Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
111 C 304/2021-48
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudcem Mgr. Otto Slavík ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 12 604,07 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 4 755,06 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 7 849,01 Kč za dobu od 19. 9. 2020 do 9. 1. 2021 a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 849,01 Kč za dobu od 19. 9. 2020 do 15. 3. 2021, se zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 849,01 Kč s úrokem ve výši 8,25 % ročně za dobu od 10. 1. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 16. 3. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 896 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 4 755,06 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 7 849,01 Kč za dobu od 19. 9. 2020 do 9. 1. 2021 a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 849,01 Kč za dobu od 19. 9. 2020 do 15. 3. 2021, se zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 849,01 Kč s úrokem ve výši 8,25 % ročně za dobu od 10. 1. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 16. 3. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 896 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou doručenou soudu dne 9. 6. 2021 se domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 12 604,07 Kč s úrokem z částky 7 849,01 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od 19. 9. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 849,01 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od 19. 9. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr v limitu částky 8 000 Kč, kterou byl žalovaný oprávněn čerpat opakovaně, žalovaný vyčerpal celkem částku 159 040,26 Kč, do splatnosti úvěru splatil částku 163 280,93 Kč. Pohledávku tvoří neuhrazená jistina, úroky, úroky z prodlení, poplatek za vedení úvěru, pojištění a náklady upomínání. Žalovaný dluh nezaplatil ani po odeslání předžalobní výzvy. Podáním ze dne 21. 10. 2021 vzala žalobkyně žalobu zpět v rozsahu částky 4 755,06 Kč, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 7 849,01 Kč za dobu od 19. 9. 2020 do 9. 1. 2021 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 849,01 Kč za dobu od 19. 9. 2020 do 15. 3. 2021 s odůvodněním, že v žalobě chybně požadovala k zaplacení o 2 269,17 Kč více, než měla ke dni podání žaloby nárok, žalovaný následně ke dni 18. 10. 2021 na žalovaný dluh zaplatil žalobkyni částku 3 000 Kč, po započtení úhrady činil dluh žalovaného částku 7 849,01 Kč s úrokem od 10. 1. 2021 do zaplacení a úrokem z prodlení od 16. 3. 2021 do zaplacení.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. K jednání nařízenému na den 4. 11. 2021 se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Zástupce žalobkyně se z účasti u jednání omluvil, žalovaný nikoliv. Zásilka obsahující žalobu i předvolání k jednání byla žalovanému doručena dne 7. 10. 2021 do vlastních rukou, zásilku si žalovaný osobně převzal na adrese adresa žalovaného. Protože věc bylo možno projednat a rozhodnout i v nepřítomnosti účastníků řízení, rozhodl soud podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) tak, že bude jednáno v jejich nepřítomnosti, a věc projednal a rozhodnul.
3. Soud ve věci provedl dokazování přečtením úvěrové smlouvy, posouzením úvěruschopnosti, úvěrových podmínek, výpisem pohybů na bankovním účtu žalovaného, ceníkem plateb spojených s úvěrem, výpisem pohybů na úvěrovém účtu, předžalobní výzvou a dokladem odeslání výzvy. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav. Žalovaný jako klient dne datum písemně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřel s žalobkyní jako bankou smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr, úvěrový limit činil částku 8 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru až do výše smluveného limitu, úrok z úvěru byl dohodnut ve výši 16,9 % ročně, žalovaný byl povinen splácet úvěr měsíčními splátkami po 400 Kč z aktuální výše dlužné částky. Nedílnou součástí smlouvy bylo sjednání pojištění pro případ smrti, invalidity, pracovní neschopnosti či ztráty zaměstnání, nedílnou součástí byly i všeobecné obchodní podmínky a ceník, účinné ke dni uzavření smlouvy. Žalovaný o poskytnutí úvěru požádal přes interní klientské centrum, na žádosti uvedl příjem ve výši 14 493 Kč, což pracovník žalobkyně zkontroloval na základě příchozích transakcí na účet klienta vedený u žalobkyně. Klient na žádosti uvedl výdaje ve výši 0 Kč. Žalobkyně stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na 5 870 Kč. Žalobkyně zároveň stanovila hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu, který v případě žalovaného činil 5,64 % po poskytnutí úvěru. Žalovaný na žádosti uvedl splátky mimo žalobkyni ve výši 0 Kč. Žalobkyně dotazem do centrálního registru dlužníků a vlastních systémů zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti kontokorentní úvěr v žalobkyně s limitem 5 000 Kč a s orientační splátkou 417 Kč. Splátka nového úvěru činila 400 Kč. Nové splátkové zatížení tedy činilo 818 Kč. Žalobkyně učinila závěr, že příjem žalovaného byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Žalovaný celkem vyčerpal částku 159 040,26 Kč, žalobkyni vznikl nárok na úroky v částce 2 738 Kč, cenu za využití účtu anonymizována tři slova v částce 6 300 Kč, pojistné ve výši 1 913 Kč a náklady spojené s prodlením ve výši 3 600 Kč. Do 18. 9. 2020 zaplatil žalovaný částku 163 280,93 Kč, k úhradě mu zbyl dluh ve výši 10 334,90 Kč. Žalovaný dne 18. 10. 2021 zaplatil na dlužnou částku 3 000 Kč, přičemž žalobkyně částku ve výši 2 084 Kč započetla na dlužné poplatky, částku ve výši 401,89 Kč na smluvní úroky do splatnosti, částku ve výši 199,24 Kč na 8,25% roční úrok za dobu ode dne 19. 9. 2020 do 9. 1. 2021 a částku ve výši 314,87 Kč na zákonný úrok z prodlení za dobu ode dne 19. 9. 2020 do 15. 3. 2021 ve výši 8,25 % ročně. Předžalobní upomínkou ze dne 19. 5. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu do 3. 6. 2021, výzva byla žalovanému osobně doručena dne 26. 5. 2021. Z provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry.
4. Skutkový stav soud posoudil tak, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně prokázala, že uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, která má všechny náležitosti dle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Strany si mezi sebou sjednaly úvěrový rámec ve výši 8 000 Kč s možností opakované výplaty, žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr spolu se smluvními úroky v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, kdy jednotlivé splátky nebyly hrazeny v termínu a ve sjednané výši. Úvěrujícímu proto vzniklo právo postupovat v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami tvořícími nedílnou součást smluvního vztahu a úvěr předčasně zesplatnit. Žalovaný netvrdil, že by ke dni rozhodnutí soudu dluh v celkové výši 7 849,01 Kč, tvořený součtem jistiny a úroků, již uhradil, proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku ve výši tvrzené žalobkyní dle § 160 odst. l o. s. ř. o. s. ř. v zákonné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud rovněž žalovanému uložil dle § 2395 o. z. povinnost zaplatit žalobkyni smluvní úrok z dlužené části, kdy jeho měsíční výše vyplývá z úvěrových podmínek. V důsledku prodlení žalovaného se splacením úvěru rovněž žalobkyni vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z., výše úroku z prodlení byla dána dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 96 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. bylo řízení v rozsahu zpětvzetí zastaveno.
5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 , § 142a odst. 1 a § 146 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně tím, že vzala žalobu o částku 2 269,17 Kč zpět, aniž by v této výši šlo o plnění žalovaným, byla v rozsahu této částky procesně neúspěšná. Neúspěch žalobkyně činil ve vztahu k žalované částce 18 %, tudíž žalobkyni vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 64 % vzniklých výdajů (úspěch 82 % mínus neúspěch 18 %). Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a paušální náhrada hotových výdajů žalobkyně dle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve znění od 1. 7. 2015 ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. , kdy za jeden úkon náleží náhrada 300 Kč, za celkem dva úkony (sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) náleží náhrada celkem ve výši 600 Kč. Žalobkyni byly proto přiznány k náhradě náklady řízení ve výši 896 Kč (64 % z částky 1 400 Kč).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.