Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 85/2019-91

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Alešem Vylamem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa

o zaplacení částky 123 057 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 97 473,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 97 473,20 Kč od 24. 2. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud žalobu pro částku 25 583,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 25 583,80 Kč od 24. 2. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 3 296 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 97 473,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 97 473,20 Kč od 24. 2. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Soud žalobu pro částku 25 583,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 25 583,80 Kč od 24. 2. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 3 296 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhá částky 123 057 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 123 057 Kč od 24. 2. 2019 do zaplacení. Žalobce je vlastníkem bytového domu v obec, anonymizováno ulice a číslo. Byt číslo žalobce pronajímal jméno příjmení, po jehož smrti dne datum byl nově pronajímán dle nájemní smlouvy ze dne datum jméno příjmení, a to na dobu neurčitou. jméno příjmení zemřela datum. Jejím jediným dědicem byl pozůstalý syn – žalovaný. Žalovaný užíval po smrti jméno příjmení, to je od datum, byt bez právního důvodu. Protože žalovaný předmětný byt užíval a přes výzvu žalobce jej nevyklidil, domohl se žalobce jeho vyklizení soudní cestou (předání bytu datum). V době od listopadu 2014 do března 2016 tedy užíval byt bez právního důvodu, a dluží žalobci náhradu za užívání bytu, stejně tak plnění spojená s užíváním bytu v celkové výši 123 057 Kč (náhrada v hodnotě nájemného 88 474 Kč, plnění spojená s užíváním bytu 34 583 Kč). Konkrétně se jedná o částku 3 627 Kč náhrada v hodnotě nájemného za měsíc 11/ 2014, když žalovaný uhradil na částku 4 587 Kč částku 960 Kč; dále o částku 4 587 Kč náhrada v hodnotě nájemného za měsíc 12/ 2014, částku 6krát 4 587 Kč náhrada v hodnotě nájemného za měsíce 1-6/2015, částku 6krát 4 999 Kč náhrada v hodnotě nájemného za měsíce 7-12/2015, částku 2krát 8 295 Kč za měsíce 1-2/ 2016 a částku 6 154 Kč náhrada v hodnotě nájemného za měsíc 3/ 2016, tj. celkem náhrada v hodnotě nájemného za období od 11/ 2014 do 3/ 2016 částka 88 474 Kč. Dále se jedná o náhradu za plnění spojená s užíváním bytu (konkrétně teplo na vytápění a teplá voda), kdy měsíčně se jednalo o předepsané zálohy 2 137 Kč, z toho 1 887 Kč na teple na vytápění a 250 Kč na teplé vodě; zde soud dodává, že žalobce přes opakovanou výzvu soudu nebyl soudu schopen zcela přesně uvést, kolik na tomto požaduje, když se nebylo možno„ dopočítat“ žalované částky ve vztahu k tvrzeným předpisům na teple a teplé vodě, ve vyjádření ze dne 1. 9. 2020 ve spojení s vyjádřením ze dne 19. 3. 2021 žalobce uvedl, že dlužné služby jsou za období 11/ 2014 – 3/ 2016 v částce 2 137 Kč měsíčně, vyjma 3/ 2016, kdy se jedná o částku 1 585 Kč, ale při součtu těchto tvrzených částek by se jednalo o 35 777 Kč a nikoli 34 583 Kč, tuto nepřesnost soud uvažuje i v souvislostech částečného zpětvzetí žaloby podáními ze dne 19. 3. 2021 a 22. 6. 2021; proto soud nadále při přepočtu žalované částky z hlediska důvodnosti uvažoval na náhradě za plnění spojená s užíváním bytu, tedy teple a teplé vodě, pro měsíce 11/ 2014 až 2/ 2016 částku 2 137 Kč a pro měsíc 3/ 2016 toliko částku 391 Kč, k tomu dále). Uvedené částky představují bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Nájemné včetně záloh na plnění spojená s užíváním bytu bylo splatné do konce kalendářního měsíce, za které se nájemné a zálohy na služby hradí. Náhrada v hodnotě nájemného je určena dle výše, kterou by hradil řádný nájemce, se zohledněním obvyklé výše daném v místě a čase, zálohy na služby jsou stanoveny dle očekávané spotřeby a počtu osob v bytě, uvedeno na evidenčním listě, vyúčtování záloh je prováděno za uplynulý kalendářní rok do 30. 4. následujícího roku, nedoplatky jsou splatné do 31. 8. následujícího roku. Za plnění spojená s užíváním bytu platil žalobce jednotlivým dodavatelům. Doporučeným dopisem ze dne 7. 2. 2019 žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky, žalovaný ničeho neuhradil. Úrok z prodlení žalobce požaduje ode dne následujícího po doručení výzvy k plnění.

2. Žalovaný se na výzvu soudu ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek , (dále jen „ “), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Z nájemní smlouvy podepsané jméno příjmení, narozenou dne datum, dne 18. 6. 2012 soud zjistil, že touto smlouvou měl být s žalobkyní sjednán nájem bytu č. 4, o velikosti 3+1, nacházejícího se v 3. NP bytového domu adresa, anonymizována tři slova ulici ulice v obec, část územní celek. Nájem se sjednává s účinností od úmrtí jméno příjmení dne 1. 5. 2012 na dobu neurčitou (byt byl jméno a jméno příjmení předán dle zápisu ze dne 9. 9. 1974). Sjednané měsíční nájemné činí 110 Kč m2, způsob výpočtu výše nájemného a měsíčních záloh na jednotlivé služby spojené s užíváním bytu je uveden v evidenčním listě, který je nedílnou součástí smlouvy. Výše záloh bude stanovena pronajímatelem s ohledem na očekávanou spotřebu, počet osob v bytě a dle právní úpravy. Dle evidenčního listu ze dne 18. 6. 2012 k číslu bytu 4 je měsíční částka k úhradě 7 097 Kč, z toho nájemné 4 532 Kč, za vybavení bytu 55 Kč, a ve zbytku se jedná o výměr úhrad za užívání bytu (vodné - stočné, úklid, teplo, spol. el., ohřev TUV, výtah, STA). Podpis žalobce na nájemní smlouvě je datován dne 20. 7. 2012. Žalobce dále doložil evidenční listy k uvedenému bytu platné od 1. 11. 2014, 1. 7. 2015, 1. 1. 2016, 1. 3. 2016, které jsou adresované žalovanému, avšak ani jeden z nich není žalovaným podepsán (tedy není potvrzeno jeho převzetí). Dle evidenčního listu ze dne 1. 11. 2014 k číslu bytu 4 je měsíční částka k úhradě 6 724 Kč, z toho nájemné 4 587 Kč a 2 137 Kč služby celkem – z toho 1 887 Kč teplo a 250 Kč teplá voda. Dle evidenčního listu ze dne 1. 7.2015 k číslu bytu 4 je měsíční částka k úhradě 7 136 Kč, z toho nájemné 4 999 Kč a 2 137 Kč služby celkem – z toho 1 887 Kč teplo a 250 Kč teplá voda. Dle evidenčního listu ze dne 1. 1. 2016 k číslu bytu 4 je měsíční částka k úhradě 10 432 Kč, z toho nájemné 8 295 Kč a 2 137 Kč služby celkem – z toho 1 887 Kč teplo a 250 Kč teplá voda. Dle evidenčního listu ze dne 1. 3. 2016 k číslu bytu 4 je měsíční částka k úhradě 10 432 Kč, z toho nájemné 8 295 Kč a 2 137 Kč služby celkem – z toho 1 887 Kč teplo a 250 Kč teplá voda.

4. Žalobce doložil výpis z Katastru nemovitostí, a to list vlastnictví číslo pro územní celek, anonymizováno obec, prokazující jeho vlastnictví bytového domu adresa, anonymizována čtyři slova ulice v obec, část územní celek.

5. Dle usnesení Městského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2013, č. j. číslo jednací, je jediným dědicem jméno příjmení, zemřelé dne datum, syn celé jméno žalovaného (žalovaný).

6. Dle ročního vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním prostoru ulice a číslo, byt č. 4, za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014, činí teplo 12 416 Kč (za rok) a teplá voda 2 222 Kč (za rok), toto byla vyúčtovaná spotřeba pro dotčený byt. Při přepočtu se tak jedná o 1 034,70 Kč měsíčně na teple, přičemž základní složka z toho představuje 40 %, a to je 413,90 Kč, a 185,20 Kč na teplé vodě měsíčně, přičemž základní složka představuje 30 %, a to je 55,60 Kč. Ve zbytku se jedná o složku spotřební.

7. Dle ročního vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním prostoru ulice a číslo, byt č. 4, za období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015, činí teplo 13 472 Kč (za rok) a teplá voda 2 046 Kč (za rok), toto byla vyúčtovaná spotřeba pro dotčený byt. Při přepočtu se tak jedná o 1 122,70 Kč měsíčně na teple, přičemž základní složka z toho představuje 40 %, a to je 449 Kč, a 170,50 Kč na teplé vodě měsíčně, přičemž základní složka představuje 30 %, a to je 51,20 Kč. Ve zbytku se jedná o složku spotřební.

8. Dle ročního vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním prostoru ulice a číslo, byt č. 4, za období od 1. 1. 2016 do 23. 3. 2016 (datum vyklizení, jedná se o 83 dnů), činí teplo 4 711 Kč a teplá voda 2 148 Kč, toto byla vyúčtovaná spotřeba pro dotčený byt. Při přepočtu se tak jedná o 1 759,50 Kč za leden, 1 646 Kč za únor, 1 305,50 Kč za březen do 23. 3., na teple, přičemž základní složka z toho představuje 30 % (od 1. 1. 2016 se použije nová vyhláška), a to je pro leden 527,90 Kč, pro únor 493,80 Kč, pro březen 391,70 Kč, ve zbytku se jedná o složku spotřební. A dále se při přepočtu jedná o 802,90 Kč za leden, 751,10 Kč za únor, 594 Kč za březen do 23. 3., na teplé vodě, přičemž základní složka z toho představuje 30 %, to je pro leden 240,90 Kč, pro únor 225,30 Kč, a pro březen 178,20 Kč na teplé vodě. Ve zbytku se jedná o složku spotřební.

9. Upomínkou ze dne 7. 2. 2019 žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky s upozorněním na možné soudní vymáhání, výzva byla žalovanému zaslána na adresu adresa žalovaného. Žalovaný si zásilku nepřevzal, ale byla uložena u doručujícího orgánu do 22. 2. 2019.

10. Z řízení sp. zn. spisová značka, které bylo vedeno u zdejšího soudu a jehož účastníci jsou totožní a v totožném procesním postavení jako v tomto řízení, a ve kterém bylo dne datum pravomocně rozhodnuto, soud zjistil, že žalovaný se osobně dostavil k jednáním dne 12. 5. 2017, 21. 7. 2017 a 18. 9. 2017. Dle výpovědi žalovaného se tento dlouhodobě zdržoval pracovně v Itálii, a to až do roku 2016. Z odůvodnění rozsudku ze dne 22. 9. 2017, č. j. číslo jednací, se podává, že nemohlo dojít k platnému uzavření nájemní smlouvy k předmětnému bytu mezi žalobkyní a jméno příjmení, když tato smlouvu o nájmu podepsala dne datum, avšak dříve než byla smlouva podepsána žalobcem, dne 26. 6. 2012 zemřela. Žalobce podepsal nájemní smlouvu až dne 20. 7. 2012. Soud však dospěl k závěru, že jméno příjmení byla nepochybně nájemkyní předmětného bytu na základě Zápisu o dohodě a odevzdání a převzetí bytu ze dne 9. 9. 1974 ve spojení s úmrtím jejího manžela jméno příjmení dne 30. 4. 2012, a to podle , (platný a účinný do 31. 12. 2013). Veškerý majetek po zemřelé jméno příjmení zdědil žalovaný, jakožto jediný dědic (usnesení Městského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2013, č. j. číslo jednací). Z výslechu jméno příjmení soud zjistil, že byt zůstal po smrti jméno příjmení prázdný, nikdo v něm nebydlel, a že žalovaný začal byt po úmrtí matky vystěhovávat, přičemž v bezprostředně krátké době po jejím úmrtí došlo také k zastavení vody (asi od 27. 6. 2012), a odhlášení plynu a elektřiny. Žalovaný však byt zcela bez rozumného důvodu nevyklidil a žalobce se jeho vyklizení domohl až soudní cestou (rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 29. 1. 2015, č. j. číslo jednací). V rámci zjištění, pokud jde o požadavek žalobce na nájemné, soud uzavřel, že to byl žalovaný, kdo neumožnil žalobci předmětný byt užívat, klíče nepředal a žalobce nemohl pronajmout byt jinému nájemci, kdy ničemu nebránilo, aby bezprostředně po úmrtí matky v řádu dnů či týdnů byt vyklidil. Pokud jde o dodávky teplé vody a tepla na vytápění či na ohřev teplé vody, soud zjistil, že došlo k zastavení přívodu vody a v rámci posouzení dané věci lze hovořit toliko o tom, jakým způsobem se žalovaný bezdůvodně obohatil, vyvstala-li potřeba temperace prostor, neboť žalovaný předmětný byt neužíval, teplo nespotřebovával, v bytě se nekoupal. Pokud se žalobce domáhal nájemného a úhrad za plnění spojená s užíváním bytu za období od 12/ 2012 – 7/ 2014, soud s ohledem na uvedené nárok žalobce rozdělil na náhradu škody odpovídající výši nájemného, když žalovaný žalobci byt před poskytnutí dostatečné lhůty k vyklizení nepředal, ač mu v tom žádný rozumný důvod nebránil. Náhrada škody spočívá v částce, kterou mohl žalobce dostat od jiného nájemce, kdyby mohl s předmětným bytem disponovat. Škoda, která žalobci vznikla se tak rovná v zásadě nájemnému a jedná se o náhradu škody v přiměřené výši. Pokud jde však o zálohy na služby, jedná se toliko o bezdůvodné obohacení, kterého se mohlo žalovanému dostat tím, že žalobce v zásadě temperoval předmětný byt, pokud jde o dodávky teplé vody a tepla, sloužící v zásadě již jen k vytápění, resp. temperování předmětného bytu. Soud nezpracovával znalecký posudek, avšak svojí úvahou, dospěl k tomu, o co se žalovaný obohatil, a to v množství dodávky tepla a teplé vody, nutné k temperování bytu (soud zvažoval rozúčtování základní složky nákladů na teplou vodu a tepelnou energii na složku základní a spotřební). Pro rok 2012 soud považoval za přiměřené přiznání základní složky, tedy částku 289 Kč měsíčně, pro rok 2013 částku 776 Kč měsíčně a pro rok 2014 částku 587 Kč měsíčně.

11. Dle , , (dále jen „o. z.“), nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

12. Dle , , platný a účinný do 31. 12. 2013, zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejdou práva a povinnosti z nájmu na osobu, která žila v bytě s nájemcem ke dni jeho smrti ve společné domácnosti a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejdou na ni práva a povinnosti z nájmu, jen pokud pronajímatel s jejím bydlením v bytě souhlasil. Pro souhlas se vyžaduje písemná forma. Dle , nájem bytu po jeho přechodu podle odstavce 1 skončí nejpozději uplynutím 2 let od okamžiku přechodu nájmu. Dle , zemře-li jeden z manželů, kteří byli společnými nájemci bytu, stane se jediným nájemcem pozůstalý manžel.

13. Dle , , (dále jen „o. z.“), vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

14. Ust. § 2910, § 2911 o. z. upravuje povinnost škůdce k náhradě škody v případě zaviněného porušení zákonné povinnosti, přičemž se předpokládá zavinění z nedbalosti.

15. Dle § 2912 odst. 1 o. z., nejedná-li škůdce, jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat, má se za to, že jedná nedbale.

16. Dle § 2952 o. z., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. K tomu dle § 2295 o. z., pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

17. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Dle , kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele, a která byla platná a účinná do 31. 12. 2015, tato vyhláška stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce za zúčtovací období ( ). Náklady na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období rozdělí vlastník na složku základní a spotřební. Základní složka činí 40 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku ( ). Náklady na poskytování teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce za zúčtovací období tvoří náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody a náklady na spotřebovanou vodu ( ). Náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody rozdělí vlastník na složku základní a spotřební. Základní složka činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů ( ).

19. Dle , o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (platná a účinná od 1. 1. 2016), tato vyhláška stanoví a) rozsah výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům, jejich rozdělení mezi příjemce služeb, hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období, vymezení pojmů a další náležitosti k rozúčtování nákladů, b) některé další náležitosti, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům. Základní složka nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce činí 30 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku. Výši základní složky určí poskytovatel služeb ( ). Základní složka nákladů na teplo spotřebované na poskytování teplé vody činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů ( ).

20. S ohledem na shora uvedené a v souladu s citovanou právní úpravou má soud za to, že nájemní smlouva, na základě které se žalobce domáhal žalovaného nároku, nebyla platně mezi jméno příjmení (matkou žalovaného) a žalobcem uzavřena, když žalobce ji podepsal až dne 20. 7. 2012, tedy po smrti jméno příjmení. Matce žalovaného, paní jméno příjmení, která dne 26. 6. 2012 zemřela, vzniklo právo nájmu k předmětnému bytu na základě Zápisu o dohodě a odevzdání a převzetí bytu ze dne 9. 9. 1974, a to ve spojení s úmrtím jejího manžela jméno příjmení dne 30. 4. 2012, a to dle Žalovaný se stal jediným dědicem zemřelé jméno příjmení (usnesení Městského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2013, č. j. číslo jednací). Jak bylo zjištěno v řízení sp. zn. spisová značka, a z tohoto zjištění vycházel soud také v této věci, byt zůstal po smrti jméno příjmení prázdný, nikdo v něm nebydlel. Žalovaný začal byt po úmrtí matky vystěhovávat, přičemž v bezprostředně krátké době po jejím úmrtí došlo také k zastavení vody (asi od 27. 6. 2012), a odhlášení plynu a elektřiny. Protože však žalovaný bez jakéhokoli důvodu byt nevyklidil zcela, a nepředal jej k užívání jeho majiteli (žalobci), kdy ten se musel domoci jeho vyklizení až soudní cestou (rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 29. 1. 2015, č. j. číslo jednací), bez ohledu na to, zda se žalovaný v té době zdržoval v České republice či nikoli, má žalobce právo na náhradu škody odpovídající výši nájemného, když žalovaný žalobci byt přes poskytnutí dostatečné lhůty k vyklizení nepředal, ač mu v tom žádný rozumný důvod nebránil. Náhrada škody spočívá v částce, kterou mohl žalobce dostat od jiného nájemce, kdyby mohl s předmětným bytem disponovat. Škoda, která žalobci vznikla se tak rovná v zásadě nájemnému a jedná se o náhradu škody v přiměřené výši. Konkrétně se jedná o částku 3 627 Kč na náhradě v hodnotě nájemného za měsíc 11/ 2014, když žalovaný uhradil na částku 4 587 Kč částku 960 Kč; dále o částku 4 587 Kč na náhradě v hodnotě nájemného za měsíc 12/ 2014, částku 6krát 4 587 Kč na náhradě v hodnotě nájemného za měsíce 1-6/2015, částku 6krát 4 999 Kč na náhradě v hodnotě nájemného za měsíce 7-12/2015, částku 2krát 8 295 Kč na náhradě v hodnotě nájemného za měsíce 1-2/ 2016 a částku 6 154 Kč na náhradě v hodnotě nájemného za měsíc 3/ 2016, tj. celkem na náhradě v hodnotě nájemného za období od 11/ 2014 do 3/ 2016 částka 88 474 Kč. Proto soud v tomto rozsahu žalobě vyhověl. Pokud jde o náhradu plnění spojených s užíváním bytu, konkrétně náhradu spotřebovaného tepla a teplé vody, soud je téhož názoru, ke kterému bylo dospěno již v řízení sp. zn. spisová značka, tedy pokud jde o dodávky teplé vody a tepla na vytápění či na ohřev teplé vody, lze uvažovat toliko to, jakým způsobem se žalovaný bezdůvodně obohatil, vyvstala-li potřeba temperace prostor, neboť žalovaný předmětný byt neužíval, teplo ani vodu nespotřebovával. V tomto rozsahu se jedná o bezdůvodné obohacení, kterého se mohlo žalovanému dostat tím, že žalobce v zásadě temperoval předmětný byt, pokud jde o dodávky teplé vody a tepla, sloužící v zásadě již jen k vytápění, resp. temperování předmětného bytu. Obdobně jako v řízení sp. zn. spisová značka soud přiznal žalobci bezdůvodné obohacení toliko ve výši základní složky a to na spodní úrovni procentuální sazby (pokud je sazba dána rozmezím„ od do“), jak byla stanovena , a od 1. 1. 2016 , tedy pro teplo v rozsahu 40 % (od 1. 1. 2016 v rozsahu 30 %) a pro teplou vodu v rozsahu 30 %, dle spotřeby, jak byla vyčíslena ve vyúčtováních za dobu od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014, za dobu od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015 a konečně za dobu od 1. 1. 2016 do 23. 3. 2016 (k tomu soud odkazuje na odst. 6 až 8 tohoto odůvodnění). V souladu s uvedeným soud žalobci přiznal bezdůvodné obohacení ve výši 8 999,20 Kč. To je vypočítáno následujícím způsobem: za měsíce 11, 12/ 2014 – teplo 2krát 413,90 Kč, teplá voda 2krát 55,60 Kč, za měsíce 1-12/2015 – teplo 12krát 449 Kč a teplá voda 12krát 51,20 Kč, za leden 2016 teplo 527,90 Kč a teplá voda 240,90 Kč, za únor 2016 teplo 493,80 Kč a 225,30 Kč na teplé vodě, a za březen v době do 23. 3. na teple 391,70 Kč a teplé vodě 178,20 Kč. Ve zbytku je tak žaloba pro bezdůvodné obohacení nedůvodná, včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení z této částky. Soud proto žalobě vyhověl pro částku 97 473,20 Kč (88 474 Kč plus 8 999,20 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 97 473,20 Kč od 24. 2. 2019 do zaplacení. Soud žalobu zamítl pro částku 25 583,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 25 583,80 Kč od 24. 2. 2019 do zaplacení.

21. Výrok o náhradě nákladů řízení je dále odůvodněn , dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. ). Žalobce byl úspěšný pouze částečně v rozsahu 79,20 %, v rozsahu 20,80 % úspěšný nebyl. Žalobci přísluší náhrada v rozsahu 58,40 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Žalobce není v řízení právně zastoupen a na náhradě nákladů požadoval toliko uhrazení soudní poplatek 5 044 Kč. V souladu s  účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem, a to Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Náklady žalobce účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 5 044 Kč dle položky 2 bod 1. písm. c) sazebníku soudních poplatků, přílohy , o soudních poplatcích, a paušální náhradě hotových výdajů 2krát 300 Kč dle a uvedené vyhlášky, za úkony předžalobní výzva k plnění a podání žaloby, celkem 5 644 Kč. Proto soud žalobci přiznal na nákladech řízení částku 3 296 Kč (58,4 % z 5 644 Kč). Soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů za úkony opakovaného doplňování a odstraňování vad žaloby, kdy žalobce nebyl schopen jednoznačně a nepochybně tvrdit a doložit skutečnosti, na základě kterých se domáhal žalovaného nároku, s tím souvisí i dvojí částečné zpětvzetí, které je pouze důsledkem opakovaných výzev soudu ke srozumitelnému tvrzení a doložení žalovaných částek.

22. Lhůta k placení byla stanovena dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se žalobce domáhat výkonu rozhodnutí.