomayerovy nemocnice obec. Další lázeňský pobyt proběhl ve dnech datum až datum, datum až datum, datum až datum, lázeňská péče je poskytována i v této době, matka jej do lázní doprovází.
4. Z výpovědi žalobkyně b) soud zjistil, že dne datum byla vyšetřena v těhotenské poradně, bylo zjištěno, že předpokládaná váha plodu je 4 100 g a lékařkou jí byl nabídnutý císařský řez na den datum. Toto pro ni bylo příliš rychlé, chtěla si o operaci něco nastudovat a poradit se s manželem, proto bylo dohodnuto, že císařský řez se uskuteční dne 5. 5. 2016, pokud do té doby neporodí. Dne 29. 4. 2016 v ranních hodinách začala pociťovat kontrakce, ihned volala do nemocnice a bylo jí řečeno, že má přijet. V nemocnici byla vyšetřena, opakovaně jí byl nabídnut císařský řez, domluvila se však s přijímající lékařkou, že se pokusí o přirozený porod a v případě, že by cokoli bylo špatně, bude ihned proveden císařský řez. Takto byl informován i žalobce c), který čekal před ordinací. Porod dále pokračoval, byl veden porodní asistentkou. V průběhu porodu došlo k tomu, že jako diabetička měla prudký pokles krevního cukru, pociťovala příznaky hypoglykémie, neboť od rána nejedla. Asi v 15 hodin poprvé požádala o provedení císařského řezu, neboť začala mít stejné problémy, které prožila při porodu prvního dítěte. Asistentka jí odbyla s tím, že pro císařský řez není důvod, že je schopna porodit vaginálně. Snažila se jí vysvětlit, že bylo domluveno provedení císařského řezu, porodní asistentka odešla ze sálu a vrátila se asi po půl hodině. Opakovaně o císařský řez žádala i dr. příjmení, která po 15 hodině nastoupila jako její lékařka. Až po opakovaných žádostech dr. příjmení přišla s tím, že mluvila s primářkou, která provedení císařského řezu doporučila. Byla jí podána látka k zastavení kontrakcí. V tu chvíli nebyl k dispozici anesteziolog, porod dále pokračoval a lékařka rozhodla, že bude dokončen. Začaly problémy, dítě bylo obrovské a jeho porod se nedařil. Na porodní sál se dostavil i dětský lékař, dr. příjmení, za jeho pomoci silou vyprostila dítě, které bylo bezvládné, modré, nekřičelo a nebilo mu srdíčko. Dr. příjmení jej resuscitoval. Bylo jí oznámeno, že dítě bude přeloženo na dětské JIP, chtěla být přeložena s ním, toto jí však bylo odmítnuto. Druhý den proto odešla z nemocnice a jela za ním do Thomayerovy nemocnice v Praze. Zde se teprve s žalobcem c) dozvěděli, jaký je celkový rozsah poranění nezletilého. Tento má kompletní parézu brachiálního plexu, z 5 nervů ruky mu 3 vytrhly z míchy a 2 přetrhly, takže paže je zcela plegická, neroste a vůbec s ní nemůže hýbat, ruku celý život nebude moci použít. Měl krvácení do mozku, krvácení do sítnice, nemohl otevřít očičko, měl zapadlou oční bulvu, na krku obrovský hematom, který mu zabraňoval otáčet hlavičkou, což vedlo k její deformaci. Kromě toho lékaři nebyli schopni říci, jaká další postižení se mohou objevit z důvodu, že mozek byl delší dobu bez kyslíku. Ve 3 měsících podstoupil náročnou operaci, ta však nepřinesla kýžený efekt. Nezletilý musí denně rehabilitovat, 4x denně s ním cvičí Vojtovu metodu, pořídili elektrostimulátor, ruku mu denně masíruje a míčkuje. 2x v týdně je v nemocnici, 2x ročně na měsíc v lázních, pokouší se postižení alespoň zmírnit. Nezletilý bude po celý život limitován ve všech činnostech, nezvládne běžné životní úkony, limitován bude i ve výběru povolání, zájmů, koníčků s tím, že nemůže používat jednu ruku. Léčba a rehabilitace jsou finančně velmi náročné, např. elektrostimulátor stál částka, museli ho pořídit proto, že ve vzdálenosti 80 km nikdo neposkytoval elektrostimulaci malých dětí. Finančně náročné jsou i lázně, pojišťovna proplácí pouze 3 procedury denně, toto nemá kýžený efekt, takže další procedury dokupují. Kupují speciální rehabilitační pomůcky, platí fyzioterapeuta, neboť pojišťovna proplácí pouze jednu metodu fyzioterapie.
5. Z výpovědi žalobce c) bylo zjištěno, že byl již u porodu prvního dítěte, věděl o všech komplikacích, které žalobkyně b) měla, ve druhém těhotenství se k tomu přidala ještě cukrovka. Dopoledne dne datum odvezl manželku do nemocnice, po příjmu vyšla s tím, že je se sestrou i primářkou domluveno, že se pokusí o přirozený porod a pokud by něco nešlo, že přistoupí k císařskému řezu a že o tom všichni vědí. příjmení byl poslán domů. Po 13 hodině mu volali z nemocnice, že manželce praskla plodová voda, porod začíná, ať přijedu. Už po jeho příjezdu byla žalobkyně b) unavená, říkala, že u ní došlo 2x k hypoglykémii, protože od rána nejedla. Dostala epidurál, tento však nezabral shodně jako při prvním porodu. Chtěla další lék, bylo však řečeno, že podáním musí být odstup a další může podat až v 15:30 hodin. Už v tuto dobu upozorňovala, že je na pokraji svých sil, aby se přistoupilo k císařskému řezu, sestra to však odmítla, že k tomu není důvod, že všechno probíhá normálně. To je překvapilo, neboť opakovaně upozorňovali, jaké komplikace měla žalobkyně b) při prvním porodu a mysleli, že vše je domluvené. Trvali na dohodě s lékařkou, ta přišla, a po konzultaci s primářkou řekla, že císařský řez udělají, nejde to však hned, neboť v nemocnici je pouze jeden anesteziolog a ten je u jiné operace. Na porodním sále byl pouze do porodu hlavičky, když začaly problémy, odvedli ho ven. V ostatním se připojil k výpovědi žalobkyně b). Asi 14 dní po porodu proběhla v nemocnici schůzka i na této schůzce lékařky uváděly, že v případě komplikací byl domluvený císařský řez, překvapuje ho proto, že v soudním řízení tuto skutečnost popírají. O císařský řez žádala žalobkyně b) poprvé v 15 hodin, kdy bylo zřejmé, že podaný epidurál nezabírá a nechtěli prožít shodný porod jako u dcery.
6. Z výpovědi primářky MUDr. jméno příjmení soud zjistil, že sledovala žalobkyni b) od počátku gravidity v těhotenské poradně. Gravidita byla v pořádku, byla však sledována z důvodu předchozího těhotenství, měla za sebou klešťový porod a další těhotenství bylo ukončeno ze zdravotních důvodů, čekala dvojčata a jedno z dětí trpělo hydropsií celého těla. Trpěla cukrovkou a problémy imunitního systému. Při poslední návštěvě těhotenské poradny, jí navrhla porod plánovaným císařským řezem, důvodem byla cukrovka matky a odhad váhy dítěte 4 100 g. Toto odmítla žalobkyně b) s tím, že se pokusí rodit vaginálně. příjmení nemocnice přišla druhý den ráno s pravidelnými kontrakcemi, přijímající lékařka ji k příjmu volala. I v tuto chvíli jí byla nabídnuta možnost císařského řezu, porod nebyl tak daleko, aby to nebylo možné provést. Toto znovu odmítla. Protože při příjmu byla všechna vyšetření v pořádku a nebyla žádná kontraindikace klasického porodu, nepřemlouvala ji. Primářka odešla z nemocnice v 15 hodin, kdy jí končila služba, nastupující MUDr. příjmení byla o celé situaci informována. MUDr. příjmení již v nemocnici nepracuje. Pracovní poměr s ní byl ukončen nikoli z důvodu souvisejícího s porodem žalobce a), ale protože měla svoji poradnu, v nemocnici pracovala na jeden klinický den a již nechtěla sloužit víkendové služby.
7. Z výpovědi MUDr. jméno příjmení bylo zjištěno, že nastoupila do služby v 15 hodin. Porod žalobkyně b) již probíhal. Byla po epidurální analgesii, monitor plodu byl fyziologický. Přání ukončit porod císařským řezem projevila v 16:15 hodin, informovala o tom operační tým, pediatry i primářku. Bylo jí řečeno, že na chirurgickém sále probíhá akutní operace a proč ukončuje porod císařským řezem. Uvedla, že je to z důvodu odhadu větší váhy plodu a nespolupráce rodičky. Bylo jí řečeno, že operace může proběhnout v 17:15 hodin. Lék podaný k útlumu děložní činnosti nezabral, žalobkyně b) začala udávat větší tlak na konečník a po vyšetření svědkyně zjistila, že porod pokračuje. Žalobkyně již byla k porodu připravena, vše bylo fyziologické. Protože došlo ke snížení ozev plodu k 80 za minutu, přistoupila k vakuumextrakci. Došlo k porození hlavičky plodu, byl zrušen podtlak a sejmut extraktor. Došlo k zástavě porodu ramének, proto přistoupila k flexi končetin rodičky tlakem na přední raménko plodu a potom na zadní raménko plodu byla raménka vybavena a poté celé dítě. U porodu byla kromě ní porodní asistentka, dětská sestra, instrumentářka a pediatr dr. příjmení, všichni pomáhali s porodem. Chlapec po porodu nekřičel, byl bledý a hadrovitý, okamžitě byl předán pediatrovi k resuscitaci. Po úspěšné resuscitaci byl chlapec odvezen do Thomayerovy nemocnice, která byla informována již během porodu.
8. Z výpovědi MUDr. příjmení, pediatra, soud zjistil, že byl přítomen u porodu jako dětský lékař. Přišel v okamžiku, kdy se lékařka snažila vybavit dítě, které nešlo. Podle jeho zkušeností si počínala zcela v souladu s pravidly, neviděl nic, co by svědčilo o nějaké chybě. Nezletilý po vybavení nedýchal, neměl srdeční akce, oživoval ho a podařilo se to brzy.
9. Ze znaleckého posudku prof. MUDr. jméno příjmení titul soud zjistil, že vypracoval znalecký posudek na žádost žalobců. První pochybení nalezl v samotném rozhodnutí o metodě vedení porodu. Makrosomie plodu u diabetičky na inzulínu je významné riziko, u odhadu velikosti plodu nad 4 000 g je doporučováno vést porod primárně císařským řezem. Dalším důvodem byl nález zkalené plodové vody. To je příznakem nastupující hypoxie plodu. Pokud personál již nabyl přesvědčení o nezbytnosti ukončit porod císařským řezem, ten měl být proveden neodkladně, od indikace do 15 minut. Pokud byl anesteziolog vázán operací, v záloze měl být další anesteziolog na tzv. příslužbě a měl být telefonicky přivolán. Pokud příslužba v nemocnici chybí, jde o zcela bezprecedentní pochybení v organizaci práce nemocnice a je nutno takové zařízení uzavřít. Vedení porodu MUDr. příjmení postrádala jakoukoli logiku. Měla včas přehodnotit metodu vedení porodu, který nepostupoval tak hladce a zkalená plodová voda i další okolnosti zcela jasně indikovali ukončit porod císařským řezem ze sdružené indikace. Z postupu lékařky spíše vyplývá snaha ušetřit v tomto případě císařský řez a dokázat si, že porodí vaginálně takto rizikovou pacientku. Svým jednáním se dopustila hrubého pochybení, jehož jasným důsledkem bylo těžké poranění novorozence. Personál nemocnice se dopustil celé řady pochybení (non lege artis), v důsledku pochybení v podobě neprovedení včasného císařského řezu na vzdor jasně sdružené indikaci a výslovnému přání rodičky, pochybení v podobě iracionální indikace oxytocinu, pochybení v podobě zjevně nesprávného řešení dystokie ramének došlo k těžkému poranění novorozence. V případě včasného provedení císařského řezu by k poranění nedošlo. Poranění novorozence je v přímé příčinné souvislosti s vedením porodu. Při jednání pak znalec doplnil, že jemu se za 45 let praxe nestalo, že rodička odmítla rodit císařským řezem, pokud je jí správně vysvětleno, co u porodu velkého plodu hrozí a jaké to může mít následky. Chybou žalované bylo jednak to, že pacientku nepřiměli k císařskému řezu, který měl být přednostně proveden, pokud už začal porod spontánní a nastaly komplikace, měla lékařka buď prosadit, aby císařský řez byl proveden dříve jako akutní operace, nebo alespoň přivolán druhý anesteziolog. V tomto se lékařka vedoucí porod rozhodla nesprávně.
10. Ze znaleckého posudku znalce prof. MUDr. jméno příjmení CSc. soud zjistil, že prenatální péče byla vedena zcela správně. Dne datum byla přijata, první doba porodní byla vedena zcela adekvátně ke stavu pacientky a jejímu přání porodit vaginálně. Ve druhé době porodní dochází u vyčerpané, nespolupracující a anxiózní rodičky k deceleraci ozev, což prokazuje hypoxii plodu. Lékařka se vzhledem k přání pacientky informuje na možnost provedení císařského řezu, ten je nemožný vzhledem k současně probíhající akutní operaci. Zcela správně byl nasazen Gynipral, který je ale bez účinku a děložní činnost pokračuje. Pro deceleraci a hrozící hypoxii plodu byla MUDr. příjmení správně provedena extrakce plodu pomocí vakuum extraktoru. Dle operačního protokolu manévry pro dystokii ramének byly provedeny zcela v souladu s doporučeným postupem obec gynekologické a porodnické společnosti. Lékaři postupovali při porodu nezletilého lege artis, podle Úmluvy o biomedicíně má klientka právo zvolit si způsob porodu. Pro pokus o vaginální vedení porodu se žalobkyně b) rozhodla špatně. Žádný zaměstnanec se nedopustil pochybení, všichni postupovali lege artis. Pokud by byl proveden primární císařský řez, nedošlo by ke vzniku dystokie ramének a újma na zdraví novorozence by velmi pravděpodobně nebyla žádná. K újmě by pravděpodobně nedošlo ani tehdy, pokud by císařský řez byl proveden v 16:15 hodin, kdy byl nález 8 cm na porodních cestách. nemocnice je zařízení I. typu, nicméně je na zvážení ředitelství, jak zajistit ústavní porodnicko- gynekologické služby. Znalci v současné době nepřipadá jako adekvátní, aby sloužil jeden porodník. Minimálně je zapotřebí, aby byl druhý porodník na telefonu a bylo možné, aby se do 15 minut zapojil. To stejné platí i pro zajištění anesteziologické služby, kdy v případě akutní operace jiné odbornosti není možno do 15 minut od vzniku indikace provést anestezii k porodnické operaci. Při výslechu u jednání poté znalec v souladu se znalcem prof. MUDr. příjmení titul uvedl, že bylo chybou, když se lékařka rozhodla operaci žalobkyně o hodinu odložit, neboť porod je dynamický stav a nelze nikdy dopředu předpovědět, zda situace bude za hodinu shodná a operaci půjde provést. Chybou bylo nepřivolání druhého anesteziologa.
11. Ze zdravotní dokumentace žalobkyně a) bylo zjištěno, že existují dvě verze listiny„ porodopis – porod“. Liší se v popisu porodu. Z lékařských zpráv žalobce a) soud zjistil, jak bylo poškozeno zdraví nezletilého.
12. Z příjmového listu, operačního listu, operačního protokolu a záznamu o anestezii soud zjistil, že v době porodu žalobkyně byl v 14:18 hod přijat pacient s bolestí břicha, v 15:30 bylo rozhodnuto o jeho přípravě k operaci, tato byla zahájena v 16:45 a ukončena v 17:30 hod. Šlo o operaci apendixu.
13. Z výslechu MUDr. příjmení, lékařky, která žalobkyni přijímala k porodu, soud zjistil, že žalobkyni vyšetřila, odvedla ji na čekatelský pokoj. Po prostudování její anamnézy zjistila, že jde o rizikovou pacientku, která měla problémy už při předchozím porodu a z posledního záznamu ze dne před tím zjistila, že primářka jí rovněž navrhovala císařský řez. Žalobkyně trvala na tom, že chce přirozený porod. Nic nenasvědčovalo tomu, že by nemohla porodit přirozeně, konzultovala to i s primářkou. Znovu žalobkyni vyšetřila kolem 13 hodiny, kdy jí byl nahlášen odtok plodové vody, zkalené prvního stupně, hodnoty kardiotopografického záznamu byly normální. Žalobkyni předala v 15 hodin dr. příjmení, neuvědomuje si, že by v době její služby žalobkyně požadovala císařský řez.
14. Z výslechu svědkyně příjmení, staniční sestry soud zjistil, že viděla žalobkyni po natočení monitoru, ta plakala. Kolegyně na její dotaz řekla, že žalobkyni byl doporučen císařský řez, ale ona se ho bojí. Celé oddělení vědělo, že žalobkyně je rodička, které byl doporučen císařský řez, od primářky věděla, že si to žalobkyně nepřeje. Žádnému vyšetření žalobkyně přítomna nebyla.
15. Z výslechu svědkyně příjmení příjmení, porodní asistentky soud zjistil, že žalobkyni převzala v okamžiku jejího příchodu na čekatelský pokoj. Po odtoku plodové vody zkalené prvního stupně byla předána na porodní sál a připojena na kontinuální monitor ozev plodu. Byl jí podán epidurál, ale vůbec se jí podle jejich slov neulevilo. Když byla otevřena na 8 cm, řekla, že chce rodit císařským řezem. Zavolala proto dr. příjmení, ta volala na ARO a přišla s tím, že anesteziolog se zrovna chystá uspat jiného pacienta a bude k dispozici za hodinu. Dala proto žalobkyni infúze na zastavení kontrakcí, porod byl ale v takovém stádiu, že se jej zastavit nepodařilo a lékařka rozhodla, že dokončí porod spontánně. Za pomocí podtlaku byla porozena hlavička, ramínka se zasekla. Dr. příjmení s dr. příjmení dělali nějaký chvat, aby ramínka byla vybavena. Byl porozen chlapeček, který byl okamžitě předán na resuscitaci. Anamnézu žalobkyně znala, věděla, že jí byl doporučen císařský řez, požádala o něj až v okamžiku, kdy jí nezabral epidurál. Dr. příjmení císařský řez neodmítla, šla rovnou zavolat ARO a vrátila se s tím, že může být proveden do hodiny.
16. Za této důkazní situace soud rozhodl mezitimním rozsudkem, že nárok žalobců na náhradu újmy je dán. Odvolací soud svým rozhodnutím ze dne 30. 10. 2020 č. j. 21 Co 136/2020 – 229 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení s tím, že rozpory ve znaleckých posudcích je nutno odstranit revizním znaleckým posudkem.
17. Z revizního znaleckého posudku a výslechu znalce soud zjistil, že pacientka byla správně informována o možnosti plánované operace, ale preferovala vaginální vedení porodu. Šlo o výběr jednoho ze dvou možných postupů a lékařka postupovala správně, když toto rozhodnutí akceptovala. V průběhu první doby porodní znalci nenašli žádnou zdravotní indikaci k ukončení porodu císařským řezem, ani v době, kdy bylo rozhodnuto v 16:15 hod. o tomto postupu, není ve zdravotní dokumentaci nic, co by bylo kontraindikací v pokračování vaginálního porodu, tedy ani v tuto dobu nebyl císařský řez bezpodmínečně nutný. Následná komplikace v podobě dystokie ramének je velmi závažná a nepředvídatelná, není pravdou, že možnost této komplikace je větší u plodů s váhou nad 4 000 g. Manévry, které byly použity pro řešení této komplikace, jsou v souladu s doporučeními obec gynekologicko-porodnické společnosti. Resuscitace a poporodní péče byla vedena erudovaně a dle doporučení. Neexistuje nic takového, jako dohoda mezi rodičkou a personálem nemocnice, že rodička začne rodit vaginálně a když něco nepůjde, že bude proveden císařský řez. Je totiž velký rozdíl mezi plánovaným císařským řezem a císařským řezem indikovaným v průběhu porodu. Pokud hlavička sestoupí do porodních cest, může i při něm dojít k poranění dítěte i rodičky, proto se v průběhu porodu přistupuje k císařskému řezu pouze z jasně daných zdravotních indikací, které u žalobkyně nenastaly ani v době okolo 16:15 hod.
18. Z audionahrávky z jednání mezi žalobci b) a c) s lékařkami MUDr. příjmení a MUDr. příjmení dne 2 datum nezjistil žádné relevantní zjištění, která již dříve nebyla zjištěna z výpovědi žalobců a lékařek jako svědků.
19. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.
20. Podle § 2951 odst. 1,2 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.
21. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.
22. Podle § 2959 o.z. při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.
23. Podle § číslo škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.
24. V daném případě se nemajetkové újmy domáhá nezletilý samostatně ve výši částka s příslušenstvím, žalobkyně b) jako matka ve výši částka s příslušenstvím a žalobce c) jako otec částky částka s příslušenstvím. Dle znaleckého posudku, který si nechali vypracovat žalobci, se žalovaná dopustila několika pochybení. První pochybení nalezl znalec v samotném rozhodnutí o metodě vedení porodu. Vzhledem k makrosomii plodu u diabetičky na inzulínu mělo být doporučováno vést porod primárně císařským řezem. Dalším důvodem pro císařský řez byl nález zkalené plodové vody. To je příznakem nastupující hypoxie plodu. Pokud personál již nabyl přesvědčení o nezbytnosti ukončit porod císařským řezem, ten měl být proveden neodkladně, od indikace do 15 minut. Pokud byl anesteziolog vázán operací, v záloze měl být další anesteziolog na tzv. příslužbě a měl být telefonicky přivolán. Pokud příslužba v nemocnici chybí, jde o zcela bezprecedentní pochybení v organizaci práce nemocnice a je nutno takové zařízení uzavřít. Vedení porodu MUDr. příjmení postrádala jakoukoli logiku. Měla včas přehodnotit metodu vedení porodu, který nepostupoval tak hladce a zkalená plodová voda i další okolnosti zcela jasně indikovali ukončit porod císařským řezem ze sdružené indikace. Pokud se tak nestalo, lékařka se svým jednáním dopustila hrubého pochybení, jehož jasným důsledkem bylo těžké poranění novorozence. Personál nemocnice se dopustil celé řady pochybení (non lege artis), v důsledku pochybení v podobě neprovedení včasného císařského řezu na vzdor jasně sdružené indikaci a výslovnému přání rodičky, pochybení v podobě iracionální indikace oxytocinu, pochybení v podobě zjevně nesprávného řešení dystokie ramének došlo k těžkému poranění novorozence. V případě včasného provedení císařského řezu by k poranění nedošlo. Poranění novorozence je v přímé příčinné souvislosti s vedením porodu.
25. Znalec, který vypracoval lékařský posudek na žádost žalované, dospěl k závěru, že první doba porodní byla vedena zcela adekvátně ke stavu pacientky a jejímu přání porodit vaginálně. Ve druhé době porodní dochází u vyčerpané, nespolupracující a anxiózní rodičky k deceleraci ozev, což prokazuje hypoxii plodu. Lékařka se vzhledem k přání pacientky informovala na možnost provedení císařského řezu, ten byl nemožný vzhledem k současně probíhající akutní operaci. Zcela správně byl nasazen Gynipral, který je ale bez účinku a děložní činnost pokračuje. Pro deceleraci a hrozící hypoxii plodu byla MUDr. příjmení správně provedena extrakce plodu pomocí vakuum extraktoru. Dle operačního protokolu manévry pro dystokie ramének byly provedeny zcela v souladu s doporučeným postupem obec gynekologické a porodnické společnosti. Lékaři postupovali při porodu nezletilého lege artis, podle Úmluvy o biomedicíně má klientka právo zvolit si způsob porodu. Pro pokus o vaginální vedení porodu se žalobkyně b) rozhodla špatně. Žádný zaměstnanec se nedopustil pochybení, všichni postupovali lege artis. I tento znalec ale dospěl ke shodnému závěru, že pokud by byl proveden primární císařský řez, nedošlo by ke vzniku dystokie ramének a újma na zdraví novorozence by velmi pravděpodobně nebyla žádná. K újmě by pravděpodobně nedošlo ani tehdy, pokud by císařský řez byl proveden v 16:15 hodin, kdy byl nález 8 cm na porodních cestách. nemocnice je zařízení I. typu, nicméně je na zvážení ředitelství, jak zajistit ústavní porodnicko- gynekologické služby. Znalci v současné době nepřipadá jako adekvátní, aby sloužil jeden porodník. Minimálně je zapotřebí, aby byl druhý porodník na telefonu a bylo možné, aby se do 15 minut zapojil. To stejné platí i pro zajištění anesteziologické služby, kdy v případě akutní operace jiné odbornosti není možno do 15 minut od vzniku indikace provést anestezii k porodnické operaci.
26. Oba znalci pak při výslechu u jednání došli ke shodnému závěru, že žalobkyně měla rodit plánovaným císařským řezem. Pokud se tak nestalo a probíhal porod vaginální, shodně oba znalci uvedli, že chybou lékařky vedoucí porod bylo, že žalobkyně nebyla od indikace porodu do 15 minut na operačním sále, že nebyl přivolán druhý anesteziolog a proveden císařský řez. Pokud by se tak stalo, žalobce a) by neutrpěl žádná ze zdravotních poškození a omezení, kterými trpí, protože všechna jsou následkem vaginálního porodu.
27. Dle ústavního revizního znaleckého posudku a výslechu znalce soud pacientka byla správně informována o možnosti plánované operace, ale preferovala vaginální vedení porodu. Šlo o výběr jednoho ze dvou možných postupů a lékařka postupovala správně, když toto rozhodnutí akceptovala. V průběhu porodu pak nenastal okamžik, kdy by bylo ze zdravotní indikace nutno přistoupit k císařskému řezu, a to ani v době, kdy existuje první záznam o žádosti žalobkyně o tento postup, tedy v 16:15 hod. Vzhledem k fyziologickému CTG záznamu, čiré plodové vodě nebyl císařský řez ani v tento okamžik nutný ze zdravotní indikace, není ve zdravotní dokumentaci nic, co by bylo kontraindikací v pokračování vaginálního porodu. Porod probíhal standardně. I v 16:15 hod. zapsaná indikace k císařskému řezu z důvodu nespolupráce rodičky, která je k vedení porodu zásadní, nelze jednoznačně určit, že se jedná o jasnou kontraindikaci pokračování ve vaginálním vedení porodu. Následná komplikace v podobě dystokie ramének je velmi závažná a nepředvídatelná, není pravdou, že možnost této komplikace je větší u plodů s váhou nad 4 000 g. Manévry, které byly použity pro řešení této komplikace, jsou v souladu s doporučeními obec gynekologicko-porodnické společnosti. Resuscitace a poporodní péče byla vedena erudovaně a dle doporučení.
28. Podle názoru soudu je tedy zcela jednoznačně prokázáno, že nedošlo ze strany MUDr. příjmení, která vedla porod, k chybnému postupu. V lékařské zprávě o porodu je uvedeno, že žalobkyně žádala o provedení císařského řezu v 16:15 hodin. Žalobkyně i žalobce c) shodně uváděli, že žalobkyně o provedení císařského řezu žádala již o hodinu dříve, tento údaj však není v dokumentaci zanesen. Soud má však za to, že není na žalobkyni, aby určovala způsob vedení porodu, neboť je laik a je na lékařích, aby jí vysvětlili řádně možné dopady přirozeného porodu při její anamnéze. Žalobkyně se rozhodla pro vaginální porod, vzhledem k tomu, že proti tomu neexistovala zdravotní kontraindikace, bylo jí vyhověno. Jak vyplynulo z revizního znaleckého posudku, ještě i v době, kdy ošetřující lékařka rozhodla o ukončení porodu císařským řezem, nebyl tento porod nutný ze zdravotního hlediska, neboť záznam porodu byl fyziologický a normálně probíhal, nebyla žádná kontraindikace k pokračování ve vaginálním vedení porodu. Pokud tedy nebyl císařský řez indikován z vážných důvodů na straně plodu nebo rodičky, není pochybením, že žalobkyně nebyla ve lhůtě 15 minut na sále a nebyla operace bez odkladu provedena, nebyl povolán druhý anesteziolog, který byl připraven na příslužbě. Znalec hodnotí v revizním posudku celý postup žalované jako správný, bez odborného pochybení.
29. Žalobkyně se proti závěrům revizního znaleckého posudku bránila tím, že po vyprázdnění se u ní jako u diabetičky projevovaly záchvaty hypoglykémie, porodní asistentka si s ní nevěděla rady a ona musela svépomocí (pomocí sladkého, které si do nemocnice přinesla), tyto stavy řešit. Tato skutečnost se neobjevila ve zdravotní dokumentaci, se kterou navíc někdo manipuloval, proto, pokud znalec vypracoval revizní znalecký posudek výlučně na základě zdravotní dokumentace, nejsou jeho závěry správné. Znalec pak ve svém výslechu uvedl, že pokud by bylo zřejmé, že rodička má hypoglykémii a upadá do bezvědomí, namístě by byl akutní císařský řez. Tato skutečnost se ale žalobkyni nepodařila prokázat.
30. Pokud znalec uvedl, že v případě, kdy by rodička v důsledku hypoglykémie upadala do bezvědomí, bylo by namístě ihned přistoupit k císařskému řezu, takové komplikace se žalobkyni prokázat nepodařilo. Tvrdila, že do 13 hodiny u ní 2x vznikl stav hypoglykémie, který bylo nutno řešit podáním sladkého a inzulinu, nedošlo v žádném případě o stav bezvědomí. Tuto výpověď žalobkyně potvrdil i žalobce c). jméno žalobkyně podle vlastního tvrzení poprvé požádala o provedení císařského řezu až v 15 hodin, a to v souvislosti s tím, že jí nezabralo tišení bolesti a nikoli v souvislosti s komplikací diabetu. V souvislosti se stavem hypoglykemie tudíž indikace k císařskému řezu po celou dobu porodu nenastala.
31. Soud si je vědom skutečnosti, že žalobce a) utrpěl při porodu poranění, která jej omezují v dalším životě, shodně jako jeho zdravotní stav komplikuje život celé rodiny. Jak bylo prokázáno zejména revizním znaleckým posudkem, porod žalobkyně byl po celou dobu veden lege artis, během celého porodu nenastala situace, kdy by vaginální porod musel ze zdravotního hlediska na straně rodičky nebo dítěte být akutně ukončen císařským řezem. Ještě i v době 16. 15 hodin, kdy o císařském řezu bylo rozhodnuto, nevyplývá ze zdravotní dokumentace nic, co by akutní císařský řez indikovalo. Dystokie ramének je podle lékařské literatury (např. článku autorů J. příjmení, M. příjmení a V. příjmení, uveřejněných v časopise ulice gynekologie 2013, zveřejněno na webová adresa) zástavou progrese porodu plodu během druhé doby porodní po porodu hlavičky, způsobená poruchou porodního mechanismu ramének plodu. Dystokie ramének komplikuje 0,2- 2 % porodů. 50 % případů dystokie ramének se vyskytuje u plodů pod 4 000 gramů. Dystokie ramének je nepreventabilní a neprediktabilní, žádná kombinace rizikových faktorů není indikací k císařskému řezu z indikace„ prevence dystokie ramének“. Výjimkou je odhad hmotnosti plodu nad 5 000 gramů u nediabetické matky, odhad hmotnosti plodu nad 4 500 gramů u matky s diabetes mellitus. Je tedy zřejmé, že takovou komplikaci ve vedení porodu nemohl nikdo předpokládat, nelze predikovat takový vývoj a nařídit císařský řez jako prevenci takové komplikace. Jak potvrdil revizní znalecký posudek a vyplynulo to i z výslechu znalce, neexistovala žádná kontraindikace vaginálního porodu, a tudíž nebylo chybou, že žalobkyni bylo umožněno se o něj pokusit.
32. Distokie ramének je nepředvídatelná komplikace, ke které může během porodu dojít a v tomto případě došlo, nikoli však v důsledku zavinění žalované. S ohledem na tyto závěry revizního znaleckého posudku, které korespondují i s výslechy svědků – pracovníků žalované, ale v časovém sledu okolností i s výslechem žalobkyně a žalobce c) soud žalobu v plném rozsahu zamítl.
33. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 150 o. s. ř. za situace, kdy rozhodnutí soudu zcela záviselo na závěrech znaleckých posudků. S ohledem na okolnosti celého případu dospěl soud k závěru, že není v souladu s dobrými mravy, aby žalobcům bylo uloženo hradit náklady řízení mezi účastníky.
34. Pokud jde o náklady státu, bylo rozhodnuto ve smyslu § 148 o. s. ř. tak, že státu se náhrada nákladů řízení rovněž nepřiznává. Soud vyšel ze zjištění, že žalobce a) je nezletilý, žalobkyně v důsledku jeho zdravotního postižení o nezletilého celodenně pečuje. Jediným živitelem rodiny, ve které je další dítě, je žalobce c). Rodina má zvýšené finanční výdaje spojené s péčí o žalobce a), související s opakovanými rehabilitacemi a lázeňskými pobyty. U žalobců tak jsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, proto nebylo ani jednomu z nich uloženo znalecký posudek uhradit. Na žalovanou, která měla ve věci plný úspěch, povinnost hradit náklady státu nepřechází. Protože soud při vyhlášení rozsudku omylem opomněl o nákladech státu rozhodnout, bylo vydáno samostatné usnesení, jehož písemné vyhotovení je obsaženo v písemném vyhotovení rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.