Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
6 C 252/2020-59
Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedou senátu JUDr. Ivanem Jordánem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 161 370 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 161 370 Kč
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 36 720 Kč od 8. 10. 2019 do zaplacení
a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 124 650 Kč od 29. 11. 2019 do zaplacení, to vše do 30-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení v částce 78 147,50 Kč k rukám advokátky anonymizováno jméno příjmení, se sídlem adresa, a to do 30-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 161 370 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 36 720 Kč od 8. 10. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 124 650 Kč od 29. 11. 2019 do zaplacení, to vše do 30-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení v částce 78 147,50 Kč k rukám advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], a to do 30-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 9. 7. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení
shora uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Tvrdil, že dne 1. 10. 2018 uzavřel s žalovaným nájemní smlouvu, ve které se žalovaný zavázal platit žalobci nájem a dále spotřebovanou energii a plyn. Energie za období od 1. 11. 2018 do 7. 11. 2019 byly žalovanému vyúčtovány fakturou číslo na částku 133 097 Kč, splatnou 28. 11. 2019; žalovaný na tuto fakturu stále dluží 124 650 Kč. Dále byl fakturou číslo ze dne 7. 10. 2019 znějící na částku 36 720 Kč vyúčtován žalovanému spotřebovaný plyn; na tuto fakturu dosud nebylo žalovaným ničeho uhrazeno. Celkový dluh tedy činí 161 370 Kč.
2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, když tvrdil, že žalovanou pohledávku žalobci již zaplatil, a to úhradou směnek, které pokrývaly dluh za energie a nájem za jeden měsíc.
3. Žalobce v replice uvedl, že směnky se vztahovaly k jinému dluhu žalovaného vůči žalobci, když směnky kryly pohledávky z titulu nezaplaceného nájemného a škod způsobených na pronajatých nemovitých věcech.
4. Účastníci učinili při jednání soudu dne 10. 5. 2021 nesporným, že žalovaný spotřeboval energie v rozsahu, který byl podkladem pro vystavené faktury.
5. Soud provedl dokazování výpovědi svědka, účastnickými výslechy žalobce i žalovaného,
a listinnými důkazy, z čehož učinil následující skutková zjištění:
6. Dne 1. 10. 2018 účastníci uzavřeli smlouvu o nájmu nebytových prostor, na základě které žalobce pronajal žalovanému nebytové prostory v domě adresa v k. ú. obec, které jsou blíže popsány v čl. II. smlouvy. Žalovaný se zavázal hradit žalobci nájemné 10 000 Kč měsíčně. Dále se žalovaný zavázal hradit náklady na spotřebovanou elektrickou energii, plyn, vodné a stočné, a to na základě pronajímatelem vystavené faktury.
7. Fakturou číslo ze dne 21. 11. 2019 žalobce vyúčtoval žalovanému spotřebu elektrické energie za období od 1. 11. 2018 do 7. 11. 2019, a to na částku 133 097 Kč se splatností 28. 11. 2019. Fakturou číslo ze dne 7. 10. 2019 žalobce vyúčtoval žalovanému spotřebovaný plyn na částku 36 720 Kč.
8. Předžalobní výzvou ze dne 22. 6. 2020 žalovaný vyzval žalovaného k dobrovolnému zaplacení dluhu. Téhož dne byla předžalobní výzva odeslána žalovanému, jak vyplývá z podacího lístku.
9. Žalovaný vystavil žalobci dne 29. 8. 2019 směnku znějící na částku 70 000 Kč se splatností 20. 11. 2019 v bydlišti žalobce. Dne 19. 8. 2019 vystavil žalovaný žalobci směnku na částku 100 000 Kč se splatností v bydlišti žalobce dne 15. 9. 2019.
10. Směnečným platebním rozkazem anonymizováno soudu v obec ze dne datum, který nabyl právní moci dne datum, byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci směnečný peníz 170 000 Kč spolu s úrokem a směnečnou sumou.
11. Dopisem ze dne 9. 1. 2020 žalobce vyzval žalovaného k proplacení směnek, které byly vystavené za účelem zálohy na nájmy a eventuální opravy, poškození pronajatých nebytových prostor.
12. Dopisy ze dne 29. 11. 2019 a 20. 1. 2020 žalobce vyzval žalovaného k úhradě nedoplatku za el. energie ve výši 124 650 Kč a za plyn ve výši 36 720 Kč.
13. Dopisem ze dne 6. 11. 2019 žalobce vypověděl žalovanému nájemní smlouvu, a to z důvodu neplacení nájemného, spotřebované energie a jejich záloh. Zároveň žalovaného vyzval k úhradě nedoplatku.
14. Ze sms komunikace účastníků vyplývá, že žalovaný byl v prodlení s platbami vůči žalobci.
15. Z výpovědi svědka jméno příjmení vyplývá, že byl přítomen schůzky účastníků, na které měly být řešeny dluhy žalovaného vůči žalobci. Dluhy měly vzniknout na elektřině, na nájmu a na plynu.
16. Z fotografií na č. l. 44 a násl. spisu byl zjištěn rozsah poškození objektu.
17. Navrhoval-li žalovaný v rámci jednání soudu den 3. 11. 2021 provedení dalších důkazů, pak soud jeho návrh zamítl a žalovaným navrhované důkazy neprovedl, když návrh na jejich provedení žalovaný učinil až v době po koncentraci řízení. Nadto třeba uvést, že žalovaným navrhované důkazy měly sloužit k prokázání termínu (září 2020) vystěhování se žalovaného z předmětných nemovitých věcí, tedy nikoli k tomu, zda žalovaný proplatil žalobci spotřebovanou elektrickou energii a plyn či zda vystavené a v řízení předložené směnky zajišťovaly právě tyto závazky. Žalovaným navrhované doplnění dokazování by tak bylo nadbytečné, neúčelné a nehospodárné.
18. Z takto provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém a právním stavu věci.
19. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
20. Podle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
21. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 1. 10. 2018 smlouvu o nájmu nebytových prostor, na základě které se žalobce zavázal přenechat k užívání žalovanému nebytové prostory specifikované ve smlouvě,
a žalovaný se naproti tomu zavázal hradit žalobci nájemné 10 000 Kč měsíčně a na základě faktur vystavených žalobcem dále spotřebovanou elektrickou energii, plyn, vodné a stočné. Fakturu na elektrickou energii žalobce vystavil žalovanému dne 21. 11. 2019, fakturu na plyn dne 7. 10. 2019, přesto ani jedna z těchto faktur nebyla dosud žalovaným v plné výši uhrazena. Poukazuje-li žalovaný na skutečnost, že fakturované částky žalobci uhradil skrze úhradu směnek znějících na celkovou částku 170 000 Kč a vystavených 19. 8. 2019 a 29. 8. 2019, pak z těchto směnek jakkoli nelze dovodit, že zajišťovali úhradu za spotřebovanou elektrickou energii a plyn. O opaku ostatně svědčí dopis žalobce ze dne 9. 1. 2020, kterým žalobce vyzval žalovaného k proplacení směnek vystavených za účelem zálohy nájmu a oprav nebytových prostor, nikoli za účelem proplacení spotřebované elektrické energie a plynu. Pochybnosti o pravdivosti tvrzení žalovaného nadto vzbuzuje také fakt toho, že předmětné směnky byly vystaveny dříve nežli faktury na úhradu elektrické energie a plynu, dokonce i splatnost směnek předchází datu vystavení faktury za elektřinu a v jednom případě pak i za plyn. Správný a logický postup by byl totiž takový, že by byly nejprve vystaveny faktury na zaplacení energií a plynu a až na tyto následně reagováno vystavením směnek. Pokud pak jde o rozsah spotřebovaných energií, pak soud vycházel z nesporných tvrzení účastníků o tom, že žalovaný spotřeboval energie v rozsahu, který byl podkladem pro vystavené faktury.
22. Pokud žalovaný v závěru jednání dne 3. 11. 2021 v době bezprostředně předcházející vyhlášení rozsudku uvedl, že výše vyúčtovaných energií není správná, pak soud k tomuto tvrzení nepřihlíží, neboť bylo provedeno po koncentraci řízení.
23. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
24. Nárok žalobce na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z., jejich výše z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
25. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení, má oporu v ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), kde se uvádí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl zcela úspěšný, byla mu tedy přiznána náhrada nákladů řízení, a to ve výši 6 455 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále byla úspěšnému žalobci přiznána náhrada za právní zastoupení advokátem, a to dle vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, ve znění změn a doplňků (dále jen„ advokátní tarif“) za 7 úkonů právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, za písemné podání žaloby a za vyjádření ze dne 9. 6. 2021 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, za účast advokáta u jednání soudu dne 8. 2. 2021, dne 10. 5. 2021 (3 započaté hodiny) a dne 3. 11. 2021 dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí dle ust. § 7 bod 5 ve spojení s § 8 odst. 1 advokátního tarifu 7 580 Kč. Dále žalobci byla přiznána náhrada za právní zastoupení advokátem za 1 úkon právní služby v sazbě 3 790 Kč, a to za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu. Za uvedené úkony byla tedy přiznána odměna v celkové výši 56 850 Kč. Za tyto úkony byl dále přiznán v souladu s ust. § 13 odst. 1 , 4 advokátního tarifu 8x režijní paušál v celkové výši 2 400 Kč. Žalobci rovněž přísluší 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Celkem tedy byly žalobci přiznány náklady řízení ve výši 78 147,50 Kč.
26. Soud uložil žalovanému povinnost uhradit dlužnou částku a náhradu nákladů řízení v prodloužené lhůtě splatnosti 30-ti dnů, a to s přihlédnutím k výši celkové dlužné částky.
27. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta, má oporu v ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.