Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 185/2021-49

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 9.180,71 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 111,99 Kč, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 111,99 Kč od 29. 6. 2019 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 140,77 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se pro částku 927,95 Kč, částku 5 762,78 Kč označenou jako kapitalizovaný úrok a zákonný úrok z prodlení přesahující zákonný úrok z prodlení přiznaný ve výroku I. zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 164 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 111,99 Kč, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 111,99 Kč od 29. 6. 2019 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 140,77 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se pro částku 927,95 Kč, částku 5 762,78 Kč označenou jako kapitalizovaný úrok a zákonný úrok z prodlení přesahující zákonný úrok z prodlení přiznaný ve výroku I. zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 164 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 039,94 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu ve výši 3 140,77 Kč. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že dne 28. 4. 2018 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční hotovost ve výši 12 000 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za sjednání úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli zaplatit částku 21 812 Kč ve 14 měsíčních splátkách, přičemž poslední splátka byla splatná dne 19. 5. 2019. Žalovaný svůj závazek nesplnil řádně a včas, když uhradil pouze částku 11 300,01 Kč právnická osoba postoupila dne 21. 12. 2020 pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Dlužná částka je tvořena jistinou ve výši 6 039,94 Kč, částkou označenou v žalobě jako kapitalizovaný úrok ve výši 5 762,78 Kč (tj. nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 296,80 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 601,12 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 533,68 Kč, inkasní poplatek ve výši 1 040,45 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok za dobu od 29. 6. 2019 do 30. 11. 2020 ve výši 1 290,73 Kč), kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 838,97 Kč účelně vynaloženými náklady na vymáhání ve výši 651 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 6 039,94 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení. Žalobkyně dále požaduje uhradit smluvní pokutu za prodlení žalovaného ve výši 3 140,77 Kč (tj. 0,1 % denně z částky 6 039,94 Kč za dobu od 29. 6. 2019 do 30. 11. 2020).

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení , (dále jen ), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

3. Dle ustanovení , , spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle a 2 kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

4. Dle ustanovení , , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Dle ustanovení , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

6. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Dle ustanovení § 122 odst. 2, 3 zákona o spotřebitelském úvěru, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

8. Dle ustanovení , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle ustanovení , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle ustanovení , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je

11. Z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 28. 4. 2018 soud zjistil, že žalovanému byly poskytnuty informace o základních vlastnostech spotřebitelského úvěru, jeho nákladech a dalších skutečnostech. Ze žádosti o úvěr ze dne 28. 4. 2018, pracovní smlouvy žalovaného a výplatních lístků za únor 2018 a březen 2018 soud zjistil, že žalovaný požádal společnost právnická osoba o poskytnutí úvěru ve výši 12 000 Kč na 14 měsíců, kdy bude tento úvěr splácet měsíční splátkou ve výši 1 558 Kč, kdy první splátka bude zaplacena v měsíci dubnu. Dále žalovaný v žádosti o úvěr uvedl svůj zaměstnanecký status a vyjádřil se ke svým příjmům a výdajům, kdy žalovaný bydlí u rodičů, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnaný u název zaměstnavatele s příjmem 15 000 Kč měsíčně, přičemž jeho měsíční výdaje činí 3 000 Kč na bydlení a energie a 1 000 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady, použitelný měsíční příjem tak činí 11 000 Kč. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 28. 4. 2018 vyplývá, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba ujednání, ve kterém se právnická osoba (dále jen jako„ věřitel“) zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli: úrok ve výši 1 155 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 5 400 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 097 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti žalovaného (inkasní poplatek) ve výši 2 160 Kč, celkové náklady spotřebitelského úvěru tak činí 21 812 Kč. Spotřebitelský úvěr představuje neúčelový hotovostní úvěr s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se zavázal zaplatit celkovou dlužnou částku 21 812 Kč ve 14 splátkách, kdy výše splátky činí 1 558 Kč, přičemž první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy o úvěru a každá další splátka do úplného splacení celkové dlužné částky je splatná do měsíce po datu splatnosti splátky předchozí, veškeré platby se žalovaný zavázal činit v hotovosti zmocněné osobě. Žalovaný podpisem této smlouvy potvrdil, že od věřitele převzal v místě jeho bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Smluvní strany se dohodly, že v případě porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas, je dlužník povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná dne následujícího po dni takového prodlení. Dále je žalovaný povinen v případě svého prodlení zaplatit zákonný úrok z prodlení, kdy úrokem z prodlení bude úročena jak jistina spotřebitelského úvěru, tak splatný nezaplacený úrok. Dle prohlášení dlužníka, jež je součástí smlouvy, v případě, že žalovaný bude hradit pouze část splátky nebo bude v prodlení, budou jeho dluhy ze smlouvy použity nejdříve na úhradu za poskytnutí úvěru, pak nákladů na vyhodnocení úvěru, inkasního poplatku, úroků a jistiny úvěru, úroků z prodlení a na závěr na úhradu smluvních pokut. Dle prohlášení dlužníka v případě prodlení dlužníka budou plnění použity nejdříve na úhradu za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru, inkasní poplatek, úroky, jistinu, úroky z prodlení a následně na smluvní pokutu. Dle prohlášení dlužníka činí zápůjční úroková sazba při 14 splátkách 15 % ročně. Z výpisu z úvěrové smlouvy žalovaného vyplývá, že původní výše dluhu činila 21 812 Kč, celkový aktuální dluh činí 10 511,99 Kč, žalovaný tedy uhradil částku 11 300,01 Kč. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky soud zjistil, že pověřený pracovník věřitele učinil celkem od února do dubna 2021 celkem čtyři cesty na kontaktní adresu dlužníka. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, potvrzení o zaplacení ze dne 6. 1. 2021, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2021, vyplývá, že věřitel postoupil pohledávku za žalovaným žalobkyni. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 15. 3. 2021, včetně podacího archu vyplývá, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil ho na možnost jejího soudního vymáhání.

12. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi věřitelem a žalovaným bylo po posouzení úvěruschopnosti žalovaného uzavřeno ujednání, ve kterém se věřitel zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše 12 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úrok ve výši 1 155 Kč a další náklady spotřebitelského úvěru (poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 400 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 097 Kč a inkasní poplatek ve výši 2 160 Kč). Žalovaný částku 12 000 Kč převzal v hotovosti ke dni podpisu smlouvy o úvěru. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně zaplatil pouze částku 11 300,01 Kč.

13. Mezi věřitelem a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle ustanovení , když se věřitel zavázal žalovanému poskytnout finanční prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal tyto poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit úroky. Věřitel splnil podmínku ustanovení spotřebitelského úvěru, když posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet. V řízení bylo prokázáno, že finanční prostředky byly žalovanému skutečně poskytnuty, a to v hotovosti ke dni podpisu smlouvy o úvěru. Žalovaný tak byl povinen poskytnuté finanční prostředky vrátit tak, jak se k tomu ve smlouvě zavázal. Žalovaný však zaplatil pouze 11 300,01 Kč, s ostatními úhradami se dostal do prodlení. Žalovaný tak je povinen zaplatit žalobkyni, na kterou pohledávka přešla zbytek poskytnuté jistiny.

14. Vzhledem k tomu, že žalovaný, který je fyzickou osobou, vystupoval při uzavírání a plnění smlouvy o úvěru s podnikatelem mimo rámec své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti i mimo rámec samostatného výkonu svého povolání, tj. jako spotřebitel, a právní předchůdkyně žalobkyně v tomto smluvním vztahu vystupovala v rámci své podnikatelské činnosti, kdy se mimo jiné zabývá poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelského úvěru, tj. jako podnikatel, je nutné aplikovat ustanovení právního řádu sloužící k ochraně spotřebitele, který v daném smluvním vztahu vystupuje jako slabší strana.

15. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývaný„ rychlý“ spotřebitelský úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by půjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s jejich osobou. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.

16. Mezi věřitelem a žalovaným byly sjednány úroky, a to pevnou částkou ve výši 1 155 Kč. Sjednání úroků u smlouvy o úvěru přímo považuje za jednu z podstatných náležitostí. Úrok ve výši 1 155 Kč odpovídá asi 8,25 % úroku ročně za dobu trvání smlouvy při řádném splácení. Průměrná úroková sazby se pohybovala v měsíci dubnu 2018 okolo 8,32 % ročně (údaje čerpány z www.cnb.cz). Soud proto shledává výši sjednaných úroků za přiměřenou, resp. takové ujednání za platné, nárok žalobkyně na úhradu úroků tak soud považuje za oprávněný a žalovaný je povinen tento úrok zaplatit.

17. Dále žalobkyně požaduje postoupený smluvní úrok z úvěru ve výši 15 % ročně z částky 6 039,94 Kč za období po splatnosti úvěru, tj. od 29. 6. 2019 do 30. 11. 2020 ve výši 1 290,73 Kč. Výše tohoto úroku má dle žalobkyně vyplývat z prohlášení dlužníka obsaženého ve smlouvě o úvěru, kdy při délce splatnosti na 14 měsíců má činit úrok 15 % ročně. Bližší pravidla pro uplatnění tohoto úroku však uvedena nejsou, není zde ani uvedeno, jaký je vztah mezi pevně stanoveným úrokem ve výši 1 155 Kč a úrokem 15 % ročně. S ohledem na skutečnost, že úrok ve výši 15 % ročně nebyl uveden v samotné části smlouvy o úvěru, ale až v prohlášení dlužníka, kdy dle smluvních ujednání se má jednat o úvěr s pevně stanovenou výpůjční úrokovou sazbou (tj. úrok kapitalizovaný), kdy není vůbec zřejmé, za jakých podmínek se úrok ve výši 15 % ročně uplatní, za absolutně neplatné, pro rozpor s dobrými mravy.

18. Ve smlouvě o úvěru bylo dále uvedeno, že se žalovaný zavazuje zaplatit náklady na vyhodnocení úvěrového případu (náklady na vyhodnocení úvěru) ve výši 1 097 Kč. Je skutečností, že ze smlouvy o úvěru nevyplývá, o jaké konkrétní náklady se jedná. Z názvu těchto nákladů se dá usuzovat, že jsou to náklady, jež měla právní předchůdkyně žalobkyně spojené s posouzením majetkových poměrů žalovaného a jeho úvěruschopnosti, jakož i náklady spojené s evidencí jednotlivých plateb žalovaného a jejich započtení na celkovou dlužnou částku. Soud dospěl k závěru, že ujednání o zaplacení poplatku za takovou činnost není sám o sobě v rozporu s dobrými mravy a takové ujednání je přípustné, a proto je žalovaný povinen žalobkyni nesplacenou část poplatku zaplatit.

19. Žalobkyně dále požadovala ve smlouvě uhradit úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 5 400 Kč. Soud tento nárok žalobkyně posoudil jako nedůvodný za situace, kdy kromě této úplaty byly ve smlouvě rovněž sjednány úroky v kapitalizované výši 1 155 Kč. Úroky představují tzv.„ cenu peněz“, tj. odměnu původnímu věřiteli za poskytnutí peněžních prostředků. Poplatek za poskytnutí úvěru tak je jen další odměnou za„ tutéž službu“, tedy odměnu za poskytnutí peněžních prostředků. Postup původního věřitele, tedy rozdělení téhož nároku (odměny za poskytnutí úvěru) do dvou odlišných položek (při současné náhradě ostatních nákladů spojených s úvěrem prostřednictvím jiných poplatků) ale i výši této úplaty, která tvoří 45 % jistiny, se dle názoru soudu zjevně příčí dobrým mravů. Proto soud považuje ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru za absolutně neplatné (§ 588 o. z.). Žalovaný tak není povinen částku poplatku za poskytnutí úvěru zaplatit.

20. Smluvní strany si dále ujednaly poplatek za inkaso plateb v hotovosti přímo v bydlišti žalovaného (inkasní poplatek) ve výši 2 600 Kč. Ve smlouvě bylo ujednáno, že při hotovostním režimu bude žalovaný jednotlivé splátky hradit v hotovosti v místě svého bydliště k rukám věřitele nebo jím zmocněné osoby. Zmocněná osoba pak při převzetí splátky měla vystavit žalovanému potvrzení o převzetí splátky úvěru. Žalovaný tak je v souladu se smluvním ujednáním tento inkasní poplatek zaplatit.

21. Smluvní pokuta byla ujednána v rámci smlouvy o úvěru, jedná se tak o ujednání smluvní. Smluvní pokuta plní funkci utvrzení dluhu, která posiluje (utvrzuje) postavení věřitele (úvěrujícího), přičemž je koncipována jako paušalizovaná náhrada škody – dojde-li tedy k porušení smluvní povinnosti smluvní pokutou utvrzené, není povinností úvěrujícího prokazovat případný vznik škody či její výši, ale nárok na zaplacení smluvní pokuty je v takovém případě dán. Smluvní pokuta byla konkrétně sjednána ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná dne následujícího po dni takového prodlení. Soud v souladu se zněním § 1813 podrobil ustanovení o smluvní pokutě testu přiměřenosti. Soud dospěl k závěru, že žalovaný skutečně porušil smluvní ujednání, když řádně neplatil jednotlivé splátky, a proto je povinen smluvní pokutu uhradit. Výše smluvní pokuty se jeví jako přiměřená a je požadována v souladu s ustanovením § 122 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je žalovaný povinen smluvní pokutu uhradit.

22. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalovaný měl žalobkyni, na kterou pohledávka přešla, uhradit celkem částku 16 412 Kč (tj. jistinu 12 000 Kč, úrok 1 155 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 097 Kč a úrok 2 160 Kč), neboť dle názoru soudu je ujednání o úhradě poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 400 Kč v rozporu s dobrými mravy. Jestliže žalovaný na spotřebitelský úvěr uhradil částku 11 300,01 Kč, je žalovaný povinen žalobkyni, na kterou pohledávka přešla, zaplatit částku 5 111,99 Kč (tj. 16 412- 11 300,01 Kč). Soud proto žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl. Z poskytnuté úhrady ve výši 11 300,01 Kč tak byl zcela uhrazen úrok, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek, zbývá tak uhradit pouze jistinu ve výši 5 111,99 Kč. Soud dále zamítl požadavek žalobkyně na úhradu úroku ve výši 15 % ročně, který byl kapitalizován na částku 1290,73 Kč, neboť tento úrok nebyl platně sjednán. Dlužná částka měla být uhrazena do 28. 6. 2019, ode dne následujícího se tak žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžité částky, a je dle ustanovení povinen zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení, avšak pouze z částky 5 111,99 Kč. Žalovaný je dále povinna zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady vymáhání ve výši 651 Kč. Pokud jde o smluvní pokutu, tato byla mezi účastníky platně sjednána a žalovaný je povinen smluvní pokutu ve výši 3 140,77 Kč zaplatit.

23. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 56 %, naopak v rozsahu 44 % byl úspěšný žalovaný (počítáno včetně příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku). Úspěch žalobkyně tak činí 12 %. Na nákladech řízení by žalobkyni při plném úspěchu náležela dle ustanovení advokátního tarifu částka 1 368 Kč (tj. 2,5 x 200 Kč, 3 x 100 Kč paušál, DPH 189 Kč a soudní poplatek 400 Kč). Žalobkyni tak náleží 12 % náhrady nákladů řízení, tedy částka 164 Kč.

24. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení .

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.