Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 185/2021-30

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jagošovou

ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 14 208 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 000 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 2 600 Kč, dále částky 1 800 Kč a částky ve výši

6 408 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 000 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu částky 2 600 Kč, dále částky 1 800 Kč a částky ve výši 6 408 Kč zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 3.8.2021 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 14 208 Kč sestávající z dluhu na jistině pohledávky ve výši 6 000 Kč, jednorázového poplatku za poskytnutí úvěru 6 408 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 2 600 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 800 Kč, přičemž právním titulem pro vznik těchto závazků byla smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 17.1.2020.

2. Ve věci bylo nejprve rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který žalovaný napadl odporem. Ve svém vyjádření žalovaný navrhl žalobu zamítnout z důvodu vysoké úrokové sazby, představované poplatkem za poskytnutí úvěru v částce 6 408 Kč, kterou považoval za rozpornou s dobrými mravy.

3. Protože účastníci, žalovaný konkludentně a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s  , pouze na základě těchto listinných důkazů, z nichž učinil následující skutková zjištění: před uzavřením smlouvy měl žalovaný možnost seznámit se s podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru, neboť mu žalobkyně poskytla potřebné předsmluvní informace (předsmluvní informace). Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 17.1.2020 se žalobkyně, jako podnikatel, zavázala poskytnout žalovanému, jako spotřebiteli, peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč oproti povinnosti žalovaného peněžní prostředky vrátit žalobkyni do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy, která byla na žádost dlužníka prodloužena do 2.6.2021. Společně s jistinou dluhu měl žalovaný vrátit i jednorázový poplatek ve výši 6 408 Kč (dle smlouvy). Pro případ prodlení žalovaného byla v  písm. c) smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a v  smlouvy ve výši 15 % z dlužné jistiny za nepeněžité porušení smlouvy. Vedle toho bylo ujednáno právo žalobkyně požadovat náhradu nákladů v souvislosti s vymáháním pohledávky, kdy odeslání první upomínky k úhradě dluhu bylo zpoplatněno částkou 450 Kč, odeslání druhé upomínky částkou 650 Kč a paušální náklady spojené s předáním pohledávky vymáhací agentuře ve výši 1 500 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru). Ohledně úvěruschopnosti žalovaného obsahovala smlouva o spotřebitelském úvěru prohlášení, v němž úvěrovaný prohlásil, že mu úvěrující poskytl náležité vysvětlení k tomu, aby úvěrovaný byl schopen posoudit, zda uzavíraná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci,“ dále, že nemá žádné závazky po lhůtě splatnosti a nebyly vůči němu vydány žádné exekuční tituly na peněžité plnění, a že má dostatečné příjmy na to, aby mohl úvěr splácet ( smlouvy o spotřebitelském úvěru, zejména písm. c), e), h) a 8.3 smlouvy o spotřebitelském úvěru). Odeslání ověřující platby 1 Kč bylo doloženo u označenou jako potvrzení o platbě (potvrzení o obdržení tuzemské platby). Poskytnutí částky 6 000 Kč na bankovní účet žalované bylo doloženo potvrzením o provedeném bankovním převodu ze dne 17.1.2020 (potvrzení o provedené platbě). První upomínka s výzvou k úhradě dluhu byla žalovanému odeslána dne 10.5.2021. Na základě této žalovaný dluh nesplnil, proto mu byly odeslány další dvě, a to s datem 22.6.2021 a následně pak s datem 13.7.2021 (upomínky k úhradě dluhu ze dne 10.5.2021, 22.6.2021, 13.7.2021).

4. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle , tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní.

5. Na základě provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovanému byly dne 17.1.2020 bezhotovostně poskytnuty peněžní prostředky v rozsahu částky 6 000 Kč, které se zavázal vrátit žalobkyni společně s poplatkem ve výši 6 408 Kč ve lhůtě, která mu byla na jeho žádost prodloužena do 2.6.2021. Žalovaný na dluh vůči žalobkyni ničeho neuhradil. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou dluhu byla sjednána smluvní pokuta, kterou žalobkyně požaduje dle čl. 7 odst. 2 smlouvy ve výši 1 800 Kč. V rámci smluvního ujednání bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu poplatků spojených s vymáháním, které žalobkyně prokázala ve výši

2 600 Kč (450 Kč + 650 Kč + 1 500 Kč). Žalovaný dluh neuhradil ani po opakovaném upomínání ze strany žalobkyně. Co se týkalo zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo prokázáno, že žalobkyně vycházela jen z prohlášeních žalovaného, jejichž znění bylo žalobkyní inkorporováno přímo do textu smlouvy o spotřebitelském úvěru. Jinými listinami nebylo zkoumání úvěruschopnosti žalovaného doloženo.

6. Po právní stránce hodnotil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:

7. S ohledem na dobu, kdy došlo k uzavření úvěrové smlouvy (17.1.2020) a vzhledem k tomu, že žalovaný při uzavření smlouvy vystupoval v postavení spotřebitele, posuzoval soud úvěrovou smlouvu podle , , v platném a účinném znění (dále jen o. z.) a podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1.12.2016 (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru).

8. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

10. Současně § 75 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovateli povinnost provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Odbornou péčí se podle , o ochraně spotřebitele, taková úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

11. V intencích projednávané věci měl soud za prokázané, že věřitel (žalobkyně) uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o.z. ve spojení se zvláštní úpravou vyplývající ze zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný při sjednávání smlouvy vystupoval s postavení spotřebitele. Předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru je však pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného totiž žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí, neboť důsledně nezkoumala schopnost žalovaného, jakožto dlužníka, úvěr splácet. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela pouze z jeho prohlášení, která byla součástí y označené jako úvěrová smlouva s datem 17.1.2020 a jejíž znění připravila sama žalobkyně. V daném případě byla totiž úvěrová smlouva uzavřena prostředky komunikace na dálku, vedle toho se jednalo o adhezní (formulářovou) smlouvu, jejíž obsah nemohl žalovaný jakkoli ovlivnit a uvedené prohlášení o jeho schopnosti úvěr řádně splácet byla předpřipravena žalobkyní, bez jakékoli ingerence žalovaného. V rozporu s ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru si žalobkyně prohlášení žalovaného nijak neověřovala, nedotazovala se žalovaného ani na výši jeho pravidelných výdajů, ani soudu v rámci unesení důkazního břemene nepředložila, že by ohledně majetkových poměrů žalovaného prováděla lustrace v dostupných evidencích. K řádnému splnění povinnosti věřitele stran zkoumání úvěruschopnosti dlužníků se opakovaně vyjadřoval Nejvyššího soudu ČR a dospěl k názoru, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle zákona o spotřebitelském úvěru, pokud vychází jen z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na této skutečnosti nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Za dostatečné zkoumání úvěruschopnosti dlužníka - spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. ). Následkem poskytnutí úvěru spotřebiteli, u něhož nebyla řádně zkoumána jeho úvěruschopnost, je neplatnost smlouvy, neboť podle zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Přestože žalovaný námitku nezkoumání úvěru schopnosti neuplatil, musel se jí soud zabývat z úřední povinnosti, protože bylo judikatorně dovozeno, že se v případě § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jedná o neplatnost absolutní, kterou soud zkoumá ex offo (k tomu např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12.12.2019 č.j. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018 sp. zn. a recentní usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 6.10.2021 sp. zn. a rovněž rozsudek SDEU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C číslo). Dospěl-li soud k závěru o neplatnosti smlouvy podle § 87 odst. 1 cit. zákona, vznesenou námitkou rozporu úroků s dobrými mravy se pro nadbytečnost nezabýval.

13. Je-li smlouva neplatná, odpadá právní důvod, na základě kterého si strany plnily (§ 2991 odst. 2 o.z.) a podle § 2991 odst. 1 o.z. platí, že ten kdo se na úkor jiného obohatil, musí ochuzenému obohacení vydat. Plnila - li strana bez existence platného závazku, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.). Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní plnění ve výši 6 000 Kč. Na úhradu závazků ze smlouvy žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Podle zásad o bezdůvodném obohacení ve spojení s dikcí § 87 odst. 1 věta poslední zákona o spotřebitelském úvěru, byl žalovaný zavázán povinností k vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru. Zákonný úrok z prodlení žalobkyně nepožadovala. (výrok I)

14. Protože byla smlouva o spotřebitelském úvěru shledána neplatnou, nezakládají neplatná ujednání o smluvní pokutě, poplatku za poskytnutí úvěru a nákladech souvisejících s vymáháním, právní důvod, na základě kterého by měl dlužník plnit. Proto byla žaloba v rozsahu těchto nároků zamítnuta. (výrok II)

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle zásady úspěchu ve věci dle Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 6 000 Kč a neúspěšná co do částky 10 800 Kč. Při takto vyjádřeném poměru byla žalobkyně v řízení převážně neúspěšná, proto by právo na náhradu nákladů řízení náleželo žalovanému. Tomu však v řízení žádné náklady nevznikly, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá. (výrok III)

16. Lhůtu k plnění ve výroku I. soud stanovil na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.