Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
10 C 222/2021-12
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 300 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 000 Kč od 24.2.2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pro částku 1 500 Kč včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 300 Kč od 24.5.2018 do 23.2.2021 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 300 Kč od 24.2.2021 do zaplacení, se žaloba žalobkyně zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 000 Kč od 24.2.2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Pro částku 1 500 Kč včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 300 Kč od 24.5.2018 do 23.2.2021 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 300 Kč od 24.2.2021 do zaplacení, se žaloba žalobkyně zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 1 300 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I., II. tohoto rozsudku, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit žalobkyni na základě smlouvy z 23.4.2018, uzavřené v rámci Rámcové smlouvy o úvěru ze dne 9.3.2018 prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, dle které po ověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vytvořila obecný rámec pro smluvní vztah při budoucím uzavírání jednotlivých smluv o úvěru mezi účastníky. Dne 23.4.2018 byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo dle které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 1 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tento úvěr včetně úroků v celkové částce 1 300 Kč do 23.5.2018. Žalovaný však nic nezaplatil, proto požadovala žalobkyně dále smluvní pokutu ve výši 500 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 700 Kč a zákonný úrok z prodlení od 24.5.2018 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci usneseními ze dne 29.6.2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř. ) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 19.7.2021, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.
4. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že podle smlouvy z 23.4.2018 číslo uzavřené v rámci Rámcové smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, poskytla žalobkyně žalovanému téhož dne na jeho bankovní účet částku ve výši 1 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku včetně poplatků ve výši 300 Kč vrátit žalobkyni do 23.5.2018. V souvislosti s předmětnou rámcovou smlouvou prověřovala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného posouzením jeho příjmů dle výplatních pásek za období 1, 2, číslo (12 752 Kč, 17 472 Kč, 12 302 Kč) a výpisu z jeho účtu u právnická osoba za číslo, včetně vyhledání žalovaného v nebankovním registru, výdaje žalovaného nebyly zjišťovány a ověřovány vůbec. Žalovaný nezaplatil nic, a to ani na základě předžalobní upomínky z 16.2.2021, dle které byl vyzván k úhradě předmětného dluhu do 7 dnů od odeslání této upomínky, přičemž upomínka byla odeslána dne 16.2.2021.
5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, když vycházela pouze z příjmů, přičemž výdaje a případné další závazky žalovaného nezjišťovala a neověřovala vůbec, čímž nebyla splněna podmínka odborné péče. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem, přičemž musí být zjišťována a prověřována nejen aktivní stránka, ale rovněž pasiva žalovaného.
9. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného ve vztahu k jeho výdajům a závazkům před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu, pokud je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání (v tomto je možno se opřít i o závěry občanskoprávní teorie - Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 - 654). Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli.
10. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb. ) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 2991 odst. 1 ,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb. ) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru byly pak strany smlouvy povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalobkyně vyplatila žalovanému částku 1 000 Kč, přitom žalovaný žalobkyni zaplatil nic, proto se žalovaný na úkor žalobkyně obohatil o částku 1 000 Kč, žalovaný musí žalobkyni zaplatit tedy právě tuto částku. Současně soud dospěl k závěru o zesplatnění částky bezdůvodného obohacení uplynutím lhůty stanovené v předžalobní upomínce dnem 23.2.2021, od 24.2.2021 je žalovaný v prodlení a žalobkyně má právo na úroky ve smyslu § 1970 o. z. ve výši dle vládního nařízení č. 142/1994 Sb. ve znění vládního nařízení č. 351/2013 . S ohledem na výše uvedené byla tedy žaloba částečně zamítnuta jak pro další neplatná ujednání ve smlouvě v části smluvní pokuty a poplatků, tak ohledně zákonných úroků z prodlení.
13. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu , kdy ve věci byl úspěšnější žalovaný, proto by měl právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, tak že z žádných účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.